Světlo mezi oceány

Světlo mezi oceány https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/177545/bmid_svetlo-mezi-oceany-M6x-177545.jpg 5 747 236

Světlo mezi oceány je uhrančivý příběh o lidské touze po štěstí a rozporech, které s sebou přináší, ale také o lásce a lidskosti, jež hlavním hrdinům dodávají sílu překonat i ty nejtěžší životní zkoušky. Válečný hrdina Tom Sherbourne po běsnění, jímž prošel na západní frontě, touží především po místě, kde by znovu našel vnitřní klid. Stane se strážcem majáku na Janusově ostrově u západního pobřeží Austrálie. Po čase najde i milující ženu, jež je ochotná snášet s ním drsné podmínky, které s sebou život na majáku přináší. Ke štěstí jim chybí jen požehnání v podobě dítěte. Až jednou moře na břeh vyplaví člun s mrtvým mužem a miminkem na palubě... Tom je nucen volit mezi láskou a povinností a rozhodnutí, které učiní, bude mít nedozírné následky nejen pro ně dva.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Plus
Originální název:

The Light Between Oceans , 2012


více info...

Přidat komentář

Alexxxka
27.04.2018 5 z 5

Nevím co bych dělala já... Nešlo soudit nikoho z nich... Každopádně nešlo nezamyslet se. Je to naprosto úžasná knížka na kterou jen tak nezapomenete. Doporučuji!

Lenka8418
22.04.2018 4 z 5

Na konci jsem brečela, i když by mě při čtení ani nenapadlo, že to takto skončí. Není to můj žánr, ale jsem moc ráda, že se mi kniha dostala do ruky a přečetla jsem si jí. Doporučuji.


VladiKlaisner
19.04.2018 5 z 5

Život na malém ostrůvku jako správce majáku je hodně náročný, ale bývalý hrdina z války ho zvládá na výbornou. Společnost mu dělá milující manželka, která po čase začne řešit problém osamění. Jednoho dne k nim připluje v loďce Plaváček a jejich život znovu nabere druhý dech. Ne však na dlouho. Doporučuji, krásné čtení, i při tak jednoduchém příběhu se rozhodně nebudete nudit i když na konci mi ukápla slza.

michaela7087
16.04.2018 5 z 5

Opravdu nádherná kniha! Zbytečný je jakýkoliv komentář, prostě si ji přečtěte!

Richisa
12.04.2018 5 z 5

Nádherná kniha o síle svědomí, lásky a odpuštění. O rozhodnutích, která nás ovlivňují a utvářejí náš život a taky o tom, že čas nakonec všechno zahojí.

Všechny postavy pro mě byly srozumitelné, a dobře vykreslené. Sama jsem matkou, takže jsem si dovedla představit tu hrůzu, co prožily Hannah i Izabela, ale zároveň jsem chápala i Toma.

Knihu určitě doporučuji.

Allla9
06.04.2018 5 z 5

Kdybych mohla, dám více hvězdiček. Dlouho se mi nestalo, aby mi u četby vytryskly slzy. Je velice těžké soudit jednání jednotlivých osob.

putpuda
16.03.2018 5 z 5

Mě se líbila, moc. Také asi proto, že jsem viděla i film. A musím říct, že i ten se povedl. Krásný, smutný, chvílemi až takový "komorní" román o nešťastných rozhodnutích, která ovlivní celý život. Trošku jsem si pobrečela. A určitě si přečtu ráda i další román od této spisovatelky ;)

simona5r
12.03.2018 5 z 5

Velmi čtivá kniha o nelehkém tématu.

hanis2806
03.03.2018 5 z 5

Skvělá, čtivá kniha. Konec mě dojal k slzám.

ivakola
26.02.2018 4 z 5

Dobře napsaná kniha. Autor Vás donutí přemýšlet nad tím, jak bychom se asi zachovali my, být na místě nešťastných manželů. Kolik z nás by asi obstálo před svým svědomím?

Sissita
16.02.2018 2 z 5

Z knihy mám zmiešané pocity. Na jednej strane je príbeh ženy (páru?) túžiacej po dieťati dojímavý a prostredie austrálskeho ostrova na konci sveta zaujímavé, ale nejako to celkovo nebolo ono. U postáv mi chýbala hĺbka, aj Tomove zaradenie sa do spoločnosti po vojne bolo akési nedotiahnuté. A záver nebol fér voči nikomu. Takže taký priemer, ktorému by som dala tri hviezdičky, ale jednu pre mňa uberá slovenský preklad. Hlavne v prvej časti mi nesedela štylistika a nehovorím ani o slovách ako "šiplavý" alebo "peričky". Na jedno prečítanie fajn, ale som rada, že ju mám z knižnice.

jelad
30.01.2018 3 z 5

Tom Sherbourne, jehož svět se rozložil na bojištích První světové války - stejně jako jeho podstata nadobro zmizelá kdesi na západní frontě, utíká na opuštěný ostrov Janus v Atlantiku, aby ho nedostihly běsy z války, která je ve dvacátých letech minulého století stále citlivým a diskutovaným tématem každodenního žití. Ženy pořád čekají na své muže a syny, přestože ti se už dávno stali obětí Yperitu nebo granátů, „šťastným“ navrátilcům strach nedovolí vyjít ani před dům, „normalitu“ klidu a bezpečí už nikdy nepochopí a nepocítí. Přestože autorka příběh staví na pevných a poutavých základech, text je v určitých polohách povrchní, čtenáři se nedaří dostat k postavám, jejichž charakter je načrtnutý jen v hrubých rysech, prostřednictvím plochých dialogů a prvoplánových charakteristik. Hlavní postava - Tom Sherbourne - musí dalším postavám příběhu neustále předhazovat to, jaké utrpení zažil na západní frontě - nepřímo by čtenář jeho „trauma“ nepoznal. Tímto se jeho postava stává zčásti afektovanou a patetickou. Jednotlivé epizody, které měly působit dramaticky a tragicky, jsou jaksi bezemoční, nedojemné a chladné. Světlo mezi oceány uchvacuje spíše prostředím majáku, surovostí krajiny a představami, které „kulisy“ ve čtenáři vyvolávají - než samotnou dějovou linkou. Ta se utopila v obklopujícím oceánu patosu a novodobého literárního klišé.

„Nejkrutější bylo říkat mužům šťastlivci jen proto, že se vůbec vrátili domů, zpátky k dětem naparáděným při slavnostním přivítání, ke psovi se stuhou přivázanou na obojku, aby se taky mohl té slávy zúčastnit. Právě pes si obvykle jako první všiml, že se něco děje. Pán nepostrádal jen oko nebo nohu, ale celý byl jaksi nepřítomný, stále pohřešovaný v boji, i když se jeho tělo nikdy neztratilo.“

Vališa
17.01.2018 5 z 5

Ze začátku mě kniha moc nenadchla, ale jsem ráda, že mě to neodradilo a dočetla jsem ji. Krásná kniha, dojemný příběh, který mě zasáhl tak, že jsem dlouho nemohla číst nic jiného a tuto knihu jsem musela nechat doznit..

ctenarkaEva
15.01.2018 3 z 5

Zajímavý příběh o lásce rodičovské i partnerské, o tom, jak jedno rozhodnutí může změnit život několika lidem... Čtivá kniha, která dokáže vyvolat spoustu emocí a myšlenek.

Maanna
02.01.2018 4 z 5

Kniha má originální námět, kde se vedle dramatického děje řeší i otázky odpovědnosti, odpuštění a schopnosti vypořádat se s vlastní minulostí. Autorka není "ukecaná" a přesto dokáže dobře vykreslit atmosféru. Velmi oceňuji i postavy, které jsou pestré a působí velmi životně. To vše mě v knize opravdu nadchlo. Na druhou stranu si ale autorka mohla odpustit nadužívání "efektu smrti" - někdo někoho po letech vyhledá těsně poté, co zemřel, dva synové zemřelí ve stejný den a zaměnění úřady atd. - toho tam byl trochu moc.

perpe2a
24.12.2017 5 z 5

Nádhera, tato kniha je jedna z mých best of 2017. Jsem nadšená a rozpolcená zároveň. Jak nádherně a hluboce dokázala autorka popsat prožívané emoce všech zúčastněných...to teda bylo něco. Smekám a jdu se mrknout na další knihy od autorky. Jedna z mála knih, ke keteré se určitě ještě v budoucnu vrátím.

rysavas
24.11.2017 5 z 5

Jak hluboká dovede být láska k dítěti? Je širší a hlubší než oceán a dokáže vás zcela pohltit a třeba i zničit. Tahle knížka je plná emocí, rozporů, tíživých rozhodnutí.....a jako máma dvou tříletých dcer jsem z ní tak nějak rozhozená... v knize není nikdo špatný, jsou tam jen špatná rozhodnutí...chápete vlastně všechny, ale představa toho, že by se to stalo vám je děsivá...

zelena_zabicka
21.11.2017 3 z 5

Nejraději bych dala 3,5 hvězdičky... Kniha je velice čtivá, špatně se dává z ruky, námět je neotřelý, prostředí "neokoukané" a bez dlouhých popisů i perfektně vykreslené. Téma samotné mi však nedělalo dobře, hlavní hrdina - takový Mirek Dušín - mě neskutečně štval a jeho rozhodnutí mu nemůžu odpustit. V dnešní době by celá situace byla jistě řešena úplně jinak, ale tehdy... čistý řez, bez pohledu vlevo, vpravo.

Terezulina
21.11.2017 5 z 5

neuvěřitelná kniha.....ukápla i slzička :-(

kasavubu
09.11.2017 5 z 5

Tahle kniha to byl neuvěřitelný zážitek, navíc umocněný tím, že jsem matkou zhruba stejně starého dítěte. Příběh mě neustále nutil přemýšlet o tom, kdo je vlastně v právu, komu by měla malá Lucy-Grace připadnout. Vůbec nedokážu posoudit, jak bych se v situaci Izabely či Hanhah zachovala já. Ale ač jsem žena a matka asi bych se přiklonila překvapivě na stranu Toma, taky bych nedokázala žít s pocitem, že vychovávám dítě, které patří někomu jinému, že ho okrádám o to nejcennější, co může život nabídnout. A když i posléze zjistili, kdo je jeho skutečná matka, jednoznačně bych jednala jako Tom. Pro postavu Toma jsem tak měla největší pochopení, i když je pravda, že mě ve druhé části knihy už hodně vytáčelo, jak ze sebe udělal obětního beránka a chtěl vzít všechnu vinu na sebe, jak pořád svou ženu ospravedlňoval. Izabela přece měla na tom všem stejnou vinu, ne-li větší, byla to dospělá, svéprávná žena, byť nešťastná, že nemůže mít vlastní děťátko. Trochu mě tedy vytáčelo, jaké melodrama z toho autorka udělala, a i ten závěr mi přišel trochu kýčovitý. Jinak to ale byla opravdu moc vydařená kniha, u které jsem si po delší době pěkně poplakala.