Tibetský broskvový koláč

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autor kultovních svazků, jako je Parfém bláznivého tance nebo I na kovbojky občas padne smutek rozhodně nárok tentokrát přijít s knihou vzpomínek. Sám o ní vehementně tvrdí, že nejde o autobiografi i, a možná má pravdu. Tenhle velikán americké bohémy a sběratel majonézy totiž snáší jeden důkaz za druhým, že jeho život jako by vypadl ze stránek jeho románů, a znalci jeho díla v jeho vzpomínkách určitě najdou mnoho zárodků, které později vyklíčily do literárních motivů. V rozvětveném vyprávění s mnoha odbočkami nás Robbins seznámí se svým dětstvím prožitým ve virginském horském městečku za Velké hospodářské krize, dozvíme se, jak se z něj díky vojně stal pacifi sta i milovník asijské kultury, počastuje nás (pro nás Středoevropany legračně užaslým) popisem svých prvních houbařských výprav, poučí nás, proč jíst a nejíst kimči – a zejména strhujícím i vtipným způsobem vylíčí, jak žila americká umělecká avantgarda koncem padesátých let, v dobách, kdy se společnost u nás ještě vylízávala z nejhorších ran nejtužšího komunismu. Z pozice očitého svědka a účastníka popisuje sanfranciskou hippie vlnu a vyznává se ze svého veskrze pozitivního vztahu k psychedelikům, vypráví, jak se z literárního kritika-samouka stal známý romanopisec, a více či méně láskyplně se zmiňuje o mnoha láskách svého života. Chcete se dočíst o satori prostřednictvím neonového golfového míčku a o tom, jak sledovat experimentální fi lmy Andyho Warhola coby strhující thrillery? Jste na správné adrese....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242806/big_tibetsky-broskvovy-kolac-qTa-242806.jpg 4.434
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

Tibetan Peach Pie: A True Account of an Imaginative Life, 2014


více info...
Nahrávám...

Komentáře (12)

Kniha Tibetský broskvový koláč

soukroma
05.12.2021

Začátek mne velmi bavil, při popisu epizodek z dětství jsem si tvrdě uvědomila, jak se život v USA lišil od naší malé země tady, nejen před válkou, samozřejmě za války a zejména hned poté..., vlastně až dodnes.
Střed už je především o bohémském životě (a hlavně o psychedelikách) pátrajícího, putujícího, zkoušejícího, neukotveného nezralého plnoletého (mj. tady mne nepřestane fascinovat, jak v prudérní a puritánské Americe se nenalívá alkohol lidem pod 21 let, a pokud chce někdo z neplnoletých sex, nepřichází v úvahu, ať se kouká raději oženit/vdát ještě jako nezralý pulec - typicky v 16...!).
A po dlouhatánském středu pak průchod manželstvími, láskami, letmo knihami (naneštěstí bez nějakého vhledu do spisovatelského řemesla, pouze rutina, jen zmínky o agentech, nakladatelích, kde se knihy prodávaly apod.). A ještě svižnější průlet navštívenými zahraničními místy, ale bez šťávy a zajímavostí.
Moje zaujetí se tedy průběžně snižovalo až se ustálilo na průměru - spoustu věci jsem prostě už přeskakovala jako zbytečná, zmatečná a nezajímavá.

uteklazreality
31.03.2020

... vzpomínky, dětství, touha, láska, smíření, odpuštění, životní moudro
.
Vzpomínky uličníka Toma Robbinse jsou jako návštěva v Zoo. Nemůžete se dočkat a když tam jste nevíte kam jít. Pokud hledáte moudrost a životní zkušenosti, dostanete je. Pokud hledáte bláznivé nápady, máte je mít. Pokud hledáte smíření a porozumění, najdete je. Nadechněte se a vstupte. V první části najdete pavilon opic, pak vás čekají dravé šelmy a nakonec mořské akvárium.


Frederick
15.08.2018

Můj nejoblíbenější autor.

DriftBooks
11.12.2017

Při čtení Robbinsových vzpomínek jsem si uvědomil jednu věc. Ne nebylo to žádné zásadní prozření. Nebyl to žádný světoborný objev. Jen připomenutí. Že ze světa nemizí jen fauna a flóra. Ale že mizí i jisté fenomény. Věci, které nás obklopovaly a formovaly. S každým novým paradigmatem se ztrácí určitá část lidských činností. Jsou překonány, změněny, jsou už nepotřebné, nebo se do nového vzorce nehodí. Přirozený tok času… řeklo by se. Vývoj, progrese, evoluce. Inu tak…

A tak jsem si – s bolestnou nostalgií – pomyslel. Safra, kam zmizely cirkusy? Ale ano, vím. Jezdí takové ty novodobé, co mají připosražené pseudošapitó, místo maringotek ultramoderní karavan ověšený satelity, žádný zvěřinec, jen opelichaného pudla a osiřelého poníka. Namísto orchestru mpétrojku. A ředitel? Klaun, krotitel, žonglér, hadí žena i akrobatka v jednom.

Pamatuji si, jaká sláva to byla, když přijel do města cirkus. Když na mosteckém Hrabáku vyrostlo město z maringotek. Obrovský zvěřinec. Sloni, tygři, lvi… Barevná, voňavá exotika, tajemství, magie. O to více v tom zadrátovaném komunistickém lágru. To všechno zmizelo. Můj syn pravděpodobně opravdový (a tím myslím opravdový) cirkus už neuvidí. Pravda – možná by ho nebavil.

Knihy Toma Robbinse miluji. Jsou totiž tak… cirkusové. Třpytí se, zapáchají trusem exotické zvěře, zní jako práskání biče krotitele šelem. Jsou magické. Plné kouzelníků a kouzel. Jsou zábavné. Plné klaunů. Voní pilinami. Mezi řádkami poskakují svůdné akrobatky. Po písmenech se promenádují provazochodci. Toužíte s tím cirkusem utéct. Za magické okamžiky platit kydáním sloního hnoje. Vklouznete do toho cirkusového stanu jako Alenka do králičí nory. Vklouznete do jiného světa…

A uvědomil jsem si další věc. Že Robbinsovi je přes osmdesát. Jeho kniha vzpomínek také může být jeho knihou poslední. Že možná zmizí do světa za zrcadlem. Jako pozpátku letící divoké kachny. Zůstane po něm jen vůně parfému bláznivého tance. Bude - v žabím pyžamu - navěky impresáriem Cirkusu Inkognito. Zkusí krotit hubené nohy. Uvádět další dálniční atrakce. A tak na mě, stejně jako na kovbojky, padl smutek…

fruitbueno
13.07.2017

Kniha v dílčích kapitolkách celkem funguje, bohužel jako celek z mého pohledu selhává. Epizody samy za sebe jsou prima, autor svým ironickým nadhledem a s odstupem popisuje bohatý život. Bohužel tak, že člověk chtě nechtě zívá po pár kapitolách.

Baobab
01.05.2017

Četla jsem po knize "V žabím pyžamu", které bylo dokonalé. Toto dílo nebylo špatné, ale na těch pět hvězd mi nedosáhlo. Jsou to ale moc poutavé střípky z Robbinsova života, mohla bych jich číst ještě víc.

Heřmis
25.01.2017

U knih Toma Robbinse bych zavedl další hvězdičku, než max. 5. I když se zde nejedná o nový bláznivý román, ale jakési memoáry, tak počtení to je opravdu výborné. Jako vždy se pobavíte, něčemu přiučíte, zamyslíte a pak si řeknete, že to je sakra bohatý život. Pro uživatele, kteří mají účet na Twitteru a vládnou trochu angličtinou, pak doporučuji účet Toma Robbinse k odběru. Padají tam z něj moudra jak na běžícím pásu.

Mayaku
19.12.2016

Je jen málo autorů, kteří mě dokáží rozesmát, ale po přečtení této knihy mohu s klidem prohlásit, že Tom Robbins se s přehledem řadí k těm několika málo vyvoleným, při jejichž četbě u mě dochází k oněm neovladatelným, nepředvídatelným, explozivním výbuchům smíchu, spojeným s nechápavými pohledy mého okolí, lhostejno zda na veřejnosti či doma. Sígr Tommy je donebevolající samorost, jehož nadhled, humor a životní filosofie vás již od prvních stránek pohltí, nabije pozitivní energií a nenechá vás (a vaši bránici) vydechnout ještě dlouho po dočtení.

1