Tatér z Osvětimi
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382011/bmid_tater-z-osvetimi-V67-382011.jpg
4
4299
1133
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2018 , CPressOriginální název:
The Tattooist of Auschwitz , 2018
více info...
Přidat komentář
Tak tohle nějak nefungovalo. Tolik "štěstí" a náhod v tak hrůzné době. Je třeba o této době psát, je třeba o této době číst. Jen se mi zdá, že tento dětský styl sráží sílu příběhu někam k červené knihovně.
Lale mi byl od prvních stránek nesympatický a těžko jsem dokázala pochopit jak se někdo v tak nepředstavitelných hrůzách může zamilovat. Jak může časem natolik otupět a lidi vnímat jen jako čísla. On byl zrovna z těch, kteří na tom nebyli nejhůř: „...dokázal si zařídit pohodlný život, ve srovnání s tím, v čem žila většina.“ I když spoustě lidem pomáhal, měla jsem pocit, že v tom částečně hrálo i jeho ego. Vsugeroval si, že to že je Žid, pro něj nehraje žádnou roli a choval se a vyjadřoval jako někdo na stupínku vyšším.
A možná už jsem knih o holokaustu přečetla tolik, že tenhle příběh vyzníval oproti jiným prostě neuvěřitelně. Pořád jsem pochybovala, nevěřila docela a proto si mě osud tatéra nezískal.
Moje první kniha s tímto tématem, proto bude asi mou srdcovkou navždy... Kniha nám dá nahlédnout, jak to chodilo v koncentračním táboře a hrůzy s ním spojené. Příběh se mi moc líbil, pohltil mě hned od začátku a po přečtení knihy jsem vstřebávala všechny hrůzné informace.
Z této knihy si odnáším větu, kterou si budu pamatovat: "pokud se ráno probudíš, pak je to hezký den" ♥
Za me silný pribeh s dobrym koncem. Je az neskutecne, ze se dalo v tabore tak "prezivat".
Vsechny klobouky dolu za tu chut do zivota.
Příběh slovenského žida, který se shodou náhody stane tatérem v Osvětimi. V knize ke popsáno spousty hrůz, které se v koncentrácích děly a zároveň je Lale velký klikař a má štěstí v tom neštěstí. Knihu jsem zhltla jedním dechem i přes to, že je plná bolesti, je zároveň, nevím, jak to správně vystihnout. Pozitivní? V tom všem zlu......
Kniha je neskutečně čtivá, člověk ji zhltne a ani neví, jak se to stalo.
Malinko mě ale zarážejí některé situace, které Lale zažil. Byl to takový silný kontrast pozitivního myšlení na pozadí děsu a hrůzy holocaustu... Člověku se pak ani nechce věřit, že byl příběh napsaný podle reálné vzpovědi. Možná to tak lidé jen prostě mají - snaží se hrůzostrašné vzpomínky zaobalit do mírnějšího obalu krutosti a raději vzpomínat na lásku a dobré skutky. Ať tak či onak, kniha stojí za přečtení. Vkládá další dílek do skládačky zla, které ve mně bude vždy vyvolávat pocit bolesti a strachu...
Knížka se dobře čte , i když neodpovídá stylu knížek z tohoto prostředí a období. Na mě působila jako romance odehrávající se v Osvětimi. Vše bylo, tak nějak ohlazeno. Hrůzy které se v Osvětimi odehrávaly se zdají v této knize nějak méně hrozné. ale je možné, že i takové to tam bylo, těžko říct.
Nikdy nevím, jak hodnotit knihy, které mají určitý společenský přesah, zároveň je ale jejich literární kvalita spíš průměrná. Na druhou stranu se tato kniha čte skoro sama. Jen mě zaujalo, že hlavní postavy jsou až pohádkově kladný, přestože vše asi nemohlo být tak černobílé, život takový není, zvláště v takhle extrémních situacich. Kdo ví... Je však bezesporu dobře, že byl tenhle dosud neznámý příběh sepsán a předán budoucím generacím. Další střípek do děsivé mozaiky holocaustu.
Skutečný příběh židovského mladíka, který se snaží všemi prostředky dosáhnou toho, aby přežil. S notnou dávkou štěstí, ale i vlastním přičiněním se mu to skutečně podařilo. Líčení běžného života v Osvětimi je hrůzné, ale je vidět, že přežijí hlavně Ti, co mají trochu štěstí a kteří se nepos..ou. A přežít pomáhá i láska...
Nejvíce mě zarazilo, že židovská dívka, která musela být milenkou německého velitele, byla po návratu z Osvětimi odsouzená na 15 let. To mi nepřipadalo správné ani morální. Jak mohou vědět ti, co ji soudili, co všechno by udělali pro záchranu svého vlastního života...
Tato kniha se zdá, proti jiným válečným příběhům z tohoto děsivého prostředí, procházka růžovým sadem. Ale rozhodně je to další ze silných příběhů, který člověk zhltne během jednoho dne.
Neskutečně silný příběh, který mě zasáhl. Takovou lásku, naději a štěstí neměl každý, bohužel.
Asi bylo záměrem upozadit hrůzy koncentračního tábora a vyzdvihnout romantickou lásku a vyprávět příběh zcela jiným způsobem, než to dělají ostatní spisovatelé. Ale to byla podle mě chyba. Přestože je příběh napsaný podle skutečné události, tak já mu nevěřím. Lale se často chová tak, jako kdyby mu hrozil maximálně pohlavek. Vrátí se z místa, ze kterého se ještě nikdy nikdo nevrátil a on kvůli úplně cizím lidem podstupuje znova stejné riziko. Tak to určitě. Těch těžko uvěřitelných situací je v celé knize obrovské množství a tak váhám jaké nakonec dám hodnocení. 2 až 3 a dám 3 protože styl psaní mě bavil. Martin Siničák nemohl v audioknize víc udělat. Knihu čte slušně i když by se jeho barva hlasu hodila spíš k nějaké pohádce.
Na knize nebyl nejlepší styl psaní, nebo její umělecká hodnota, ale reálnost a neutrálnost jejího příběhu a postav. Autorka se nesnažila hlavní postavu vylíčit, jako válečného hrdinu (protože on se za hrdinu nepovažoval), ale jako naprosto normálního člověka, který dělal vše, aby zachránil sebe a osobu, kterou miloval.
Na příběhu oceňuji, že jej autorka prokládala i "hezkými" chvilkami (př. fotbalový zápas), aby příběh nebyl příliš depresivní.
Kniha, jejíž potenciál vydavatelé nafoukli ještě předtím, než se objevila v obchodech, se vždy těžce hodnotí. Příběh nemá nikterak strhující tempo, nemohu říci, že bych v mnoha momentech tajila dech, jak daná situace dopadne - ale o tom to možná nakonec je. Přežívání ze dne na den, snaha co nejvíce se citově odpoutat, aby se člověk z těch každodenních hrůz nezbláznil. Dělat, o co člověka žádají, dožít se dalšího rána svým věznitelům na truc. Lale Sokolov není nezištným hrdinou, není člověkem, který by byl symbolem protestu a odboje, ale snad možná tím víc je reálný. Napsat příběh o někom, kdo byl morálně nepošpiněným hrdinou, který zahynul v boji o vyšší princip, je asi snazší, než vykreslit příběh člověka, který občas držel hubu a krok, aby se vyhnul kulce. Kvůli rodině, kvůli lásce, kvůli - byť nepříliš romanticky vyznívající - lásce k sobě samému, pudu sebezáchovy. Právě i za absenci té prvoplánové líbivosti, za to, že se autorka nebála knižního Laleho napsat jako postavu, která občas uhnula, občas si odpustila hrdinský komentář a vždy myslela na zadní vrátka, dávám 4 z 5.
Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, přečetla jsem ji během jedné noci. Je to poutavý příběh z nejhorší doby plný lásky, naděje a dobrých lidí.
Nemohla jsem si pomoct, tu knihu jsem prostě přečetla v jednom zátahu.
Snad jen se mi vybaví replika z hry Laskavé bohyně: Neodsuzujete činy lidí, možná jen dělali to, co bylo nejlepší pro jejich přežití.
Je krásné vidět, že i člověk zahnaný mezi ploty, kde se z bytosti stává kur masa s číslem na ruce, dokáže cítit a prožívat základní lidské touhy a emoce.
Kniha přečtená asi za 1 a půl dne. No co dodat... stejně jako Mengele na Laleho pořvával "tatére jdu si pro tebe", tak stejně na mě hučela tahle knížka. Akorát s rozdílem, že ta kniha mě dostala.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismu
Autorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Kniha Tatér z Osvětimi je v
| Právě čtených | 82x |
| Přečtených | 6 921x |
| Čtenářské výzvě | 2 431x |
| Doporučených | 330x |
| Knihotéce | 1 111x |
| Chystám se číst | 1 608x |
| Chci si koupit | 421x |
| dalších seznamech | 31x |
Knihu jsem poslouchala jako audioknihu v podání Martina Siničáka a teda nemohla jsem se od toho odtrhnout. TI lidé měli neskutečné štěstí v neštěstí, až se tomu nechce ani věřit, ale kniha je podle skutečného příběhu, takže se tomu obsahu nedá nic vytknout. Velmi se mi líbil doslov od Laleho syna. Koho zajímají knihy s obsahem 2. světové války, tak by určitě neměl tuto knihu vynechat.