Svět podle Garpa
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1053/bmid_svet-podle-garpa-dA9-1053.jpg
4
3403
384
Proslulý román Johna Irvinga líčí život a názory fiktivního spisovatele T. S. Garpa. Jako syn excentrické Jenny Fieldsové, která si usmyslela mít dítě bez manžela, dospívá Garp pod jejím vedením v dosti svéráznou osobnost. Po maturitě odjíždějí s matkou do Vídně, oba se stejným cílem: začít psát. Jenny sepíše svůj životopis Sexuálně podezřelá, kterým se rázem proslaví, a stane se vůdčí autorkou ženského hnutí. Garp zase napíše povídku, aby se mohl oženit s Helenou, ochotnou vzít si jedině spisovatele… Garp ale není výrazný spisovatel a ve své poněkud afektované tvorbě se vypořádává po svém s nejosobnějšími, stále bolestnějšími prožitky, jež jakoby přímo zhmotňovaly děsivé představy, které ho coby starostlivého manžela a otce pronásledují. Proslaví se až svým bulvárním románem Svět podle Bensenhavera, role veřejné osoby ho však zaskočí opět nepřipraveného. Přestože je Irvingův groteskní román plný komických situací, dotýká se citlivých a aktuálních témat dnešní civilizace – otázky individuality osobnosti, sexuality, ženského hnutí, násilí a strachu z neštěstí a ze smrti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2003 , OdeonOriginální název:
The World According to Garp , 1978
více info...
Přidat komentář
Za mě tedy velice přeceňovaná kniha. Když jsem si četla, jakou "revoluci" způsobila v době svého vydání, nechtělo se mi tomu pak ani věřit. Sama Garpova existence, tedy okolnosti jeho početí mi přišly jako absurdní vzhledem k tomu, jak se po zbytek knihy Jenny projevovala. Nějak si nedokážu představit, že by to skutečně udělala. Povídky o cirkusu a o znásilnění kdesi v americkém buranově byly stylově dobré, ale stejně jsem z nich měla pocit, že je autor nemohl uplatnit samostatně, tak je prostě stylem CTRL+C, CTRL+V (pokud by to bylo tenkrát možné) překopíroval do knihy. Pořád jsem čekala na zázrak, který se nekonal. A že to bylo vzhledem k rozsahu knihy hodně dlouhé čekání. Pokud si knihu nepřečtete, tak skutečně O NIC NEPŘIJDETE.
Po jazykové stránce a co se týká absurdně vtipně laděných pasáží se mi kniha líbila. Pokud jde o celkový dojem a příběh, přijde mi to hodně ujeté. Já teda nevím, někomu to sedne, někomu ne. Když jsem se něčemu zasmála, tak to byl spíše ironický smích, takový, který se diví, že ten člověk dokázal něco takové vůbec splácat. Jinak bych ale řekla, že kniha je zase jiný šálek čaje a tudíž i stojí za přečtení. Jenom mně to opravdu přišlo takové, jako by se nehororový autor snažil do svého díla ten horor vecpat a on neustále z té dějovosti vyskakoval ven. Prostě to nejde dohromady, nezapadá tam. Ovšem určitým způsobem mě ta knížka zaujala.
Kniha se mi ze začátku moc nelíbila, pořád haprovala mezi nudná a zajímavá. Nakonec se děj stal na mě příliš rozvleklým, ale za delší čas si ji pokusím přečíst ještě jednou, možná na ni nemám věk. :)
Trochu trailer: Spodní výr. Ženská bez jazyka. Feminismus. Karfiolové uši. Fousatý chlap v parku, kousání psů. Je to skvělé čtení, postavu Garpa mám hrozně ráda, člověk chvílemi ani nedýchá.
Moc se mi tato kniha líbila. Vůbec jsem nečekala že mě tak zaujme, ale pomalu jsem se od ní nemohla odtrhnout. Rozhodně si ji ještě někdy přečtu.
Garp je pro mne nejzamilovanější kniha. Irvingův způsob vyprávění a popisování postav se někomu může zdát nudný, nezáživný a příliš zdlouhavý, ale právě to já na něm miluju nejvíce - právě díky tomu se můžete stát součástí děje a na konci jste neuvěřitelně smutní, protože Vám přijde, jako by odcházel Váš dobrý kamarád - tak moc se s postavami sblížíte. Nikoho neidealizuje, všichni mají své lidské chyby. Četla jsem ji několikrát a jsem si jistá, že s k ní ještě několikrát vrátím. Srdcovka!
Rozhodně se řadí mezi mé oblíbené knihy. Přečteno během pár dní jedním dechem a stále o ní přemýšlím :) Tolik neuvěřitelných příběhů, ironie, nadsázky, parodie i černý humor a tolik citlivých témat. Irving prostě nezklame....toho si musíte taky zamilovat.
" Vždycky jsem věděl, že snaha dosáhnout dokonalosti je smrtelný návyk."
Vždycky v té realitě zůstane malý otazník, jestli se toto vlastně může stát. A je zvláštní, jak člověk jednou něco chce, a pak by od toho nejraději utekl a že nic se nedá vracet zpět. Na sentiment ale není čas, Svět podle Grapa je až moc reálný. Ale chceme to?
Báječná kniha, na kterou nejde zapomenou, zejména na některé její pasáže :-) Kupříkladu, jak byl Garp počat mi v paměti utkvělo dodnes, přesto, že jsem knihu četla už na základní škole.
Kniha mě děsně nudila, proto jí odkládám, už nad ní nehodlám ztrácet čas. V jednom komentáři jsem si přečetla, jak kniha pokračuje a myslim, že ve 3 větách mi to stačí. Má třetí kniha od autora a jeho styl psaní mi vůbec nesedí (pořád stejná nuda) , takže Irving už nikdy více. Tak vysoké hodnocení jeho knich nechápu, ale asi patřím do té druhé skupiny.
Nesmírně chytlavá kniha. Děj má spád, nenudí, a čas od času vážně nevíte, zda se tohle vůbec mohlo stát (například autonehoda, kdy přijde Duncan o oko a Walt o život). Jenny Fieldsová je sympatická i nesnesitelná zároveň. Popisy všech postav jsou geniální, vidíte je před očima. Irving do díla vložil nejen srdce, ale i kus svých vzpomínek, což kniha přímo vyzařuje. Absurdní a děsivé, a vážně stojí za přečtení.
Tento komentář nečtěte, pokud si knihu chcete přečíst. Upozorňuji že pokud se v knize dostanete na přibližně třicet procent a nebude vás to bavit a nejste tak umínění jako já, tak knihu odložte, nic lepšího vás nečeká.
První a trvalé dojmy z knihy byla nuda. Příšerná, téměř lineární nuda jen s malými výchylkami. Přijde mi, že přesto, že se mě Irving snažil šokovat, byly to velmi, velmi chabé pokusy. Autor vypráví bez talentu vytvořit napínavou situaci (až na znásilnění, kdy jsem byla zvědavá, zda ženu najdou), nechává veškeré příležitosti pro napínavý příběh běžet (příkladem Garpův útěk z Jennina pohřbu). Celou dobu jsem cítila nad knihou frustraci, stále jsem nechápala, proč na ní všichni pějí takovou chválu. Tak se vytas Irvingu, dostaň mě, ale jeho trapné pokusy byly dost mimo a ve finále, kdy Duncan přichází i o ruku, jsem byla vyloženě vzteklá. To je vše co máš? Také popisy sexuálních vztahů jsou prapodivné (čtyřka s Alicí). Zase mě napadá: co to má být? Že by Irving sentimentálně popisoval co se mu přihodilo, nebo snad nějaká jeho fantazie? Nezájem, nuda.
Některé knihy vás přimějí cítit pocity s postavami, prožívat zármutek i radost, napětí. U mě tohle Irving nedokázal. Epilog přeskakuji se čtením dvou vět ze stránky. Mě nezajímá jak si kdo žil a jak zemřel, proč? Není to zajímavé. NUDA.
Musím zdůraznit, že neumím odhalit v knihách skrytá poselství, které možná tato kniha má (o tom se po mé recenzi plánuji informovat). Několik věcí se mi na této knize relativně líbilo: pomsta Tropovi (to už sem myslela, že se Irving rozjíždí, ale běda), Ellen Jamesová a vše kolem ní, pokusy Irvinga o humor v podobě Roberty (dobrá postava, někdy i vtipné) a také rčení že je těžké tolerovat netolerantní (zde jsem byla ohromena, výborně).
Bohužel své umíněnosti pravděpodobně ještě podlehnu a musím si přečíst ještě alespoň jednu Irvingovu knihu pro srovnání.
Moje první od Irvinga, asi nejznámější, ale rozhodně ne nejlepší. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na ten trochu šílený svět, ale následující jízda pak byla božská.
Svět podle Gárpa jsem začína číst v posledních letech několikrát, ale nikdy jsem se nedostala přes první kapitoly. Teď už nechápu proč, protože do knihy jsem se začetla a líbila se mi. Postavy v ní jsou sice hodně "zvláštní", ale tak to asi v životě je, jen zde na jejich "specifika" víc vidíme.
Začátek knihy pro mě malinko nezáživný, ale pak mě děj strhl tak, že Svět podle Garpa je má nejoblíbenější kniha.
Štítky knihy
nevěra Vídeň zfilmováno americká literatura rodinné vztahy spisovatelé feminismus manželská krize matky samoživitelky, svobodné matky
Autorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
Kniha Svět podle Garpa je v
| Právě čtených | 70x |
| Přečtených | 5 512x |
| Čtenářské výzvě | 222x |
| Doporučených | 468x |
| Knihotéce | 1 390x |
| Chystám se číst | 1 126x |
| Chci si koupit | 133x |
| dalších seznamech | 23x |
Určitě jedna z těch lepších od Irvinga, ačkoliv za vrcholné dílo Garpa prostě nepovažuju - Pravidla moštárny a Modlitba za Owena Meanyho jsou pro mě prostě NEJ. A jen tak mimochodem - zajímalo by mě, kolik lidí po přečtení téhle knížky začalo používat slovo "iritovat". Myslím, že nebudu jediná ;-)