Tahle voda je naše

Po Pohybech ledu dost velká změna (ani bych nepoznal, že obě knihy napsal stejný autor), ale nemůžu úplně říct, že k lepšímu. Styl a hravost jazyka mě bavily, ale ústřední zápletka mi přišla příliš přitažená za vlasy a příliš natahovaná (poloviční rozsah by knize slušel víc).

Často se tu objevují odkazy na podobná díla. Mně poměrně často naskakovala URaNovA Lenky Elbe. Podobně absurdní rozvinutí vcelku banální události balancující na hraně magického realismu. Gravensteen navíc přidává úvahy nad tím, jak snadno se dají lidé "zblbnout" a že civilizace končí třetím dnem bez jídla. Pravda, nežene svou fantazii až do takových extrémů, spíš ji podává trochu švejkovsky, kdy Čech si nějakou cestičku vždycky najde.
Hodně jsem se bavil a do maximální spokojenosti a nadšení chybělo jen málo.

Nojo, nedá se nic dělat, budu v menšině. Vůbec neupírám knize a autorovi velkou erudici, fantazii a aktuálnost; ovšem nemohu si pomoci, mě to bavilo asi tak do čtvrtiny, a pak už jsem to jenom chtěl mít za sebou. Vnímám, že je to spíš můj problém, prostě mi hrozně nesedl autorův styl založený na úmorně jednolité jako-že-povznesené vtipnosti, vyjevující se v nekonečných souvětích a jazykových hříčkách. Jo, mít to třeba čtvrtinový (nebo poloviční, ať nežeru) rozsah, možná bych byl spokojenější. A vás to třeba bude bavit i takhle, tak na mě nedejte a přečtěte si to. Já jsem jenom rád, že mám dočteno a můžu jít zase o knihu dál.

Je to mimořádně zábavná kniha o důležitém (a permanentně aktuálním) tématu. O tom, jak snadno by mohla vypuknout válka, třeba i kvůli zdánlivě absurdnímu sporu mezi dvěma zřejmě nejprestižnějšími čtvrtěmi v Praze. Vychází ze skutečné události, která nebyla pro postižené pásmo úplně banální historkou - většina z místních na tuhle havárii vody asi nikdy nezapomene. A tyhle skutečné události autor jen protahuje o něco dál do, řekněme, alternativní historie. Neskutečně propracovaně, s obrovskou znalostí místních reálií (autor musí být místní).
V literární potměšilosti si to nezadá s nejlepšími díly Petra Stančíka, má to v sobě něco z Už je tady zas (komedie, která časem trochu hořkne), lehce dystopická linka se dá možná srovnat s Markem Šindelkou.

Co jsem to dočetl? Nevím. Byl to nějaký mix Lovecrafta, regionální literatury a dystopie? Možná. Tak či tak bydlím těsně za okrajem Dejvic, ve Střešovicích, takže dost daleko na to, aby mne válka mezi Bubenčem a Dejvicemi neznepokojovala, a zároveň dost blízko na to, abych ji mohl s pobavením sledovat. Proč? Nevím. Bylo to dobré? Asi ano. Mohlo to být kratší? Asi taky. Tak asi tak.