Teta Joleschová aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách
Friedrich Torberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56128/teta-joleschova-aneb-zanik-zapadni-civilizace-v-zidovskych-anekdotach-56128.jpg
4
21
9
V Tetě Joleschové nás Friedrich Torberg uvádí do kavárenského života Prahy a Vídně 20. a 30. let, kde ještě přežívá útulná a snášenlivá kultura mnohonárodního starého Rakouska, kde se střední vrstva stále považuje za spoluobčany a tráví neuvěřitelné tisíce hodin (často až do rána) v družných diskusích o lidech, kultuře a stavu světa. Tady pěstovala dnes už zaniklé konverzační umění repartee – okamžité, hbité a především vtipné odpovědi. Jak dokládají Torbergovy anekdoty, nepochybně v něm excelovala proslavená i zneslavená židovská výmluvnost, sebeironie a sebeobranný humor, v nemalé míře i proto, že židé ztratili ochranu starého mocnářství. Bonmot či epigram mohou vzniknout právě jen v takové pestré pospolitosti. Skutečně: v podivuhodné symbióze se v tehdejších kavárnách prolíná svět obchodníků a prokuristů s literáty a umělci všeho druhu a pozdní květ rakouské kultury po první válce má své kolektivní kořeny, tak často židovské a české, právě zde: Stefan Zweig, Rainer Maria Rilke, Karl Kraus, Peter Altenberg, Leo Perutz, Franz Werfel, Robert Musil – máme-li jmenovat alespoň ty nejvýznačnější. Svět rakouských kaváren zanikl, ta tam je legendární Tante Jolesch, ale vtip trvá.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2010 , Rozmluvy , Leda
Originální název:
Die Tante Jolesch
více info...
Přidat komentář
"Teta Joleschová" rozhodně není pouze souborem židovských anekdot či veselých historek, je totiž mimo to i až překvapivě tklivým rozloučením se zaniklým světem střední Evropy. Popsat by ji bylo možné jako takovou "odlehčenější" (rozuměj, daleko vtipnější) verzi Zweigova "Světa včerejška". Mnohé obsažené historky jsou skutečně nesmírně vtipné a jiné zase velmi půvabné. Kromě toho je ale kniha zdrojem skutečně dlouhé řady velmi zajímavých informací. Pokud jde o jazykové exkurzy, zajímavě pasují i na češtinu, bylo by ale asi vhodnější číst v originále... Celkový dojem: 80%
Některé záležitosti v knize mě hned na první dobrou rozesmějí a jiné zase nikoliv. Možná je to dáno tím, že doba a mentalita lidí, je spjata, i s jinou výchovou..., která je nám dnešním čtenářům už jaksi vzdálená a i cizí.
Jinak sama za sebe jsem byla nejvíce pobavena kapitolou Labužnické intermezzo a Na letním bytě. ; )
Milé, úsměvné čtení. Několikrát mě knížka donutila se nejen usmát, ale i zasmát, i když celou Lektüre se jako červená nit vine melancholie a tesklivost. Zajímavý pohled na meziválečnou Vídeň, na pražskou německou a židovskou literaturu, na symbiózu dneska tak odlišných světů, na spisovatele, kteří jsou možná pro většinu moderních čtenářů už neznámí či nezajímaví. Knížku jsem četla v originále a líbilo se mi, jak moc je tahle jedinečná kulturní propojenost symbolizována jazykem. Němčina k naší kulturní historii neodmyslitelně patří, její znalost byla samozřejmá a knížka poměrně hojně využívá česko-německých jazykových hrátek. Z čistě filologické zvědavosti bych tak ráda nakoukla i do českého překladu.
Z vypraveni je citit horkosladkost a autorova tesknota po starych casech. Ctenar najde jemny (i drsnejsi) zidovsky humor a atmosferu, ktera se uz nikdy nevrati. Kniha neni pro kazdeho, ale milovnici kavaren a nemecke/rakouske zidovske literatury si prijdou na sve. Nepopadate se pri cteno za bricho, ale lehce usmivate a to je nekdy lepsi.
Pouze oddechové čtení. Knížka, která nepřitáhne natolik, aby se k ní člověk znovu vracel. Jsou zde vtipné příběhy, nicméně některé působí zcela neuvěřitelně a tak kniha na mne působila podobně jako vyprávění estrádních umělců. Snad je to ale i tím, že od jejího původního vydání uplynulo již víc než 40 let, a za tu dobu se pohled na humor a humornost poněkud změnil. A tento humor mi nepřipadá jako ten, který má trvání - Kaplan, Švejk... ale mnohdy nemá ani břitkost klasických židovských vtipů.
Pro mě houpavý čtenářský zážitek. Chvílemi poutavé a přenést se do atmosféry meziválečné Vídně, nebylo vůbec těžké, chvílemi poněkud rozvláčné a vybízející k posunutí se v textu jeho přeskočením. V každém případě návštěva doby, která byla z pohledu naší všednodennosti velmi pomalá a na všechno bylo času dost, byla inspirativní.
Nejslavnější kniha Friedricha Torberga Teta Joleschová je anekdotickým vyprávěním o vídeňské kultuře mezi lety 1918 - 1938. K jejímu způsobu života patřily kavárny, literární debaty i klepy, ostrý vtip a nekonvenční názory.
Torberg, narozený s českým jménem Kantor, patří mezi poslední generaci pražských Němců či "Pražského kruhu" (Max Brod). Nejvíce se proslavil právě tímto dílem, které prostřednictvím povídkových anekdot představuje celé podhoubí pražské a vídeňské literární kavárny židovských Němců mezi dvěma válkami. Literárně bych si dovolil mu přiřknout zajímavou pozici, či spojovací článek mezi Z. Jiroutkou a M. Brodem. Od prvního si bere lehký humor, od druhého kronikářství jedné už zapomínané kapitoly, z které zůstal v podvědomí už jen Kafka.
Štítky knihy
Židé Praha humor Vídeň 20. století rakouská literatura kavárny židovské anekdoty
Autorovy další knížky
| 2010 |  Teta Joleschová aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách |
| 2012 |  Teta Joleschová a dědicové |
| 1938 | Student Gerber maturoval |
| 2014 |  „Milá Pampeliško“ – „Lieber Hugo“. Korespondence mezi Hugo Haasem (jeho ženou Bibi Haasovou) a Friedrichem Torbergem |
Kniha Teta Joleschová aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 27x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Knihotéce | 14x |
| Chystám se číst | 17x |
| Chci si koupit | 2x |
Smutek, melancholie, vtip... Všechno v jednom. Knihu jsem četla napřed v německém originále a byla jsem nadšená jemnými slovnimi hříčkami. Autor má úžasný cit pro jazyk. Český překlad není tak svižný. Ale i tak plný počet!