Syn celerového krále
Ota Pavel
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19234/bmid_syn-celeroveho-krale-l8a-19234.jpg
5
103
24
V souboru povídek Syn celerového krále (1972) soustředil Ota Pavel „literární portréty“ slavných sportovců své doby. Výběr hrdinů cele podřídil svému srdci a na stránkách knihy žijí především ti sportovci, které měl rád a které důvěrně znal: Jan Veselý, Alfréd Jindra, Ladislav Heller, Jan Kubr, Rudolf Kučera, Christian Battaglia, Pavel Kouba, Jaroslav Borovička... Jejich sportovní dráhu, vítězství či prohry popisuje Ota Pavel s velkou vnímavostí a notnou dávkou citu. Se zručností už starého literáta zachytil dramata lidí, kteří hledají a nalézají hranice svých možností, ale současně nalézají také pravdu o sobě a světě kolem.... celý text
Přidat komentář
Ota Pavel patří ke spisovatelům, kteří se natrvalo zapsali do mého srdce. A ač se to mnohým může zdát podivné, stalo se tomu tak, právě díky této knížce.
"Pohádka" o Bohouškovi Váňovi je nádherným obrazem toho, jak lze díky usilovné snaze dosáhnout úžasných výsledků. Na druhé straně se také setkáváme například s neobyčejně silným příběhem Alfréda Jindry, který vás, ať chcete nebo ne, jistojistě dojme.
A následují další opravdové příběhy velkých dříčů, kteří sportu obětovali mnoho, avšak v záplavě jiných, snad úspěšnějších, snad šťastnějších sportovců zůstávají víceméně zapomenuti.
Syn celerového krále je pro mě opravdu mistrovským dílem. Ota Pavel jej napsal s lehkostí sobě vlastní, dílo je tedy náramně čtivé a kdo je aspoň kousíčkem své duše sportovec, knihu si jistojistě oblíbí.
Další sbírka povídek ze sportovního prostředí od Oty Pavla. Tentokráte se ale nezaměřil na vítěze (jak tomu bylo v Plné bedně šampaňského), ale na ty méně úspěšné sportovce - na ty, co do sportu dali vše, ale přesto neuspěli. Možná, že díky tomu jsou tyto povídky mnohem silnější.
U povídkářů je problém v tom, že po jejich smrti editoři vydávají jejich knihy třeba pod stejným názvem, ale s jiným obsahem. Vycházejí různé kompilace či výbory povídek. Tak je tomu i u Oty Pavla. Mám-li proto ohodnotit knihu Syn celerového krále, musím uvést i vydání. Zatímco 1. vydání z roku 1972 obsahuje 16 povídek, 2. vydání z roku 1979 jich má pouze 9. (V doslovu se k tomu uvádí, že ty povídky, které z 2. vydání vypadly, byly autorem přepracované povídky z jeho předchozí knihy Plná bedna šampaňského. Takže byly při přípravě druhého vydání zařazeny přímo do rovněž druhého vydání knihy Plná bedna šampaňského a nově tak v celerovém králi zůstalo jen těch devět povídek.) A to už je tedy úplně jiná kniha. Takže já tady hodnotím, aby bylo jasno, 2. vydání. A mé hodnocení bude stručné. Je to výborná knížka neopakovatelným stylem podávající krásné příběhy vonící člověčinou. Dá se číst opakovaně. A opakovaně.
Štítky knihy
Část díla
- Alfréd Jindra 1972
- Baroni na kolech 1972
- Haló, taxi! 1972
- Já jsem král, ty jsi král, každý má svůj marcipán 1972
- Jak Bohoušek Váňa oplatil hořký slzy Marušky Kettnerový 1972
Autorovy další knížky
| 2007 |  Smrt krásných srnců |
| 2004 | Jak jsem potkal ryby |
| 2013 | Zlatí úhoři |
| 2004 | Plná bedna šampaňského |
| 1989 | Výstup na Eiger |
Kniha Syn celerového krále je v
| Přečtených | 138x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 100x |
| Chystám se číst | 28x |
| Chci si koupit | 3x |
Musím říct, že když jsem se doslechl, že Národní divadlo uvádí operu Nagano, jednak jsem se zasmál, jednak jsem obrovitánsky zalitoval, že místo toho nevstal z mrtvých Ota Pavel, aby o tom úžasném vítězství napsal povídku nebo možná celou knihu. Další z mnoha důkazů o tom, že když se novinář stane spisovatelem, má to grády!