Tisíc polibků
Tillie Cole
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/322063/bmid_tisic-polibku-wLE-322063.jpg
4
587
218
„Možná jsme jako ten třešňový květ. Jako padající hvězdy. Možná jsme se milovali příliš moc, příliš mladí a zapláli tak jasně, že musíme zaniknout. Extrémní krása, rychlá smrt.“ Jeden polibek trvá okamžik. Tisíc polibků však může vydržet na celý život. Jeden chlapec, jedna dívka. Pouto mezi nimi je ukováno v jediném okamžiku a střeženo v srdci celou dekádu. Jejich pouto vydrží navždy. Nebo tomu alespoň věří. Když se sedmnáctiletý Rune Kristiansen po dvou letech vrací z rodného Norska do ospalého městečka Blossom Grove v Georgii, kde se v dětství spřátelil s Poppy Litchfieldovou, vrtá mu hlavou pouze jediné: Proč mu dívka, která byla druhou polovinou jeho duše a která mu slíbila, že bude věrně čekat na jeho návrat, přestala před dvěma lety odpovídat na jeho dopisy a telefonáty? Poppyino mlčení zlomilo Runovi srdce. Zatrpkl a zatvrdil se. Když však odhalí pravdu, zároveň zjistí, že ještě větší bolest ho teprve čeká. Samostatný román pro čtenáře od 14 let. Přichystejte si kapesníky.... celý text
Literatura světová , Romány , Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Yoli (ČR)
Originální název:
A Thousand Boy Kisses , 2016
více info...
Přidat komentář
Jako jo...šlo to. Bylo by fajn přijít s něčím originálnějším. Kniha mě nerozbrečela.
Nádherná kniha.Citala som veľa knih s podobnou témou ale ani pri jednej som nemala tolko krat slzy na krajíčku.A záverečná kapitola bola čerešnička .
Začátek se mi líbil moc. Něco takového jsem potřebovala právě teď číst. Jenže po 2/3 knihy už jsem měla toho "dokonalého souznění" plné zuby. Dočetla jsem jen proto, abych se ujistila, že to bude mít konec přesně takový jaký jsem čekala. Na mě až přespříliš cukrové čtení. Ale určitě pěkná myšlenka příběhu. Pár zajímavých slovních obratů a pohledů si z ní určitě ponesu. Alespoň chvíli.. :)
Jsem absolutně unešená tou něžností, která z toho vyzařuje.
Naivní? Ano.
Přeslazené? Ano.
Nereálné? Rozhodně.
Ale já jsem byla prostě naprosto ohromená.
Ale především teda strašně smutná. Dva totálně probrečené večery. A tím nemyslím, že slza ukápla. Tím myslím, že mám aktuálně koš plný kapesníčků.
Já se obvykle nepovažuji za romantickou dušičku, ale tohle mě prostě dostalo do kolen i přesto, že vztah Runea a Poppy a taky její přístup k neodvratitelné budoucnosti jsou podle mě absolutně nereálné.
Téměř celou knihu jsem měla slzy v očích,bolest v srdci,ale zároveň jsem cítila i radost a pohlazení na duši.
Tak krásně je tento příběh napsaný.
Moc hezké myšlenky,momenty a poselství knihy-že život je dar a máme se radovat i z úplných maličkostí.
Tisíc polibků ve sklenici a polibky poslané do nebe...krása.
Rune a Poppy-jejich silné pouto a převeliká láska...Tak moc jsem jim přála zázračný konec.Vstřebat ty poslední stránky a všechno to rozdýchat mi pomohl autorčin epilog.Díky za něj.Mohla jsem vydechnout a pocítit znovu to štěstí a lásku těchto spřízněných duší.
A jestli to bylo moc sladké a uvěřitelné?
Proto přece čteme knihy... že nám umožňují snít.
Asi jsem větu ,,Přichystejte si kapesníky" brala na lehkou váhu. A že jsem jich potřebovala...
Byl to tak hrozně smutný, přesto krásný příběh. Skoro jsem myslela, že knihu ani nedočtu, jak se mi oči pořád zalívaly slzami.
Spoiler...Musí být úžasné prožít takovou lásku...ale ta bolest? Stačilo mi abych to jen četla a už jsem byla zdrcená, nedokážu si představit co musí cítit ti, kteří něco podobného prožily. Vidět někoho koho milujete umírat a nemoct s tím nic udělat, zabránit tomu, zastavit to...neumím si to představit
Je hrozné vidět, jak umí být život krutý a bolestivý.
Poppy byla tak plná života a neuvěřitelně statečná...za to jsem jí obdivovala, stejně tak Runeho...
Byla jsem vděčná za epilog...asi bych se nesmířila s tím, kdyby nebyly spolu navždy a věčně.
Tento příběh budu mít v srdci už navěky. Stejně jako tuto větu: "Měsíční paprsky v srdci a v úsměvu slunce."
Brečela jsem. Ne jednou, ani dvakrát, ale skoro celou knihu. Možná bych spíše spočítala strany, kdy jsem to udržela na uzdě.
Poppy a Rune byli sladký pár a v některých situacích to vše mohlo působit, až moc sladce a neuvěřitelně. Ale v téhle knize mi to vše přišlo tak přirozené, že jsem celou dobu hltala každé slovo.
Kniha se četla velmi rychle a autorčin styl psaní si zaslouží velký obdiv. Pro někoho je kniha moc přeslazená a až moc vyfantazírovaná. Pro mě to byla další z knih, u které budu lidem doporučovat a říkat jim:,, A přesně u téhle knihy moje srdce puklo. "
Uf, tak jsem to konečně dočetla. Celý příběh mi přišel jako takový cringe, čekala jsem od toho něco víc, no už asi prostě nepatřím do cílové kategorie. Připadalo mi to naivní a hloupoučké.
Poppy si hlavně protiřečila tím, že tedy nechala Runemu volnost a pak když se dohadovali, jestli políbil někoho jiného, tak byla uražená, když ji Rune nechával ohledně tohoto v nejistotě, a vyčítala mu, že přece patří jen jí.
Ale hlavně mě dodělal ten epilog, to mělo být co, jedno velké ne za mě!
Dala bych jen jednu hvězdičku, ale i přes to, že jsem většinu času u knihy trpěla (nemám ráda rozečtené knihy, musela jsem to dočíst), tak jednou jsem měla slzy v očích.
EDIT: Musím ale ocenit ten playlist na konci. Líbí se mi, když něco takového v knihách je a doplňuje je to.
Krásný, smutný a srdceryvný příběh, u kterého nezůstane ani jedno oko suché. Kniha má jednoduché vyslání - Užívat si života, každou jeho vteřinku, dokud to jde. Nikdy nevíme kdy náhle skončí.
Kniha je tak dojemná, že jsem potřebovala celý balíček kapesníků. Doporučuji číst v soukromí. ???????? Nádherná a dojemná kniha, dostala mě od 1. stránky, měla jsem ji za chvíli přečtenou.
Úplně úžasný, ale hrozně dojemný příběh, u kterého i slzy tečou. Kniha mě tak uchvátila, že jsem ji přečetla jedním dechem a neustále čekala na nějaký zázrak. A super nápad se sklenicí pro tisíc polibků :)
Naprosto neuvěřitelná emocionální horská dráha, která mě semlela a vyplivla úplně vyždímanou. Kdo by mě viděl po dočtení, myslel by, že mi umřela půlka rodiny. Příběh Poppy a Runeho byl naprosto kouzelný od začátku do konce, neuvěřitelně propracované, moc se mi líbil konec. Určitě si přečtu znovu, jen aby mi potom nepuklo srdce...
jedna z nejúžasnějších knížek, co jsem kdy četla... krásný příběh, slzy dojetí.. Knížka the TOP.. moje srdcovka
Za mě krásná knížka. Plná citů, porozumění a odvahy žít a užívat si každou minutu života. Žít naplno i přes to co nám čas přinese. Někdo řekne, že je to kniha pouze pro náctileté, ale podle mě to tak není. Jen musíte pustit svoji mysl a dovolit jí aby cítila to co kniha dává. Já jsem i pár slz uronila, protože když si uvědomíte, že tohle se děje i běžně v životě, tak to s vámi hnout podle mě musí. Knížka mi dala, přesně to co jsem od ní očekávala.
Na knihu jsem se těšila, bohužel jsem nedostala co jsem očekávala. Je to opravdu pro děti a mládež, je to naivní a hloupoučké což samozřejmě nevadí ale nějak jsem se do toho nemohla začíst a celkem mi příběh Runeho a Poppy byl jedno a konec i když byl smutný tak ve mě nevzbudil patřičné emoce.
Za mě 1,5* ale zkusím od autorky ještě něco jiného :-)
Tohle byla naprosto nádherná kniha. Nese v sobě překrásnou myšlenku a poselství všem lidem. Nejdřív jsem nevěděla, zda si knihu vůbec přečíst, ale teď rozhodně nelituju. Je v ní toho tolik krásného, byť jde o velice smutnou knihu. Najde se zde pár naivních pasáží a romance je také těžko uvěřitelná, přesto jsem zobala autorce z ruky. Tyto malé vady však překonaly ty velké věci, jako jsou myšlenky hlavních hrdinů, vztahové propojení a hlavně pravdivost toho všeho. Ačkoli je to kniha pro mládež, doporučila bych ji klidně i starším lidem. Je to hodně na zamyšlení a uvědomění si, o čem život je.
Štítky knihy
nemoci první láska rodinné vztahy pro dospívající mládež (young adult)
Tisíc polibkůKniha Tisíc polibků je v
| Právě čtených | 15x |
| Přečtených | 740x |
| Čtenářské výzvě | 71x |
| Doporučených | 93x |
| Knihotéce | 346x |
| Chystám se číst | 417x |
| Chci si koupit | 124x |
| dalších seznamech | 10x |
Nejdříve jsem chtěla dát hodně nízké hodnocení, protože to bylo strašně přehnané a přeslazené. A do čtení jsem se musela dost nutit, ALE dobrá knížka se pozná podle mě tak, že ve vás cosi zanechá. A to se tady stalo. Jsou to už 4 dny co jsem knížku dočetla a stále ji mám v hlavě. Pořád o ní přemýšlím, o životě, nebi, smrti... Asi zapomenu jména postav, ale nezapomenu pocit s jakým jsem to dočítala...