Ten, kdo stojí v koutě
Stephen Chbosky
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136815/bmid_ten-kdo-stoji-v-koute-136815.peg
4
2987
546
Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskyho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše – máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze. Zdroj: slovart.cz... celý text
Literatura světová , Romány , Pro děti a mládež
Vydáno: 2012 , Brio
Originální název:
The Perks of Being a Wallflower , 1999
více info...
Přidat komentář
Kniha mě okamžitě vtáhla do děje. Byla velice neobvyklá a přesto, že jsem ji několikrát chtěla odložit, nelitovala jsem, že jsem ji dočetla. Konec byl totiž ze všeho nejlepší, ač trochu nejednoznačný. Na začátku knížky mě překvapilo, že velice nadaný patnáctiletý kluk měl pramalou slovní zásobu a velice dětský styl psaní. V průběhu knížky byl však patrný vývoj jak postavy tak psaní a konec byl opravdu čtivý. Zklamalo mě, že pokud se autor dostal k vážnějšímu tématu, jako je násilí na ženách, drogy, alkohol, šikana nebo zneužívání, odbyl to v několika větách tak, že si čtenář skoro řekl, že je to v pořádku. Konečné rozuzlení pak nebylo znatelné skoro vůbec a ač je to nechutné a strašné, tyto oprávněné a snad i cílené pocity vystřídaly věty: Tak pokud si to myslím správně, je to hnus, ale netuším. Možná to moc hrotím. Takže tak. Ale nápad zajímavý, postavy psychologicky velmi neobvyklé a konec také.
Vybrala jsem si ji do ČV a jsem nadmíru spokojena. Od samého začátku jsem si říkala, to je novodobá Kdo chytá v žitě. A když právě to předal Bill Charliemu jako další četbu, musela jsem se usmívat. Všechny knihy, které Bill doporučil, byly šité na míru přesně takovému klukovi - přemýšlivému, upozaděnému, pozornému, v hloubce vlastně nevědomky moudrému, z mnoha nejasností nešťastnému... Opravdu jsem si to čtení užila. A děkuji za předchozí Karlův komentář, protože vidět film bude jistě také hodně dobré.
Knihu jsem objevila díky čtenářské výzvě, takže moc díky! Byl to kus, který budu nosit v hlavě dlouho. Hlavní postava je zvyklá víc pozorovat než být ve středu pozornosti, všímá si detailů a souvislostí. Odkryje pár kostlivců nejen ze své rodiny. Všední život čerstvého středoškoláka okořeněný těžkými tématy, podáno formou dopisů, popsáno sice relativně zběžně, ale přesto trefně. Kvalitní knížka, která mě rozhodně oslovila. Po dočtení jsem zjistila, že je natočen i film, ten také stojí za to.
Četla jsem si některé recenze na tuto knihu, které například mluvily o tom, že spousta témat je jen tak lehce zmíněna, přitom jsou důležitá a neměla by se jen takhle hladit po povrchu. S tím nesouhlasím.
Knížka je napsaná z pohledu Charlieho a celou dobu si drží přesně tento pohled, všechno vidíme jeho očima, musíme umět číst mezi řádky. Tohle není studie problémů jako je znásilnění, homofobie nebo rasismus. Je to příběh o jednom klukovi, který se vymyká normálu a snaží se přežít jeden školní rok. A proto je tak úžasná.
Troufám si říct, že ji nepochopí každý, protože ne každý se do Charlieho dokáže vžít. Pokud jste ale někdy zažívali podobné problémy, pokud jste sami někdy byli outsidery s limitovaným počtem kamarádů, pak dokáže kniha zahrát na velmi citlivé struny. Právě to, jak se mě kniha osobně dotýká, je jeden z důvodů, proč jsem si ji zamilovala.
Hlavní postavy nejsou žádné ploché charaktery, žijí si svým vlastním životem a řeší problémy svým vlastním způsobem. Možná je tu příliš mnoho cigaret, alkoholu a drog, ale řekněme si upřímně - tohle spoustě lidí pomáhá hrát roli, na chvíli být člověkem, kterým bychom chtěli být, ale jako střízliví to prostě nedokážeme. Nakonec je takhle kniha ukázkou lidskosti a nese s sebou mnoho poučení a mnoho hlubších myšlenek, na které si však už názor musí udělat vždycky sám čtenář.
Tahle kniha je pro všechny, kteří někdy chtěli zapadnout, ale nepodařilo se jim to.
Pro všechny, kteří někdy chodili s někým jen proto, aby nebyli sami.
Pro všechny, co neřekli nebo neudělali to, co chtěli, protože nechtěli přijít o kamaráda.
Pro všechny, kteří stojí v koutě a čekají na svůj hvězdný moment, který nikdy nepřijde.
Od knihy jsem měla vysoká očekávání, všude jsem na ni slyšela jen chválu, lidem změnila život atd. Já se tedy nemohla vůbec začíst a vyprávění mi nepřišlo ničím zajímavé. Nejsem rozhodně cílovka, mám už po třicítce, ale stejně jsem doufala, že tam tu "hloubku" najdu. Film je prý lepší, zkusím ještě ten.
Po téhle knize sahám snad každým rokem.
Poprvé jsem měla tu čest přečíst si ji v roce 2016, od té doby říkám nahlas následující: ...jsem pozorovatel!
P.S. film z roku 2012 s L. Lermanem, E. Watson a E. Millerem v hlavní roli?
- Určitě doporučuju!
Tak jasně , kniha se výborně četla. Školní léta jsme si zažili různě. A ty zážitky , je jich spousta , které nám z paměti jen tak nevypadnou.
Kniha má těm mladším ročníkům určitě co nabídnout, myšlenek je tu spousta.
No a nám starším vykouzlí úsměvy na tvářích. Též můžeme porovnat naše mladí s dnešním , ale v podstatě jde o jedno a to samé.
První jsem se podívala na film a až potom jsem si přečetla knihu, vy si ale určitě první knihu přečtěte a potom se podívejte na film:D
Kniha byla plná krásných myšlenek, pocitu apod.. Kniha je dobrá v tom, že je napsána ve formě dopisu, a ty dopisy jsou určené přímo pro čtenáře :‐) s Charliem jsem si byla v některých věcech strašně podobná, někdy jsem se až vážně divila že má takové myšlenky jako já :)
Vztah mezi Charliem a jeho učitelem Billem byl strašně krásný. Tahle kniha byla myslím taky hlavně o tom přátelství. Doporučuju přečíst všem kdo je na střední a něčím takovým si prochází, nebo i někomu už dospělému kdo by si chtěl zavzpomínat na staré mladé časy:‐)
Z knihy mám tím dobrým způsobem smíšené pocity. Takže určitě stojí za přečtení :‐)
Hodnotím 4,5 z 5
Po filmu jsem si dlouho chtěla přečíst i knížku a dobře jsem udělala. Sledujeme Charlieho první ročník na střední, čemuž odpovídají zážitky, které prožívá. Měl štěstí - potkal přátele, o kterých se mu ani nesnilo a uvědomil si, že není tak sám, jako býval dřív.
Citlivý Charlie je jiný, než ostatní, ale proto jsem si ho tak oblíbila.
Je to velmi dojemný příběh, který dokáže zaujmout svým nezvyklým dějem a pestrými postavami. Překvapilo mě, jak prudce se v knize mohla změnit atmosféra. Moc jsem si oblíbila hlavního hrdinu, kterému jsem dokázala soucítit a v některých chvílích dokonce přirovnat ho k sobě. Moc bych chtěla, aby příběh pokračoval. Doporučila bych knihu osobám, které zrovna prochází pubertou, jelikož dílo probírá související témata.
Slovy nedokážu vyjádřit, jak silně mě kniha dostala. Už uběhla nějaká doba od chvíle, co jsem ji dočetla, a stále se k ní myšlenkami vracím. Posledních pár kapitol jsem v kuse probrečela, což se mi u knížek stává málokdy. Bohužel mě kniha dojala hlavně proto, že s Charliem sdílím úplně stejnou životní zkušenost a tohle bylo snad poprvé, co jsem potkala někoho, kdo si prošel tím samým a měl podobné následky. A je úplně jedno, že to byl fiktivní charakter. Strašně mi pomohl, nějakým způsobem mě utěšil a řekl mi, že na tohle nejsem sama. Že se s tím naučím žít. Moc mu za to děkuji. Z tohoto důvodu budu na knihu vzpomínat ještě dlouho.
Mimochodem, doporučuji číst v angličtině. Požitek je ještě o něco lepší!
Moc se mi líbil styl psaní, který ve mně opravdu vyvolal dojem, že to píše patnáctiletý chlapec. Měla jsem i pocit, že se jeho psaní vyvíjelo pod vedením pana učitele angličtiny, ale to je možná způsobené čtením v angličtině.
Trochu mě zaskočil konec, který sice dodal příběhu jinou dimenzi, ale nevím, jestli úplně seděl do příběhu. Co ale oceňuji, jsou vztahy mezi protagonisty a myšlenky, které nám jejich příběhy zprostředkovaly.
Jedna z mých nejoblíbenějších současných knih, která mnohé čtenáře chytí u srdce. Kniha o životě, o smíchu, o bolesti, o tajemstvích, o přátelství, o samotě, o problémech, o dospívání. Ráda bych poukázala na báseň zmíněnou a napsanou v knize - ta báseň je nepopsatelná. Kniha je pro mne velmi bolestná na čtení, velmi osobní. Pokud jste viděli film a líbil se Vám, přečtěte si knihu.
O věcech, kterých se kniha týká, je potřeba více mluvit. Velmi ji doporučuji. Všem.
Jako první jsem viděla film a po shlédnutí jsem byla naprosto přesvědčená, že si chci přečíst knihu a ta byla ještě lepší než jsem si myslela že bude.
Myslím si, že každý z nás v době dospívání procházel něčím podobným, čím hlavní hrdina Charlie. Dospívání je velice náročná část života a trošku věřím v to, že nás velice ovlivňuje v tom, jací budeme jako dospělí.
Náhled do dospívající duše od dospělého autora byl velice povedený.
Pohled obyčejného teenagera na život středoškoláků na začátku 90. let dvacátého století. V podstatě nic nenormálního - škola, večírky, lásky, sex, drogy i alkohol... A jedno tajemství, které je tak veliké, že o něm vlastně neví ani jeho nositel. Smutný pohled na život, který by byl možná úplně jiný, kdyby hlavní hrdina nezapomněl, že minulost byla jiná, než si ji pamatuje.
Zajímavě uchopená kniha ukazující, jak každého z nás ovlivňuje i to, o čem si myslíme, že vůbec není.
(SPOILER)
Do epilogu na mě Charlieho dopisy působily jako záznamy obyčejného puberťáka. Líbil se mi vztah Charlieho a jeho učitele Billa a především množství aluzí na knížky a filmy, které Bill doporučoval Charliemu. Hlavně Společnost mrtvých básníků ♥
Epilog má obrovkou přidanou hodnotu...
"A můžeme třeba sedět a divit se a jeden kvůli druhému se cítit mizerně a vyčítat spoustě lidí to, co udělali nebo neudělali nebo nevěděli. [...] Možná je dobré vnímat věci v nějakém kontextu, ale někdy je myslím ten jediný kontext v tom, že jsme fakt tady." (s. 210/211)
ČV 2020 - 5. Kniha, jejíž hlavní hrdina trpí psychickou poruchou
Charlie je úžasný! Opět se mi stalo, že jsem se zamilovala do literární postavy. Co jen budu dělat? :)
Štítky knihy
přátelství prvotina zfilmováno americká literatura rodina dospívání první láska střední škola fiktivní korespondence pro dospívající mládež (young adult)
Ten, kdo stojí v koutě
Kniha Ten, kdo stojí v koutě je v
| Právě čtených | 66x |
| Přečtených | 4 196x |
| Čtenářské výzvě | 755x |
| Doporučených | 609x |
| Knihotéce | 914x |
| Chystám se číst | 1 669x |
| Chci si koupit | 409x |
| dalších seznamech | 32x |
Už dlouho, skutečně dlouho, se mě žádná kniha nedotkla tak hluboko, jako Ten, kdo stojí v koutě. Všechno v ní bylo tak skutečné. Byl to příběh, který bych takřka mohla napsat sama, nebo kdokoliv z mých kamarádů ze střední školy a přesto je v něm něco tak originálního a nádherného. Podtrhávala jsem citáty na každé druhé stránce. Skutečná hořkosladká poezie života.
Chvílemi jsem cítila jistou podobnost s mou další oblíbenou knihou The Catcher in the Rye a potěšilo mě, když na ni bylo nakonec v textu skutečně odkazováno.
Četla jsem v angličtině a stránky do mě doslova klouzaly samy, budu doporučovat na každém kroku.
"And in that moment, I swear we were infinite."