Syn hvězd
John Morressy
Vědeckofantastický příběh plný napětí, jehož hlavním hrdinou je mladý muž, který je synem pozemské matky a vesmírného otce. Hrdina, syn pozemské matky a vesmírného otce se v 16 letech dostane do jiné civilizace, kde jsou jediným smyslem života jakési bojové hry. Za skvělé bojové úspěchy se mu dostane možnost pokusit se o návrat na rodnou planetu a rovněž i vysvobodit dívku, kterou kdysi miloval. Rozuzlení příběhu končí dokonalým happy endem.... celý text
Literatura světová , Romány , Sci-fi
Vydáno: 1993 , Laser-books (Laser)
Originální název:
Starbrat , 1972
více info...
Přidat komentář
V podobném stylu jako Kedrigern, jen se děj odehrává ve vesmíru a opět má kniha podobnou stylistiku jako poslední knihy s Kedrigernem, spíše povídková s mnoha subpříběhy, ale i tak je to čtivo oddechové, nedramatické a nenáročné.
Nekomplikované čtení k vodě. Nic převratného a nic, na co by si člověk po letech vzpomněl, rozhodně nic hlubokomyslného, převratného, extra nápaditého, objevného nebo tak něco, ale z nějakého neznámého důvodu se to hrozně příjemně čte, přečte a neurazí.
Dobrodružná romantická sci-fi. Přečetl jsem ji dvakrát a až při druhém přečtení si uvědomil, že ji čtu podruhé - takže asi nevýrazná, po roce si nevzpomenete, že jste ji četli. Ale jinak - proč ne, nečte se špatně.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Kedrigern a hlas pro Princeznu |
| 2003 | Kedrigern: Čaroděj na roztrhání |
| 1998 | Mladý Kedrigern a první kouzlo |
| 1994 | Kedrigern doma a na cestách |
| 1994 | Kedrigern a kouzelná hůlka |
Kniha Syn hvězd je v
| Přečtených | 57x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 73x |
| Chystám se číst | 10x |
| Chci si koupit | 2x |
Hvězdný Gladiátor zkombinovaný s vesmírnými Sedmi statečnými, prodchnutý gloriolou pátrání po vlastním původu a rodině, to je Syn hvězd amerického spisovatele Johna Morressyho. Jak už bývá u podobných dobrodružných cestovaček zvykem, na základní linii je nalepena celá řada nejrůznějších vedlejších příběhů, které někdo vypráví, odposlechne, vymyslí, nebo které jsou součástí kronik, případně uloženy v počítačových pamětech. I přes tato oživení je Morressyho styl vyprávění akademicky odtažitý, nesoustředěný a prazvláštně umělý. Občas jsem měl dokonce pocit, že tu a tam chybí nějaká věta či dokonce celá pasáž textu. Vysvětlivky pod čarou místo aby něco zpřesnily, rozvíjejí terminologii celého dalšího myšlenkového světa, o kterém však čtenář v daném okamžiku nemá nejmenší povědomí. Celé Morressyho dílko mi připadá jako ušité horkou jehlou a pořádně hrubým stehem, jedna záplata tuhle, další tamhle, takže ve výsledku namísto obleku do tanečních máme před sebou kašpárkovský kostým, kterému však chybí alespoň jedna rolnička.