Tajemství transpluta
Lothar Weise
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108615/tajemstvi-transpluta-108615.jpg
3
4
4
Země je zbavena válek a proto může své síly soustředit na výzkum pro lidi prospěšnější. Jedním z takových cílů je pronikání do neprobádaných vesmírných prostorů. Raketová technika dospěla k jednomu ze svých vrcholů a byla zkonstruována kosmická loď s radiačním pohonem. Ta se právě připravujee na svůj první let, a jehož cíli rozhodnou záhadná tělesa, která se přibližují z dálek vesmíru k Zemi a zde za podivných okolností zanikají. V mlžném oblaku, který po nich zůstávají, objevil profesor Runig, jeden z hlavních hrdinů románu spektrální čáry transplutonia, prvku, který byl až dosud pozorován jen na spektrálních snímcích planety Transpluta, objevené právě v té době..... celý text
Literatura světová , Romány , Sci-fi
Vydáno: 1965 , NPL - Nakladatelství politické literatury
Originální název:
Das Gehemnis des Transpluto , 1962
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem jen proskákala a přečetla jsem si jen nejzajímavější pasáže. V roce 1962 a kdyby mi bylo 14, asi by mi kniha přišla jako úplně nejúžasnější. O 60 let později můžu říct jen to, že z propagandového sci-fi je to ještě jedna z těch lepších a v nouzi bych si to pořád přečetla radši než Květy nebo Vlastu, ale nezestárlo to dobře.
Socialistické sci-fi z post-atomové doby, kdy nad světem visela reálná hrozba, a z doby rozděleného světa, v jedné půlce plného dějinného optimismu z vítězství socialistického řádu. Čpí to z románu jako libý zápach z olomouckých tvarůžků. Má to všechny nectnosti tehdejší ideologické "vědeckofantastické" literatury. Z tohoto pohledu chápu i to, že knihu vydalo Nakladatelství politické literatury.
Vše bych dokázal odpustit, kdyby to aspoň po literární stránce nebyl takový brak. Nuda mě provázela od začátku do konce.
Tajemství transpluta
Dvě tajemná tělesa umělého původu se střetnou v blízkosti Země a vzájemně se zničí; spektrální analýza mlhoviny, která po srážce zbyde, ukáže přítomnost prvku transplutonia, který se vyskytuje pouze na nově objevené planetě na okraji sluneční soustavy – Transplutu. Na Zemi se právě chystá výprava kosmické lodi s radiačním pohonem Ciolkovskij; je rozhodnuto o změně cíle: místo k Marsu poletí k Transplutu, aby navázala kontakt s tamními obyvateli. Výprava Ciolkovského, vyslaná spojenými silami komunistických a pokrokových zemí světa, je trnem v oku reakčním silám, ovládajícím pár zbývajících upadajících kapitalistických zemí. Do výpravy se jim podaří nasadit špeha, který má získat Transpluťany na jejich stranu, aby kapitalisté posléze s pomocí vyspělé techniky Transpluta mohli na Zemi obnovit své ztracené mocenské pozice. Napínavý špionážní děj pokračuje i na Transplutu, který zčásti ovládají Yörové, mocní kapitalisté-otrokáři, a zčásti Ayörové, žijící v blahobytném komunismu. Jejich území dělí široký pás území zničeného jadernou válkou. Kdesi v říši otrokářů však doutná vzpoura proti ničemnému řádu...
Uvědomíte-li si, že svět byl jen několik let před vydáním románu na pokraji skutečné zničující jaderné války, kterou se podařilo odvrátit doslova na poslední chvíli, bude vám kontext, v němž román vznikl, mnohem jasnější. Mimochodem: líčení obou transplutánských společností je značně sugestivní a vyplývá z něj (alespoň pro mě) zásadní přesvědčení, že bych nechtěl žít ani u Yörů, ani u Ayörů.