Tá, čo prežije
Megan Miranda
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/337780/bmid_ta-co-prezije-2Nh-337780.jpg
4
190
67
Presne desať rokov uplynulo odvtedy, čo Nicolette Farrellová zmaturovala a odišla z rodného mestečka Colley Ridge. V tom čase jej najlepšia priateľka Corinne zmizla bez stopy a vinník ani telo sa nenašli. Nic sa prvý raz vracia domov, aby sa postarala o chorého otca a obnovila pretrhnuté väzby. Čoskoro sa ocitne uprostred drámy, ktorá oživí Corinnin prípad a otvorí staré, ale nezahojené rany. Pred desiatimi rokmi sa policajné vyšet¬rovanie sústredilo na Nicolette, jej brata Daniela, blízkeho priateľa Tylera a na ¬Corinninho chlapca Jacksona. Od tých čias opustila mesto iba Nic. Daniel ¬čaká s manželkou Laurou prvé dieťa, Jackson pracuje v miestnom bare a Tyler chodí s Annaleise Carterovou. Je to Nicolettina susedka, ktorá kedysi všetkým poskytla alibi na noc, keď zmizla Corinne. O niekoľko dní po Nicolettinom návrate však zmizne aj Annaleise. Nic sa usiluje odhaliť pravdu o Annaleisinom zmiznutí. Rozpráva udalosti, ktoré sa stali, od pätnásteho po prvý deň po príchode do rodného mestečka, teda v opačnom slede. Postupne odkrýva desivé pravdy o svojich priateľoch a rodine aj to, čo sa v osudnú noc skutočne stalo.... celý text
Literatura světová , Pro ženy , Thrillery
Vydáno: 2017 , Ikar (SK)
Originální název:
All the Missing Girls
více info...
Přidat komentář
Zápletka by byla zajímavá, bohužel styl psaní mi neseděl, čekala jsem o dost víc.
Od knihy jsem toho moc neočekávala, i když mě anotace zaujala. První část se mi četla hezky, odsýpalo to, takže jsem byla spokojená. Bohužel velký kámen úrazu přichází hned v druhé části knihy, když autorka volí netradiční metodu, a to, že píše kapitoly pozpátku. Mám ráda vracení se v čase, ale s tímto způsobem jsem se ještě nesetkala, alespoň teď už vím, že mi určitě nesedí. Chápu, že tím chtěla docílit nějakého napětí a dodat tomu temnější atmosféru, ale mě to akorát štvalo a myslím, že pokud by kniha byla napsaná normálně, bylo by to mnohem lepší. Třetí část knihy nám má odhalit celou zápletku, a já čekala, že když jsem se překousala tou druhou částí, dostanu nějaký wow konec, u kterého mi zůstane pusa otevřená ještě týden. Bohužel, nic takového jsem nedostala. Není zde žádné puzzle, které by do sebe mohlo zapadnout. Je to prostě lehce podprůměrná kniha, a pokud si ji nepřečtete, o nic nepříjdete. Nejspíš na ni stejně za pár dní zapomenu.
Zápletka zajímavá a originální, ale na mě se to moc táhlo a nevyhovovala mi ta časová posloupnost. Čekala jsem, že konec bude bomba, zapadne mi ta poslední skládačka a všechno začne dávat smysl, jenže se táhl i konec a po dočtení jsem se necítila nijak napjatá jak kšandy. Přese vše se to dalo a určitě se najdou lidi, kteří to ocení tak, jak by si knížka zasloužila.
Nebylo to špatné. Mám ale pocit, že kdyby děj neprobíhal pozpátku, tak bych si příběh víc užila a proto dávám méně hvězdiček. Na každé postavě jsem našla něco zajímavého. Nejraději jsem měla Taylera a trochu jsem ho Nic záviděla. Věděl o ní úplně všechno a vždy při ní stál. Se závěrem jsem byla spokojená.
Příběh je zvláštní - směs antických tragédií, řekla bych. Bylo mi jich všech moc líto. Jinak je to náročné čtení - děj se vypravuje pozpátku, někdy dost matoucí. Nakonec to ale vše dává smysl. Za přečtení to určitě stojí, ale připravte se na nepříjemnou, ponurou atmosféru a neustálé zatajování. Jediná sympatická osoba pro mě byl ten tatínek, jeho jednání jsem absolutně chápala.
Do knihy som sa akosi nevedela dostať, možno až posledných sto strán ma to ako-tak začalo baviť. Potenciál to malo, no mne táto kniha nejak nesadla.
V knize v podstatě splývala minulost se současností, těžko se to dalo odlišit.
Nepřehledné a postavy nesympatické.
Nikdo nebyl obviněn, všem to prošlo.
Zlo zvítězilo nad dobrem? Trochu divné poselství.
Druhá kniha od autorky a opět se mi nelíbila.
Super knizka, i kdyz trosku narocnejsi na cteni. Dej je psan od konce a neni dobre knihu na delsi dobu odlozit, protoze pak vam unikaji souvislosti. Ale zacetla jsem se hned, do posledni chvile jsem netusila kdo byl vinikem.
Podle mě je to velice zajímavý příběh s tak trochu tíživou, chvílemi temnou až strašidelnou atmosférou. Úplně jsem cítila to horko, viděla se na pouti, v lese. Ano číst pozpátku je zvláštní, originální, zajímavé a celkem těžké. Ale mě to velice bavilo . Dlouho jsem opravdu netušila, co se mohlo stát. Více méně až do úplného konce jsem to nevěděla , i když nápadů jsem měla hodně ani jeden nebyl ten správný.
Závěr byl, tak jak jsem si přála. Takže za mě velká spokojenost.
Pokud budete knihu číst na jeden dva zátahy tak budete mít vše v živé paměti a knihu si víc užijete.
Stejným způsobem napsaný jsem četla Říjnový seznam, ale ten se mi líbil trochu méně , tento příběh i byl bližší.
Čteno cca před rokem - z knihy si nepamatuju absolutně nic, jen to, že mě příšerně nudila a já si říkal, proč někdo autorčin styl psaní přirovnával ke Gillian Flynnové. Jediné, co se mi na knize líbí, je obálka. Jinak nic. Absolutní ztráta času.
Myslím, že knížce děj pozpátku dost prospěl, protože si u každého říkáte "Co se mohlo stát? Co je k tomu vedlo?" Je pravds, že vám tím může uniknout pár detailů, ale za mě fajn, je to příjemné netradiční.
Hvězdičku strhávám spíš za to, že se děj rozjel až za druhou polovinou, kde se začalo vše vyhrocovat a vyplouvat na povrch. Konec mě trochu zklamal, ale rozumím tomu rozhodnutí.
Pokud si ji přečte někdo, kdo pochází z podobného města, pochopí ji mnohem lépe, protože tak to opravdu chodí. "Nikdo neřekl pravdu. Nikdo není bez viny."
Kniha se mi opravdu líbila, ale nesmí se číst v delších časových úsecích, jinak se začnete ztrácet v ději, jelikož vyprávění není chronologické. Možná to je právě ten důvod, proč se mi líbí a proč mě zaujala. Navíc vyprávění je fajn a všechno má svojí logiku, i když některé věci jsou napsány jen v náznacích. Za mě doporučuji přečíst.
Bohužel mi styl jak je kniha napsaná také nesedl, místy nebyla špatná, ale bylo to takové zmatené. Pochopila jsem, že Corina zmizela před 10 lety ale na konci bylo, že před 2 lety, takže jsem se v ději nějak ztrácela. Pochopila jsem sice, kdo dívky zabil, ale u této knihy, aby člověk neustále přemýšlel, co je minulost a co přítomnost. Nic neustále házela do pračky a do sušičky, když už pak ztratila i prsten z minulosti vlastně v knize později než ten přítomný. Začalo mi to připadat už překombinované a matoucí.Možná to bylo i tím, že jsem na knihu neměla úplně klid. Ale znám lepší knihy.
Ze začátku kniha působila fajn, ale jaksi obyčejně, normálně. Byla psaná zvláštním způsobem, takovým strohým, stručným, nicméně v kombinaci se skvěle vykreslenou temnou a děsivou atmosférou to vytvářelo koktejl údernosti a účinnosti. Musím říct, že jsem se mnohokrát při čtení i bála a měla při čtení po večerech pomyslně husí kůži z každého stínu a tmavého zákoutí. Neidentifikovatelný strach. Jak kniha dále postupovala, byla lepší a lepší, smyčka se stahovala a svírala mě úzkost a panika z toho, jak se vše blížilo svému rozuzlení. Zjistila jsem, že strach při čtení nebyl jen dobře popsaným temným děsem, ale i tím, že jsem začínala mít strach, že věci a postavy nejsou takové, jakými se na první pohled zdají být. Nechtěla jsem, aby takové byly. Dalším čtením ve mně rostlo napětí, až jsem se celá uvnitř sebe chvěla, jak jsem byla rozrušená. Nepamatuji si, kdy se mi to naposledy u knihy stalo, ale tady mi to sedlo. Celá kniha mi sedla víc a víc, jak se děj posouval ke konci. Jediné, co trošku zkazilo můj dojem nebo spíše bych měla říct představu, byl právě konec. Čekala jsem jasné a ucelené vysvětlení, které by zapůsobilo na čtenáře jako rána do obličeje, protože rostoucí napětí v knize dávalo naději, že tomu tak bude, ale to se nekonalo. Konec byl útržkovitý, jako ostatně celý děj knihy, kusy pravdy na různých místech, něco tady, něco až o pár odstavců dál, žádné podrobnosti, nic zcela jasného. Detailní rozuzlení a konkrétní příběh děje se zde čtenář nedozví, což si myslím, je škoda. Kniha měla veliký potenciál. Přesto se mi ale celkově velmi líbila a ani lehké zklamání na konci mě nepřesvědčilo, abych ubrala hvězdičku, proto dávám plný počet.
Když jsem začínala knížku číst, říkala jsem si ano. Hned mě vtáhla do děje a nepustila. Ale kouzlo postupně začalo vyprchávat. Ze začátku sympatická hrdinka se mi postupně dost zprotivila, její jednání jsem kolikrát nechápala a nedokázala se do jejích pocitů vžít. Vyprávění odzadu dopředu mi nevadilo, bylo to zvláštní, ale říkala jsem si, že za to musí ten závěr stát. A ono nic. Já ani nevím, jak to dopadlo. Kdo teda zabil Corinne? Tuším, ale jistá si nejsem a to mě po dočtení příběhu dost štve. A navíc k tomu ty výlety do pocitů a myšlení postav Corinne a Nic, to mi unikalo, oč tam běží. Čekala jsem, že to bude mít nějaký důsledek pro vyvrcholení příběhu, ale ono to tam bylo jako vata. Na to, jak se knížka skoro sama četla a držela mě v napětí, tak jsem zklamaná.
Trochu mám problém s ujasněním dojmu z knihy. Styl vyprávění nebyl tím pravým ořechovým, určitě podobné knihy nebudu v budoucnu vyhledávat. Kniha byla zhruba do půlky taková nevýrazná, zmatená - nedokázala jsem se začíst. Děj mě vůbec nevtáhl do sebe. Aspoň, že ke konci to dostalo spád s nečekaným rozuzlením.
Bohužel moc mi nesedl styl, jakým je kniha napsaná. Kniha se mi zdála zmatená. Příběh zajímavý, nápad taky, ale dočetla jsem jen proto, že jsem byla zvědavá, jak to vlastně všechno dopadlo.
Štítky knihy
thrillery zmizení lidí thrillery pro ženy
Kniha Tá, čo prežije je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 238x |
| Čtenářské výzvě | 36x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 192x |
| Chystám se číst | 155x |
| Chci si koupit | 33x |
| dalších seznamech | 3x |
Přiznávám že moc jsem od této knížky nečekala, a byla jsem mile překvapená. Styl psaní touto formou se mi docela líbil i když sem se s ním nikdy před tím nesetkala. Od druhé poloviny jsem četla jedním dechem jen abych už konečně věděla jak to všechno bylo... Tuhle knížku asi budu mít nějaký čas v hlavě...