Tajemná zahrada
Frances Hodgson Burnett
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/444856/bmid_tajna-zahrada-Wtf-444856.jpg
4
282
77
Knížka, jejíž anotaci právě prohlížete, je až neskutečně krásná a pronikavě silná. Je z toho šafránově mála vyprávění, jimž člověk podlehne, ať je mu devět, třicet dva nebo sedmdesát osm let. Výjimečná knížka, příběh psaný pro čtenářky a právě tak pro čtenáře! Hned na počátku prožijeme hrůzu: Potom se začaly dít hrozné věci a Mary pochopila, co znamená tajemná atmosféra, která se vznášela nad oním ránem. Propukla totiž cholera. Rozpoutala se ve své nejhorší podobě a lidé padali mrtví k zemi jako mouchy. Chůva onemocněla hned první noc a právě kvůli její smrti se ozýval nářek z příbytků služebnictva. Než nadešel další den, zemřeli ještě tři sluhové a ostatní se v hrůze rozutekli pryč. Všude se šířila panika a v bungalovech umírali lidé. Z Mary se během několika hodin stává sirotek a za několik dní musí opustit koloniální Indii – jediný domov, který dosud poznala. Vydává se ke vzdáleným příbuzným do Anglie, jenže v jejich velkém tmavém domě, který má snad stovku většinou nepoužívaných, zamčených pokojů – nejméně jeden z nich ovšem ukrývá tajemství – se cítí, jako by zůstala na světě úplně sama. Zvlášť když člověk všude kolem narazí napřed na lány nudných zelinářských záhonů a za nimi pak na nekonečná pustá vřesoviště. Ještě věříte, že je to výjimečně krásná kniha? Sáhla do kapsy, vytáhla klíč a zjistila, že se do klíčové dírky hodí. Zasunula ho dovnitř a otočila jím. Musela klíč chytit oběma rukama, a nakonec povolil. Pak se zhluboka nadechla a podívala se na dlouhou cestičku za sebou, aby se přesvědčila, že tam nikdo není. Zřejmě tudy žádní lidé nechodí. Mary se znovu zhluboka nadechla, protože byla nervózní, odsunula dlouhý pohupující se břečťanový závěs a zatlačila do dveří, které se pomaličku otevřely. Mary vklouzla rychle dovnitř, dveře za sebou zavřela, zůstala stát zády k nim a rozhlížela se kolem. Dech se jí zrychlil vzrušením, údivem a radostí současně. Stála uvnitř tajemné zahrady. Život malé Mary a jejího bratrance Colina – ještě před chvílí to byli docela otravní a sobečtí jedinci – se navždy promění. Zláká je zahrada a život v ní se všemi nástrahami a háčky. Podaří se jim kdysi krásnou, ale teď zanedbanou zahradu s pomocí zkušenějšího kamaráda Dickona tajně vzkřísit, poznají ji jako živoucí a umíněnou bytost a pak zjistí, že rozkvétají spolu s ní a že se vlastně stal zázrak: V trávě pod stromy, v šedých kamenných nádobách na květiny, které stály ve výklencích a všude jinde, zářily zlaté, fialové a bílé flíčky. Na stromech nad nimi svítily růžové a sněhobílé květy. Všude se třepetala křídla, znělo sladké cvrlikání a bzukot a rozléval se bezpočet vůní. Tajemná zahrada je příběh o skrytých silách a zřejmých nádherách přírody, o jejím ohrožení a o úsilí, jež ji dokáže navrátit k novému životu, je to vyprávění plné tajemných náznaků, znepokojivých psychologických momentů, překvapivých odhalení a hlubokých, fantastických záhad. Vyprávění, jež se staví s porozuměním ke složitostem života, k otázkám dobra a zla a hlavně k nám, kteří ono dobro i zlo zosobňujeme.... celý text
Literatura světová , Pro děti a mládež , Dívčí romány
Vydáno: 2020 , Leda
Originální název:
The Secret Garden , 1911
více info...
Přidat komentář
Tohle byl balzám na duši
Něco tak milého, chytrého a pravdivého jsem dlouho nečetla. Dětské knihy jsou láska a nechápu, jak mě mohla tahle kniha v dětství minout...
Skvostné vydání, které kvete čarokrásnou líbezností... voní nadčasovostí a lehce naivním poselstvím o vnímání světa kolem, i uvnitř nás... zanechá v duši semínko osvěžující radosti... radosti z maličkostí... radosti ze života... RADOSTI.
Neměli bychom zapomínat právě toto semínko občas pokropit takovou tou prostou šťastnotou... přátelstvím... láskou ♡ tohle vše tak nějak sklizeno mezi řádky... objevujme a hýčkejme si ty naše tajemné zahrady než dočista zpustnou a zoškliví.
Tajemná zahrada je krásným pohlazením na duši, které potěší děti i dospělé.
Hlavní hrdinka, osmiletá Mary, žije v bohaté rodině v Indii. Od malička je zvyklá dostat všechno co chce a z toho důvodu je i pěkně rozmazlená. Její okolí ji nemá rádo a Mary to vlastně ani nevadí - sama nemá ráda lidi; a nejen to, nemá ráda vlastně vůbec nic. Nerada chodí ven, nerada si hraje, všechno ji rozčiluje a ve svém krátkém životě zatím nepoznala moc radosti.
Vše se začne měnit ve chvíli, kdy Indii zachvátí epidemie, která způsobí smrt Maryiných rodičů. Dívenka je proto nucena odstěhovat se do Anglie ke svému jedinému žijícímu příbuznému, panu Cravenovi. Zde se ale začne všechno postupně měnit. Pan Craven žije v obrovském sídle mezi rozlehlými vřesovišti, jeho dům navíc obklopuje obrovská zahrada. A tato zahrada má i jedno velké tajemství, které se Mary rozhodne vypátrat. V sepětí s měnící se přírodou se postupně mění i Maryina nevypočitatelná povaha. A kouzlo přírody nezapůsobí pouze na tuto malou dívku...
Příběh je krásnou oslavou nevinného dětství, přírody a jejích kouzel, přátelství a naděje. Vězte, že vám tato kniha několikrát vykouzlí úsměv na tváři a vsadím se, že stejně jako já budete mít nejednou chuť přenést se do Tajemné zahrady a spolu s Mary vdechovat vůni rozkvetlých růží.
Krásný skvost, který by neměl chybět v žádné knihovně.
Krásný poeticky laděný příběh o dětském přátelství a vnitřní síle, o tom, že když se člověk vzchopí a probudí v sobě víru v sebe sama a touhu žít, dokáže změnit všechno. Ale i o tom jak lehce předsudky a pomluvy mohou vše zničit. Tak všichni přesvědčili malého chlapce Colina, že je k ničemu, nemocný a odsouzený k přežívání v temném pokoji, kde stejně brzy zemře. Co mě zaráželo, byla choromyslnost většiny dospělých v knize, od matky malé Mary,která o dceru nejevila zájem a byla nejraději, když ji nemusela vidět, přes Colinova otce utápějícího se v depresích po smrti své ženy, po většinu sluzebnictva v domě. Muselo zasáhnout až "kouzlo" zahrady, venkovského chlapce a jeho rodiny, aby jim došlo, že děti musí hlavně běhat venku a fyzicky se unavit, aby získaly barvu, chuť do života a zdraví. Ale jde o příběh pro děti,kde prostě všechno musí být černé nebo bílé a konec dojemný a plný naděje.
Ač již dávno nejsem cílovou skupinou této knihy, jsem absolutně nadšená, spokojená a dojatá. Je to nádherný příběh, který mě dojal, rozesmál i přinutil k zamyšlení. 5 hvězdiček je málo. Jak je možné, že se ke mě, knihomolovi od doby co jsem se naučila číst, tahle kniha nedostala?
Příběh, který se vysloveně hodí na počátek jara. Je tak milý! A malí hrdinové nejsou pořád hodná zlatíčka, naopak naplno předvádějí i své temné stránky. Ale všeho do času. :-) Tajemná, zakázaná zahrada všechno a (skoro) všechny mění.
Za mě nejde jen o strohý příběh o tom, jak se protivná holka napravila. Ale je to hřejivý příběh o síle lidskosti a přátelství. Z příběhu je cítit vzájemná podpora postav, které si jednoduše oblíbíte. Nejen pro jejich povahu, humor, ironii, touhu po změně, ale také pro prostředí, ve kterém se nacházejí. Protože o přírodu tady jde taky, zejména o její moc. Během četby jsem si stále víc přála slunce a pořádné teplo, protože jsem se jednoduše viděla s rukama v hlíně na své zahradě. Cítila jsem zkrátka potřebu být venku, dýchat, vše hodit za hlavu. Takovou sílu ta kniha má. @knihodura
Příběh Mary, desetileté holčičky, která je po smrti svých rodičů poslána z Indie, kde si žila jako královna, poslána ke svému strýci do Anglie. Tam postupně odhaluje, jaký život může být, objevuje kouzlo přátelství i tajemné zahrady, kam nikdo nevkročil už 10 let…
Této knize je už více jak sto let a já o ní ještě neslyšela a jsem moc ráda, že jsem to mohla nyní napravit. Ač je začátek drsný, obzvláště na to, že je to především kniha pro děti, jakmile se dostaneme s malou Mary do Anglie, začneme objevovat kouzlo přírody a to, že lidé se mohou změnit. A pak už jen krása střídá nádheru a já si čtení opravdu moc užila.
Při čtení jsem měla pocity, že chci být také v knize a prožívat vše, co malá hrdinka. Bylo to krásné, napínavé, dojemné a vtáhne Vás to do děje. Od knížky jsem se nemohla odtrhnout a přečetla jsem ji na jeden zátah.
Ač je kniha primárně psaná pro děti, je úžasné, že si tam každý najde to svoje, dítě i dospělý čtenář.
Po dočtení jsem se podívala i na film, na ten nejnovější z roku 2020, ale tam přišlo zklamání. Z knihy tam toho moc není a jak jsem byla unešená z knížky, tak film mě neoslovil. Ale zkusím se podívat i na starší snímek.
Pokud si chcete tedy v současné bláznivé době odpočinout a přečíst něco milého (když na úvodních stránkách přimhouříte oko), rozhodně doporučuji tuto knížku. U nás zůstává na čestném místě v knihovničce a doufám, že se pro ni brzy rozhodnou i moje děti.
Aniž bych jako dítě věděla, že je natočený podle knihy, milovala jsem film Agnieszky Holland a pouštěla jsem si ho na VHS několikrát do roka. Teprve jako dospělá jsem se ale díky IG skupině #klasikomilove pustila do knihy a musím říct, že Tajemná zahrada je pro mě překrásná i po třicítce. Frances Hodgson Burnett totiž sepsala román, který podle mého ani po 110 letech o nic nezestárl. ❤
Hrdinka Mary aneb „slečna Maří, která zuří“ je typickým příkladem přehlíženého dítěte, které je sobecké a nevychované právě proto, že mu nebyla věnována láskyplná péče. Dosud žila v Indii, a když po propuknutí cholery náhle osiří, je předána do péče svého strýce, který má panství v Yorkshiru. Ocitne se v sídle, které ze všech stran obklopují zdánlivě pustá vřesoviště, a zabydlí se ve zvláštním velkém domě se spoustou prázdných pokojů a ponurou atmosférou. Přesto se nakonec ukáže, že (nejen) pro Mary je to ta nejlepší možná věc, která se jí mohla stát. Když totiž nalezne tajemnou zahradu, do níž už deset let nikdo nevkročil, nastane čas kouzel – a k tomu všemu najde kamarády v Colinovi a Dickonovi. Najednou jsou pro ni na světě lidé, které má ráda a kteří mají rádi ji.
Tenhle román pro děti je nádherným příběhem o tom, jakou sílu v sobě skrývá příroda a jak snadno mohou ponuré místo i škaredé a neduživé dítě rozkvést, když na sebe kouzlo přírody a jara nechají zapůsobit. Celý ten úžasný literární zážitek zde navíc skvěle doplňují okouzlující ilustrace Kateřiny Bažantové Ktaiwanity. ❤
Ano, tohle bylo to pravé pohlazení po bolavém čtení o Tomovi a otroctví – s Mary jsem se zase vrátila do dětství a nemůžu se dočkat, až si v nejbližších dnech opět pustím filmovou adaptaci Agniezsky Holland. ❤
Jedna z knih, která měla potenciál, ale v mém případě nezafungovala.
Počátek byl víc než jen slušný – rodiče a služebnictvo hlavní hrdinky jsou vybiti epidemií, samotná Mary je poslána do úplně nového světa se zcela jinými zvyky a jiným podnebím, kde svými manýry způsobí tak trochu pozdvižení. Potud dobrý. Autorka dál splétá pavučinu tajemství, kouzel a záhad. Výborně!
A pak ta kouzla, magii a záhady rozpustí do dlouhých popisů tajemné zahrady, které sice chtěly být poetickými (a pro nadržené zahradníky jistě básnickým Olympem budou), ale jaksi jezdily jen tak po povrchu, bez invence, stejně jako 3/4 téhle knížky. Nic proti popisům nemám, ale měly by mít něco... navíc.
Rovněž nemám rád, když si autor vymyslí postavu, nad jejímiž vlastnostmi a schopnostmi pak neustále honí pero (krátké „e“, perverzáci!), no a v téhle knížce jsou takovéhle postavy hned 2 – extrémně skvělý, ultrabožský, výjimečně zkušený, eponymně hodný, mýticky pracovitý Dickon, a jeho vševědoucí, velezkušená a počítačově moudrá matka. Neustálé narážky dalších postav na to, jak tihle dva jsou úžasní, tomu moc nepomáhaly.
Abych jenom nehaněl – atmosféru tato knížka svým způsobem má (anglická vřesoviště ji zcela určitě mají), proměna Mary a pana Colina byla docela uvěřitelná, a snad i některé myšlenky stály za to, nicméně jsem očekával kapku víc, než jen 300+ stránek o zahradničení (osobně zahradu mám, ale takhle na větvi zas z ní nejsem). Nedokážu hodnotit *, ale myslím, že teoreticky by to mohlo být za lepší 3*.
Pokud chcete nádherné knížky o přírodě, které ale zároveň mají pěkný děj, pak doporučuji spíš Vítr ve vrbách, nebo Annu ze Zeleného domu.
P.S. Vydání od Ledy je graficky velmi pěkné, ovšem obsahuje i nemálo hrubek a interpunkčních nedotažení.
Tato kniha je čtena v rámci skupiny Klasikomilové na Instagramu. Upřímně řečeno jsem o autorce nikdy dříve neslyšel, seznámil jsem se s ní až v tomto roce.
Tajemná zahrada je kniha pro všechny věkové kategorie, pro čtenáře i čtenářky. Příběh dívky MARY, která opouští svůj domov v Indii a vydává se do Anglie ke svému strýci, který má obrovské panství. Seznamuje se s novými lidmi, kteří pracují v domě – se služkou, hospodyní, zahradníkem a dalšími lidmi v domě a také s chlapcem, který se jmenuje Dickon. Tento chlapec miluje přírodu a zvířata. Dozvíte se, která zvířata se nacházejí pod názvy jako Kapitán, Sazička, Oříšek, Skořápka, Skokan. Mary objevuje tajemnou zahradu, která se rozprostírá kolem domu a také nalézá tajemství, které se skrývá ve vile..
Zpočátku mi trvalo nějakou dobu než jsem se dokázal plně ponořit do příběhu, ale postupně se mi kniha líbila čím dál tím více a dokázal jsem ocenit kvalitu této knihy. V knize jsem našel nějaká poučení do života a vypsal jsem si je. Závěr knihy mi vehnal slzy do očí.
Kniha je ideální ke čtení v tomto období, protože příroda se probouzí k životu tak jako v tajemné zahradě a všechno kvete a voní a pyšní se svými barvami a také podobně jsou na tom zvířata. Chtěl bych navštívit tuto zahradu, abych se pokochal její krásou, dal bych si šálek čaje a třeba bych se pustil do čtení nějaké knihy. Pochopitelně bych přiložil také ruku k dílu abych zvelebil tuto zahradu třeba vytrhal plevel a něco zasadil podle rad, které by mi sdělil zahradník.
Celkově hodnotím knihu pozitivně a jsem rád, že jsem se seznámil s dílem této autorky. Časem bych se chtěl podívat na film Tajemná zahrada.
Kniha má pěkné ilustrace včetně přebalu, v závěru oceňuji výslovnost anglických jmen. V knize jsem nenalezl téměř žádné chyby. Ve dvou případech chyběly počáteční uvozovky v přímé řeči, ale to jsou drobnosti.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
„Ty moje slečinko“ Rozumuješ tady, jak se ti nelíbí tamten a jak nemáš ráda tamtoho… Ale jak se vlastně zamlouváš sama sobě? Jak se líbíš sama sobě?
Kdyby si někdo přál, abych umřela, tak bych to teda rozhodně neudělala.
Všechna zvířata člověku rozumí, když se s ním spřátelí. Musí ale být opravdovými přáteli.
Na světě je určitě spousta kouzel. Jenomže lidé je buď nepoznají, anebo je neumějí dělat. S kouzly se dá možná začít tak, že si člověk řekne, že hezkých věcí se nedočkáme, pokud se nepřičiníme o to, aby se staly.
Spoustu věcí se člověk učí tak, že je znovu a znovu opakuje a přemýšlí o nich, dokud mu nezůstanou uloženy navždy v mysli. A já si myslím, že s kouzly a magií to bude stejné. Jestliže člověk přivolává kouzla, aby k němu přišla a pomáhala mu, stanou se součástí jeho bytosti, zůstanou v něm a on pak dokáže s jejich pomocí dělat různé věci.
Jedna z těch nových věcí, na kterou lidé začínají postupně přicházet, je i poznání, že myšlenky – obyčejné myšlenky – mají stejnou sílu jako elektrické baterie. Některé jsou stejně blahodárné jako sluneční světlo, zatímco jiné mohou být stejně nebezpečné jako jed. Pokud dopustíme, aby do vaší mysli vstoupily špatné myšlenky, je to stejně nebezpečné, jako kdybyste si pustili do těla choroboplodné zárodky. A jestliže jim dovolíte, aby tam zůstaly, možná se jich pak už nezbavíte celý život.
Dětská knížka která, jen si to přiznejme, od doby svého vydání už poněkud zestárla, pořád ale má svůj půvab a myslím, že malému čtenáři se může zamlouvat. Působivý je poetický popis anglické krajiny, až jsem zatoužila po návštěvě, a přímočarost, nekomplikovanost dětského přátelství. České vydání z roku 2020 má navíc moc pěkné ilustrace. Co mi šlo naopak proti srsti bylo neustálé opakování toho, jak je Mary ošklivá a protivná a Colin pološílený a nemožný, aniž by autorka připustila, že děti byly především nešťastné z nedostatku lásky a absolutního nezájmu vlastních rodičů. Pokud měl v knize někdo pokřivené charaktery, tak právě ti dospělí...
Prevažnú väčšinu čítania Tajnej záhrady som strávila v nemom úžase a kochaní sa nežným, pomaly plynúcim príbehom a dychberúcimi ilustráciami Ingy Moore. Zatiaľ čo v Malej princeznej čistá duša a nekonečná fantázia malej Sáry premenila nehostinné prostredie a chudobu na bohaté rozprávkové komnaty, v Tajnej záhrade sa deje presný opak a atmosféra jarnej záhrady premieňa skazené povahové vlastnosti rozmaznanej Mary a jej bratranca Colinsa na životaplnosť samú. Naozaj som si myslela, že tomuto azda ani nemožno nič vytknúť. Žiaľ, celkový dojem mi pokazila záverečná motivická línia (bielej) mágie, tzv. Veľkého dobra, zvláštnych všadeprítomných magických síl, stotožňovania kresťanského Boha s akousi podivnou mágiou a pod. Neviem, z akých myšlienkových hnutí autorka vychádzala, ale doslova ezoterické vyznenie celého duševného prerodu hrdinov hraničiace s panteizmom si podľa môjho názoru rozhodne mohla odpustiť.
Překrásná kniha o přátelství a překonávání překážek, které si často samy klademe, tak bych to asi já definovala jednou větou :-) Co se týče grafického zpracování, tak mi maximálně vyhovuje (a zdá se mi být povedené) to z roku 2020 od Ledy. Kniha jako taková je překrásně napsaná, jak jazykově, tak obsahově, úplně mě "hladila". Ač se jedná primárně o dětskou knihu, tak si myslím, že snad kapánek ještě víc přínosná bude právě dospělému čtenáři. Další věc která mě fascinovala byly nádherné popisy rostlin, květin, vřesoviště, atp., já nejsem absolutně milovník hlíny a květin, ale tady mě to tak fascinovalo, že jsem měla chuť si úplně květinovou zahradu koupit (a to je u mě co říct). Kniha je starší více než 100 let, přesto je obohacující, famózní a k přečtení rozhodně doporučuji, pohladí po duši a zároveň duši i obohatí.
Přesně něco takového jsem v této době potřebovala - únik do tajemné magické zahrady a pobyt v ní ....
Toto je kniha nadčasová a multi generační - a její postavičky budou rozkvétat zároveň se zahradou ....
Měla jsem to štěstí mít svoji zahradu - a s ranní rosou cítit vůni půdy, sledovat rozkvět poupat a naslouchat zpěvu ptáků....
A jako doprovod kouzelné ilustrace - a dětský svět nevinnosti je tu zpět....
Tuto knihu bych dala darem těm, které mám ráda - těm, kdo ji dokáží ocenit ....
Kniha pre dospelákov ktorá vyzerá ako detská. Tie ilustrácie, to je nádhera.
Príbeh je silný a krásny.
"Tohle jest nejpodivnější dům, ve kterém kdy lidé bydlili."
Madam Burnettová mě před časem okouzlila svým Malý lordem, ovšem Tajemná zahrada, to jako projít onou branou zarostlou břečťanem ukrývající prostor skutečně magický. Autorčin cit pro sentiment, lehkou naivitu a schopnost popsat věci obvykle neviditelné rozehrál ty správné struny. Čarovné yorkshirské prostředí a tajemný dům působí na osiřelou "slečnu Mary k nevystání" a mění ji z ošklivého káčátka v sympatickou labutí slečnu. Potkává bratrance Colina, který je jejím výraznějším obrazem v dobrém i zlém. A vzájemné působení jeden na druhého, třeba při Colinových záchvatech, to stojí za to. Ostatně psychologie hlavy je celkem významnou položkou příběhu (je zajímavé jak si obě dětské postupně prohodily hlavní a vedlejší roli). Vše podané takovým příjemně dětským způsobem, který nutně zapůsobí především na city dospělého čtenáře. A prověří jeho cituplnost=o) Jeden by neřekl, jak skvěle se dá postavit příběh na jarem se probouzející zahradě a jejím vlivu na jedince, jejichž osudy nepatří zrovna mezi nejveselejší. Tedy kromě Dickona, chlapce z vřesoviště, chudého, ale šťastného a spokojeného. A taky je tu zahradník Ben Weatherstaff - čím to, že největší morousové bývají největším sympaťáky?=o)
Zdráhám se nutkání rozepsat se detailněji, Tajemná zahrada toho skrývá opravdu hodně. Colin tenhle příběh celkem pěkně shrnul: "Jest přece zřejmo, že ve světě musí býti velmi mnoho kouzel, jenže lidé nevědí, kde tato kouzla jsou v činnosti nebo jak se dělají. Možná, že začátek toho všeho je říkati pěkné věci, které chceme, aby se staly, a to tak dlouho, pokud se nestanou." Ostatně, "jsem jist, že jsou kouzla ve všem. Jenom že nemáme dosti rozumu, abychom to pochopili, abychom se těchto kouzel zmocnili a přinutili je, aby za nás pracovala - jako elektřina a koně a pára."
Četla jsem v originále - je kouzelná. Je z ní cítit, jak autorka milovala přírodu a zahrady. Všechno jde jenom k dobrému, není tam žádná negativní a zlá postava, to se mi taky líbilo :) Škoda, že jsem se k ní nedostala jako dítě.
Štítky knihy
Indie Anglie pro děti zfilmováno anglická literatura tajemství pro dívky sirotci dětská dobrodružství dívčí romány
Autorovy další knížky
| 2009 |  Tajná zahrada |
| 1932 | Malý lord |
| 2014 | Malá princezna |
| 1930 |  Malá Miss |
| 1920 | Venkovanka |
Kniha Tajemná zahrada je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 400x |
| Čtenářské výzvě | 86x |
| Doporučených | 34x |
| Knihotéce | 133x |
| Chystám se číst | 284x |
| Chci si koupit | 97x |
| dalších seznamech | 15x |
Není co dodat, tahle mezigenerační kniha je románem i pohádkou v jednom. Knihou, ve které se příjemně ztratíte a zapomenete na okolní svět. A uvědomíte si, v jak zrychlené době žijeme. Je potřeba si uvědomit kdy kniha vznikla a žít příběh jejích hlavních hrdinů spolu s nimi. Pak nemůžete být zklamaní.