Tak to bylo, tak to je
Lou Fanánek Hagen (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32813/tak-to-bylo-tak-to-je-32813.jpg
4
228
50
Všechno je jednou poprvé a nezapomenete na to do konce života.První kazeťák. První pivo a muka první kocoviny. První francouzák s příchutí rumu, první nepodařený sex a konečně první splynutí s dívkou v zaplivaném podchodu. První brigáda a první prozření, že nic nestojí za nic. První punkerská bunda, první číro, první flaška zelené vypitá na ex, první delirium a první útěk z domova. První bicí, první kytara, první kapela, první písničky. První úspěch. První koncertní šňůra a první obdivné pohledy holek pod pódiem. A první pád pod vlak, první dřevěná noha a první dotyk věčnosti...Lou Fanánek Hagen, lídr skupiny Tři sestry, píše o sobě. Ale v jeho syrovém a často surovém vyprávění se může poznat každý, kdo vyrůstal na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let a prožil závan nové svobody i zběsilost podnikatelského třeštění na začátku let devadesátých. Tahle knížka je hodně drsná a hodně vtipná. Budete jí rozumět, ať je vám čtyřicet nebo šestnáct. Protože – tak to bylo, tak to je... S námi se všemi a navždy.... celý text
Přidat komentář
výborná čeština, skladba vět a slovní zásoba krásně lahodí očím. Zajímavá osobnost má i samozřejmě zajímavé dospívání. Legrační příhody (pokud se stanou někomu jinému :-)).
Stručně a sucharsky by se dalo konstatovat, že kniha popisuje složitý a náročný život punkového umělce. Tedy jeho část (k tomu se ještě vrátím).
Skutečnost je taková, že jsem se na mnoha místech chechtal jako blázen a docela jsem si zavzpomínal na mládí. Lou Fanánek je o sedm let mladší, takže měl hned kazeťák, To já se musel vláčet s cívkáčem Sonet B3, který měl 11,5 kg, takže běhání s ním za děvčaty i při vysoké hormonální hladině nepřicházelo v úvahu.
LFH se v knize chlubí svým rekordem, který se mu zdařil za jeden měsíc duben, kdy vyžahnul 11 litrů rumu. Dnes už by ale s takovým množstvím machra dělat nemohl, neboť jsou mezi námi silní jedninci, kteří pravidelně každý den (aby mohli vůbec jakš takš začít fungovat) potřebují hned ráno půl litru vodky.
Jednu hvězdičku dolů dávám za to, že kniha má pouze 159 stran a její pokračování (Járo, kakao) pak jen o jednu stranu navíc. Mezi vydáním obou knih jsou sice tři roky, ale taky to mohl dopsat najednou. Takhle budu muset shánět další díl. Doufám, že u toho nechytnu Bajkonur.
Při vší úctě, na Ozzyho a jeho neskutečně šílený život ani Tři sestry s Průšou nemají, ale v českém kontextu asi nenajdeme punkovější příběh. Fanánek umí psát, místy jsem se fakt smála, a musela to být prostě neuvěřitelná jízda. Za mě palec nahoru, 5 hvězd nedávám jen proto, že jsem holt zrovna nedávno poslouchala toho Ozzyho...
Kdyby mi někdo v roce 1985 předpovídal,
že jednou budeme hrát ve Sportovní hale,
kde na nás přijde dvanáct tisíc lidí,
myslel bych, že zešílel.......
(Lou Fanánek Hagen)
Tato kniha je souhrnem krátkých příběhů, které v roce 1991 František Moravec (Lou) psal pro časopis Filip pro náctileté pod názvem Z mého života.
A opravdu to jsou příběhy, které v té době snad prožil každý punkáč, metalák nebo rocker. Příběhy, které mě moc nešokovali, páč velkou část jsem prožil taky. Jízdy po zábavách a koncertech, každý den v hospodě. Pokud možno v té samé, ale sem tam se třeba v pátek jezdilo za Prahu na větší chlastačky. Čundry, které se převážně odehrávaly ve vesnických hospodách a jen sem tam se někam vyrazilo, což stejně skončilo v první hospodě po cestě. Výlety „za kultůrou“, které končili útratou všech peněz a jízdou vlakem načerno zpět do Prahy, útěky před revizory a policií. Prostě taková to byla doba a takový to bylo.
Malá ochutnávka:
S velikou nadějí jsem na jaře roku 1977 vyprovázel otce do Anglie. Ne snad proto, že bych doufal, že jeho praktickou vědeckou myslí úspěšně projdou mé utajené náznaky, že bych rád magnetofon kazetový přenosný......
Líbí se mi slovní tvorba mistra Fanánka. Ten člověk si umí krásně hrát se slovy a verši. Což můžete nejen slyšet v textech jeho písní, ale i přečíst v této dokumentární knize.
Citát: Všechno je jednou poprvé a nezapomenete na to do konce života.
Myslel jsem, že nejkrušnější část svého života, ztráty nohy, Fanánek popíše jízlivěji a detailněji. Překvapilo mě, že nakonec však udal jen místo a čas a pak už jen, jak jezdil na vozíku, ještě bez protézy, do hospody a někdy čekal až ho vytáhnou ze škarpy, protože s vozíkem nedobrzdil při jízdě z kopce.
Celé se to lehce četlo, plno zajímavých informací, sarkasmu, vtipu a životních příběhů.
Tak to bylo, tak to je.....s námi se všemi a navždy.
Nedokážu posoudit, jak moc je všechno pravda, ale celkem do dává celkově smysl vzhledem k tvorbě Tři sester. Dalo by se to nazvat humornou knihou, ale je to kniha o životě. Tak to prostě bylo a tak to je.
Tato kniha je potřeba brát s nadsázkou. Kdybych ji tak nebral, asi bych ji v půlce odložil. Plno chlastu až mi přišlo, že i kniha je načuchlá rumem a zelenou. Smutné pasáže (úmrtí a ztráta dolní končetiny) byly pouze zmíněny, čekal jsem nějaký hlubší dopad na životní příběh, ale jak se zpívá:,,Život je takovej a jinej nebude!" tak tato kniha je v tomto stylu napsaná.
Rozhodnutí napsat autobiografii po pouhých deseti letech aktivního fungování kapely, která daného muzikanta-autora proslavila, mi přijde hodně předčasné. Přece jen ještě není pořádně co rekapitulovat, hlavně když kapela stále funguje, nahrává alba, koncertuje a je víceméně čerstvě na vrcholu popularity.
A to se samozřejmě odráží i na knize "Tak to bylo, tak to je", od charismatického frontmana punk-rockové legendy Tři Sestry, které v době vydání této knihy bylo pouhých deset let. Fanánek sice píše velmi hezkou a čitelnou formou, český jazyk dobře ovládá, ale přišlo mi, že celou kariéru své kapely a spoustu důležitých událostí, detailů, postřehů, zážitků a prostě dalších věcí, které by v knize rozhodně chybět neměly, vynechává, a nebo je bere skutečně hodně zkrátka. Když už se psaním biografie začal tak strašně předčasně, tak by člověk čekal, že alespoň všechno probere naprosto do detailu a dá tak čtenáři naprosto komplexní a vyčerpávající pohled do začátků své kariéry i kapelního fungování . Místo toho zde máte 159 stránek vyprávění o jeho životě před Třemi Sestrami a prvních deset let s nimi - sice se to hezky čte, je to dost poutavé, ale celé je to takové "narychlo letem světem".
Navíc to, co by zde fanoušek kapely očekával ze všeho nejvíce - a to četné opilecké historky - se zde objevuje vcelku jen pomálu a tyto zkazky tvoří páteř až další fanánkovy knihy "Járo, Kakao, vydané o nějakých 15 let později.
Biografií i autobiografií jsem už v životě přečetl pěkný hafec a vzhledem k mému hlavnímu zájmu, kterým je Heavy Metal a rocková muzika obecně, byla většina z nich právě tohoto zaměření. Proto mám možnost srovnávat a když postavím Fanánkovy memoáry vedle knih o Ozzym, Lemmym, nebo i neofiko biografiím "Černý Rytíř" o Ritchie Blackmoreovi, či "Můj život s Deep Purple" od Iana Gillana a dalším výsostně a do detailu propracovaným pamětím dalších kapela a muzikantů, které nevynechají snad žádný detail, tak fanánkovo dílo působí skutečně jen jako malá sbírka fajn zábavných a dobře napsaných tlachů bez hlubší informační hodnoty.
Suma sumárum - četba pěkná, zábavná, ale krátká a dost neůplná. Takže za tři.
Jako fanoušek nemohu dát jinak, než 5 hvězdiček. Fanánkovo vyprávění mi někdy připomíná sama sebe. Hezky se četlo a člověk se o této legendární skupině dozvěděl spoustu nového. :-)
Čtivo zábavné a s Fanánkovskou vypravěcí schopností se u tohoto dílka nudit nebudete :-)) rozhodně budu pokračovat i v dalším tentokrát kakaovém vydání ;-)
Lou Fanánek Hagen, lídr skupiny Tři sestry, píše o svém dosti divokém životě na plřelomu sedmdesátých a osmdesátých let , a dále jak se situace měnila po přelomu let devadesátých. A píše bravurně! Jeho vyprávění je hodně syrové , drsné místy až surové . Ale také je protknuto notnou dávkou humoru.
Určitě pro fanoušky tří sester by to měla být povinná četba nebo poslech.
Autobiografický příběh nejlépe pochopí čtenáři od 40ti let výše.Protože to tak bylo a my si to pamatujeme. Mým 20ti letým dětem jsem musela některé pasáže sáhodlouze vysvětlovat. A i tak se na mě dívaly dost pochybovačně.
Já sama jsem o hodně věcech vůbec neměla tušení, hodně mě toho překvapilo.
Jako audiokniha je naprosto skvěle namluvená !! Velice moc se mi líbila. Byla jsem přímo nadšená. A hodně jsem se u ní nasmála. Což umě není pravidlem!!
Knížku načetl David Matásek a ten má úžasný dar posluchače ke knize připoutat. Hudební vložky v audioknize byly velký bonus. Za mě 100% audiokniha. Jen a jen doporučuji. Spoustu jsem se dozvěděla a ještě se naprosto skvěle pobavila.
Jak můžu s čistým svědomím lupnout plný počet hvězd něčemu, co na první pohled formálně ani obsahově není žádný skvost? Protože on to skvost je - to, jak si Fanánek hraje se slovy, jak dokáže do mrtě vytěžit ty nádherný paradoxy češtiny, jeho perfektně vyladěný pointy, to, jak si sám ze sebe dokáže dělat srandu a z historek, za který by se ostatní do smrti styděli a chodili kanálama, si on dělá legraci - navíc je to všechno neskutečně nenucený -, to prostě nemá obdoby. Takže za pět, protože Život je takovej a jinej nebude! (Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy u knihy takhle ryčela smíchy. Audioverze je super!)
Muahahahaaaa. Veľmi dobre som sa zabavil, trošku pofičal na nostalgii. Tak nádherne nekultivovaná sranda.
Pro fanouska Sester a Fananka povinne cteni ;) krome popisku orgii a koncertu se clovek dozvedel spostu zajimavych informaci..
Kniha jest byti sice obsahu nevalneho, pojednavajic o vsemoznych uskalich skupiny person nadmerne alkoholu pozivajicich a jemu holdujicich, ovsem mistrne pouziti jazyka ceskeho z pera Frantiska Moravce nebo take Lou Fananka Hagena zvaneho toto dokonale kompenzovati zvlada.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Tak to bylo, tak to je |
| 2010 | Járo, kakao! |
| 1998 |  Fanánkova dieta Zdravý kořínek |
| 2020 | Tak to bylo, tak to je... Járo, kakao! |
Kniha Tak to bylo, tak to je je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 313x |
| Čtenářské výzvě | 17x |
| Doporučených | 13x |
| Knihotéce | 74x |
| Chystám se číst | 25x |
| Chci si koupit | 15x |
| dalších seznamech | 1x |
Zadna velka literatura to tedy neni :) Ale vzhledem k tomu, ze jsem si pekne zavzpominal na mladi, si svoje 3 hvezdicky zaslouzi. Prvni navstevy hospod, punkova hudba, maturitni plesy, hrabe za vypita piva na bilem listku v hospode ...