Ti druzí

Zase jedna holčička, co zmizela v Anglii.
Kniha mi připomněla, že pod stromečkem bylo letos několik puzzle. Skládat začínáme od rohů, i tady jsou čtyři výchozí body - čtyři linie vyprávění (Gabe, Katie, Alice, Miriam). Postupujeme ke středu, dílky se začínají spojovat a končíme uprostřed šíleným a temným propletencem, z něhož zlověstně vykukují „Ti druzí“. Napínavé, čtivé, příjemně komplikované, přiměřeně překombinované.
85 % (zatím 1494 hodnocení s průměrem 82 %).

Třetí kousek od autorky a musím říct, že se mi ten její osobitý styl opravdu zamlouvá. Tentokrát je příběh spíše osudovým propletencem událostí v životech několika postav na pozadí lehce mysteriózní linky, která nicméně ani nemusela být, příběh s odkrýváním skutečností knihu v pohodě utáhne i bez ní. Pár výtek bych tam sice našel hlavně k těm několika až nepravděpodobným shlukům náhod ale jinak panuje spokojenost, konečně jsem ke konci roku taky narazil na pár kvalitních kousků po sobě, na další cestu se s autorkou vydám tentokrát do světa povídek - 80 %

Skupina lidí, s každým si osud zahrál a uštědřil mu smutnou ránu.

Vše je zdánlivě nahodilé, ale pak se to všechno proplete a zapadne do sebe.

Říkám si, jestli tam ta mysteriózní linka nutně musela být. No, byla tam, tak co už...

Moje první zkušenost s autorkou a čtení povedené. Netradiční námět, ale čtivé to bylo. Nejsem fanoušek čehokoliv mysteriózního ani hororového, takže tyto prvky mi tam vadily, ale to je můj problém. Vcelku ale hodnotím jako docela fajn a asi si od autorky klidně něco dalšího přečtu.

Má třetí kniha od autorky a stále nevím co si s její tvorbou počít?? Další si přečtu až se budu hodně nudit.

Gabe má manželku, má také pětiletou dceru, ovšem ve vteřině se mu celý život otočí vzhůru nohama a Gabe svou rodinu ztratí. Hrozný zločin, hrozná tragédie, ale Gabe si stále uchovává naději, i když všechny důkazy hovoří jasně.

Při životě ho drží už jen naděje, že zahlédl svoji Izzy v cizím autě na dálnici, i když už podle všech měla být mrtvá.

A tak pátrá. Jezdí tři roky po tom jednom kusu dálnice tam a zpátky a doufá, že ji zase potká. Až jednoho dne dojde k průlomu, přijde ta správná stopa, a vše se začne pomalu rozmotávat.

Příběh je o lásce, rodinném poutu, špatných rozhodnutích, dávných chybách, smutku, bolesti a hlavně o pomstě. Člověk by měl být hodně opatrný v tom, co si přeje a o co žádá, mohlo by se mu to splnit, ovšem cena může být nepřiměřeně vysoká...

A proč Ti druzí? Co s tím vším mají společného? Kdo to je a proč ublížili zrovna jeho rodině ? Na všechny tyto otázky dostanete odpovědi, a věřím, že budete ještě hodně překvapeni ;-)

Audiokniha

Od autorky jsem před lety četla Kříďáka a Jámu a obě knihy se mi tehdy libily moc. Tahle mi hezky ubíhala, ale chyběly mi v ní nějaké překvapivé zvraty, vse za me bylo z textu jasné a dotek nadpřirozena tu pro mě vůbec nedával smysl.

To snad ani nestojí za komentář. Přitažené za vlasy od začátku do konce, přeskakování sem tam (jojo, tento styl psaní je teď v módě), některé věci ani nebyla snaha vysvětlit,... Občas holt člověk sáhne vedle. Lepší spisovatelé jsou pro mě holt Ti druzí.

Pokus č. 2 s CJT a zase to nevyšlo. Asi je to tak, jak je napsáno hned pode mnou: autorčin styl psaní vám buď sedne nebo ne, popřípadě si na něj zvyknete. U mě nenastalo ani jedno.
Přemýšlel jsem, co mi po dvou (nedočtených) knižkách nejvíc vadí a jsou to dvě věci. Jednak používání sarkasmu v momentech, kdy je to absolutně nevhodné, takže to shazuje napětí či mysteriózno, podle toho, co zrovna autorka sděluje. No a pak neustálé odbíhání od tématu při každé příležitosti (čti: v každém odstavci). Má to vzbuzovat dojem propracovanosti a hloubky? V představách CJT možná, mě to spíš připadá jako Cimrmanova Švestka - neschopnost udržet myšlenku. Myšlenka je křehký útvar, podobně jako vojenský útvar. Když jsem byl na vojně, a to je dávno, to ještě babička - a ta uměla vařit, její knedlíky byly nejvyhlášenější v okolí. Ta víska se rozkládala na návrší mezi lesy. Občas zašel na návštěvu hajný, ten panečku uměl vyprávět. A pak ty lišky... Kde jsem to skončila? Jo vlastně, takže dark web... No vidíte, už píšu jako C.J. Tudor:)

Na styl psaní autorky jsem si už celkem zvykla, takže střídání pohledů postav co kapitola mi již nečiní potíže. Ale rozhodně nepovažuju tuhle knihu za to nejlepší, co jsem od C.J. Tudor četla. Námět byl zajímavý, ale opět jsem měla pocit, že by se z něj dalo vytěžit víc... konečné rozuzlení bylo velmi rychlé, některé věci nebyly vysvětleny vlastně vůbec, některé "jen" politováníhodnou náhodou... A happy end? Ten za mě také spíš knize ubral.

Po Jámě má druhá kniha od této autorky a pravděpodobně ne poslední. Její styl mi velmi sedí. Zajímavý a napínavý příběh, kniha se těžko odkládala.

Ze začátku jsem byla zmatená z těch různých pohledů. Bylo jich na mě trochu moc. Ale potom jsem se zorientovala a bylo to fajn. Líbilo se mi, jak se příběh odhaloval postupně a jak byly všechny ty osoby propojený. Ten náznak nadpřirozena tam být nemusel a asi mi trochu zkazil zážitek této knihy, ale byla lepší než Kříďák od stejné autorky.

Ti druzí je kniha, která ve mně rezonovala ještě dlouho po dočtení. Při čtení jsem měl pocity jako ještě nikdy předtím. Nevím, jak je popsat. Až do poslední stránky jsem neměl nejmenší tušení, jak kniha skončí a nakonec jsem byl spokojen. Četl jsem více knih od autorky, tato je ale pro mě suverénně nejlepší.

(SPOILER) Vedle Upalenych za me nejlepší kniha autorky. Konečně opustila téma z Kridaka a Jamy (parta kamaradu, ktera resi davnou tragedii z detstvi), konečně se jednalo i o jiné téma než uplne sci-fi / fantasy / mystery (i kdyz samozřejmě kamínky a Izzyna komunikace s Isabellou z tohoto ranku byly).

Bylo to napinave, dobre napsané- to je u autorky standard - a jsem ráda, ze to mělo happik ;))

Kniha se skvěle četla, byla napínavá, ale ten skoro konec, to bylo velké zklamání.

Skvělá, napínavý příběh, četla jsem jako 3. knihu od autorky. Za mě byla nejslabší Jáma.

Od C.J.Tudor již tradičně zvláštní záležitost se skvělou kriminální linkou, která by se (za mě) určitě obešla i bez nadpřirozena. Námět je originální a zajímalo by mě, jestli na Dark webu něco takového vážně existuje.

Moje druhá kniha od autorky, občas jsem knihu nemohla odložit jak byla napínavá ale upřímně, dávám stále přednost Upáleným. To byl podle mého nejpovedenější díl ale i tak nemohu říct, že mě kniha nebavila. Jen toho hodně bylo předvídatelného. U upálených jsem byla v šoku. I tak byli Ti druzí super kniha.

Kříďák a Jáma byli lepší strašně zmateně napsané každá kapitola o někom jiném chvíli trvalo než se dal příběh dohromady konec byl zajímavý,ale celkově jsem zklamana