Taťána a Alexandr
Taťána a Alexandr série
< 3. díl >
Rok 1943. New York. Město nových nadějí, tisíce kilometrů vzdálené od válkou zmítané Evropy i rodného Leningradu. Město, do něhož Taťána přijela začít nový život a kde se narodilo její dítě – Alexandrův syn. Jenomže ani oceán nedokáže Taťanu oddělit od stínů minulosti a z nejistého pocitu, že je její manžel stále naživu, se stává jistota i posedlost. Mezitím se v ruinách Starého světa Alexandr ze všech sil snaží uniknout všudypřítomné smrti. Ví, že proti němu stojí nejen nacistický nepřítel, ale i vražedné soukolí Stalinova režimu. Kupředu ho žene jediná myšlenka – ještě jednou se setkat s Taťánou.... celý text
Originální název: Tatiana and Alexander, 2003
více info...
Komentáře knihy Taťána a Alexandr
Přidat komentář
Ani tento díl mě nezklamal, líbilo se mi střídání prostředí a opět podrobné popisy veškerého dění a jednání jednotlivých postav. Myslím si, že jen rešerše k dobovým událostem a způsobu života musely zabrat mnoho hodin práce. Vše působí velmi věrohodně, umím si představit, že by bylo krásné i všechny díly zfilmovat. Velmi oceňuji autorčin styl psaní, je poutavý a rychle vás vtáhne do děje.
Skvělé, navíc poučné, protože jak jsem se dočetla v doslovu u prvního dílu, autorka čerpala z různých historických záznamů a vzpomínek pamětníků.
Tento díl považuji za slabší, ale stále na takové úrovni, abych celou sérii hodnotila na výbornou.
To byla tedy nálož utrpení a ten konec , jak tu píší ostatní, neuvěřitelný. Ale bez trochu toho pohádkového hrdinství by se mi asi o hrůzách války nechtělo číst. Jsem zvědavá, co nás čeká dál.
Jezdec byl krásný, ale tenhle druhý díl mě tak nějak pohladil víc po srdci, asi že byl víc romantický. A nechybí spousta napětí, moc se mi to líbilo.
Druhý díl se mi v některých ohledech líbil více než první. Nejsou tam ty nekonečné, nudné, sladkobolné, zamilované dialogy mezi Taťánou a Alexandrem. To že má kniha jenom 400 stran je také velké plus, protože se čte o to lépe a ubíhá.
Řekla bych, že druhý díl je spíše zaměřen na Alexandra. Dozvídáme se víc o jeho rodičích, příjezdu do Ruska a životě v Rusku, o tom jak on prožíval seznámení a vztah s Taťánou.
Co mě hodně překvapilo, bylo to, jak bylo zacházeno s některými vojáky po válce, hlavně těmi Sovětskými. Člověk by si řekl, že po válce všichni zamíří domů a ono to tak nebylo. Když se někdo režimu v Sovětském svazu znelíbil, tak to měl dost těžké.
Četla jsem už několik knih o vále, do kterých byla zamíchána romantická zápletka. A řekla bych, že tato je zdaleka nejuvěřitelnější, nejlépe popsaná, aby si to člověk všechno mohl představit. Válka je zde cítit z každé strany, i když se tam zrovna o ní nemluví.
No a konečně. Láska Alexandra a Taťány je vskutku legendární. Jejich víra, že ten druhý je naživu, nekonečná touha znovu se shledat. Putování Alexandra, to jak v beznadějných situacích šel dál a dál a věřil, byl schopen udělat cokoliv, aby se dostal za Taťánou… opravdu legendární příběh.
V něčem se mi líbil více první díl a něco se mi líbilo na druhém díle. Každopádně skvěle napsané knihy. Konec byl trochu přitažený za vlasy, ale to nemění nic na tom, že si přečtu další pokračování snad nekonečné lásky a odevzdanosti mezi Taťánou a Alexandrem.
Asi před šesti lety jsem si přečetla celou trilogii. Tento druhý díl se mi zdál zbytečně až moc romantický a konec nepravděpodobný. Na první skvělý díl "Měděný jezdec" to bohužel nemá.
Druhý díl byl snad ještě čtivější než první, i když Alexander je snad nesmrtelný... Ale rozhodně to bylo úžasné a napínavé čtení. Rozhodně si přečtu i 3. díl.
Tak nevím, půlka knihy je opakováním událostí, které se staly v prvním dílu. Sice jsem válku, chválabohu, nezažila, ale konec se mi zdál opravdu přitažený za vlasy.
Druhý díl romantické ságy Měděný jezdec. Nyní se nacházíme současně v New Yorku a v Evropě. V Americe začíná svůj nový život Taťána společně se svým synem. Nemůže však uvěřit, že Alexandr umřel, a tak po něm i nadále pátrá. Již z anotace víme, že Alexandr přežil a snaží se i nadále zachránit svůj život ve válečné a poválečné Evropě, aby opět mohl spatřit svou lásku.
Po utrpení z prvního dílu musím říct, že tato kniha mi přišla, jak kdyby jí psal snad i někdo jiný. Od první stránky byla čtivá a napínavá. Tím, že sledujeme dva osudy a dvě místa, tak se v příběhu neustále něco děje a s napětím jsme očekávala, co bude dál. Měděného jezdce jsem četla snad tři týdny, na tento díl mi stačily pouze tři dny, takže už z toho je znát patrný rozdíl.
Autorka se zde vrací i hodně do minulosti a detailně nám vysvětluje některé události z Alexandrova života, které byly v prvním díle pouze lehce nastíněné. Chvílemi mi připadalo, že první díl by ani nebyl potřeba, že by se dalo vše pochopit z této knihy. Ovšem dlouhé popisy vzpomínání na erotické scény si mohla odpustit :-D
Vše mě bavilo až do té doby, než se z Alexandra stal stejně namyšlený a hulvátský frajírek, který nemá potuchy, jak se má chovat k ženám a posledních 80 stran knihy už to byla stará dobrá Paullina Simons, která mě právě zklamala v prvním díle.
Jsem zvědavá na závěrečný díl trilogie, ale upřímně nevím, kdy budu mít chuť se do něj pustit.
3,5*/5*
Uzasna kniha. Od zacatku jsem byla vtahnuta do deje a napnuta jak struna. Doporucuji si ji precist.
zajímavější než první díl. Možná mela byt trilogie jinak seskladana. Možná to da vse smysl az po přečtení třetího dílu...
Miluji tuhle trilogii, ať už jsou mnohé souhry náhod v ní jakkoliv absurdní... je třeba věřit na zázraky, hrůzy války vykreslila autorka věrohodně, občas jsem měla pocit, že stojím vedle Alexandra v první linii. Příběh stojí rozhodně za přečtení!
Uf, tak je za mnou i druhý díl při re-readingu této trilogie. A bohužel to je pořád slabé. Líbily se mi pasáže z války a taky ze života Taťány v Americe. Poslední část ale byla tak přitažená za vlasy, že to bylo moc i na tento typ romantických příběhů.
Já už jsem asi těmto přeslazeným příběhům odrostla
Druhý díl série už byl o něco lepší, ale takový super hrdina, jakým je Alexandr, to aby člověk pohledal. Ze všeho vyvázne, všude se prostřílí, ve vězení přežije všechno, 17x uteče a oni ho nechají žít...tohle je taková blbnost.. ale zas musím říct, že i přesto je to čtivé.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) útěk milostné romány zajatecké tábory Vlasovci (Ruská osvobozenecká armáda) váleční zajatci NKVD (Narodnyj komissariat vnutrennich děl)Paullina Simons také napsal(a)
| 2013 | Měděný jezdec |
| 2013 | Taťána a Alexandr |
| 2013 | Letní zahrada |
| 2015 | Bellagrand |
| 2016 | Ledové objetí |

75 %
84 %


Tahle knížka se narozdíl od prvního dílu četla velice lehce, přímo ubývala pod očima (možná za to může neustále měnění perspektiv a kratší kapitoly). Teď čtu třetí díl, a musím říct, že každá ta kniha je úplně jiná jiná - myšleno, že má jinou formu. Takže pokud někomu nesedla první kniha, tahle a ta další by mu mohla sednout víc.
Není to tak detailní kniha jako Měděný jezdec, přestože pokrývá alespoň 2x delší časový úsek (a to ani nemluvím o Letní zahradě, co se táhne před několik dekád - logicky to ale asi dává smysl, každá kniha je trošku o něčem jiném - víc napíšu v komentáři ke třetí knize). Je to svižnější kniha, ale pořád má kouzlo z Měděného jezdce. Myslím, že je to důstojný druhý díl - a možná jeden z nejlepších druhých dílů, co jsem kdy četla (třebaže je znát, že je zde materiál, co už autorka nenacpala a nebo zrecyklovala z Měděného jezdce).
Příběh ústřední dvojice je moc dojemný a musím říct, že jsou jedni z mála hlavních knižních postav, co mi jsou oba víceméně sympatičtí. Jako první díl, je to malinko přitažené za vlasy, ale zase... je to román.