Tak daleko, tak blízko
Barbora Zindelová , Michaela Zindelová
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435939/bmid_tak-daleko-tak-blizko-9Ga-435939.jpg
4
61
20
Třicátnice Tereza si píše deník ve Španělsku, její matka Hana v Praze. Dělí je od sebe půlka Evropy a spousta nevyřčených slov. Rozdělily se proto, aby k sobě jednou opět našly cestu? Ani svatba s cizincem a mateřství Tereze sen o novém životě nesplní. Byla by šťastnější, kdyby zůstala doma? Možná stačilo správně vnímat muže, který tvrdil, že ji bude nenávidět stejně tak, jako ji miluje. Roztříštěné vztahy se ale nedají poskládat dohromady jako mozaiky zdobící Barcelonu.... celý text
Přidat komentář
Do knihy jsem se musela ze začátku tak trochu nutit. Styl psaní mi úplně nesedl a ztrácela jsem se v rocích. Taky jsem čekala spíš knihu o vztahu matky a dcery v dospělosti, ale je to spíš příběh dcery, žijící ve Španělsku. Nakonec jsem knihu dočetla a byla docela spokojená s výběrem čtení. Ale podobný styl psaní opravdu není pro každého.
Zajímavý psychologický román, ze kterého mi bylo při čtení občas až trochu úzko. Hezky ukazuje, jak nás dokáže zamilovanost oslepit tak, že nevidíme to, co je na první pohled zřejmé. Dostala jsem od knížky něco poněkud jiného, než jsem očekávala, španělé tady nejsou vylíčeni zrovna v růžovém světle a úplně tak moc mi nesedl styl psaní, ale byla celkově bych knížku hodnotila kladně a zhltla jsem ji poměrně rychle.
Jsem na tom podobně jako Ivka14 - očekávání nebyla, vzala jsem si knihu jen jako "vycpávku" při čekání, nenáročnou, oddechovou jednohubku. A ona skvěle zafungovala, já se nestresovala čekáním a ještě jsem se něco dozvěděla. Chvilky z výletů, pláží a pikniků se střídaly s rodinnými sešlostmi. "Pevná rodina ale nepouští nic ven."
Nevím, jestli se z jedné knihy dá zevšeobecnit katalánský pohled na rodinu a na úlohu manželky, ale i když soudím, že ne, tak to bylo velmi poučné - feministka někde ve mně se tuze bouřila:
Vychovávej dítě, pracuj a vydělávej, vyvařuj, veď a udržuj domácnost i sebe, a ještě bys mohla ve chvilkách volna studovat manuál "jak býti Lvovi postelovou lvicí". Zapomeň na knihy, koncerty, muzea a své zájmy obecně. Jo, a jen pro pořádek: každý za své!
Ne, že by se takový Lev nevyskytoval i v českých luzích a hájích, jen je asi méně pravděpodobné, že by ho Tereza v domácím prostředí neprohlédla . . .
Tohle nebylo vůbec špatné! Neměla jsem v podstatě žádné očekávání, a dostala velmi čtivý příběh. Zkušenost odchodu do zahraniční za partnerem a života v cizí zemi bylo velmi dobře vykreslené. Začalo to dobrodružně, ale poté se to zlomilo, nečekala jsem, že příběh dojde až do takové situace.
Kniha je čtivá, ale asi jsem čekala něco úplně jiného. Myslela jsem, že kniha bude hlavně o vztahu matka a dcera. Každopádně je v knize vidět, jak se pomaličku člověk může lehce nechat manipulovat.
Ctive, zajímavé. Nicméně Tereza byla dosti naivní a krátkozraká,už jen Leovo znamení Lva naznačovalo, že přesně takhle se bude chovat. Stejného člověka, taky Lva, jsem poznala tady. Při čtení to do jisté míry bylo maličké deja vue. Na každý pád poučné. Ale autorka, i další co s vzaly cizince, dokazují, že zkušenosti a některé životní pravdy jsou zkrátka nepřenosné. Musí se holt zažít.
Asi jsem čekala víc rozebírání vztahu matka vs. dcera,nějak mi nepřišlo že by k sobě našly cestu,skoro spolu nemluvily.....popis despotického muže a krásného života ve Španělsku, takový mix Terezy Salte a Sítí od Petry Dvořákové.
Jako nahled do zivota dcery a matky mi to pripada vazne skvele. Psano lehkou rukou, oddychove, rychle prectene. Doporucuju.
Vždycky jsem toužila žít ve Španělsku a nikdy se mi to nesplnilo, jsem ráda, že jsem si to mohla prožít alespoň prostřednictvím této knihu. Líbila se mi rozdílnost pohledu mladé i starší ženy na život. Pěkná kniha.
Takový žárlivec a despota se může najít i v České republice, ale asi ta španělská mentalita taky svou roli sehrála. Knížka se čte dobře.
Knížka je velice čtivě napsaná. Ukazuje překvapivé kulturní rozdíly . Ale opravdu je to až tak? V Evropě ? A nebo to bylo hlavně Leem, jeho povahou a krátkou známostí během níž se Leo dokázal přetvařovat? Takové domácí násilí v mezinárodním manželství. Kulturní rozdíly se samozřejmě daly očekávat , ale chování Lea asi s tímto úplně nesouviselo. Ovšem být sama v cizí zemi s takovým manželem, bez opory rodiny a přátel muselo být pro Terezu velice těžké .
Trošku mě zaskočil ten začátek, měla jsem pocit, že čtu cestopis s popisem zvyků a mentality Španělů, ale ono to tam význam mělo. Zajímavé pro mne, (která v této zemi ještě nebyla), určitě ano, ale já chtěla příběh a dostala jsem ho.....
Příběh manželství Češky Terezy, která se po krátké známosti provdá za cizince, z něhož se velmi záhy stává manipulátor, despota a chronický žárlivec. Je to i taková sonda do vztahů lidí blízkých, přesto si navzájem odcizených a citově vzdálených, matky a dcery. A jestli k sobě znovu najdou cestu ? Přečtěte si Terezin příběh, mně se líbil.
Právě jsem dočetla. Trochu se musím otřepat, protože mám za sebou velmi podobnou zkušenost - jenom s Čechem. Mnohému rozumím, je to jako kdyby se to týkalo mně. Dokonce i teze - "Je ochoten ze mě udělat to a to, aby mě o dceru připravil" je pravdivá. Můj tyran mi sebral obě děti... No nic, ke knize jako takové: Text je čtivý, líbí se mi po výrazové stránce, děj má spád. Na začátku je čtenář více unášen středomořskou pohodou, přičemž tato poloha se pozvolna mění v život v kleci, v nesvobodě, v povinnostech a ponižování. Podružně kniha rozšiřuje čtenářovy obzory díky přiblížení životního stylu Španělů, volně v návaznosti na každodenní prožívání hrdinky seznamuje se španělskými tradicemi, s jistou nonšalantností a oblibou okázalých gest a reprezentativní módy, se španělským pojetím rodiny, poukazuje na nesnadné postavení a uplatnění do Španělska se přistěhovavšího cizince. Jedním z hlavních motivů je i rozdíl mezi jednotlivými kulturami a drobná či větší tření mezi zvyklostmi v národnostně smíšeném manželství. Mnohem větší prostor je věnován mladé hrdince Tereze, občasná promluva její matky ale vrhá na dané situace světlo z druhé strany, z jiného úhlu pohledu, takže i to hodnotím jako fajn - dodá to textu na autenticitě. Četlo se dobře, knížka je navíc nevelkých rozměrů, zhltnutá je za chvíli :-)
Knížku jsem přečetla během 2 večerů a opravdu mě zaujala. Loni, na sklonku léta, jsem si s dcerou udělala výlet do katalánské perly Barcelony, navštívily jsme ,samozřejmě, i park Güell , mistrovské to Gaudího dílo, které na nás kouká z obálky knihy. A vůbec atmosféra celého přímořského města, dechberoucí stavby výše uvedeného génia, ale i zapadlé uličky, končící nádhernými náměstíčky se spoustou kavárniček, ve kterých je přímo nutnost ochutnat vynikající tapas, mě naprosto uchvátila svou přátelskou a vřelou atmosférou, ač jsem celkem rozmlsaná nádherou naší matičky Prahy, na kterou nedám dopustit. Proč tento delší cestovatelský úvod. Většina knihy se v Barceloně odehrává a já byla překvapena, jak spíše chladně život v tomto městě a Katalánce vůbec, autorka popisuje. Je to docela strohá , bez líbivých efektů a kudrlinek ,popsaná story části jejího života v tomto městě, s katalánským manželem a jeho rodinou, ctící tradice a kult rodiny nade vše a také pohled na roli ženy a matky, který je v jižních zemích pevně ukotvený a nám, středoevropankám se ,po čase, nemusí úplně líbit. S hrdinkou prožijeme období hledání se, zamilování, manželství i mateřství. A na dálku vše sleduje a formou deníku či dopisu, doplňuje pohled mámy, která své dítě, ať už je jakkoliv staré a jakkoliv daleko, miluje nade vše. Zajímavá knížka, velmi čtivě,svižně napsaná, kterou doporučuji k přečtení.
Výborně napsaná a velice čtivá knížka. Krásný příběh o tom, jak ti, kteří se nám celý život zdají vzdálení (rodiče, příbuzní), se mohou stát těmi nejbližšími, a ti zdánlivě nejbližší (partneři, manželé) se stávají těmi nejvzdálenějšími. Příběh o naději, že i když je to po všech stránkách těžké, cizí země, byrokracie, děti i zbytky lásky, vždy je ze vztahu, který vás ničí, cesta ven. Za mne 100 %.
Četlo se to velmi dobře. Přišlo mi to jako vcelku upřímná výpověď a moc se mi líbil ten nápad psát to ze dvou úhlů pohledu, ze dvou "deníku". Gratuluji k tomu, ze jsi našla odvahu se Leovi vzepřít, i když mi ho je líto. Z toho, co píšeš mi přijde, že nemá štastný život. Jenže to mu nedavá právo manipulovat životy jiných a naprosto rozumím tvému rozhodnutí odejít a chránit, jak své psychické, popřípadě fyzické, zdraví, tak i budoucnost svých dětí. Určitě to nebyla lehká volba.
Pro mě je tvá kniha zároveň zajímavý vhled do španělské kultury. Ačkoliv ve Španělsku žiji již skoro 15 let, do španělské rodiny jsem až takto intimní vhled zatím neměl.
V současné době mám rozečtenou další knihu – Ghosts of Spain – a autor se tam zmiňuje o tom, že ačkoli Španělé jsou navenek dosti hlasitý národ, existují témata, o kterých se mlčí. Na to jsem si vzpomněl, když jsem četl o tom, jak nikdo z Leových příbuzných nechtěl ani slyšet o vašich problémech.
Dobrá kniha, povedla se.
Dojmy z této knihy: kromě obav o hlavní hrdinku také radost, nadšení i velké překvapení. Je to jako když vysvětlujete vaší kočce karetní triky a ona se je fakt naučí :) Moc doporučuji všem!
Štítky knihy
Španělsko psychologické romány Barcelona matky a dcery manželství s cizincem české romány
Kniha Tak daleko, tak blízko je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 79x |
| Čtenářské výzvě | 17x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 143x |
| Chystám se číst | 67x |
| Chci si koupit | 7x |
| dalších seznamech | 1x |
Trochu ťažšie téma, ale inak sa kniha čítala dobre. Cesta vlakom ubehla rýchlejšie. Z denníka matky tam toho zas tak moc nebolo, ale denník so Španielska bol zase dost podrobný. Skoro ako z filmu, čítaš rýchlo, ale rýchlo aj zabudneš.