Tchyně

V tom psychickém mumraji jsem se ztrácela a nakonec jsem ani nevěděla, kde se stala chyba. To, že své děti milujete příliš nebo málo? Člověk by čekal trochu pokory....

Moc mi nevyhovoval styl psaní.
CO se dělo by bylo na 4 hvězdičky a JAK to bylo napsáno tak na 2.

(SPOILER) Napínavé čtení. Asa mi byla sympatická i když mi ze začátku dělalo problém se začíst a její fňukání a litování sebe samé trochu zdlouhavé. Potom autorka nechává čtenáře nahlédnout do hlavy i těm ostatním a začne ta pravá jízda. Ase jsem moc fandila, Andreas mě štval tim, jaký je slaboch a nechá si od Josefin všechno líbit a zbytek rodiny? Stina, Björn, Janne a Helen mi připadali jako jakási podivná sekta, které vládne psychopatka Josefin a oni ji slepě všechno věří a plní veškeré věci, co jim nařídí do posledního slova, aniž by se zamysleli. Opravdu je nenapadlo, že je ovládá manupulativní blázen?V jednu chvíli to už už vypadalo, že Andreas prozřel, ale zase nic. U scény, kdy mu Josefin sama sepisuje emaily a SMS zprávy, které má poslat své matce to ve mě fakt vřelo vzteky. Bylo to mé první setkání s autorkou a rozhodně nebude poslední.

Asi tak první dvě třetiny knížky jsem autorce dost baštila, projektovala jsem se do jejich postav a vztahu a měla z toho téměř depky. Ale pak začala být na můj vkus příliš patetická, takže jsem dočetla v klidu - je to jen fikce.

Nedočteno. Tu strašnou babu, která se pořád věší na někoho, kdo o ni nestojí, a ještě si myslí, že na to má nárok, prostě nedám. A získala jsem slušnou alergii na slovo "klouček".
Rozvod a Miss těžká váha za pět hvězd, tomuhle dávám jednu za to, jak mě autorka dokázala vytočit. Taky emoce. :-)

Někdo tady v diskuzi psal, že je to příběh o dvou manipulátorkách. No, nemyslím si. Tchyně, která je vlastně hlavní postavou tohoto příběhu, podle mě nebyla viníkem toho, co se v knize stalo. Měla za sebou jen nepříjemnou minulost a svazoval ji strach ze ztráty blízkých. Oproti tomu její snacha byla ukázková ****, a dost mě naštval konec příběhu. Ale tyhle toxické mršky holt často v životě dostanou to, co chtějí. Způsob, jakým byla sama tchýně odstřižena od rodiny, mi přišel zbytečně krutý. Skvělá kniha.

Čtivé, pomalu se rozplétající psycho s turbulentními zvraty..2 manipulátorky na jednom smetišti jsou vražedné......

“To nakonec bude dobrý, a pokud ne, tak není ještě všem dnům konec.”

Krásná obálka, název i poměrně vysoké hodnocení přispělo k výběru této knížky. Mám ráda severské autory(ne ale krimi, spíše psychologicko společenské romány, Karin Smirnoff, Lars Mytting apod.) A protože jsem sama “tchyně”, neváhala jsem ani minutu. Velmi čtivou knihu se sympaticky krátkými kapitolami bych zařadila spíše k motivačním knihám, i když příběh je zajímavý a vnímání stejných situací pokaždé jinýma očima (matka, snacha, syn…) zapříčiní v rodinách nejedno nedorozumění. Autorka zde naráží také na to, jak nevyřešené či problematické dětství může zcela ovlivnit chování ve vztazích v dospělosti.

Přečteno za chvilku. Tak nějak se nemůžu rozhodnout, kdo vlastně byl oběť a kdo manipulátor.

Perfektně propracovaný příběh, úžasně napsaný, který vtáhne čtenáře do děje.Autorka umí skvěle popsat pocity hlavních postav,a to jak tchyně - matky dospělého syna, který postupně odkrývá některé skutečnosti ze svého dětství, a snachy. A jak tato zjištění ničí vztahy v celé rodině a každý se s tím vyrovnává po svém.

Další kniha od Moy Herngren s krásnou obálkou.
Tchyně opět řeší rodinné vztahy. Vztahy rodičů a dětí. Vztah matky a dospělého syna, který právě vylétl z hnízda, aby žil se svou přítelkyní.
Většina příběhu je vyprávěna z pohledu matky, Asy. Ta se přece tak moc snažila, aby syna vychovala, aby mu nic nechybělo a i v dospělosti se pro něj kolikrát obětovala, jenže se pár drobností nepříjemně zvrtlo a milý Andreas se už nechce s matkou stýkat.
Ne nadarmo se říká, že si synové vybírají své životní partnerky stejné, jako byly jejich matky.
Andreas jen odešel od jedné manipulátorky ke druhé. Přítelkyně Josefin se už postarala, aby měla volné pole působnosti a Andreas poslouchal jen ji. On dokázal bez mrknutí oka ze svého života odstřihnout ženu, která mu dala život.
Hodně jsem nad tím přemýšlela. Taková krutost ve mně vyvolala úzkost. Nechtěla bych se jako matka něčeho takového dožít.
To se autorce povedlo.

Výborně napsaná kniha. Je třeba ale ji číst v době osobního klidu a pohody. Pro všechny hlavní hrdiny příběhu jsou popisované události náročné, každý má svou pravdu, svůj pohled, svou bolest, ale společnou řeč se jim nedaří nalézt. Asa občas udělá věc, kterou jsem úplně nechápala. Na jejím místě bych asi ve vlastním zájmu mlčela, ale úplně jsem jí rozuměla, že se ozvala. Život s sebou přináší chvíle, které nemají dobré řešení. A i zdánlivá maličkost, pár slov může způsobit velké problémy. Konec přináší malinkou naději, že se vše v dobré obrátí. Ale jistého není nic...

Pěkné napsáno. Doporučuji

Rozvod se mi tedy líbil o trochu víc, ale i tak musím uznat, že autorka je skvělá. Už teď se těším na její další knihu - už jsem zapomněla téma, ale určitě to opět bude pecka!
Jsou zde uvedeny hezky mezilidské vztahy a problémy, různé pohledy na rodinu, svět a život atd.
A musím uznat, že jsem byla na straně tchyně, i když žádná postava v tomto díle mi nebyla úplně sympatická.

Rodinné vztahy jsou stále aktuálním tématem a zejména vztahy s dospělými dětmi se nemusí vždy vydařit. Právě toto téma autorka velmi sugestivně a věrohodně zpracovala. Příběh matky, která sama vychovala syna a těžko se smiřuje s tím, že už není v jeho životě na prvním místě, se četl velmi dobře. Trochu mi jen vadil příliš jednostranný a trochu fanatický postoj hlavní hrdinky, i když samozřejmě kategorický zákaz styku s vnoučetem se dá těžko pochopit. Celkově to bylo na mě příliš velké drama, které by se určitě dalo řešit lépe. Dlouhodobé rodinné neshody neprospívají nikomu a hlavně to jsou děti, které bychom měli chránit a moc je do našich vzájemných sporů nezatahovat.

Perfektni rodinne drama, ktere krasne vykresluje obtizne mezilidske vztahy. Spoustu tady toho bylo extremního a za me opravdu vyhroceného, ale verim, ze casto to takto v rodinach byt muze. Za sebe mi trochu vadilo zpracovaní toho konce. Ne dejove, ale prislo mi oproti prvni casti hnihy takove nejake useknute, malo propracovane a rozepsane. Ale jinak rozhodne doporucuji.

Hodně silný příběh, který Vás přiměje přemýšlet o vztazích a o tom, co nedělat, abychom je nepokazili.

Mám ráda knihy, které čtenářům dají všechno – počínaje hezkou obálkou, přes zajímavý děj plný napětí a zvratů, až po překvapivý konec. A přesně taková je Tchyně.
Autorku jsem už dlouho měla v hledáčku – její předchozí kniha Rozvod sklidila velké nadšení (i když já ji zatím nečetla). Jakmile jsem ale zahlédla Tchyni, věděla jsem, že tohle si nesmím nechat ujít.
Tchyně je takové vděčné a nevděčné téma v jednom. Hlavní hrdinkou v tomto románu je, světe div se, matka a tchyně Asa, která má velmi blízký vztah se svým synem. Vše se mění v momentě, kdy si syn nachází životní partnerku, která si s Asou tak úplně nesedne. Začíná docházet k situacím, při jejichž čtení vám pravděpodobně nebude úplně komfortně.
Autorka mistrně pracuje s psychologií postav a zároveň si pohrává s námi čtenáři - od začátku přemýšlíte, kdo je vlastně ten problémový článek. Právě tuhle rozmanitost postav jsem si užívala úplně nejvíc.
Kniha se mi líbila moc - má spád, dynamiku, překvapivé momenty, místy je hodně nepohodlná. Dávám 4/5 a rozhodně doporučuji!

Åse je přes padesát, pracuje jako odbornice na komunikaci, má dospělého syna Andrease a vždycky byla pyšná na to, jaký mají se synem vztah. Jenže teď se na scéně objevuje přítelkyně Josefin a všechno začíná být jinak…

Knížka Tchyně je především o složitých rodinných vztazích a o manipulaci v nich… Co už je manipulace a zasahování do soukromí a co ne? Na co má právo matka a potažmo babička vůči svému synovi a potažmo vnukovi? Má vůbec nějaká práva, která se dají vynutit? Co ještě ve vztazích akceptovat a co už ne?

Každý to máme asi trochu jinak a tady promlouvá jak Åsa, tak i Andreas a Josefin, problém ovšem je, že postavě Åsy je věnován daleko větší prostor než Andreasovi a Josefin…

To pak podle mě trochu svádí k tomu fandit Åse, i když samozřejmě mnohdy víte, že jednala už trochu přes čáru…

Já jako matka dospělé dcery jsem už několikrát zažila to samé, co Åsa, zuřivě jsem si říkala, že jsem tohle dítě přece částečně stvořila, odnosila ve svém těle, porodila a věnovala mu sakra hodně svého času a života, tak mám přece právo na to, aby se mnou taky pořádně komunikovalo a sdílelo důležité věci… Jenže ono to přirozeně nejde vynutit, a jestliže chcete, aby ten vztah dlouhodobě fungoval, musíte nasadit spíš defenzivní než ofenzivní strategii…

Tahle knížka se mě hodně dotkla, jednak kvůli výše zmíněnému, jednak i kvůli popisu poněkud toxického vztahu mezi manželi a vztahu mezi snachou a tchyní, neboť jde o něco, co se hodně podobně odehrává v našem velmi blízkém okolí… Ačkoli se některé situace zdají v románu možná až trochu přitažené za vlasy, z vlastní zkušenosti vím, že přesně k tomuhle klidně může dojít… Je to děsivé…

Kniha se mnou zacloumala podobně jako předchozí autorčin Rozvod, tady nedávám plné hodnocení proto, že mi vadilo, že všechny postavy neměly stejný prostor k vyjádření svého postoje, nicméně rozhodně doporučuju velice!

Hodnocení: 4,5 * z 5 *