Pán duší
Gregory John Keyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/170874/bmid_pan-dusi-65c917533a354.jpg
4
53
8
The Elder Scrolls série
< 2. díl
Kontinent Tamriel je čtyřicet let po Oblivionské krizi ohrožován záhadným létajícím městem, Umbrielem, v jehož stínu se probouzí děsivá armáda nemrtvých. Otřesený princ Attrebus i přes šokující odhalení pokračuje ve zdánlivě nesplnitelném úkolu a snaží se získat kouzelný meč, který je klíčem ke zničení hrozivých vetřelců. V Císařském městě mezitím nalezne špeh Colin důkazy o zradě v samotném srdci císařství – pokud však Colina dřív nezradí jeho srdce. V Umbrielu uvězněná Annaig se zase stala pouhou otrokyní temného pána a jeho nenasytného hladu po dalších duších. Jak mohou tito tři zvláštní hrdinové zachránit Tamriel, když nedokáží zachránit ani sami sebe?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2013 , Epocha (ČR)Originální název:
Lord of Souls , 2011
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si koupil s nadšením ale následně jsem vystřízlivěl. Lituji toho. Tohle není elder scrolls které miluji.
Kniha je vskutku dobrá. Čtivá a přečtená velice lehce a rychle. Přesto zde musím zmínit, že autor asi 100 % nezná svět The Elder Scrolls a dopustil se nějakých nepřesností a chyb. Ale kniha pěkná, proto mu to lze odpustit.
Pekelné město bylo čtivé a bavilo mě. Pán duší v těchto věcech rozhodně nezaostával. Naopak mě bavil ještě o trošku víc, byl akčnější a napínavější. Knížka se příjemně četla a závěr se dal z části odhadnout, ale rozhodně nebyl ani v nejmenším špatný. Stejně jako u Pekelného města je výhodou znalost světa TES, člověk si díky tomu určitě příběh více užije.
Tuhle knihu jsem si půjčila v knihovně zároveň s prvním dílem. Chtěla jsem si je přečíst hned po sobě, aby mi neunikla žádná souvislost, ale nezdařilo se. Přečtení prvního dílu mi trvalo, na mé poměry, hodně dlouho, nijak zvlášť mě nezaujal a do druhého se mi tedy nechtělo. Ale strašil mi tu už dlouho, takže jsem se do něj nakonec pustila a musím přiznat, že mě rozhodně bavil víc než díl první a přečetla jsem ho během pár dnů. Nemůžu říct, co se mi tu zdálo lepší než v díle prvním, možná jsem jen já byla v přijatelnějším rozpoložení pro tento příběh. Takže jak Pekelné město, tak Pán Duší určitě stojí za přečtení, příběh mě bavil, jen doporučuji: Před čtením se seznamte s nějakou z pc her, podle nichž jsou tyto knihy psané, alespoň koukněte po obrázcích, budete se potom určitě lépe orientovat v postavách v příběhu. Není k zahození vědět jak vlastně vypadají hrdinové právě čteného příběhu... :-)
Pokračování Pekelného města se mi líbilo možná o maličko víc. První díl byl až do konce (který byl příliš krátký) spíše takovou kuchařkou. Pán duší toho z kuchyně zase odhaluje dost, ale tentokrát je to aspoň trošku pestřejší. Annaig bude soutěžit proti dalším kuchyním. Glim má problém, protože v Jímce objevuje zárodek Argoniánce. A stále se jim nepodařilo z Umbrielu uniknout. Možná se chystá vzpoura, možná přispěchá na pomoc princ Treb.. :-)
Štítky knihy
fantasy nemrtví vznášející se ostrovy
Autorovy další knížky
| 2013 |  Pekelné město |
| 2014 | Ohnivá bouře |
| 2013 | Pán duší |
| 2009 |  Hranice vítězství 2: Přerod |
| 2012 | Konečné proroctví |
Kniha Pán duší je v
| Přečtených | 70x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 46x |
| Chystám se číst | 17x |
| Chci si koupit | 14x |
| dalších seznamech | 1x |
Pekelné město a Pán duší je pro mě jeden román ve dvou svazcích, takže dohromady jsem jim nakonec jednu hvězdičku dala, ale pekelné to tedy bylo a dočetla jsem jen proto, že od Keyese jsem v minulosti četla Vodní rod a ten si pamatuji jako velmi dobrý. Tady jsem tedy stále čekala, zda není problém jen v mé neznalosti The Elder Scrolls a postupně se to nezlepší. A ono se to postupně zlepšilo, ale jen proto, že mě nakonec aspoň trochu zaujalo, že se autor rozhodl použít vaření jako superschopnost. Nakonec to bylo i trochu napínavé, protože Keyes umí psát a to se přeci jen projevilo i na tomto podprůměrném výtvoru. Už se k tomu vracet nebudu a Pekelné město bude hledat nového šťastného majitele. Hned po tomto strašlivém zážitku jsem se pustila do autorovy "tetralogie" Věk nerozumu, která je podle mě ve skutečnosti také spíš jeden román (s přimhouřeným okem dva), a to je zase povedená originální práce. Určitě doporučuji více než toto.