Tajfun
Charles Cumming
Píše se rok 1997 a Hongkong po více než jednom a půl století přechází zpod britské správy zpět do čínských rukou. John Lennox, mladý operativec britské zpravodajské služby, ztrácí mnohem víc: lásku a důležitého přeběhlíka. Čína je jako zdánlivě klidné jezero, pod jehož hladinou na neopatrné a důvěřivé čeká smrt. Po více než deseti letech se Joe vrací zpátky do Říše středu, aby zjistil, že čas možná léčí rány, ale výčitky a hněv dokáže utišit jen stěží. Prestiž čínské vlády má poškodit chladnokrevné intrikaření. ... celý text
Literatura světová , Thrillery
Vydáno: 2009 , BB art
Originální název:
Typhoon , 2008
více info...
Přidat komentář
...na přebale knihy se píše - Svět tajných služeb je jako zrcadlová síň plná pokřivených obrazů,ve kterých se lze jen těžko vyznat... nezbývá než souhlasit...
Mojí chybou bylo, že jsem od Tajfunu očekával špionážku v duchu Johna Le Carrého. Ne že by právě ten oplýval strhujícím stylem, jakmile ale jednou člověk podlehne jeho způsobu vyprávění, nedá mu to a stále vyhledává něco podobného i jinde. A právě Charles Cumming se zdál být ideální volbou. Když jsem však v polovině knihy konečně pochopil, že tenhle společenský román bude kompletně pojednávat o jednom milostném trojúhelníku na pozadí roku 1997, kdy byl Hongkong navrácen Číně, bylo už pozdě začít si vyčítat mylný odhad žánru.
Eufemisticky řečeno, zápletka se rozjíždí hodně zvolna. Postavy převážně diskutují a diskutují, přičemž nějaké skutečné akce se dočkáte až v samotném závěru. Na obranu autora je však třeba říct, že prostředí vykresluje mimořádně autenticky, což podmalováno dobovou atmosférou, dělá z příběhu málem až stylové retro čtení. Romance jako taková se mu ovšem v mých očích nepovedla, podle mě by se ti lidé, pracující dlouhodobě u tajných služeb, chovali daleko obezřetněji.
Pustila jsem se do čtení Tajfunu vzápětí poté, co jsem dočetla autorovu absolutně dokonalou Cizí zemi. A to možná byla chyba, čekala jsem něco podobného. Nicméně Tajfun rozhodně není špatný, jen je velmi podrobně vysvětlující část novodobých čínských dějin, a to mě po 200. straně přestalo bavit. Každopádně se však těším na další (doufejme Cizí zemi podobné) knihy.
Knihu lze velmi těžko zařadit do jakéhokoli žánru. Zčásti jde o špionážní román, ale autor nejde do extra velké hloubky a tajné služby jsou pouze jakousi spojnicí celého příběhu, kdy všichni hrdinové s nimi mají nějakým způsobem co dočinění. Nejde ani o historický román, byť děj knihy se odehrává na pozadí pravdivých historických událostí, což bych v případě této knihy brala jako její největší plus. Milostné problémy hlavních hrdinů jsou v knize jakoby navíc a z mého pohledu působí více škody než užitku. Začátek knihy nebyl příliš záživný a trvalo mi docela dlouho se začíst, pak už to šlo, ale dočetla jsem bez většího nadšení. Celkově sama nevím, co bych vytkla, ale zkrátka mě kniha hluboce neoslovila.