Tajemný Etrusk
Mika Waltari
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/3819/bmid_tajemny-etrusk-W9J-3819.jpg
4
584
72
Hrdinou nevšedního dramatického příběhu z počátku 5. století př. n. l. je Etrusk, pocházející z řeckých měst Malé Asie, jehož putování sleduje autor z Milétu přes bojiště starého Řecka, Kypros a Salamis až k řeckým osadám v dnešní Itálii. Kniha sugestivně popisuje drsný život válečníků i přepych za zdmi bohatých měst, různé náboženské kulty, lidové zvyky i vznešené zábavy, a do těchto kulis zasazuje autor barvité vyprávění moudrého muže, jenž prožil život plný nebezpečí a vzrušujících dobrodružství a zemřel jako bohatý a vážený člověk. Dotisk v r. 2007. V dotisku uvedeno chybné ISBN 978-80-86922-04-1... celý text
Literatura světová , Dobrodružné , Historické romány
Vydáno: 2004 , Český klub
Originální název:
Turms, kuolematon , 1964
více info...
Přidat komentář
Audiokniha. Příběh mne zklamal, doposlouchala jsem jen díky skvělému přednesu. Očekávala jsem více běžného života té doby, o Etruscích jsem se toho moc nedozvěděla, převládaly osobní a milostné vztahy, zákulisí a božské tajemno. Často jsem vůbec nechápala pohnutky hlavních hrdinů, vytáčela mne vypočítavost Arsinoe a slepota (hloupost?) Turmse.
U této knihy je zapotřebí jednak nesrovnávat ji se slavnějším Sinuhetem, jednak se prokousat začátkem. Odměnou bude neuvěřitelná jízda plná historie, psychologie, filozofie, náboženství a mystiky, s níž se nebudete chtít rozloučit. Waltari opět nezklamal.
Monumentální historický epos z období antiky.Ukázka velkolepého vypravěčského mistrovství,i když místy zdlouhavé pasáže s dialogy postav se čtou obtížně.Při čtení popisu bitev,krajiny, jsem si připadal jako bych se v kině díval na výpravný historický dobrodružný film.Výčet antických bohů, rituálů a pověr,jejich vliv na myšlení lidí, vládců,je perfektně beletristicky zpracován tak,aby zaujal a nenudil.Z postav knihy je zvláště postava Arsinoé uvěřitelný obraz necitelné "zlatokopky", stejně tak hlavního hrdiny Turmse coby naivního"slabocha", který se nedokáže odpoutat od jejího zničujícího vlivu.Jeho vyprávění o svých dobrodružstvích a hledání sama sebe ve víru tehdejších světových událostí je historická beletrie na velmi vysoké úrovni,jakou jsem dlouho nečetl.
Když nepočítám Waltariho díla jako Egyťan Sinuhet,Jeho království nebo Pád Cařihradu,tak podobně kvalitní mne momentálně napadají knihy Werfela Čtyřicet dní nebo Jeremiáš,z moderních autorů pak Christophera Sansoma.
Jímá mě stud a lítost, že jsem čtení knihy odkládal léta;snad to bylo úradkem bohů, kteří věděli, že člověk musí mít čas na tak náročné dílo uzrát....
:)
Nebavilo mě to, děj odnikud nikam, po několika kapitolách jsem pořád nevěděla, o čem to je, po dalších, proč toho nenechám. "Prokousala" jsem se až ke konci, ale žádné aaach se nekonalo.
Miluji Waltariho...oceňuji to, jak vás dovede vtáhnout do doby, dějě....jakobyste cítili i vůně z daného období....Četla jsem od něj snad všechno.
Tajemný Etrusk byl vydán v roce 1964, ale ani to není dost dávno na to, aby se dal Waltarimu dostatečný základ pro jeho dokonalou mluvu starého světa 500 let před Kristem, jakou Etrusk oplývá... Právě národ Etrusků je opředen mýty, stejně jako samotná postava hlavního hrdiny Larse Turmse, nesmrtelného. Jeho nadpozemské schopnosti, všudypřítomní bohové a bohyně, kteří osud pozemských bytostí řídí a i skrze proslulého delfského orákula ovlivňují, to vše dokresluje dobu dávno minulou, zrádnou a plnou pastí a hlubokých propastí rozbouřených moří, milostných peřejí či válečných území, kterými vede složitá a trnitá Etruskova cesta. Nádherná exkurze do antického panteonu bohů a obyvatel středomořských států. Jen postavu zrádné, prolhané, prohnané a marnivé Arsinoé jsem opravdu nemohla vystát. Z mužů kolem sebe totiž dokázala bez jakéhokoliv úsilí a kouzel, jen prostoduchými lichotkami, udělat naprosté pitomce. Kdyby jednoho, dva, pochopím. To známe ze života. Ale všechny? Waltari tak podle mě znevažuje lidskou bytost (mužskou :-), která se nechá vždy a všude utáhnout na sladkou vějičku. Jakkoli životní moudra jinak sype z rukávu jedno za druhým.
"Bohatství člověka neosvobozuje, ale spoutává. Vlastníka vždy hryže strach ze ztráty."
Literární delikatesa, ve které jsem se vrátila do starověkého světa, a to nejen v popisech situací. Je to i návrat k myšlenkovému světu té doby a vlastně i k životnímu tempu, protože tahle kniha se opravdu nedá rychle přečíst - přispívá k tomu i malé písmo, které pokrývá celou plochu stránky... Navíc je kniha vyšperkovaná skvostným jazykem. Do knihy jsem byla vržena skoro jako Turms, který se jednoho dne probudil po zásahu bleskem a nic si nepamatoval - mně také chvíli trvalo se zorientovat a na moři jsem byla trochu na vodě, až na souši jsem našla pevnější půdu pod nohama, ale možná proto jsem si putování s Larsem Turmsem víc užívala, protože i pro mě byly mnohé aspekty starověkého světa nové a neznámé... S Waltarim jsem rozhodně ještě neskončila.
Bohužel nedočteno, tohle mě nechytlo; Egypťana jsem už četla 2x, je to krásná kniha, ale tohle jsem nezvládla.
Na Tajemného Etruska jsem se vrhnul pár měsíců po přečtení Egypťana Sinuheta. Na rozdíl od jeho známějšího díla tato kniha více popisuje historii a užívá více nadpřirozených jevů. Což s ohledem na starověké prostředí děje není samozřejmě na škodu. I v tomto případě mi čtení zabralo hodně týdnů (navíc s asi měsíční pauzou), neboť jsem měl stále potřebu googlovat jednotlivá sicilská a etruská města a doplňovat si tak bokem další informace. Za mě další skvělý Waltariho počin a těším se na další jeho knihy.
Pěkné čtení - zajímavá směs dobrodružství, historie, psychologie, mystiky a duchovní cesty.
Ze začátku jsem měla trochu galimatyáš v postavách, ale pak jsem si na autorův styl zvykla a začalo mě to bavit. Přiznám se, že jsem knihu poslouchala v audio podobě a Viktor Preiss jako starý Turms neměl chybu a Lukáš Hlavica jak jeho mladé já?...Skvostný poslech. Nakonec mi bylo hodně smutno, když jsem knihu doposlouchala. Ještě dlouho mi v hlavně znělo toužebné Turmsi, Arsinoé! Jako můj první Waltari si myslím, že dobrý. Teď se chystám na Pád Cařihradu.
Knihu jsem četla hned po Sinuhetovi a byla pro mě velkým zklamáním. V podstatě jsem se celé čtení u toho trápila a několikrát jsem měla chuť ji odložit. Připadala mi taková zmatečná, na jednu stranu reálno, na druhou pořád spousta nadpřirozena v podobě živých Bohů. Obecně mám problém s knihami, kde se do reálna zasazují nadpřirozené bytosti nebo vlastnosti hrdinů, asi jsem moc velký realista, než abych to dokázala skousnout a brát to jako součást příběhu. A u této knihy toho na mě bylo už asi opravdu moc.
Ten, kdo má rád Sinuheta jako já, bude mít rád i tuto knihu. Stejný styl, stejný jazyk, pro mne skvělá.
Miluju Sinuheta i Jeho království, ale tahle kniha se podle mého názoru moc nepovedla. Byl by to úžasně napínavý a skvěle napsaný historický román, ale proč do toho Waltari motal to prapodivné nadpřirozeno? Vůbec se mi to tam nehodilo a hrozně mi to knihu zkazilo. Opravdu, nebýt toho, budu ji milovat. Souhlasím s některými staršími komentáři, že postavy opravdu nebyly moc sympatické, obzvlášť hlavní hrdina, ale dobré knihy nemusí být o dobrých lidech, že. A jen tak mimochodem, zdá se to jenom mně, nebo měl autor problém se ženami? :-D Protože zatím ve všech třech knihách, co jsem četla, je hlavní hrdina inteligentní vzdělaný muž, co si dovede poradit, ale jak přijde na ženy, úplně zblbne a nechá se ovládat, případně nevidí něco naprosto zjevného.
Waltariho jsem si zamiloval hned od Sinuheta a na tuto knihu jsem se opravdu těšil. Četl jsem i Pád Cařihradu a Jeho království a musím říci, že z každé této knihy má kousek. Epochálnost a podmanivost Sinuheta, koncentrovanost Cařihradu i mysterióznost z království. Avšak, ze všeho je to pouze kousek.
Je to Waltari a jeho knihy jsou poklad, ale z těch 4 bych tuto hodnotil jako bramborovou, přesto stále za 5 hvězd.
Poslouchala jsem jako audioknihu a jsem tomu tak ráda, protože jsem si tak několikrát zpříjemnila cestu v autě. Mám však pocit, že klasická kniha by mě asi úplně nebrala - na rozdíl od Egypťana Sinuheta, kterého jsem úplně hltala, mi tady něco chybělo ...
(SPOILER)
Hlavní hrdina se nám hned v úvodu knihy představí jako jakýsi svatý vládce nějakého antického národa a pouští se do vyprávění jak k tomu přišel. Čekal jsem, že to tedy bude taková parafráze příběhu amerického miliardáře, který vzpomíná jak před padesáti lety vystoupil jako sirotek z lodi, koupil jablko za padesát centú, vyleštil ho a prodal za dolar, pak koupil dvě jablka a tak dál. Věřím, že všichni jsme někde slyšeli nebo četli obdobný příběh, ať už třeba zasazený do jiného místa nebo období. Jenže teď si přestavte, že tenhle "antický" sirotek ty jablka leštil celých šest set stran a pak to na poslední asi deseti stránkách uzavřel stylem, tak jsem si nějak vzpomněl že múj tatíček byl vlastně antický milionář a já jsem jeho jediný dědic. Uf.
Takže je to hlavně o tom jak se náš hrdina plahočí antickým světem. A je to takový nijaký, mouchy-snězte-si-mě-hrdina, takže děj tu posouvá nuceně dopředu jakási deux ex machina, podobně jako v antickém dramatu, jen s tím rozdílem, že boží zásah v antickém divadle rozřešil nějakou neřešitelnou, často závěrečnou situaci v ději, zatímco zde všechny ty znamení a boží zásahy slouží jen k tomu aby se děj, alespoň trochu zdánlivě pohnul. Jinak by hrozilo, že by si náš Turms sedl na kámen a tam uhnil. A to nechceme nebo jo? Nejsem si jistý, navzdory tomu, že Turms mě zrovna neoslnil, tak mezi ostatními postavami je to pořád charakter. Třeba jeho ženy Arsioné bych se nedotkl ani klackem na jehož konci by bylo napíchnuté hovno.
Asi jediným dúvodem, proč jsem se knihou s nijakým utahaným dějem a odpornými postavami dosoukal do konce, byl samotný popis antického světa. Tedy, myslím. Snažím se za pomoci své divotvorné fantazie představit všechny ty situace, kdy by se mi to mohlo hodit. Máňo vezmeš si mě? Ach, Johane, když mi řekneš jakou barvu měla keramika Etruskú tak jsem tvoje! No, dobře něco reálnějšího. Tý-dy-tu-dú-tydytudú a máme tu otázku za 640 tisíc, jakou barvu měla keramika Etruskú? Hm, blbý je že už si to stejně nepamatuji, takže snad abych radši šel leštit ty jablka.
Úžasný překlad - vytrhl mě z konvencí a ukázal mi další rozměr našeho jazyka. Úžasný a napínavý příběh, který má spád i dokonalý závěr. Všem těm, kdo hledá perlu, vřele doporučuji...
Štítky knihy
finská literatura Etruskové rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2013 |  Egypťan Sinuhet |
| 2005 | Jeho království |
| 2004 | Tajemný Etrusk |
| 2002 | Krvavá lázeň |
| 2004 | Nepřátelé lidstva |
Kniha Tajemný Etrusk je v
| Právě čtených | 20x |
| Přečtených | 869x |
| Čtenářské výzvě | 23x |
| Doporučených | 86x |
| Knihotéce | 416x |
| Chystám se číst | 217x |
| Chci si koupit | 25x |
| dalších seznamech | 8x |
Začátek byl trochu těžší, ale nevzdal jsem to. Poznat postavy, národy a země dá trochu zabrat, ale odměnou je pak poutavý děj a zajímavé zápletky. Občas jsem se smál, protože některé situace i přes velkou propast času jsou nakonec stejné jako dnes. Určitě stojí za přečtení ikdyž kniha asi nebude pro každého.
Egypťana Sinuheta jsem už četl a myslím, že sáhnu po dalších knihách tohoto autora.