Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/275172/bmid_tady-byla-britt-marie-T4L-275172.jpg
4
1597
433
Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté. Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a hašteřivá babizna. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Britt-Marie var här , 2014
více info...
Přidat komentář
Hlavní postava knihy Britt-Marie je svérázná šedesátnice, která nedá nikomu nic zadarmo. A jaký otisk po ní zůstal ve vesnici Borg, se můžete dočíst právě v této knize. A je to kniha lehce psaná, vtipná, smutná i laskavá. Zatím se mi nestalo, že bych byla z knihy od tohoto autora zklamaná.
Román o vesnici u silnice, o paní, která miluje sodu a smetává neviditelná smítka, o dětech, které si nemají kde hrát, o naději i zklamání. Je to silné čtení, na kterém mě tedy upřímně udivil závěr. A je to další milá kniha od Backmana. Jen jednu potíž mám: u Oveho jsem nerozuměla autům, u Britt-Marie zase fotbalu. Ale i s tímto hendikepem se dá kniha příčíst bez větších potíží. :-) Na plný počet to tentokrát není - jednak se hrdinka trochu podobá Ovemu (asi jsem si měla dát větší pauzu), jednak mi bylo líto muže, který nabízel to, co Britt-Marie snad ani nikdy nechtěla. Jako vždy mi ale mimořádně sedl humor (nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice), Tutovka a osvědčený postup pomalého odkrývání detailů ze životních eskapád jednotlivých aktérů. Právě proto se už teď těším na dalšího Backmana.
Myslím, že Backmanovy knihy budou patřit mezi mé oblíbené. Jak už jsem psala u "Babička pozdravuje a omlouvá se." - dá se mu mnohé vytknout. Příběh, postavy, cokoliv. Ale když on to umí napsat tak hezky! Tak mile! Dokonce i já v sobě pro tyto nedostatky najdu laskavé pochopení (tak velké, že dobrovolně použiju slovo "laskavé"). Kdyby byly knihy nápoji, tak ty Backmanovy jsou s láskou připraveným horkým kakaem na nočním stolku.
Nádherná kniha. Nesrovnávám s Owem, první je vždy první, ale Britt-Marie si zaslouží rovněž plný počet. Hřejivý pocit mám po přečtení, bylo to lidské, milé, dojemné i vtipné.
Zajímalo by mě, jak by Britt-Marie a Owe spolu fungovali jako manželé :)))
Máte to taky tak? Dostanete bomboniéru, rozbalíte ji, ochutnáváte jednotlivé kousky a velmi si je vychutnáváte a ten poslední, zabalený ve zlatě a slibující největší pochoutku, si necháváte nakonec. Pak to poslední cukrátko rozbalíte a zjistíte, že je to přeslazený fondán. A tak jsem to měla já s touhle knihou. Britt je přesně hrdinka podle mého gusta - milovala jsem její postřehy, Faxin a a vzorně uklizené šuplíky a pak přišel konec a já mám chuť tuhle báječnou knihu vrátit autorovi k přepracování, protože takový konec si příběh o této fantastické ženské nezasloužil.
Akutní hypoglykemický šok. To by byl pravděpodobně jediný případ, kdybych chtěla navštívit Britt-Marii a já urgentně potřebovat dávku cukru, obchody zavřené a ona jediná sousedka v širém okolí. Je to vážně příšerná ženská, i když "nemá žádné předsudky", a taky (mimo jiné, je totiž děsná v mnoha ohledech) je neuvěřitelný pedant. Setřást se vám ji podaří jedině, když dostane ránu fotbalovým míčem do hlavy. A i to jen na určitou chvíli.
Vlastně to celé začalo hodně nevinně, banálně, až dost nudně. Jenže Backman je vážně dost potměšilý, hooodně sarkastický: "Společensky nekompetentní" Britt-Marie přisoudil nemožně komplikovanou povahu a nebýt holky s krátkou ofinou na pracáku a přesunu Britt Marie do malé vesničky před zánikem, plné sirotů, starých dědků, babek a osamělých lidí, její hluboko zasunutá dobrota by nejspíš neměla šanci vyplout na povrch. Stejně jako její sny. Takže když překonáte prvních cca 80 stránek, postupně Britt-Marii začnete chápat, rozumět jí, cítit s ní a nakonec i mít rád Fakt nelze jinak. Backman pečlivě tvoří charaktery. Ty, co se starají jen o sebe a ty, co se starají jen o druhé. Ani jedno nefunguje dobře. I tentokrát holt zase upekl pořádnej doják... Kapesníky? Ty mám. I když nikdy ne dost. Ale běžím si koupit trochu sody. Faxin asi neseženu. Jo, a Snickers pro krysy ;-).
Nádherná kniha o ženě, která je naprosto skeptická a předpojatá pomalu vůči všemu, a to do doby, než ji život postaví před něco, co nečekala. Miluju tyhle Backmanovy postavy morousů, kteří se vlivem okolností mění k lepšímu a čtenáři i sobě toho dají opravdu hodně.
Asi se nikdy nepoučím!! Nedokážu si odpustit číst knihy Frederika Backmana v šalině, vlaku nebo na jiném místě, kde jsou i cizí lidi. Potom vždycky vypadám jako magor nebo žena procházející nejtěžším obdobím života... Prostě vždycky brečím! A ne jednou, na konci, jako každej normální člověk. U Backmana brečím snad podle počtu kapitol - nebo možná vlastně taky jednou - od začátku do konce. Určitě Vám před touto knihou doporučuji přečíst si i předchozí Backmanovo dílo - Babička pozdravuje a omlouvá se. Právě tam se objevuje poprvé Britt-Marie, ta babizna hašteřivá, kterou budete ze začátku nenávidět. Dejte jí ale šanci, nejspíš si ji vážně zaslouží.
Po úžasné, vtipné a dojemné knize Muž jménem Ove jsem plna očekávání koupila i Tady byla Britt-Marie. Nicméně přišlo velké zklamání a knihu jsem po chvíli odložila. Přijde mi napsaná dost těžkopádně a "na sílu". Z knihy čiší snaha být za každou cenu vtipný, což je dost na škodu. 1/5
Opět jeden nádherný příběh u kterého jsem se od srdce zasmála až mi tekly slzy, ale zároveň dojemný, kdy mě to chytlo za srdíčko, až jsem ukápla slzu.Tak to v životě prostě chodí. Škoda, že na šrámy na duši nefunguje jedlá soda.....ale co by tomu řekli lidi.....
Knížka má velmi pomalý rozjezd, ale nenechte se odradit. Z počátku hlavní hrdinku budete nesnášet, stejně jako jejího manžela Kenta, který se objevuje v každé druhé větě... Autor ovšem postupně vybrousí celý příběh téměř do dokonalosti a na konci je člověku líto, že se nedozví, jak to bylo dál. Po přečtení jsem s vybavila R.Fulghuma a jeho "Teplé koláčky a studené mléko Ti udělají dobře". Stejný pocit, jsem měla po přečtení této knížky. Bylo mi dobře na duši.
Tak tohle určitě ano. Bylo to mé první seznámení s Backmanem a do dneška to nejlepší. Já tu babču prostě miluju. Její hlášky je přesně můj styl humoru a i když vás chvílemi rozčiluje jí prostě všechno odpustíte. A hádky kdo je lepší zda Ove nebo Britt-Marie - myslím, že se to odvíjí od toho, kterou knihu jste četly dříve...ten první je vždycky lepší ;-)
P.s. : tak jsem se navnadila, že si ji jdu přečíst znova :-)
Poslouchám jako audioknihu, ale asi to vzdám, fakt mě to nebaví. Čekala jsem něco jako Medvědín, takže těžké zklamání.
Začtení bylo velmi pozvolné, Britt-Marie mi lezla krkem už v Babičce. Takže mi trvalo nějakou dobu, než si mě knížka vtáhla. Je úžasné, jak autor umí přesně vyhmátnout ty otravné části lidské osobnosti, které ostatní štvou a odrazují, ale ve finále se ukáže že nikdo není tak špatný, jak vypadá, jen prostě někdy okolnosti doženou člověka až tam, kam nikdy nechtěl. Britt-Marie není určitě prvoplánová hrdinka, ale nakonec si srdce čtenáře získá. Závěr byl pro mě zbytečně drastický a smutný, ale kdo ví, možná život v Borgu opravdu takový je. Opět další pěkná kniha autora, byť i pro mě zůstává číslem jedna Ove.
Tohle někoho baví číst? Já se horko-těžko "prokousala" k 63. stránce, než jsem knížku znechuceně odložila. Za mě teda jen ztráta času.
Ale proti gustu...
Taky příjemné poslouchání, ale Ove je prostě nej. Autor si nasadil laťku hodně vysoko :)
Krásná kniha, ale mou srdeční záležitosti zůstává Ove, ač jsem si Britt-Marii také zamilovala.
Dvě třetiny knihy jde o takové příjemné čtení, laskavý humor, pohlazení po duši. Závěrečná třetina pak čtenáře rozerve na kusy.
Vždycky, když po dočtení (napěchovaná dojmy) čtu opačné názory na knížku, kterou jsem já bezvýhradně a s nadšením přijala (tento případ), mám chuť a odhodlání ji bránit. (Hned si ale řeknu: neblbni, vzpomeň, jak jsi taky jednoho oblíbeného autora hodila do odpadu, zklamaná jeho knížkou, která je jinak v červených číslech; ti kritizující tam zkrátka neviděli to, co ty - těžko jim to zazlívat.)
Všechny tři, které jsem od autora četla, mám ráda. Tuto nejvíc. Se všemi klady v komentářích se ztotožňuji a připojuji ještě to, co okouzlilo mě:
Zatím jsem se ještě nesetkala s jiným autorem, který by uvedl na scénu děsivě nepříjemnou postavu odhánějící od sebe lidi - a postupně mě naučil ji až zbožňovat.
Takzvané vedlejší postavy byly pro mě další hlavní: právě ony dokázaly - někdo dřív, někdo později - "prokouknout" tu hašteřivou babiznu a nedaly se jí odradit. Působení bylo vzájemné a k dobru obou stran.
Ohromně mě bavilo číst záměrně opakované věty charakterizující Britt-Mariina schémata v hlavě (o předsudcích atd.); jinému bych to neodpustila, sem to naprosto patřilo.
Umění má působit na city člověka. Tato knížka je pro mě jednoznačně uměním; citově mě zasáhla do hloubi duše.
Štítky knihy
děti švédská literatura úklid mezilidské vztahy vesnice nový začátek stereotypy fotbal, kopaná
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Kniha Tady byla Britt-Marie je v
| Právě čtených | 19x |
| Přečtených | 2 136x |
| Čtenářské výzvě | 504x |
| Doporučených | 176x |
| Knihotéce | 543x |
| Chystám se číst | 560x |
| Chci si koupit | 99x |
| dalších seznamech | 19x |
Jedna z nejhezčích knih, které jsem v poslední době četla. Příběh s velkou dávkou humoru, ale i smutku. Knížku jsem si koupila i jako audioknihu, paní Zawadská skvělá, ale papír je papír.