Temné vody
Leonid Maximovič Leonov
Novely (Převrat v Kohoutově, Podivuhodné příběhy o mužích, Kronika města Goguleva, Bílá noc) představují autorovu ranou tvorbu, práce z dvacátých let. Ve většině příběhů je zobrazen vpád revolučního živlu do zapadlé ruské vesnice, žijící ještě patriarchálním životem, přičemž Leonov vyzvedá nejen morální vlastnosti venkovana, jeho touhu po spravedlivém životě, ale nezastírá ani jeho temné stránky, vypěstované starými pořádky.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1974 , OdeonOriginální název:
Sobranije sočinenij v desjati tomach
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1988 |  Ruský les |
| 1969 |  Dravá řeka |
| 1974 | Temné vody |
| 1971 | Jezevci |
| 1959 |  Talent a práce |
Kniha Temné vody je v
| Přečtených | 2x |
| Knihotéce | 1x |
| Chystám se číst | 2x |
Zdá se mi, že je to pořád do kola. Kdykoli otevřu něco co napsal nějakej cápek, jehož jméno končí na OV, tak tam bude úplně to samý. Na výběr máme z hlouposti, vypitosti, bídy, hladu, zimy, nebo třeba domácího násilí. Občas to trošku oživí příběh jako třeba u dvou Ivanů, co dělali vášnivý sudiče, ale tady toho bylo pomálu.
Zkraje jsem si myslel, že je to pohádka jak báťuška Pafnutij stvořil zapadákov kde kohouti dávaj dobrou noc, ale splet jsem se. Ostatně jako už mnohokrát. Docela dobrý jsou krátký kousky o mužicích, tam je celkem i sranda, ale kdo nemá rád demenci, anebo třeba nespravedlnost, ať to radši přeskočí.
V Gogulevu je to trošku sranda. Hele, taky chceš bejt v zapadákově, kterej je v takový prdeli, že tam nevede žádná cesta a mít v kronice napsáno "říká se, že strašně chlastáme vodku. Chlastáme, no a co". Do takový vsi bych rád na čundr, akorát se nemusíš probudit. Asi si budu muset do konce života vystačit s Golčovym Jeníkovem a Kropáčovou vruticí.
K tomu poslednímu kousku nevim co bych řek. Většinou mě to uspávalo, takže si z toho pamatuju asi stejně, jako třeba z hodiny lomenejch výrazů.
Jako celek to beru asi jako takovej průměrníček čoveče...