Teorie podivnosti
Pavla Horáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391779/bmid_teorie-podivnosti-u12-391779.jpg
4
566
150
Vypravěčka Ada Sabová, mladá vědkyně z „Ústavu mezioborových studií člověka“, je v mnohém typickou (nikoli však stereotypní) moderní intelektuálkou, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. V obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou „teorii podivnosti“, a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí. A zatímco společnost kolem ní čím dál více lpí na vyprázdněných pravidlech, Ada její struktury jednu po druhé opouští a vydává se vstříc svobodě.... celý text
Přidat komentář
Ač je knížka hezky psaná a má místy zajímavé a vtipné části, nedočetla jsem ji. Dočetla jsem ji do půlky a to stěží. Odložila ji, že se k ní vrátím, ale nakonec mě to už vůbec nelákalo se k ní vracet.
Nenapadlo by mě, že se dá tak čtivě psát de facto o ničem. Jen tak světu vyklopit, co mám na srdci, v pupíku i v toaletní míse... Co to vypovídá o světě vezdejším? Že se tváří sofistikovaně a vlastně řeší jen hlouposti? Už ta fotka na obálce mě iritovanla - pokaždé, když jsem knížku vzala do ruky, jsem byla znova a znova oklamávána, že ji držím vzhůru nohama. Mám podezřívat autorku, že tím vším chtěla sdělit něco hlubšího?
Takže (a budu trochu spoilovat): hlavní "hrdinka" - sice vzdělaná, ale k čemu jí to je? Existuje tak nějak ve stylu "odnikud nikam", "kde napase, tam zavře" a v Praze... pak chlápek, který jí naštěká do kuchyně a raději zmizí, než aby s takovou osobou žil déle než týden (nebo to byl ten první? nebo druhý? ono je to asi jedno), pak její bezradná kamarádka-psycholožka-samoživitelka s nevychovaným spratkem (dost příznačné), o panu bratru-věčném dítěti nemluvě, a tak dále a tak podobně. Takovými individui se kniha jen hemží. A v tom zrelativizovaném maglajzu nejde s jistotou ani říct, jestli ten pseudopříběh dopadl dobře, nebo špatně, nebo nedopadl vůbec... Hm, znepokojivé.
Kam jenom ten podivný svět spěje?
Knizka byla opravdu podivna, hodne zvlastni, ale me se libila. Jen jsem ji cetla asi dva mesice, protoze jsem ji musela postupne stravit a pokud jsem cetla vic kapitol na jednou byla jsem hrozne vycerpana ze stylu psani. Ale jinak za me ano.
Kombinace vědeckého přístupu k životu, sofistikované teorie i postřehy z běžného života, pozvolné rezignace na citový život. Přitom svěží a čtivý děj, se zápletkami směřujícími ke zvláštnímu závěru.
Skvěle napsaná kniha, právem oceněná magnézkou.
Podivná knížka. Chvíli jsem uvažovala, jestli se mi vůbec líbí, také mě rušily “vymyšlené reálie”, ale nakonec říkám dost dobré:)
Spisovatelka. Připraví si latté a spolu s dvěma mandarinkami je naaranžuje do vulgární kompozice; vyfotí ji, přidá heslo dne a výnos své dlouhé chvíle svěří nástěnce fejsbuku. Namaže si kroasan sekaninovým máslem, polovinu sní, chvíli se zasní, otevře word a prvně udeří do klávesnice. V řádech sekund sklízí reakce: někteří palečkují, jiní nešetří slovy: super, bezva, bomba. Tak Pavla H. komunikuje se čtenáři a píše knihu. O čem psát v této odkouzlené době? sestoupí až na dno pochybností. O konzistenci svých hoven! nalezne tam odpověď. A protože není nic lehčího než hovna, jak konstatuje klasik, její prsty létají po klávesnici sem a tam. A už ostře vidí, jak její román dopadne na hladinu čtenářské obce a pořádně to šplíchne.
Autorčin román je podle mého něco jako Viewegh pro hipstery:-) Jde o čtivě psaný příběh, který čtenáři místy rozšíří znalosti o pražských reáliích, místy pobaví (především humanitně vzdělané čtenáře pracující v akademické sféře, protože ačkoli je to velmi smutné, realita je skutečně taková, jak ji autorka líčí) a který nezapomíná ani na filosofickou rovinu - zvláštní, snovou, podivnou. Nemohu říci, že jsem vše pochopila, některé pasáže mne i vyloženě nudily (šumperské aktuality), ale za přečtení to rozhodně stálo.
Pro mě hodně zajímavé čtení. Výborné, vtipné postřehy a komentáře současného světa. Závěr knihy byl trochu rychlý. Doporučuji. Pět hvězd.
Velmi zvláštní knížka. Pro mě velmi nežensky psaná, až bych řekla, že ji psal spisovatel-muž. Tim nechci nijak hodnotit, jen mě to hned zaujalo. Je tam hodně myšlenek, filozofických konstrukcí, fyziky, snů, ale méně emocí. Mně tento příběh zaujal jen středně, ale vím, že pár žen v okolí se s tím hodně identifikovalo, především intelektuálek v podobném věku jako hlavní hrdinka. Pokud chcete knihu, od které se neodtrhnete, tak tudy cesta nevede. Pokud chcete knihu od české spisovatelky, která vybočuje z proudu, tak směle do toho.
Knížkou jsem se prokousávala asi 14 dní, nakonec jsem dočetla a jsem za to ráda. Svůj výtisk posílám dál.
Poměrně dlouho jsem si zvykala na styl psaní autorky. Očekávala jsem klasickou “dějovou” knihu, což tak nějak vlastně i bylo, protože se sice začátek jevil-zpětně-kostrbatým a to cca prvních 100 stran, ale současně jsou kapitoly provázané, přičemž tento dojem se na konci knihy umocňuje. Závěr nebyl špatný, možná trošku odhadnutelný, ale já to hlavní protagonistce přála, tak mě i tak nějak příjemně ukolébal, leč byl tedy šitý horkou jehlou(viz pro ty, kteří již dočetli-SPOILER).
SPOILER: Úplně mi nesedí strana 351 s ohledem na chování protagonistky( á la výtisky Naše Praha-vždyť ty chodí měsíčně, tak to si jako nevšimla, že ji leží x výtisků za x měsíců doma nadarmo?).KONEC SPOILERU.
Jinak se mi knížka moc líbila, neb mám hodně ráda, když se v knize objeví moudré myšlenky, nad nimiž se čtenářské oči i mysl na chvíli spočinou v zamyšlení.
Ze začátku složitá pak mě pohltila.
Vědecké myšlenky jsou skvěle popsány :-)
Za mě super
Kniha je vtipne, cynicky s nadhľadom napísaná, je to skvelý ponor do duše single modernej ženy, ide z toho cez ten humor vlastne aj taký smútok nad pominuteľňosťou...atd... Čo je tu však zásadný problém - je zbytočne dlhá, až mi chvíľami príde, že autorka zámerne naťahovala, aby to dalo na dlhšiu stopáž, akože "román"... Najhoršie a najnudnejšie sú pasáže z novín (vyzerajú ako ctrl c z nejakých šumperských a bruntálskych deníkov, takže nič inovatívne) a potom neustále popisovanie snov (to ma fakt nezaujímalo, všetci máme všelijaké sny, a preto ma ani tie najbizardnejšie neohromia)... Takže: novinové správy a sny by som radikálne vymazal, a potom by ostala parádna vtipno-smutná kniha s originálnymi úvahami o živote + záhadný príbeh Kaspara + skvelo popísaná Praha a jej genius loci... Takto je to chvíľami veľmi zdĺhavé, a tá zdĺhavosť degraduje tie super miesta...
Tato kniha je směsicí různch myšlenek, teorií, života, kde se v "ději" nic moc neděje, ale ty jednotlivé postřehy popisující společnost, okolí, Prahu poeticky ošklivou i krásnou, náhodilosti a různé typy lidí od bezdomovce k bláznivému vědci, ale i dosti osobní pochody (koho teď po dočtení nenapadne denně bristolská stupnice) nepřipouštějí nudu.
Oddechová literatura, u které jsem si odpočinula jakýmsi až výsměšně cynickým způsobem a přes všechny nedokončené teorie a fragmenty myšlenek, slabší konec i chybějící nosnou konstrukci děje jsem se prostě dobře bavila.
"Trvalý úsměv není odraz líbezného nitra, je to obranná křeč."
"Regulace činží a příliv cizinců v Praze rozvrátily trh s nájemným bydlením, takže mladým se vyplatilo byt koupit a každý měsíc bance na hypotéce splácet částku, která by jinak putovala do kapsy domácímu. Skoro celá generace se tak zadlužila dřív, než musela, a stala se zkrocenou, vydíratelnou a poslušnou."
Knížka pro mě čtivá od začátku do konce... Autorka moc hezky vykreslila kulisy Ústavu mezioborových studií, dovedná pozorování podaná s humorem zobrazily krásně místní panoptikum. Důvěryhodně zněly i vztahové pasáže s ženskými tématy - např. moderní holka už na prince nečeká a na co teda čeká, mezigenerační vhledy, ilustrace krize rodiny bez zbytečného patosu nebo deprese.. Některé magické až mystické nápady se mi moc líbily - věci mají tendenci se opakovat napříč staletími na stejných místech nebo šumperské podivnosti. Zklamalo mě, že zápletku se zmizením Kaspara nevysvětlila v kódu reality, nějak by mi to k celé knize víc sedělo. Oceňuji autorčin všeobecný rozhled.
Ze začátku mě to dost bavilo, pak už jsem si říkala, že by se mohlo něco stát, protože hlavní hrdinka byla sice zábavná, ale mám radši dějovější knížky.
Konec mě svým způsobem pobavil.
Štítky knihy
sny teorie a hypotézy výzkum rozhlasové zpracování pragensia Šumperk frenologie Magnesia Litera tělesnost Kaspar Hauser, 1812–1833
Autorovy další knížky
| 2018 |  Teorie podivnosti |
| 2018 | Johana |
| 2021 | Srdce Evropy |
| 2016 |  Tajemství Hrobaříků |
| 2011 | Hrobaříci v podzámčí |
Kniha Teorie podivnosti je v
| Právě čtených | 30x |
| Přečtených | 718x |
| Čtenářské výzvě | 97x |
| Doporučených | 34x |
| Knihotéce | 141x |
| Chystám se číst | 417x |
| Chci si koupit | 58x |
| dalších seznamech | 4x |
Je to takové... podivené. Detailní popisy různých nechutností, zvláštní příběh, zvláštní vztahy a postavy. Každopádně dočtení knihy až do konce byla výzva.