Teorie lásky

Ocenila jsem prostředí a téma okolo fyziky. To mě bavilo. Jinak pohodovka.

Nečakala som nič, a dostala som úplne všetko.

Knihy od autorky mám rada. Nie je to žiadna raketová veda. Ehm, tak možno je.

Autorka za mňa píše lepšie knihy z reálneho sveta než fantasy. A tu sa to potvrdilo.

Vedecký humor? Milujem!! Môj vnútorný nerd krochtal blahom. Toľkokrát som sa nasmiala.

Elsie je ako hlavná hrdinka neskutočná.

Neskutočne reálna. Lebo koľko z nás sa v nej dokáže nájsť?
Jej vnútorné neistoty a boje. To, ako potlačila samu seba, len aby sa zavďačila okoliu.
Ehm. Hej, východný blok Európy nás takto vychoval tiež.

A potom tu máme Jacka.

Poprosím zabaliť do balíka s mašľou a poslať každej žene domov.

Lebo nielenže je múdry a sexi, ale on je hlavne podporujúci. A vidí do Elsie. A chce reálnu Elsie. A to je vzácne.

Hrozne moc som držala Elsie palce. V polovici knihy som sa rozplakala. Naozaj! Dostalo ma to.

Ale aj o tom je život. A niekedy je to dopredu prehratý boj, aj keď urobíte to najlepšie, čo ste mohli.

Veľmi oceňujem tú podporu žien vo vede a výskume. Ženy majú držať spolu! A podporovať sa.

V tom je krása tejto knihy. Že aj cez bolesti a pády treba nájsť niekoho, kto tú cestu prejde s vami.

Rozhodne bežte do knihy.
A rozhodne si nájdite sexy fyzika aj vy. Možno bude s vami experimentovať

IG: storytimewithpetra

A opět je tu další romanťárna a s tím i vzrušující svět fyziků. I v tomto díle ukázala Ali Hazelwoodová, že zkrátka umí psát pohodové romance, kde se snoubí inteligence i humor.
Příběh je vyprávěn z pohledu hlavní hrdinky Elsie, která je teoretickou fyzičkou. Práce ji nenaplňuje, nebaví, ale platí díky ní složenky. A pak je tu Jack, experimentální fyzik, její nepřítel číslo jedna. No a jak už to tak u Hazelwoodové bývá, ledy začnou pomalu roztávat a čtenář se tak začne víc bavit.
Humor, vědecké prostředí, prostě to opět skvěle funguje. Jo a abych nezapomněla, i na erotiku se dostane, a to i s peprnými popisy. Za mne jedno velké ano.

hypotéza lásky to nebyla, možná kvůli tomu, že jsem ji nečetla první a taky proto, že fyzika, ale ona je laťka hoodně vysoko, takže i přes lehké výhrady bych si to klidně přečetla znova. Bylo to sarkastické, vtipné, ale chvílema i vážné s různým typem řešených témat

Ali je pro mne v romatických příbězích sázka na jistotu. JIstotu, že vypnu a příjemně se pobavím.

I když i pár výtek by se tentokrát našlo. Podle anotace jsem čekala více humoru a nesnášení se v začátku. A opět tam bylo až příliš narážek na nerovnost žen a mužů ve vědě, což znám z jejích jiných příběhů. Ale poprvé se objevil "rozhněvaný bílý muž". A to pro mne je přes čáru, nemyslím si, že toto patří do romantické fikce.

11.04.2026

(Audiokniha)
Poměrně plytký a nezáživný přiběh, který naprosto dodělala interpretace. Poprvé jsem měla pocit, už po prvních pár větách, že ten šilený přednes nevydržím.
Ano, moje chyba, měla jsem si pustit ukázku. Ale tahle kniha by měla být jako vzor, jak knihy nenačítat…

Romantické, děsivě vystihující určité povahové rysy mnoha žen, vtipné, co víc si přát.

21.03.2026

Standart,ale ničím to nevybočuje,ale to je asi u těchto oddechovek normál.

Moje pátá kniha od Ali Hazelwood a za mě zatím nejslabší. Nebylo to špatné, ale vůbec jsem neměla potřebu číst dál jako u předchozích knih. Myšlenky hlavní hrdinky byly místy trochu otravné. Největší kámen úrazu pro mě přišel poté, co se konečně dají dohromady. Jejich následné dialogy mi přišly repetitivní, místy hloupé a někdy až jakoby prázdné. Ali to umí rozhodně lépe.

Hodnotím jako lepší průměr mezi romantikami. Asi jsem nebyla připravena na až tak moc vědecké a akademické prostředí, každopádně chemie mezi hlavními postavami byla vykreslena velmi reálně a bavila mě.

Knížka se mi moc líbila! Možná by mě bavila o dost víc, pokud bych rozuměla všem těm fyzickým vtipům, ale i tak to vlastně bylo super! Nevim proč, ale tahle romance mi proste přišla jiná než ty, které většinou čtu. Obě hlavní postavy si mě získaly a já budu s radostí dál sahat po dalších knihách od této autorky.

Strašně moc myšlenek hlavní hrdinky opakujících se stále dokola, chemie mezi hlavními postavami vůbec žádná, a tolik pojmů z fyziky, že bych musela neustále koukat na net abych některé hlášky pochopila. Možná pro lidi pohybující se v tomto oboru fajn, pro mě kniha, kterou jsem měla problém dočíst. Velké zklamání :(

Hezká romantika, Elsie se teda občas chovala divně, hlavně teda ke konci... Některá přirovnání byla vtipná, ale občas už toho bylo moc. A proč vždycky musí být hlavní hrdina velký a namakaný a velký? :-D

Tohle byl přehmat ve velkém. Autorka mi bohužel nesedla a moc často se mi nestává, abych sáhla vedle. Příběh nebyl nikterak velký a Elsie se na dospělou vědkyni chovala hůře jak náctiletá, i když budu brát její problémové komplexy jako hlavní prvek, to že nedokáže vnímat nic než vlastní myšlenky je neuvěřitelné a velmi mě nudilo plýtvání stránek o ničem, opakující se stále dokola jen myšlenky, které nikam nevedly. Jack naopak dodal trochu formálnosti příběhu a to musím říct s velkou trpělivostí a vnímavostí pro hlavní hrdinku. Trocha sváru na obě strany jako žena uspět v mužském vědění.. dostat šanci byl zajímavý námět.

Mě na této knize vlastně nejvíc baví to vědecké prostředí, ale zároveň mám pocit, že autorka se co od knihy zlepšuje. Byla tam romantika, vtip (fakt mě některé hlášky rozesmály) věda, ale dokonce i postavy z předešlé knihy. To drobné propojení mě mile překvapilo.

(SPOILER) Ali romcomy prostě umí... Umí sympatické postavy, skvělý banter mezi nimi, chytré a vtipné dialogy a situace... Skvělá kombinace, když člověk chce vypnout a prostě si knihu užít. Elsie a Jack byli oba super .. Elsie mi je velmi sympatická a dost jsem se s ní mohla v některých ohledech ztotožnit.....prostředí teoretické a experimentální fyziky se mi líbilo (mám průpravu od Sheldona a Leonarda ....) a teda akademická kariéra musí být skutečně náročná.

Opravdu bych měla psát recenze hned po dočtení, protože ikdyž Hazelwood mám ráda a píše opravdu čtivě a romanticky, po pár měsících už nevím o čem příběh byl. Baví mě dialogy mezi hlavními hrdiny, případ s falešnou přítelkyní byl taky fajn. Mám ráda změnu a jsem ráda, že v těchto knížkách se ženy věnují chemii/fyzice a tak dále, mají neobvyklou práci.

Od této autorky je to má už čtvrtá přečtená kniha. Miluju její styl, i když příběhová šablona zůstává prakticky stále stejná. Ničím vás nepřekvapí, ale zároveň vás to pořád baví. Jen jsem si po téhle knize uvědomila, že opravdu záleží, kterou knihu od autorky čtete jako první. Potom už jen srovnáváte a ty podobné prvky už neoceníte tolik jako poprvé.

Elsie Hannawayová je sice teoretická fyzička, ale její práce je tak mizerně placená, že si ještě musí přivydělávat jako falešná přítelkyně. Díky svému poslednímu klientovi Gregovi se setkává i s jeho starším bratrem Jackem, kterému se očividně nezamlouvá a co teprve on jí potom, co zjistí, že to je TEN Jack Smith, který opovrhuje všemi teoretiky a mnohým zničil kariéry. Navíc je to on, kdo má rozhodnout, jestli Elsie získá své vysněné místo. Tak to je pro Elsie předem prohraná bitva, co?

Jak sama autorka na konci knihy píše, toto byl její “nejakademičtější” příběh. A bylo to znát. První polovinu jsem přečetla a měla jsem pocit, že jsem se vlastně nikam neposunula. Samozřejmě bylo zajímavé se do toho akademického prostředí podívat hlouběji, ale do autorčiných knih jdu s tím, že si užiju krásnou romantiku. Ale ta mi právě v té první polovině chyběla.

Mezi hlavním párem probíhaly spíš typické dialogy, kdy Elsie byla nepříjemná a protivná a Jack to nechával do svého velkého svalnatého těla vsakovat, jako kdyby to s ním nic nedělalo. V druhé polovině už se Elsie změnila, Jack jí pomohl se otevřít a dalo se pochopit její chování, ale i tak to nic neměnilo na tom, že mi vadilo, jaká na Jacka je. Ano, měla na to právo, ale on to taky nemusel jen přijímat, ale občas ji utnout. Jenže to nešlo.

Proč? Protože ji samozřejmě miloval od první chvíle, a i když jí to pak jedním dlouhým monologem celé řekl, ona jakoby to neslyšela. Tím se ale zase dostávám k té stejné autorčině šabloně, že takhle jsou její postavy napsané vždy a paradoxně v tom vědeckém prostředí to dává smysl. Čím chytřejší lidé, tím pomaleji jim dochází ty obyčejné věci.

Ve druhé polovině už jejich chemie nabírala na obrátkách, tak jak jsem zvyklá, a i když se to pak mezi nimi přehouplo rychle, tak to zároveň bylo přirozené. Musím říct, že mě třeba mrzelo, že víc nebyl zapojen Greg. Kdyby tam bylo takové to žárlení z Jackovy strany, mohlo to být hned zajímavější. Protože právě první scéna, u které mě to konečně chytlo, byla ta, kdy byl Greg maximálně veselý po zubařském výkonu. Navíc se za mě pořadně ani nevysvětlilo, co teda vlastně Greg před svou rodinou tajil?

Pak jsem si zamilovala Millicent. To byla naprosto dokonalá scéna a těch bych taky brala mnohem víc. Nejen, že jsme se díky ní víc dozvěděli o Jackovi a jeho dětství, ale byl to ten typ scény, kdy tam Elsie zapadla jak chybějící dílek do skládačky Jackovy zmenšené verze rodiny, kterou si vytvořil opravdu jen z těch nejbližších lidí.

Ero scény byly opět bravurní. Stejně jako vždy obhajuju věk postav v autorčiných knihách, protože jak už jsem psala výše, v tom vědeckém prostředí probíhá všechno pomaleji, tak i na její ero scény nedám dopustit. Jsou detailní, ale zároveň doplněné o ty správná slova, která hlavní hrdinka potřebuje slyšet. A Jack se tohoto úkolu opět zhostil na jedničku.

Nechyběl ani typický závěr rozdělení, který chápu, že musel být, ale určitě by to šlo vymyslet i jinak. I přes tu upřímnost, na které oba lpěli. Ale tak nebyl by to Jack, aby jí dal prostor, který potřebovala.

A na závěr rozhodně musím zmínit a taky pochválit autorku za to, že mi na chvíli vrátila Adama s Olive. Ano, Hypotéza u mě stále vede.

Hlavní hrdinka, která neví, kdo je a co chce, tak to byl fakt úlet. Prvoplanová romantika.