Tajný agent

22.02.2024

Síla knihy spočívá hlavně zpočátku především v postavách; je to takové panoptikum města Londýna. Každá je velice originální (většina má i nějaký skutečný předobraz), má své specifické chování, myšlení, názory i motivy jednání. Conrad v nich projevil jak skvělou znalost lidské psýché, tak schopnost vnějšího popisu i smysl pro směšnost a ironii. Děj je nejprve spíše okrajová záležitost, pozadí pro působivé výstupy jednotlivých postav. Postupně se však rozvíjí v tragický příběh (postavený na reálných základech), osudový, jak už to často chodí nejen v knihách, ale i v realitě, především pro ty nejsympatičtější a nejnevinnější postavy.

18.05.2021

Nedávno jsem četl Chestertonův román Muž, který byl Čtvrtek, a tak jsem se nemohl ubránit tomu, abych tento román nesrovnával právě s Conradovým zpracováním tématu anarchistických teroristů konce 90. let 19. století. Chesterton v tomto případě zvítězil a jelikož jsem ho hodnotil absolutoriem, proto Conradův román hodnotím 4*. Musím se přiznat, že zpočátku jsem měl celkem problém se do Tajného agenta začíst a určité roztříštění děje na mě působilo až rušivě, každopádně však poslední třetina knihy mě dostala, a myslím, že v kontextu celého díla dávají všechny na první pohled zbytečné odbočky smysl. Myslím, že tak dobře rozpitvanou psychologii postav jen tak někde nenajdete. Závěrečná kapitola a rozhovor mezi Ossipovem a Profesorem velmi dobře ukázal, kam se bude Evropa ve 20. století ubírat. Conrad musel mít velmi dobrou znalost Nietzscheho filosofie, někdy označovanou za nihilismus. I přes některé mé výtky ke skladbě a mírné stylistické kostrbatosti prvních 2/3 knihy, musím všem knihu doporučit. Vzhledem k soudobé a zvláště i k současné literární produkci se pořád jedná o velmi kvalitní četbu, která zůstává stále aktuální.

09.08.2014

Skvělé, řekla bych, Conrád samozřejmě není jednoduché čtení, ale pro mě jsou jeho knížky vrcholem všeho. Psychologie postav! zvlášť postava Profesora (vedlejší charakter) mě dost děsila "sním o tom, že svět bude jako jatka, kde slabé nemine úplná likvidace". Pokud v Srdci temnoty předpověděl existenci charismatických vůdců 20. století (jako Hitler, Lenin, Mao...), tenhle chlap se svojí zvrácenou filosofií je pro mě předobraz nacisty. Závěrečná scéna, ve které prochází ulicí "jako netušené smrtelné nebezpečí, jako mor v ulici plné lidí" mi nahání strach.

A pak ty jímavé obrazy jako "tikot" krve pana Verloca...
Bezvadné.

17.01.2014

Tento román v mnohém připomíná knihu Johna Le Carré Panamský krejčí. Stejné prostředí cizích agentur, stejná ironie, stejně výstižné karikatury řídících pracovníků a samoúčelná nesmyslnost jejich skutků. Tajný agent byl však napsán o mnoho desetiletí a stylů dříve a je to hodně znát. V dnešní době snese většina čtenářů i Panamského krejčího snad jenom ve filmu s krasavcem Brosnanem. Tajný agent je však ještě mnohem více zaměřen na důvody jednání postav v prolhaném pseudoanarchistickém a rádoby revolučním prostředí. Bohužel je potom akce zcela vytlačena na vedlejší koleji a to je dle mého názoru hlavní důvod proč tento příběh nedosáhl a jistě již ani nikdy nedosáhne větší obliby.

Tajného agenta jsem vzdal zhruba v polovině, je sice zajímavé, že se kniha z počátku minulého století tolik zabývá psychologií postav, ale dnes mi dílo nepřipadá zábavné ani obohacující. Autor například přeruší na deset stran dialog dvou policistů sáhodlouhou úvahou jednoho z nich o jakési excentrické staré dámě, známé jeho ženy, která má slabost pro hledaného anarchistu. Protože ji nechce naštvat, rozhodne se anarchistu krýt a pátrání odklonit. Zajisté se v tom ztratíte. Také dlouhé věty by mi nevadily, ale jsou neskutečně nepřehledné, jako neuspořádaný proud myšlenek.

16.11.2013

Nemůžu si pomoct, ale kniha mě spíše nudila. Byla enormě rozvleklá, což by mi nevadilo, popis psychologických procesů postav není nikdy na škodu, ale v podstatě se žádné postavy nechovají ligicky, jejich pohnutky jsou přes obsáhlý popis vnitřních dějů nelogické a dílo nijak negraduje, v podstatě jak začalo, tak skončilo. Žádná zajímavá pasáž, popis reálií nevěrohodný a postavy bez jakékoliv plasticity.

06.03.2013

Tajný agent není kniha, kterou byste si rádi přečetli znova, ale nicméně jde u hlubokou studii psychologie člověka. Joseph Conrad je vyjímečný právě tím, že používá krkolomné a těžko čitelné věty. Nesmí se za to odsoudit. Je lepší, když se na jednotlivé věty opravdu soustředíte. Zjistíte, že každá věta je skvost a kdyby ji měl namluvit nějaký charismatický herec, chcrochtali byste si blahem. Jeho knihy čtěte v tichu, bez zapnuté televize, bez podnětů, které by odputávali pozornost. Teprve potom pochopíte, že jeho díla jsou vyjímečná.