Tma 2.0
Ondřej Neff
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26682/bmid_tma-2-0-66191d5ad5bac.jpg
4
373
92
Co se to stalo s naším světem do roku 1998, ve kterém elektřina přestala fungovat jako technická síla? Dále svět vznikal na troskách starého. Nutno dodat, že podstatně temnější. Podle toho taky Tma 2.0 vypadá. Je to příběh černější, než sama tma.
Přidat komentář
S odstupem několika let jsem četla obě verze - a až na docela dechberoucí peckovní začátek mi málo bylo povědomého, nepamatuji si, že by první verze byla tak brutální a absurditou (odmyslím si, že elektřina je jen jedna a její zmizení je nemožné) sklouzávající až někam k parodii na sebe (Dozvěděl se reálný VKst o tom, že jej narazili na kůl, Pehehe že se stal zastrašovaným našeptávačem, a Z-man že umřel na tyfus?). Mám určité pochybnosti stran toho, že takový naprostý prvok jako Kapitán by se dostal k moci a udržel se u ní tím, že úplně všem hrozí, jak by řekl klasik lord V., sisálovou kalamajkou.
Zdá se mi, že jde asi o jediný případ knihy, kterou její autor z větší části zcela přepracoval a vydal pod stejným názvem, což mi způsobilo pár nedorozumění, když jsem se o Tmě s někým bavila - jako bysme každý četli něco jinýho, a ono fakt!
Hmmmm, jak to shrnout v několika větách? Zkrátka - první část knihy popisující zmizení el. energie, následná apokalypsa, epidemie a v mnohých případech ztráta lidství, tak to mě dokázalo ke knize přikovat. Naštěstí jsem samozřejmě nic takového nikdy nezažil a snad ani v takové míře nezažiju, ale působilo to na mě dost realisticky. Slupka civilizace je hodně tenká a když už jednou pukne, představoval bych si to nějak takhle - možná až na přemrštěnou rychlost celkového kolapsu v prvních 24 hodinách, to bylo takové moc hrrr. Pokud by se v podobném kvalitativním duchu nesl zbytek knihy, dám plné hodnocení a doporučuji.
Ovšem pak přišlo trochu rozčarování. Záležitosti kolem politiky a hlavně komoušů, to posunulo dobře rozjetý příběh do polohy jakési prapodivné frašky. Při popisu některých záporáků, kteří působili spíše, jako nějaké karikatury jsem vraštil čelo - proč? Jako by najednou autor ztratil směr, jaký styl příběhu chtěl vlastně psát. Nejdříve temná, katastrofická fikce a najednou? Přiznám se, že cca od poloviny mě kniha přestala víceméně bavit - až na světlé chvilky, kdyby těch nebylo, nečetl bych to do konce.
No, samostatná kapitola jsou věci kolem malé Katky. Hodně drsné a syrové a také se přikláním k názoru, že možná až zbytečně. Právě ve světle takových vyloženě zlých situací v románu vyniká onen pro mě rušivý protipól té politické spatlaniny, nelogiky jednání některých postav a ona místy nepatřičná komediálnost.
tak z téhle knihy jsem byl naprosto nadšený, protože autor přesně vystihnul charakter lidí, kteří se v krizi společnosti dostanou na špici a stanou se vůdčí silou. Politikům a vůdcům se nedá nikdy věřit. Jinak upřímně, těžká deprese z této knihy
Za mě super knížka, která ale měla své mouchy. Jak píše Syndrom níže, je to moc velký příběh na tak malou knížku. Mohla to být fajn trilogie, dějově oddělená.
Líčení katastrofy v Praze popsáno naprosto dokonale. Postupný vzestup lůzy a nevzdělanců zachycený taky skvěle. Líčení příběhu mimo Prahu zajímavé (zaujal mě např. výběr místa - Krásné Lípy). Část v pracovním táboře by si zasloužila delší líčení. Návrat do Prahy, která se za 10 let změnila, byl zajímavý. Vysvětlení příčiny katastrofy ve verzi 2.0 bylo přijatelné.
Nelíbily se mi karikatury politiků, nesmyslný děj s poradcem prezidenta Lindem, časté obraty postav (na čí straně jsou), a hlavně závěr.
Podle mne by se mělo jmenovat, jak bylo původně zamýšleno - Tma 2.0, protože se jedná o úplně jinou knihu než původní vydání Tma z r. 1998. Podle toho bych stručně označil 1. vydání jako "optimistické" a Tma 2.0 za "pesimistické". Za sebe doporučuji spíše první vydání, pokud ho někde ještě seženete.
Pozor, dále možné spoilery!
Neodpustím si srovnání s původním vydáním, kde mi příběh sedl o dost víc.
První verze knihy končí něčím, co přesahuje chápání lidstva - ve vesmírném, hvězdném měřítku. Taková sci-fi mě baví a vůbec mi to nepřišlo jako oslí můstek. Druhá verze spíše ukazuje na pravděpodobný scénář katastrofy. Pan Neff v předmluvě vysvětluje pohnutky k přepracování původního příběhu, které jsou samozřejmě pochopitelné. Ano, možná je to realističtější verze, tedy jak by to pravděpodobně dopadlo, kdyby nějaká taková katastrofa opravdu nastala. Ale - některé pasáže jsou až nechutné, z Kateřiny například autor udělal úchylnou zrůdu a podle mne zcela zbytečně. Nečetlo se to špatně, vůbec ne, ve srovnání obou verzí však preferuji tu první.
Jsem z toho dosti v rozpacích. Z mě nee. Začátek dobrý, ale pak to šlo jen dolů a dolů a konec - hrůza.
Začiatok knihy bol pochmúrny a realistický. Skvele zobrazoval zhrútenie spoločnosti, nastupujúce živly a vznik šedej ekonomiky. Postavy sa chovali pomerne logicky a kniha odsýpala veľmi príjemným tempom, plus sa mi veľmi páčilo, že sa dej odohrával v Česku, bol mi tak bližší. Po výrazných časových skokoch ale kniha stratila to, čo sa mi na nej páčilo. Politika hyperbolizovala do nezmyselných pozícií, Neff akoby nemal žiadnu dôveru v demokraciu a ľudstvo obecne (jeho adorácia komunizmu je v knihe patrná na viacerých miestach). Posledných 30 strán som sa už musel naozaj nútiť a úplný koniec knihy mi prišiel už len ako fraška.
Prepracovaná TMA 2.0 z roku 2007 je zvláštny kríženec. Čítal som ju ihneď po pôvodnej verzii a tak som mohol prvú tretinu prejsť zrýchlene. Ostala bez zmeny, čo bolo fajn, lebo postkatastrofická atmosféra bola naozaj excelentná a ani žiadne extra wtf momenty v nej neboli. No očakával som aspoň ďalšie postavy alebo náznak novej pointy. Paradoxne z nej naopak vypadli časti so superschopnosťami malej autistickej Katky. To bolo dobré znamenie, keďže celá jej línia bola tým najhorším, čo pôvodná Tma obsahovala.
Niekde pred polovicou sa však do príbehu začala vkrádať autorova trauma z komunistických čias a príbeh ovládla zmes politicko-sadistických fantazmagórií a ja som opäť neveriacky krútil hlavou. Keď už autor siahne po tak prapodivnom kroku, že ide po rokoch prepisovať vydanú knihu a on ju na druhýkrát pohnojí, tak to už môže byť nominovaný do Hviezdnej roty či ako sa volali tí lúzri v TV šou SuperStar.
Vzhľadom na to, že Neff preflákol 2 príležitosti, by som hodnotil opäť rovnako, ale musím uznať, že pointa, teda vysvetlenie onej TMY tu bolo už ako-tak uveriteľnejšie a obraz postkatastrofickej situácie bol vykreslený komplexnejšie aj v rámci Európy. Takže s ciťákom že Neff vstúpil 2x do rovnakej rieky a latinským citátom „Panta rhei“ hodnotím 3* a 55%.
Viac k obom verziám knihy tu na DK:
https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/2x-tma-11292
ODPORÚČAM: tým, čo obľubujú nihilistické dystopie, uprednostňujú akčný dej pred hodnovernosťou postáv, aj tým ktorým netrhajú žily diery v logike, všetkým ktorí nemali radi Klausov či Biľakov kabinet, ale hlavne “náplave” ktorá nemá rada pŘahu, aby si v úvode ktorejkoľvek TMY splnila sen a predstavy o jej skaze ;)
Tak tohle byla pěkná depka. Hlavně první polovina, kdy autor velice věrohodně popisuje, co se v takové situaci děje s lidmi. V druhé polovině mi přišlo, že kniha trochu ztrácí tempo.
Tma je podle mě asi Neffova srdcová záležitost. Je to tak nějak cítit, že si s tím vyhrál. Perfektní vykreslení postav na začátku (v ději tak strhujícím, že se mi dělala husí kůže) se postupně trochu vytrácí a přelévá do složitě vybudovaného děje. Ten na konci trochu ztratí na jinak dobrém tempu. Trochu mě mrzelo, že zvlášť poslední fáze se neobešla bez tolika "náhodných" shledání a zvratů.. Jinak by to bylo silné a více uvěřitelné. Ale i tak jsem se mockrát přistihl, jak v nějaké debatě říkám : "No, to třeba taková Tma od Neffa..." :)
Po dlouhe dobe jsem sahla po ceskem autorovi a vubec nelituji,ba naopak..od pana Neffa jsem predtim nic necetla,ackoliv jmeno je mi zname..a mohu s jistotou rict,ze v budoucnu mam v planu ochutnat dalsi jeho tvorbu..Tma me nesmirne mile prekvapila a okamzite jsem vedela,ze musi mezi oblibene knizky..bylo mi prijemne cist jednou take o ceskem znamem prostredi,o Praze a jinych znamych mestech..a k samotnemu dilu musim rict,ze je desive hrozive jakou pravdu v hloubce ukryva..cely nas zivot je ovladan elektrinou a povazujeme ji za tak samozrejmou vec,ze uz nam ani nedochazi jakou moc nad nami ma..jsme jeji otroci..rozsekala me myslenka,ze ve "tme" je nejmocnejsi luza,spodina a okraj spolecnosti,ale ma to svou logiku,oni vlastne ziji v podminkach,na ktere my technikou rozmazleni lide nejsme zvykly,mame vodu,teplo a vse je samozrejmost..po vypadku proudu se lide opravdu vratili na uroven stredoveku a neni divu,ze drtiva vetsina lidi neumi prezit,taky bych to neumela..doufam,ze neco takoveho se nikdy nestane..po precteni teto knihy si ve vytahu vzdy rikam-hlavne ne ted a pokud mohu,jdu radsi po schodech :D..a abych nezapomnela,musim zminit,ze styl pana Neffa je ohromujici,pise opravdu skvele :)
Původní verza románu mě v době čtení neskutečným způsobem podmanila a ihned poté, co jsem se dozvěděl o její přepracované verzi, vrhl jsem se do čtení, protože jsem souhlasil s některými autorovými výhradami především ke konci první verze románu (místy zmatený děj, kde se řada postav jen na chvilku ohřeje ale nemají větší význam, "mimozemské vysvětlení" a nevyužitý potenciál jednoho z úhlavních padouchů).
Ale... I když jsem se při četbě velmi slušně bavil, prostě to pro mě nebylo ono - nebylo to stejně autentické a sugestivní jako první verze. Zhruba celá druhá polovina románu je kompletně přepracovaná a je zde daleko rozvinutější vypravěčská linka událostí spojených s Honzou a Markétou když opustili Prahu. V tomto ohledu je vše v naprostém pořádku a za řadu těch kapitol jsem rád, naše "rozpadlická společnost" je tu popsána zase o chlup líp - především je konečně vytěžen potenciál jednoho z padouchů objevivších se i v první verzi, který byl v originále zabit velmi banálně (byť se to k době, kdy na lidském životě nezávisí ani zpola tak jako na konzervě vepřového, vlastně velmi přesně hodí).
Nepřekonatelný problém pro mne nastal přidáním prvků vhodných spíš pro fantasy - řády a bratrstva razící své sektářské pohledy na svět, pokrokáři proti staromilcům, nošení jakýchsi pseudohistorizujících kostýmů atd. Chápu autorovu motivaci a to, že si tím mohl dovolit víc se vypravěčsky rozmáchnout (a obzvlášť kapitola z "koncentráku č. 47" byla hoooodně sugestivní), ale osobně mi to přišlo už až moc přitažené za vlasy, stejně jako nové postavy jakéhosi triumvirátu nejmocnějších osob v Čechách (přestárlý komunista, ukrajinský mafián a bezskrupulozní podnikatel v dopravě). Zrovna tak se změnily i některé postavy - arcilotr Kapitán, který má v původní verzi i jakési momenty, kdy člověk musí uznat, že je přirozeně inteligentní a dělá věci s jistým účelem, zde vychází jako zcela jednorozměrné agresivní hovado, navíc je mu i věnováno méně prostoru. Klíčová postava Katky prošla tak obrovskou proměnou (autor vysvětlil v jednom z rozhovorů, proč tak učinil - opět, motivaci chápu, ale v příběhu jsem se přes to nemohl přenést a pasáže z Katčina pohledu mě vadily úplně nejvíc), že jsem si na ni nezvykl vůbec.
Popravdě jsem skutečně rád, že jsem četl obě verze v pořadí, v jakém vyšly - jen mne to utvrzuje v tom, že původní, mnohými (včetně autora) označovaná za nepovedenou, to je pro mě ta pravá. Ve Tmě 2.0 je "budoucnost" (bez uvozovek to fakt nejde napsat) lidstva popsána sice ještě depresivněji, ale také daleko méně věrohodně a pro mě tím i méně zajímavě. Navíc, zatímco "jednička" má také otevřený konec, ale poměrně dobře ohraničený a zodpovězený, "dvojka" končí jako by autorovi došel čas či klesl vyčerpán a snad i znechucen nad vizí toho marastu, který popsal.
P.S: a naprosto nejvíce zabil celé příběhové odhalení ve výtisku z roku 2003 pan Martin Zhouf, neboť svou ilustrací obálky slovy Járy Cimrmana "Prozradil konec celé detektivky."
Motiv toho, jak bychom se chovali ve chvíli, kdy by celý svět přišel o elektrický proud, je něco, co mám v literatuře moc ráda. Jak se to stane? Kdy se to stane? A stane se to vůbec? A kolik lidí by to dokázalo přežít? To je jen zlomek otázek, které toto téma vyvolává. Na Neffově knize se mi líbí ta syrovost, s jakou to autor pojímá. Ono to dává dost smysl, protože to téma si o to vysloveně říká. Zajímavé mi přijde srovnání těch dvou rozličných konců, s nimiž autor přišel. Oba mne bavily, oba měly něco do sebe. Pokud vás tato tematika zajímá, rozhodně mohu doporučit. Stejně tak mohu doporučit třeba knihu Vteřinu poté od W. R. Forstchena, který se touto tématikou také zabývá.
Téma, které má šanci se stát reálnou hrozbou současného světa, ovládaného technikou, mě v poslední době docela zajímá. "Tma" má poněkud odlišnou původní zápletku nežli např. Blackout od Elsberga, ale následky jsou obdobné. Neff zůstal v naší české kotlině a nezabýval se takovými následky, jako např. odstavení atomových elektráren, které by samozřejmě bylo nemožné a tak by zde k žádnému "po třech letech" pravděpodobně nedošlo.
Pro mne zbytečné byly v knize epizody popisující morbidní hru Katky s "tělíčky" nebo popisy exekucí narážením na kolejnice.
Nutné asi také nebylo adresné obsazení politiky. Za prvé už dnes ji mohou číst lidé, kterým tato jména nic neříkají a pokud by kniha byla přeložena do jiného jazyka, tak asi také ne.
Jinak jsem ale knihu přečetl jedním dechem.
Pani! Mnohokrat jsem si behem pohybu po hlavnim meste predstavila, kdyby se to fakt stalo.
Začátek mi vyrazil dech, po půlce už jsem tak nadšená nebyla. Postupně mě nebavily politické pasáže, ale chápu jejich smysl. Dávám 4*
U Neffovy Tmy se ztotožňuji s většinou komentářů k ní napsaných, což se mi jinak až tak často nestává; ale možná se prostě jen ke stáru stávám konformním. První kapitola je zdaleka nejzajímavější a může hrdě konkurovat těm nejsvětovějším popisům událostí krátce po katastrofě. Jistě, chlípných žebráků a neurvalých agresorů je tam možná trochu moc, ale málokdo by asi čekal realistickou futurologickou studii - a drsný boj o přežití (jak říká štítek) je jednoduše zábavný.
Ale čím více se vzdalujeme od prvotního výbuchu nejnižších pudů (u postav románu) a dobrých nápadů (u autora), tím více text upadá a degeneruje. Velké časové skoky tomu příliš nepomáhají - a posun ke grotesknímu šesťákovému krváku taky ne. Udržet ke konci pozornost v tom, kdo koho právě zradil, přestože předtím předstíral, že zradil jiného zrádce a pak deset let předstíral, že je ženou, aby se na to nepřišlo... to už je trochu moc. (Zde to záměrně poněkud komolím a zesměšňuji, abych neprozradil něco podstatného budoucím čtenářům, ale poselství je asi jasné)
Nevím, zda první verze Tmy byla lepší; podle toho, co jsem slyšel, spíše asi ne. Ukončit takovou knihu asi není lehké, když se to Neffovi v nějaké slušné podobě nepodařilo ani nadvakrát. Z výšin svěžího psaní až ke krvavému pádu takříkajíc na hubu - dejme tomu, že z téhle rovnice nakonec vychází průměrné hodnocení.
Štítky knihy
boj o přežití postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 1998 |  Tma |
| 2007 | Tma |
| 1989 |  3x Kája Saudek |
| 1988 | Měsíc mého života |
| 2007 | Jeruzalémský masakr motorovou pilou |
Kniha Tma 2.0 je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 531x |
| Čtenářské výzvě | 34x |
| Doporučených | 34x |
| Knihotéce | 160x |
| Chystám se číst | 135x |
| Chci si koupit | 30x |
| dalších seznamech | 6x |
prvá časť výborná, potom dej prešiel podla mna zbytočným sekom a už som to dočítal len z donútenia