Svět ve slovech
Martin Puchner
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/384399/bmid_svet-ve-slovech-USe-384399.jpg
5
22
5
Z nočního stolku rovnou na bojiště. Ne náhodou si Alexandr Veliký pod polštář schovával Iliadu — někde se pro svá velikášská tažení inspirovat musel. A kdyby nebylo tiskařské infrastruktury zavedené Benjaminem Franklinem, boj o americkou nezávislost by vypadal úplně jinak… V hodinách češtiny a knižních recenzích čas od času zaznějí velká slova o síle literatury. Jsou však tvrzení o síle slova něčím víc než jen nudnými a nutnými frázemi? Literární historik Martin Puchner se ve svých jedinečných dějinách literatury snaží dokázat, že ano: knihy, eposy a manifesty nepovažuje za pouhé soubory písmenek s nějakým významem a nějakou tradicí, nýbrž je vnímá jako aktéry dějin. Jazyk, slova a literatura proto v jeho vyprávění dokážou dobývat území, formovat národy a definovat kulturu do takové míry, o jaké se klasické literární historii ani nesnilo.... celý text
Literatura naučná Historie O literatuře
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
The Written World , 2017
více info...
Přidat komentář
Zajímavé a podnětné filozofování nad literaturou, písmem, dějinami a podobně. Po dlouhé době knížka, která mě donutila dělat si poznámky a výpisky. To vše čtivě napsané, rozhodně nebyla nuda knihu číst. Pravda je, že pro mne většina zajímavých myšlenek přišla v prvních kapitolách (Alexandr Veliký a výčitky jeho okolí, že se odcizil; Epos o Gilgamešovi, kde je potopa světa docela pochopitelným datačním momentem; rozdílné představy o Stvořiteli pracujících a písařů), dále už jich ubývalo a byl to spíše exkurz do dějin vlivu literatury a jejích proměn. Ale stále velmi zajímavý exkurz.
Tato knížka není úplně jednoduché čtení, to je třeba říci hned úvodem. Nebo snad přesněji: čím více jste zapomněli z maturity z českého jazyka či dějepisu, tím častěji budete při čtení nesjpíš odbíhat k Wikipedii, abyste si to či ono osvěžili.
Martin Puchner nás zve na cestu literárními dějinami a bude se nás snažit přesvědčit „o síle příběhů utvářet nároky, historii a civilizaci“, jak zní podtitul knihy. Vezme to přitom opravdu zeširoka, nejen co se časového a místního záběru týká. Po úvodní kapitole, která nás zavede dokonce do vesmíru, nás čeká setkání s Alexandrem Veliký, Lutherem, Gutenbergem, Donem Quijotem, Marxem či Goethem, a to jsem jich vybral skutečně namátkou jenom několik.
Kniha je vybavena podrobným poznámkovým aparátem a uprostřed knihy nechybí několikastránková barevná příloha na křídovém papíře. Vhod přijde i rejstřík. Kniha vyšla ve vkusné grafické úpravě (podle tiráže je jejím autorem Andrej Nechaj).
V samém závěru autor knihy připomíná, že nárůst světové populace a její gramotnosti vede k tomu, že „vzniká stále větší objem literatury, který vytváří mnohem větší počet autorů a který se vydává a čte v mnohem větším měřítku než kdy předtím“. Podle Puchnera jsme svědky „druhé velké exploze“ a „svět ve slovech stojí opět na prahu změn“. Tomu, kdo zmíněný svět ve slovech chce aspoň trochu poznat, lze knihu jenom doporučit.
Zajímavý pohled na dějiny literatury. Obrovsky jsem si pochutnal a stejně jako roman9739 mám i já seznam, se kterým v historicky krátké době vpadnu do knihovny, abych si zacelil mezery.
To je naprosto výborná kniha - vůbec nejlépe ji charakterizuje jedna z posledních vět v poslední kapitole: Budoucnost literatury závisí na vzdělaní, nikoliv na technologiích.
A o technologiích je tu řeč stále - o kameni, o hlíně, o papyru, o papíru, o memorování, o přepisování, o tisknutí, o padělaní.
Průlet dějinami literatury je velmi čtivý, a jak sám autor přiznává, bylo mu doporučeno, aby byl v knize více přítomný. A podle mého názoru to doporučení bylo správné. Kniha tím získává onu osobní rovinu, která je v díle často zmiňována.
A je to i kniha inspirativní. Už v průběhu četby jsem si v knihovně rezervoval Goethovu Italskou cestu a teď, hned jak dopíšu tento komentář, se podívám po Walcottově Omerosu:)
Pravdou je, že se mi v určitých momentech zdálo, že si Puchner některá fakta trošičku ohýbá tak, aby mu lépe seděla do vyprávění, ale nejsem historikem literatury, abych o tom mohl nějak fundovaně polemizovat. A i kdyby to byla pravda, příběh je vystavěn skvěle a neměl bych mu to úplně za zlé.
Štítky knihy
literární historie, dějiny literatury knihy - dějiny, vývoj Mezopotámie dějiny civilizace Alexandr Veliký
Svět ve slovechKniha Svět ve slovech je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 27x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 32x |
| Chystám se číst | 51x |
| Chci si koupit | 19x |
| dalších seznamech | 1x |
Narozdiel od iných kníh o literatúre, ktoré som doteraz prečítala, má táto jednu ohromnú prednosť. Venuje sa hŕstke kníh poriadne do hĺbky a nie chaotickým telefónnym zoznamom pozostávajúcim z milióna (ne)známych diel. Vďaka tomu je Svět ve slovech kniha prehľadná a čitateľ sa v nej nestratí. Vzadu sa navyše nachádza poriadne dlhý výpočet zdrojov, z ktorých autor čerpal.
Pokiaľ ide o vybrané diela, šlo o zmes kníh, ktoré som poznala skvelo, knihy, o ktorých som aspoň čosi tušila a knihy, o ktorých som nevedela vôbec nič. To však asi záleží na literárnych znalostiach každého z nás.
Mojou najobľúbenejšou kapitolou zostáva tá o prvom románe (Príběh prince Gendžiho od Murasaki Šikibu). Nemôžem si prestať predstavovať spoločnosť, v ktorej sa všetko točí okolo poézie. Úprimne, keby mi niekto rozkázal umyť podlahu v rýmoch, počúvla by som ho podstatne ochotnejšie, ako teraz.