Teorie podivnosti
Pavla Horáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391779/bmid_teorie-podivnosti-u12-391779.jpg
4
566
150
Vypravěčka Ada Sabová, mladá vědkyně z „Ústavu mezioborových studií člověka“, je v mnohém typickou (nikoli však stereotypní) moderní intelektuálkou, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. V obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou „teorii podivnosti“, a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí. A zatímco společnost kolem ní čím dál více lpí na vyprázdněných pravidlech, Ada její struktury jednu po druhé opouští a vydává se vstříc svobodě.... celý text
Přidat komentář
Tohle bylo tak podivné a tak super! Dumaní nad chuchvalcem textilu v pupku a jak dlouho by asi trvalo než by se na nás oblečení rozpadlo, mi utkvělo. Ale to je jen jedna ze stovek, někdy absurdních, úvah a teorií, které hlavní hrdinka rozvíjí v bdělosti. V noci ve spánku pak její mozek plodí futuristické vynálezy. Fakt geniální. Podobnou knížku jsem nečetla. Za mě jedna z nejlepších, které jsem za uplynulý rok přečetla, přestože jsem si ji musela dávkovat, protože někdy toho dumaní bylo na mě moc.
(SPOILER) Mně se líbilo. Přidaná hodnota - vědecká, psychologická a trochu i historická stránka knihy, dozvěděla jsem několik zajímavých nových informací vtipnou formou. Ve spoustě názorů a postojů jsem se s hl.postavou ztotožňovala, proto mi asi byla i dost sympatická, což u hlavních ženských postav neshledávám úplně častým jevem. Jen ten konec...auu, tak moc tam rozebírala každý detail všeho a na konci jak když utne.
Kniha obsahuje skvělé nápady, ale jsem už háklivá na všudypřítomný sarkasmus. Byla bych ráda, kdyby ho současní autoři do knih dávali méně. Je to zbytečné, trapné, nudné a vrcholně únavné.
Ale to bych nemohla číst skoro nic.
Knížka byla čtivá, ale plná názorů a soudů, které mě štvaly (když se neshodovaly s mými zkušenostmi a názory). Nejpodivnějšì bylo když se jedna z podivných zpráv ze Šumperska objevila skoro ve stejné podobě v novinách co jsem četla-počítám že kniha je tak plná podivností, že alespoň něco muselo mít přesah i do mojí reality,
Moje hodnocení je ovlivněno popisem části Prahy, kde jsem se pohybovala zhruba ve stejné době, jako hlavní postava této knihy. Zřejmě proto jsem knihu trochu nadhodnotila, protože mě tzv.vzala za srdce, prostě takové klasické dejà vu. Tím se celý příběh dostal do jiné dimenze, pro mě osobně 3D opepřen inteligentním sarkasmem. Myslím, že si tento román najde užší skupinu čtenářů, kteří dokáží ocenit inteligentní nepodbízivý humor, nadhled a osobitý styl autorky, která prostě ví, o čem píše.
Líbila se mi. Vtipná, sarkastická, s nepředvídatelnou zápletkou. Konec bych ale brala jiný.
Inteligentní, nenuceně vtipný koktejl, namíchaný z lehce cynického komentování všedního životaběhu, magicko-historického průvodce pražskými lokalitami a - jako nejpříjemnější ingredience - různých, více či méně bizarních napozorovaných detailních postřehů a jejich svérázných výkladových teorií z toho či onoho oboru ... Postavy románu jsou takové moderně typické figurky, příběhová linka nenásilně to zábavné tlachání o všem možném a podivném kolem propojuje, netáhne, ale ani neruší ... škoda toho nesourodě přišitého konce, bez varování náhle ujetého kamsi mezi sci-fi a červenou knihovnu, mně bohužel dojem srazil.
Červená knihovna pro holky s diplomem a je zcela jedno, máte-li jej z kvantové fyziky nebo sjezdového lyžování. Příběh o tom, že hledáte-li někoho jiného, můžete nakonec najít sami sebe. Kromě alchymistického paradoxu a akademického inbreedingu tu najdete snad úplně všechno, od zajímavě pojatých pražských reálií, přes magické zprávy z trojúhelníku Bruntál - Šumperk - Jeseník (kam se hrabe ten bermudský), až po snové prožitky využívané v soudobých inovacích. Sarkasmus v každé druhé větě a vhled do současného vědeckého prostředí mi byl více než blízký. A ještě jednu věc jsem si při četbě uvědomila, jak české překladatelky skvěle vládnou slovem. Těším se na další!
Jé! No paráda! To bylo svěží a zábavné, vkusné a trefné. Skvělý humor, výborně vykreslené scény, které mají spád. Sakrasmus v každé větě. Klaním se. Hvězdičku ubírám jen za ten "románek", těhotenství a podivný konec. Výborné svěží odlehčení. Zejména jak se přesně autorka trefila do některých paradoxů, pražského žargonu a dalších věcí.
Bylo to vtipné, netradiční, svižné a bavily mě jednotlivé kapitoly. Autorka má velké znalosti, takže jsem se občas ztrácela ve faktech, ale její pozorovací talent je obdivuhodný.
"V Praze platí, že čekáte-li na libovolnou tramvaj, zpravidla přijede devitka".
Příjemným bonusem byl zajímavý popis částí Prahy. Cena Magnesia Litera za prózu patří určitě zaslouženě.
Těžko psát objektivní hodnocení, protože jsem tu knížku vnímala naprosto subjektivně. A tak můžu jen napsat, že jsem z ní byla nadšená. Těšila jsem se na každou novou teorii, historickou zmínku, procházku pražskými ulicemi, setkání s kolegy z ústavu nebo se členy rodiny. Pátrala jsem společně s Adou po Kasparovi, po tajemstvím jejích rodičů, po "tom pravém". Užívala jsem si bizarní sny. Bylo to poutavé a tak zvláštní. Podivné.
Zajímavě pojatá kniha, ale... mohla by být tak o 1/3 méně rozsáhlá. Snůška náhodných asociací, z kterých jsou jednotlivé kapitoly sestaveny, se po nějaké době stává únavnou. Měla jsem pak trochu pocit, že se autorka snažila do jedné knihy za každou cenu dát všechny své znalosti z různých oborů.
Tak tohle? Skvělost!
Originální, svěží vítr v podobě příběhu akademičky Ady Sabové a jejího cynického vnímání světa mě pobavil a donutil k přemýšlení nad spoustou věcí.
Příběh, kterým se prolíná přemýšlení nad světem a jeho podivnostmi drží pohromadě nesmrtelné téma vztahů, ale i to v podání autorky působí svěže.
Spousta zamyšlení se nad věcmi, které člověku během života třeba i vytanou na mysl, ale asi o nich neumí napsat knihu. Schválně kolikrát vás napadlo, jestli pod pojmem zelená vidíme všichni tu stejnou barvu? Nebo přemýšleli jste někdy o globalizaci vůní? Nebo o tom, že noční můry jsou vlastně prevencí ranního pesimismu?
Obdivuju autorku, co všechno zahrnula a přitom to stále působilo konzistentně nikoli roztříštěně. Protože ta kniha na mě místy opravdu působila spíš jako proud myšlenek, nicméně i přesto držela pohromadě jako celek. Nejsou tu ovšem zahrnuty jen podivnosti, ale i závažnější témata, která se linou životem Ady, stejně jako životem většiny z nás.
Autorka má opravdu hodně specifický styl, neustálé odkazy k lidské tělesnosti, které jsou vyvažovány intelektuálním vnímáním světa, rychlé střídání témat, někdy možná až trochu zvláštní přirovnání (třeba měsíc, visící venku jako prsní implantát). Do toho všeho trochu tajemna, možná nějaké ty prvky magického realismu. No, asi to nebude sedět všem, ale mě se to líbilo moc. Obzvlášť v audio podobě s Jitkou Ježkovou, to byl moc příjemně strávený čas.
Myslím, že takhle nějak by knihu napsal Miloš Urban, kdyby nosil sukni a na záchodě si musel vždycky sednout. Takže za mě výborný.
Pro milovníky košatých příběhů ale tahle knížka moc není. Vypravěčka popisuje své všední dny, ve kterých se toho příliš vzrušujícího neděje. Jenže uvnitř hlavy to je smršť nevšedních nápadů. Některé pocházejí ze snů, jiné z bdělého rozmýšlení. Je to jako vitráž naruby. U té člověk vnímá celkový obraz a moc si nevšímá jednotlivých sklíček. Tady mě víc zajímala jednotlivá témata, která jsou v každé kapitole jen lehce nahozena a ponechána, ať si s nimi čtenář pohraje sám. A ten příběh se tam vetřel vcelku nenápadně.
Knížka, na kterou jsem se hodně těšil a ona nezklamala, ale očekávání předčila. Takhle nadšený jsem už dlouho nebyl.
Hodně zajímavé čtení, takové intelektuální. Některé čtenáře donutí i vyhledat význam některých použitých termínů. Pro lidi žijící v Praze ještě s nadstavbou - místopisem, historií, současností...
Vypadalo to zajímavě - všechny ty nápady, výzkumy a jako by nesouvislosti, popravdě docela k zamyšlení... Ale jak hrdinka z hrnku už potřetí vytahovala mravence, došlo mi, že mi vlastně není ani moc sympatická a její osud je mi ukradený. Řekla jsem si, že se půjdu raději vyvenčit.
Škoda času, který netrávíte čtením, ale nemá smysl se do příběhu nutit zavrtávat, když ten se vás vehementně snaží přesvědčit k procházce.
První část knihy je naprosto skvělá, vtáhla mě do sebe a nepustila, ale pak najednou jsem měla pocit, že těch podivností je tam nějak až moc, stejně tak jako mužů, přešlapování v mezilidských vztazích, tápání atd....Knihu jsem dočetla s občasnými pauzami, tak nějak dojela do očekávaného finále. Ale oceňuji upřímnost knihy, byl to zajímavý náhled do duše i života mladé intelektuálky, která hledá sama sebe. Oceňuji také pozoruhodná zamyšlení nad různými pražskými zákoutími a mnoho dalších podnětů. Autorka má skutečně vypravěčský talent, takže zážitek ze čtení byl rozhodně nadstandardní (4/5).
Poslouchala jsem audioknihu a přiznám se , že knihu bych asi nepřečetla. Knížka je zvláštní a poslouchala se velmi dobře. Myslím, že ten kdo žije nebo zná lépe Prahu, knížku ocení mnohem víc než já. Některé části knížky jsou hodně zajímavé, jiné mě nebavily. Celkově je knížka opravdu taková podivná a zvláštní. Je zde hodně velmi zajímavých a celkem překvapivých myšlenek. Jazyk používá autorka opravdu skvěle všechna čest.
Něco tak divného a přitom skvělého jsem snad ještě nečetla. Velmi mi pro začtení pomohly reálie Prahy, které velmi dobře znám.
Štítky knihy
sny teorie a hypotézy výzkum rozhlasové zpracování pragensia Šumperk frenologie Magnesia Litera tělesnost Kaspar Hauser, 1812–1833
Autorovy další knížky
| 2018 |  Teorie podivnosti |
| 2018 | Johana |
| 2021 | Srdce Evropy |
| 2016 |  Tajemství Hrobaříků |
| 2011 | Hrobaříci v podzámčí |
Kniha Teorie podivnosti je v
| Právě čtených | 29x |
| Přečtených | 718x |
| Čtenářské výzvě | 97x |
| Doporučených | 34x |
| Knihotéce | 141x |
| Chystám se číst | 419x |
| Chci si koupit | 58x |
| dalších seznamech | 4x |
Zvláštní, trochu psychologické, trochu podivné, rozhodně nové a neokoukané.