Tohle není láska
Ali Hazelwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/550198/bmid_tohle-neni-laska.png
4
266
266
Rue Siebertová možná nemá všechno, ale má toho dost: přátele, na které se může spolehnout, finanční stabilitu, po které od dětství toužila, a úspěšnou kariéru na poli chemické technologie ve společnosti Kline. Její svět je příjemný, tvrdě vydřený a stabilní. Dokud vše neohrozí nepřátelské převzetí firmy, za nímž stojí přitažlivý Eli Killgore. On a jeho obchodní partneři prostě chtějí Kline, tečka. Eli má k prosazení tohoto převzetí své vlastní důvody – a je to muž, který vždy dostane, co chce. S jednou výjimkou: Rue.... celý text
Literatura světová Pro ženy
Vydáno: 2025 , Ikar (CZ)Originální název:
Not in Love, 2024
více info...
Přidat komentář
Ali kupujem bez čítania anotácie, lebo sa mi páči štýl jej písania - romantická komédia z vedeckého prostredia s tak trefným a inteligentným vtipom.
Toto však bolo úplne iné, načo som u nej zvyknutá.
Hlavné postavy boli naivné a neuveriteľne mimo reality - to som dlho nestretla v knihe. Veľmi ma iritovalo ich správanie, najmä Rue nechápavá, asociálna až nerealistická. Príbeh bol nepútavý a nezaujímavý. Kniha bola pre mňa sklamaním. Za mňa hodnotím ako jej najslabšiu knihu, ktorá jej nevyšla.
Páčilo sa mi na nej asi 40 posledných strán s epilógom. Verím, že v ďalšej knihe bude späť typická Ali.
šla jsem tak nějak najisto podle jména, které mě (až na Nevěstu) nezklamalo. ale měla jsem si asi dřív přečíst autorčinu předmluvu, kde vyloženě varuje, že tohle tentokrát není rom-com. a ten humor mi tady opravdu chyběl. jinak je to opět autorčino oblíbené schéma: chytrá holka ve vědeckém prostředí, kluk, který ji zbožňuje takovou, jaká je, plus tajný záporák, který ji chce vědecky uškodit...
(SPOILER) Zatím nejslabší ze všech dílů, které jsem od Hazelwoodové četla. Těšila jsem se na chemické prostředí, ale toho je tam bohužel jen poskrovnu. Většinu knihy jsem měla problém s tím, jak se Rue pořád ujišťovala v tom, jak se společensky neobratná, místo toho, aby se s tím pokusila něco udělat. Taky mi nepřišlo moc reálné, že by se do ní Eli tak strašně rychle zakoukal. Ta chemie mi mezi nimi prostě nějak neseděla, přestože se nám to autorka snažila opravdu řádně prodat. Škoda no. Další romantiku od ní bych ráda četla v duchu zlaté střední cesty. S chemií, jakou měli všechny předchozí páry, ale s alespoň takovými financemi, jaké měla Rue, aby se to zase nemotalo jen kolem toho, že doktoranti žijí ze vzduchu.
Minulý měsíc jsem se pustila do dvou knih od autorky této novinky, která vyšla 3. března u Ikaru, a brala jsem je jako takovou přípravu na další romantiku z vědeckého prostředí. A protože Ali Hazelwood už v Hypotéze lásky i Teorii lásky ukázala, že tenhle styl skvěle ovládá, měla jsem od nové knihy vysoká očekávání. Možná až příliš vysoká… Protože nakonec přišlo spíš velké zklamání.
Tohle není láska pro mě skutečně láskou nebyla. Ze všech knih, které u nás od autorky vyšly, mě tahle bavila nejméně a celkově na mě působila dost průměrně. Dokonce jsem se nemohla rozhodnout, jestli jí dát 3 nebo 3,5 , protože i když měla pár dobrých momentů, ve finále to nebylo nic, co by ve mně něco zanechalo.
Největší problém jsem měla s chemií mezi hlavními postavami. Prostě tam nebyla. Necítila jsem mezi nimi žádné napětí, žádnou jiskru, a bohužel jsem si k nim nenašla cestu ani individuálně. Rue mi přišla jako naprosto plochá postava. Jediný, kdo to tak nějak zachraňoval, byl Eli – takový ten klasický „zlatý retrívr“ typ hrdiny, jeho posedlost Rue byla to nejlepší na celé knize.
Abych ale nebyla jen negativní – příběh jako takový nebyl špatný. Ali umí skvěle napsat určité typy mužských hrdinů a Eli je jedním z nich. Kniha měla také více peprných scén, což bylo příjemné zpestření a přidalo jí to pár plusových bodů. Jenže když se na to podívám jako na celek, byla to prostě „jen“ fajn kniha, na kterou bohužel za pár dní úplně zapomenu.
To ale neznamená, že to s Ali vzdávám. Už teď se těším na podzim a její Deep End, na kterou zatím všude slyším jen samé pozitivní ohlasy. Tak snad mě tentokrát čeká větší nadšení než z této knihy.
Asi první kniha od autorky, která mi opravdu dala zabrat. Většinou mám její knihy přečtené během jednoho dne, ale tady jsem příběh četla skoro tři dny. Bylo těžké se začíst, protože to nebyl úplně typický styl autorky. Na jednu stranu chápu, co nám chtěla ukázat a předat. Hlavní hrdinka Rue si prošla těžkým dětstvím a dospíváním, takže bylo pochopitelné, proč se k určitým věcem i vztahům staví, jak se staví.
Autorka se tu více zaměřila na sexualitu. Druhý pohled máme z perspektivy hlavního hrdiny Eliho, který má s Rue hodně společného. Líbilo se mi, že přesně věděl, jak s ní komunikovat a pracovat. Eli mi ale přišel až posedlý. Vztah se vyvíjel opravdu velmi pomalu (emočně), ale díky tomu působil uvěřitelněji. Svým způsobem se mi to líbilo, ale zároveň mi chyběl autorčin typický humor, na který jsem zvyklá.
U Rue jsem tu lásku nakonec cítila, ale Eli mi přišel spíš jako puberťák, který je doslova posedlý jejím tělem. Ze všech knih, které jsem od autorky zatím četla, je tahle moje nejméně oblíbená a upřímně nevím, jestli bych si ji někdy v budoucnu přečetla znovu. Ale rozhodně bylo zajímavé vidět autorku zase z úplně jiné stránky.
No nebudu chodit dlouho kolem horké kaše. Ale tohle je hodně slabý odvar. Asi chápu co nám touto knihou autorka chtěla říct a jakými tématy se chtěla zabývat, ale bohužel nakonec to vyšlo tak, že to vážná a důležitá témata byla nastíněna jen okrajově. Jinak byla celá kniha jen o sexu a to doslova jen o tom jednom. Sem tam se objevila, laboratoř, patenty, zrada, kradení, zanedbaní péče, hladovění, neschopnost navázat normální mezilidské vztahy. Takže dočteno, ale nikdy více.
Tohle není láska - kniha nebyla špatná, byla dost spicy, ale jiné knihy autorky mám asi radši...
Rue to měla v životě těžké, jak v dětství, kdy zažívala nedostatek péče nebo i jídla, tak v dospělosti, kdy sama usoudila, že je sociálně velmi neobratná a nechápe jednání většiny lidí. Mezi její nejbližší kamarádky patří Trisha a její šéfka Florence. Přes aplikaci se náhodně seznámí s Elim. Rue je překvapená jak dobře se s Elim cítí a jak ji přitahuje. Bohužel se hned druhý den ukáže, že on je ve vedení společnosti, která se snaží zničit tu, ve které ona pracuje. Nebo to tak na první pohled vypadá.
Kromě Teorie lásky jsem četla všechno, co u nás od Ali Hazelwood vyšlo. Její knížky mi prostě sedí, ať už to jsou romantické komedie z vědeckého prostředí, romantasy o upírech a vkodlacích nebo young adult ze světa šachových turnajů. I z toho důvodu pro mě Tohle není láska bylo celkem zklamání.
Hlavní hrdinka mi byla dost nesympatická, takže mě nijak nezaujala ani romantická linka. Ačkoliv to byla autorčina nejvíc spicy kniha, necítila jsem tam takové to žhavé napětí mezi hlavní hrdiny. Vědecké prostředí tu hrálo hodně vedlejší roli a i příběh jako takový byl spíše slabší. Proto hodnotím průměrně, ale je možné, že třeba vám právě tato autorčina kniha sedne více.
Od Ali čtu naprosto vše, protože jsem se úplně zamilovala do Hypotézy lásky. U tohohle dílu bylo jasně naznačeno, že se bude trochu vymykat. Abych pravdu řekla, tak nemám problém číst knihy s těžkými temáty, občas je i sama vyhledávám. Tenhle příběh mě ale nechytl za srdíčko vůbec. Je to možná i tím, že na mě tu byla opravdu přesmíra erotických scén. Vlastně mi přišlo, že čtu další díl Padesáti odstínů šedi. Dočetla jsem, ale jsem opravdu zklamaná. Teď se vlastně i trochu bojím dalších knih, které od autorky vyjdou. Pokud se bude držet v kolejích tohoto dílu, tak už asi nebudu kupovat vše co vyjde, ale budu se muset poohlídnout po jiných autorech. Je to velká škoda, protože prvními dvěma příběhy z vědeckého prostředí paní Hazelwood ukázala, že má naprosto skvělý smysl pro humor, který mi sedí. A náhled do vědeckého světa byl velký bonus. Už Teorie lásky mě trochu zklamala, tohle byla ale zatím nejhorší kniha od spisovatelky. Měla jsem problém ji přečíst a kdyby nešlo o jednu z mých oblíbených autorek, tak to asi ani nedočítám. Tak uvidíme, co se objeví na pultech příště.
Další skvělá romantická jednohubka od Ali! Hlavní hrdinka byla trochu tvrdohlavá, ale měla šmrnc, a chemie mezi ní a "tím druhým" byla přesně taková, jak to mám ráda – jiskřivá, vtipná a občas pěkně napjatá. Ano, je to předvídatelné, ale taky neskutečně čtivé a pohodové. Čtyři hvězdy za romantiku, která mi zvedla náladu.
Od autorky jsem naposledy četla fantasy Nevěsta, která nebyla špatná, ale už jsem se těšila na další knihu, které bude spíše romantická. Naštěstí jsem nemusela dlouho čekat, protože nedávno vyšla její další kniha, Tohle není láska!
.
Tohle není láska má zase krásnou obálku a už autorku a její romantiky vlastně vnímám jako takovou jistotu. Jistotu, že si odpočinu, budu se usmívat jak měsíček na hnoji a že jí přečtu až příliš rychle. Do knihy jsem se pouštěla s nemalým očekáváním.
.
Máme tu opět vědecké prostředí, nějaký ten zádrhel a zajímaví hlavní hrdinové. Nebo takhle, jeden je skvělý, druhý ne. Hrdinka Rue, ta mi pila krev. Hrozně nesympatická, přišlo mi, že neví co chce, pořád se něčeho bojí. A pak je tu Eli, skvělý, přímočarý a prostě… zamilujete si ho. Absolutně jsem nechápala, proč si vybral zrovna Rue.
.
Oproti ostatním knihám autorky, které jsem četla mi tahle přišla nejvíc spicy. Byly momenty kdy jsem vytahovala obočí a nebo kroutila hlavou. Bylo to na mě možná trochu moc. Hlavně mě zajímala dějová linka, než jejich sbližování, místy zvláštní. Mám pocit, že v knize byly místa, kdy celý příběh šel stranou, jen aby se objevil nějaký ten spicy moment. To mě trochu mrzelo.
.
Tohle není láska není asi to, co jsem od autorky čekala. Když jsem si v hlavě vypla, že tahle knížka je její dílo, tak jsem si čtení užila. Za mě byla tahle kniha o trochu slabší, ale někdy to muselo příjít, ne? I tak se těším na další knihy, které u nás autorce vyjdou.
Když nepočítám fantasy Nevěsta, tak tohle je moje první kniha od Ali.
A jednoznačně 5/5. Bomba! Četla jsem jí delší dobu, než normálně čtu, ale dostala mě. Eli je naprostý miláček a trpělivý chlap a Rue mě bavila svou komplikovanou povahou, kterou si nese, kvůli traumatu z dětství.
Vidím, že většině čtenářkám moc nesedla, ale já jí vyzdvihuji. Ano, bylo to jiné, ale za mě naprosto skvělé.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze.
Ali Hazelwood se vrací ke svým romantickým komediím pro dospělé, ale tentokrát přidejte na žhavosti, protože v této knize se to pikantními scénami jen hemží.
Tohle není láska je opět z vědeckého prostředí. Rue má úspěšnou kariéru na poli chemické technologie, ale firmě hrozí převzetí společnosti a jedním ze zakladatelů není nikdo jiný, než známost ze seznamky na jednu noc.
Mezi Rue a Elim to jiskří od samotného začátku a ten byl super. Bylo to vtipný, a když jsem si zvykla na střídání ich a er formy, fakt mě to bavilo. Aspoň na chvíli, než se děj začal motat jen kolem toho jednoho a nějaká zápletka šla bokem.
Je to stejně čtivé jako autorčiny předešlé příběhy, ale tento je prostě nejslabší.
Ali Hazelwood se po té své první fantasy s názvem Nevěsta vrací opět na pole romantických komedií! Jaká je její novinka Tohle není láska?
Autorka se vrací k romantikám pro dospělé! Ani v této nechybí rivalita, vědecké prostředí a samozřejmě přitažlivý hlavní hrdina.
Byť se takto na první pohled může zdát, že Tohle není láska je v pořadí již čtvrtou romantikou komedií, ve které se autorka drží funkčního zajetého vzorce, tak opak je trošku pravdou... Nebo takhle, ona ta kniha jede v zajetých kolejích, které známe z autorčiných předchozích romantických komedií, ale zároveň má něco, co ty předešlé neměly - větší množství spicy scén.
Ne nadarmo je Tohle není láska označována jako autorčina nejvíc spicy kniha, která doposud v češtině vyšla (na podzim je ale nahradí plavecká romantika Deep End, která pikantních scén obsahuje ještě více).
Spicy knihy jsou trendy, autorka se holt přidala do party... Což by mi třeba ani nevadilo, spicy knihy na oddech čtu, ale tady mi nějak nesedly... přišly mi, nechci říct nereálné.. možná neuvěřitelné? No, raději to dál rozebírat nebudu, kdo četl, ten mi snad alespoň trošku rozumí.
Jsem tedy lehce zklamaná, ostatní autorčiny romantické komedie se mi líbily více, ale oddechovka to bylo pořád moc fajn, autorka si mě stejně pokaždé získá svou čtivostí.
Lidi múžou být zároveň smutní i šťastní. Příběhy můžou být zároveň zamotané i zmatené. Konec vždycky nenabízí řešení, které sváže všechno úhlednou mašlí. Ale to neznamená, že to jsou tragédie.
Bavily mě traumata a opět zaměření na vědu. Jen mi tam moc neseděl ten zvláštní sex.
Mě to osobně hodně bavilo. Příběh byl napínavý. Líbilo se mi, že Rue není typická sluníčová hlavní hrdinka, ale je spíš komplikovaná introvertka s traumatem. Její charakter je hluboký a ne všichni ho dokážou pochopit. (Až na Eliho, to byl miláček . Jejich chemie byla super.)
Četla jsem od Ali pouze 3 knihy a tahle mi sedla nejvíc, asi proto, že také neumím nejlíp komunikovat s lidmi . Každopádně rozumím, že pro lidi, kteří jsou zvyklí na málo spice a veselé hlavní hrdinky, může být tohle slabší příběh.
Povedená kniha, bavila mě... Jiskření, vtip, špičkování, malé i větší traumata, posouvání hranic.. Rue i Eliho si musíte oblibit
Autorovy další knížky
| 2023 |  Hypotéza lásky |
| 2023 | Hlava plná lásky |
| 2024 | Šach a mat |
| 2024 | Teorie lásky |
| 2024 | Nevěsta |
Od Ali jsem dostala tak nějak to, co jsem po předchozích zkušenostech čekala - chytlavé oddechové čtení, které člověk slupne jak malinu. Jsem ráda, že zde chyběl motiv "kluk je do ní hotovej - ona na základě jeho pohledů ví, že jí nenávidí", ale motiv "velký penis" Ali asi jen tak nepustí. Stejně jako motiv "udělám se, jen co se mě párkrát dotkneš" (a to i v případě, že celý život mám s dosahováním orgasmu problém).
Pro mě opravdu bylo příjemným překvapením, že zde náklonnost obou jedinců byla od začátku přiznaná a nemusela jsem se vztekat tím, že je nemožný, aby si holky spletly zájem s nenávistí. Ani větší množství erotických momentů mi nevadilo, jen je Ali napsala tak, že jsem z nich moc na větvi nebyla. Chyběl mi její typický humor, a to zejména proto, že kniha i když se opírala o "vážná" témata, tak do nich čtenáře k procítění nijak nestrhla a nedonutila k nějakému zamyšlení. Takže za mě tam humor klidně být mohl, protože by ničemu neuškodil.
Celkově jsem ale spokojená, jak říkám, dostala jsem, co jsem očekávala, i když jsem samozřejmě v koutku duše doufala, že to tentokrát bude víc.