Tak akorát
Jostein Gaarder
Dojemný a pravdivý příběh o tom, co je v životě důležité a jak se vyrovnat s tím, že na tomto světě nebudeme věčně. První den na univerzitě potkává Albert u automatu na kávu dívku Eirin. Po třiceti sedmi letech spokojeného společného života obdrží Albert neblahou zprávu, se kterou se musí vyrovnat. Eirin zrovna není doma, a tak Albert impulzivně odjede na chatu u jezírka, kde se během 24 hodin pokusí sepsat příběh svého života. Je spousta věcí, které musí pochopit. A je jedno důležité rozhodnutí, které během toho jednoho dne musí učinit.... celý text
Literatura světová , Novely
Vydáno: 2019 , Kniha Zlín
Originální název:
Akkurat passe , 2018
více info...
Pohlazení a vzpomínání na všechny Gaarderovi knihy.
Už jen že hlavní hrdina je Albert, ve mne vyvolávalo vzpomínky na Sofii svět.
Gaarder umí psát. A umí psát tak, že se člověk prostě musí zamyslet nad důležitými věcmi. Samotný příběh to poselství jen tak šikovně dokresluje. Je to štíhlá knížečka, kterou vám doporučuju.
Smutný příběh, přesto velmi hezky napsán. Nádherná obálka s názvem, který dokonale vystihuje obsah knihy a vlastně i života samého. Pár stránek přečtených za jednu jízdu autem, ve kterých najdeme hluboké myšlenky.
Mě se kniha moc líbila.
Milé a zároveň hluboké čtení. Nevím, jak to lépe vyjádřit, jen rozhodně doporučuji k přečtení - pohlazení. :-)
Hodně filozofických témat na téma bytí a nebytí, nicméně ode všeho tam bylo na těch sto stranách tak akorát..
Hlavně pro člověka, který ztratil někoho blízkého je tam témat k zamyšlení a přemýšlení někdy více a někdy nadbytek.. Hlavní myšlenkou pro mě důležitou je vědomí, že na nic nemusí být člověk sám..
"Protože když stoupáme k chatě, ukazuje přes jezero a řekne téměř veselým tónem, i když její veselost mi připadá poněkud strojená, že jezero s malými zálivy a mysy v podstatě samo tvoří jednu velkou nekonečnost. Protože jak velký je obvod, měřeno na metry či kilometry?
Kdyby měl člověk jít po obvodu jezera kolem každého zálivu a obejít každý kámen a kamínek na břehu, nebude muset vejít do každé nejmenší rýhy v kameni a zase z ní vyjít? A proč vlastně ne?"
Po letech se opět vracím k tomuto Norovi, který mne nejvíce oslovil knihou Dívka s pomeranči. Tento nový román je na obdobné téma - bilancování života před smrtí. Pěkný jazyk, myšlenky, nezapře že je to filosof. Mohu doporučit :-)
Knihy Josteina Gaardera mě provázely celé dětství. Četla jsem snad všechny jeho knihy a asi mě jeho styl víc bavil, když jsem byla mladší. Tohle dílo mi příliš připomínalo Dívku s pomeranči, kterou jsem jeden čas četla pořád dokola. Kniha zkrátka nebyla ani špatná, ani dobrá. Byla prostě tak akorát.
Tak akorát, odnikud nikam. Jak to vlastně všechno strávit, jak se vyrovnat, co je správné a co je snad hřích? Mám právo se rozhodnout a chtěl jsem to všechno vůbec vědět? A co moji blízcí? Tolik otázek, tolik možných odpovědí! ...bod zlomu...
"Půjčka končí. Propadá a je na ni uvedená stejná suma, na níž původně zněla.
Dostal jsem půjčku na celý svět a teď ji musím splatit, nikoli v přijatelných splátkách, ale naráz."
„Sofiin svět“ v kostce a zároveň jeho pokračování pro dospělé – ústřední postava Alberta, ústřední motiv (odvázané) loďky. Příběh je ve všech směrech gaarderovsky dokonalý. Žádné ostré hrany, jen zaoblené konce, které tvoří ideální, do sebe uzavřený celek.
Pokud má ale kniha léčit, nesmí se obávat rány, kterou způsobí. Bez rány není hojení. Vzhledem ke zvolenému tématu je příběh moc harmonický, moc klidný, moc vyrovnaný. Protože nemoc nikdy není „tak akorát“.
Štítky knihy
norská literatura psychologické romány rodinná tajemství vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
2002 | Sofiin svět |
2004 | Dívka s pomeranči |
2002 | Kouzelný kalendář |
1999 | Jako v zrcadle, jen v hádance |
2017 | Loutkář |
Kniha Tak akorát je v
Právě čtených | 3x |
Přečtených | 175x |
Čtenářské výzvě | 35x |
Doporučených | 10x |
Knihotéce | 92x |
Chystám se číst | 115x |
Chci si koupit | 27x |
dalších seznamech | 3x |