Letní zahrada

07.05.2017

Nemôžem hodnotiť menej ako piatimi hviezdami, aj keby som chcela. Prvý diel som si absolútne zamilovala, milujem ho najviac zo všetkých, a predsa len je to stále ICH príbeh. Nech si prešli čímkoľvek, urobili a povedali čokoľvek, stále to bude môj Alexadr - mladý dôstojník Červenej armády a moja Taťaša - plavovlasé dievča lížuce zmrzlinu na lavičke...

22.04.2017

Pááni,skvělé počteníčko. Hltala jsem knížku jedním dechem. Přiznávám,že celá serie na mě hodně zapůsobila a rozhodně je nezapomenutelná.
A jejich lásku? Kdo by takovou nechtěl prožít. Můžem jen závidět. :))))))

19.11.2016

Nevydržela jsem dočíst. Nějak mě ti hrdinové rozčilovali. První díl je nejlepší...tedy za mě

23.10.2016

Poslední díl trilogie se mi docela líbil.Zajímalo mne jak se Tátaša a Alexandr poperou se stíny minulosti.A ruku na srdce,nebylo by krásné věřit,že někde existuje taková láska na celý život?

31.07.2016

Třetí díl byl naprosto úžasný stejně jako dva předchozí.Budu na ně vzpomínat hodně dlouho...všechny tři díly jsou moc a moc nádherné...prostě dechberoucí knihy:-) vřele doporučuji

22.07.2016

Mám jí rozečtenou a musím říct že zatím s chutí. Jsem strašně ráda, že je zde ukázáno, že přes všechny hrůzy co zažili, tak pro ně není jednoduché zařadit se do běžného života. Zatím ji hltám víc než druhý díl.

Již dočteno a výborný! Až vážně na konečnou část, těch dětí a vnoučat bylo až přehnaně moc a nedalo se v tom orientovat, natož si je vůbec představit.

20.07.2016

Musím souhlasit s předchozími komentáři - nejslabší díl trilogie. I když těžko můžeme soudit někoho, kdo prožil tolik hrůz a utrpení. Nevíme, jaké šrámy na duši by to zanechalo na nás. Poslední kapitola knihy byla důstojným zakončením tohoto velice silného příběhu.

09.05.2016

!!! POZOR SPOILERY !!!

Za mne nejslabší díl trilogie...Četbu jsem začala u druhého dílu a v nadšení jsem ihned sáhla po trojce, ačkoli jsem se ptala, o čem tak asi může být, když ten velký happy end nakonec nastal a hrdinové se našli. A asi jsem moc zmlsaná a zhýčkaná, ale nechci číst o tom, jak ta velká láska bojuje s problémy jako jiná (dlouholetá) manželství, kdy pár neví, o čem se spolu bavit, jak se k sobě chovat, co si říkat, jak se milovat a jak být s tím druhým. Tyto pasáže jsou přínosné jen v tom, že poukazují na to, jak je těžké vyrovnat se s prožitkem války - raději nevědět, jak by se čtenář zachoval na místě Alexandra a Taťány, kdyby stejně jako oni viděl, prožil (a v Alexandrově případě dělal) tolik hrozných věcí, které člověku berou to, co je v něm lidské... Ale osobně bych si toto spíše přečetla v psychologickém románu než v milostném, kde se dva osudoví partneři znovushledali a měli by žít "šťastně až do smrti". Nehledě na to, že prožitek války už vůbec není akcentován u Anthonyho, kterému je věnována značná část knihy a který musel vidět a dělat dost hrozné věci, nemluvě o tom, co se mu pak stalo...

Z hlediska děje mne více bavila ta část knihy, kde se těžiště přesunulo na stranu dětí Taťány a Alexandra, ačkoli poslední kapitoly mi už poněkud zaváněly ne moc povedeným koncem Harryho Pottera ("a nyní se přesuneme x let do budoucnosti a ukážeme si, jak jsou všichni šťastní, obklopení širokou rodinou, ale pořád jsou to naši milí hrdinové, byť trochu s patinou, ale zamáčkněme slzu, oni se mají tak dobře!").

Dějově ani kompozičně jsem úplně nepochopila intermezza v podobě vzpomínek na Taťánino dětství, ale kapitoly byly psané hodně napínavě a vždy, když se autorka vrátila k aktuálnímu ději, měla jsem chuť začít listovat a číst dopředu. Démonická Sajka (a konec líčení příběhu o ní) mě ještě dlouho bude strašit ve snech.

09.05.2016

...už se těším na nejnovější knihu této autorky, kde se hovoří o Alexandrových rodičích...

04.04.2016

Z celé trilogie pro mě asi nejslabší díl. Přečetla jsem ho spíše z povinnosti, abych věděla, jak se život Taťány a Alexandra v Americe ubíral dále. Ze začátku mě kniha moc nebavila, Alexandr mi neskutečně lezl na nervy. Poté se situace otočila a vadit mi začala pro změnu zase Taťána.Úplný závěr knihy byl na můj vkus moc "přelidněný". Začala jsem se v postavách ztrácet a postupně nevěděla kdo je čí syn, dcera, sestra, bratr... Shrnula bych to asi tak, že tento díl, kdyby autorka nenapsala, o nic bychom jako čtenáři nepřišli.

10.03.2016

Očividná natahovačka. Nemůžu si pomoci, ale kniha mi přišla dost dlouhá a v podstatě o ničem. Dala by se zmenšit na méně než polovinu, ale i tak by to byla pouze nataženina. Dočteno z povinnosti.

21.10.2015

Tak zajímavé dokončení příběhu to bylo, což o to, a líčení rozdílného prožívání posttraumatického stresu taky - jen nějak nevím, co na tom bylo romantického, tedy kromě těch četných milostných scén. Ale jinak pěkný popis Ameriky padesátých let a pěkné a optimistické zakončení. Kdo takové příběhy hodně rád, určitě si přijde na své a celkově jsem vlastně ani nelitovala, že jsem tuhle trilogii přečetla.

11.08.2015

Třetí díl se mi líbil daleko více než druhý. Ten první samozřejmě nepřekoná, ten je naprostá jednička. Nejvíc se mi líbila první půlka knihy, užívala jsem si ty dlouhé dialogy, vývoj postav a jejich vztahu, vyrovnávání se s minulostí. Opět mě autorka nadchla strhujícím čtením, které se asi ale možná pro někoho může zdát nudné. Mě to přišlo jako to nejzajímavější na celé knize. To postupné sbližování, nechuť mluvit o těch hrůzných zážitcích byla vlastně semínkem k nedorozuměním a nepochopením se. Snažili se žit v nové zemi odznova, ale vždy je někde dostihla něčím minulost. Druhá půlka mi trochu vadila tím velkým přeskakovám v ději. Pasáž z Vietnamu už mi zase připomínala hollywoodskou produkci. Konec mě nenadchl ani nezklamal. Ztrácela jsem se tam už v těch postavách, ale pochopila jsem, kam ti dva dospěli a jaký život měli. Celkově je trilogie super čtení, Měděného jezdce jsem určtiě nečetla naposledy a jestli šáhnu i po pokračování, tak si vezmu asi rovnou tento díl.

31.07.2015

(SPOILER) - SPOILER - SPOILER - SPOILER -
Na třetí díl jsem čekala měsíce. Za tu dobu se mé nároky vystupňovaly do nedosažitelných výšek, a když jsem nalistovala první stranu, krotila jsem se slovy: "ne, nedoufej, Letní zahrada je určitě krásná kniha, ale nesplní tvé přemrštěné požadavky." Měla jsem pravdu. Tato kniha je překonala.
Knihy Měděný jezdec i Taťána a Alexandr ve mně vyvolaly smršť ambivalentních pocitů a Letní zahrada není výjimkou. Smutek, radost, lítost, strach, štěstí, překvapení, bolest. A mnoho dalších. Přiznávám, když Alexandr udělal tu páteční chybu, pociťovala jsem takové zklamání, zármutek a utrpení, jako bych obětí byla já a ne Taťána. Stejně tak jsem prožívala nevoli a znechucení ve chvílích, kdy Táňa upřednostňovala kariéru před rodinou.
Na rozdíl od většiny mi milostné scény rozhodně nepřipadaly přemnožené, právě naopak; díky nim jsem dokázala pochopit všechny emoce a reakce. Například působení uniformy sestřičky na Alexandra skvěle vystihovalo měnící se atmosféru.
Jedinou výtku nacházím v absenci období, kdy si Taťa a Šura znovu nacházejí cestu k sobě po jeho nevěře. Hádky, agrese, odpuštění, a pak náhle hop o sedm měsíců dopředu. To mě zarazilo, protože vzhledem k podrobným popisům důsledků každé nečekané události v celé trilogii zde tato část naprosto chyběla.
A poté přišla Vietnamská válka a já zažívala syrový děs, zda ji otec a syn přežijí. Nakonec jsem zbytek knihy četla roztřesená, co ještě nastane; zda mohu doufat v happy end, nebo budu zažívat žal.

Anthony Alexandr Barrington vstoupil do dvojdomku postaveného roku 1949 ve Phoenixu na Sonorské poušti. Vytáhl batoh své matky a vyňal Měděného jezdce. Když si prohlížel fotografie, které v ní byly ukryté, zasáhly mě melancholické vzpomínky - na Lugu, Pašu, Dášu, dědečka, Lazarevo, Leningrad, Švédsko, Polsko, Ameriku. Přesně se mi vybavily chvíle, kdy jsem o těchto místech, o těchto lidech četla. Kdy jsem plakala, kdy jsem se usmívala.

Nemusím umět číst z čajových lístků jako Blanka Davidovna nebo z dlaně jako Šavtala Kantorová, abych věděla, že se ke všem třem dílům budu léta opakovaně vracet. Taťána Metanovová vlila do Alexandra Bělova nesmrtelnou krev. Paullina Simons do mě vlila nesmrtelnou lásku.

26.04.2015

Pěkné zakončení skvělé ságy.

09.04.2015

Hezký závěrečný díl trilogie.

04.04.2015

Pro mě zklamání...abych byla upřímná, přečetla jsem ji především proto, aby mi nechyběla ke dvoum předchozím. U knížky se střídaly pasáže, které jsem hltala a které mě něbavily ( např.vzpomínky na dětství ) V první třetině knihy, kdy se vyrovnává Alexandr s válkou bylo někdy jeho chování až mučivé, neustále se střídající výbuchy a sexuální scény mě počase nudily, jak už tu bylo řečeno, děj bych zkrátila na polovinu a byla by to báječná kniha jako dvě předchozí.

29.12.2014

Nemohu napsat, že by tenhle díl byl slabší, nebo horší než ostatní. On byl trochu jiný. Možná zdlouhavější, chvílemi se vlekoucí, ale zase ukázal, jak těžké bylo pro lidi, kteří zažili tu hrůzu, zapomenout (no zapomenout asi nemohli nikdy), spíš se zapojit do normálního života a začít normálně fungovat, překonávat noční můry, zase se začít radovat.
Všechny tři díly mě dostaly, nemohla jsem se od nich odtrhnout a určitě doporučuji k přečtení.

27.12.2014

V porovnání s předchozími díly je tenhle slabší, ale sám o sobě ne. Je o něčem jiném. Zaměřuje už jen na jejich manželský život napříč desetiletími v USA. Není akční jako druhý, je ... zkrátka hořko-sladký jako první díl. Jen se nerozplýváme nad petrohradskými místy, ale nad zákoutími Ameriky. Je to jako u trilogie Lva Děmidova. Nelze porovnávat díly mezi sebou, protože každý z nich se zaměřuje na jinou etapu jejich života, jejich charakter, myšlení, celé životy se vyvíjejí. Jsou dál, jinde a my to tak musíme vnímat. Pak si užijeme všechny tři knihy na maximum.