Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457486/bmid_svedectvi-o-zivote-v-kldr-msu-457486.jpg
5
3028
647
Dění v Severní Koreji bedlivě sledují média a politici po celém světě, přesto se k nám z této země dostává jen velmi omezené a cenzurované množství informací. Kniha koreanistky Niny Špitálníkové, která přináší sedm rozhovorů se severokorejskými uprchlíky, proto představuje mimořádně cenný a unikátní příspěvek k poznání jednoho z nejtužších autokratických režimů na světě. Jak funguje severokorejská indoktrinace? Co pro tamní obyvatele znamená trojice zbožštěných vůdců? Jaký je rozdíl mezi životem na vesnici a ve městě? Na tyto a mnohé další otázky najdete odpověď ve strhujících výpovědích sedmi silných osobností, které se rozhodly riskovat vlastní život, utéct z KLDR – a poznat svobodu.... celý text
Přidat komentář
Ač těžké téma, kniha se čte hezky. Líbí se mi pestrost respondentů. Hrůznost režimu a bída obyvatel by měla vzbudit vděk a pokorné přijetí blahobytu, ve kterém žijeme v porovnání s nimi, všichni. Tuto knihu bych doporučila jako povinnou na druhý stupeň ZŠ. Drobné mínus pro mě byly poznámky pod čarou, drobné písmo se mi hůře četlo (asi budu muset pro brýle:-)) a občas mi rušilo kontinuitu vyprávění, nicméně vysvětlení bylo na místě.
Velmi silné ...
Můžeme být rádi za to, kde žijeme a jaky život si můžeme zvolit my sami.
Skvělá kniha, na níž bych ocenil nejen báječnou obálku a grafické zpracování, ale i čtivost. Bylo to moc zajímavé čtení o příbězích některých uprchlíků o tom, jak hrůzný život v KLDR je a jaké peklo Severokorejci (kteří nejdou s proudem) tam prožívají (i když to jsou jenom loutky v rukou Kima a jeho rodiny). Nejsmutnější je, že se ty hrůzy nevyhýbají ani dětem.
Vřele doporučuji a zvláště by si to měli přečíst ti, co si pořád stěžují na to, jak hrozné to tady je a taky ti, kteří Kima obdivují. A samozřejmě i já bych to zařadil jako povinnou školní četbu.
Výborně napsaná kniha. Život v KLDR je prostě smutný a děsivý! Ta beznaděj lidí je bezedná. Četla jsem i Severku a je mi moc líto, že v dnešní době lidé žijí pod krutou komunistickou diktaturou bez jakékoliv naděje na zlepšení. Knihu určitě doporučuji a zařadila bych jí jako povinnou četbu.
(SPOILER) Kniha jsou přepsané rozhovory s utečenci z KLDR. Utečenci jsou vybraní různého věku, povolání a z různých vrstev, takže se člověk dozví z každé doby a úrovně života v KLDR něco. Knihu doporučuji, moc se mi líbí její ztvárnění. Bohužel ne to co se děje v této zemi, jak tu píší ostatní, jde z toho hrůza. Kontrolovaný život ze všech stran s nedostatkem jídla a nařádkovanou vrstvou v které budete žít, aniž by jste to mohli nějak změnit, jste chytří, nikoho to nezajímá, stát zajímá pouze společenská vrstva. Ale porno není dovolené, proto stát prostituci nevidí, stát se prostě neuživí, tak mhouří oči nad černým trhem, to co prožívají ženy a muži na vojně to už je vyšší dívčí a co se děje s ženami obecně plus prodej žen jako nevěst do Číny tak to už je prostě moc. Povinné veřejné popravy za nic... Rozhodně je to kniha, která vás donutí se zamyslet jak se nám žije hezky.
O KLDR se hodně zajímám, zatím jsem viděla pár dokumentů . Z rozhovorů mě místy jímala hrůza, stávaly vlasy hrůzou , nenapadlo mě že je to až taková hrůza. Hlad, pocit beznaděje, zesměšňování "těch hůře narozených" na denním pořádku, hlídání na každém kroku . Je mi líto všech lidí v KLDR vyjma garnitury. Velmi silné čtení. Půjčeno z knihovny.
Zajímavé, smutné, děsivé. Až si zase někdo bude stěžovat, jak je to tady těžké, odkážu ho na tuto knihu. Poučné, dozvěděla jsem se spoustu informací o běžném životě lidí.
Nějaké podvědomí o situaci v KLDR jsem měla, ale že je to tak hrozné jsem vážně nečekala. Myslím na všechny, kteří utekli i ty, kteří zůstali.
Téma KLDR se mě v podstatě do teď nijak nedotklo..mám načtené knihy z válečné Evropy, z minulých režimů u nás v republice, ale dále jsem prozatím nedošla..o to více mě kniha zasáhla, protože pro člověka uvažujícího kapitalisticky je to opravdu velká darda... od té doby, co jsem knihu začala číst, tak mi najednou téma KLDR přijde všudypřítomné, což se mi doposud dařilo přehlížet... Autorka je mi velmi sympatická, kniha napsaná suprově, otázky položeny perfektně. Určitě si půjčím i další knihy stouto tématikou.
Normálně čtu rozhovorové knihy dost těžce, ale tohle bylo strhující. O tom, jak se žije v KLDR, jsem neměla žádné iluze, ale přece jen mě hodně věcí šokovalo. Šikana ve školách, které jsou vystaveny děti z nižších kast od svých spolužáků i od učitelů, která je navíc vnímaná jako zasloužená. Nikde nemá výčitky svědomí, kousek empatie. Podmínky v armádě, kde mladí muži živoří v příšerných podmínkách 10 let a ženy jsou zde dokonce vystaveny i brutálním sexuálním útokům. Rozhlasová veřejná dehonestace provinilců. Představa rozhlasového hlášení, kde je zveřejněno například i to, že žena čeká nemanželské dítě, je bizarní. Silné emoce těch, kteří utekli, ale doma vědomě i nevědomě nechali své blízké, i když tušili, co se s nimi stane. Jak krutý musel jejich život být, když je dohnal k takové volbě... Život v socialistickém Československu byl proti korejské realitě vlastně pohoda. A to píšu s vědomím toho, že i tady to byla bída. Ekonomická, lidskoprávní i morální.
Výborně zpracovaný pohled do komunistické budoucnosti, která nás taky mohla potkat. Autorka se ptá opravdu cíleně, odpovědi sepisuje jednoduchým jazykem, a o to víc je kniha působivá. Skvělé je, že sem, až na malé výjimky, na které upozorní, neprojektuje své postoje, nýbrž je ponechá plně na čtenáři. Důležité je, že nechybí sebereflexe respondentů a, což mě až chytlo za srdíčko, vzpomínky na dětství a na to, jak hodně těžko se tu žije nejmladší generaci.
Oceňuji různorodost sociálních tříd ze kterých zpovídaní pocházeli (ti nejchduší však nemají šanci). Rozhovory z kterých mrazí, takový Orwell v praxi. Kniha se čte velmi dobře, po jednotlivých rozhovorech jsem si dávala pauzy. Osobně jsem si tvrdý kastovní systém vždy spojovala jen s Indií, takže krom jiného i toto byla novinka.
Výborná kniha/audiokniha, při rozhovorech mě popadalo tolik emocí od vzteku,lítost až obrovský smutek. Doporučuji. Určitě se pustím do dalšího poslechu knihy od autorky Mezi dvěma Kimy.
Přečteno jedním dechem. Nina se umí ptát, už jen to, že měla možnost takové lidi vyzpovídat. Profesorka, řidič privilegovaných, vysokoškolačka, důchodkyně (která stále věří své realitě), převaděč, dělník/šmelinář... ti všichni poskytli své svědectví po tom, co z KLDR uprchli. Osudy všech a koho zanechali a ohrozili tak "doma".. Něco z toho se nedá pochopit, ale kdo jsme, abychom soudili.
Nina Špitálníková je pro mě osobně nejpovolanější česká autorka píšící o státu Severní Korea. Rozhovory s lidmi jsou velmi lidsky vedené, nemají za cíl kohokoliv soudit, a nechávají na čtenáři, aby si sám udělal názor na jejich životy. Některé příběhy mě opravdy vzaly za srdce, po dočtení jsem byl o to víc rád, že žiju tam, kde žiju, a že mám ty možnosti, které mám. Doufám, že budoucnu vyjde podobných rozhovorů více.
Na úryvek z této knihy jsem narazila na střední škole. Následně jsem uvážila, že by nebylo do věci knihu přečíst celou. Myslím, že jsem se doposud nesetkala s dílem na toto téma, tedy jak to vlastně v této Koreji „chodí“. I přesto, že jsem četla negativní recenze a komentáře, kniha mě zaujala a velmi se mi líbila, četla se sama. Tato kniha dokonce vyhrála cenu Magnesia Litera 2021.
Hodně zajímavý pohled do jedné z nejuzavřenějších a nejtotalitnějších zemí na světě.
Zaujalo mě, jak někteří tázaní obdivují taktéž komunistickou Čínu jako bohatou zemi, kde je všechno k dostání - trochu podobná situace se západním Německem pro nás v 80. letech a doslova mi dech vyrazil poslední rozhovor se stařenkou, která sice utekla na jih před hladomorem, ale na KLDR a tamní způsob řízení společnosti do té doby, než propukl hladomor, přesto nedá dopustit.
Určitě doporučuji si tuto knihu přečíst.
Tak tahle knížka mě fakt dostala. Nemám ráda knihy psané rozhovorem, ale tady je to naprosto na místě. Skvěle zpracované.
Všichni víme že život v Severní Koreji je špatný, ale až po přečtení zjistíme jak moc, jestli se tomu vůbec dá říkat život. Je tohle vůbec možné? V 21. století?
Doporučuji přečíst všem, člověk si pak uvědomí že se vlastně máme dobře oproti tomuto peklu na zemi... Rozhodně jsem nečetla naposledy.
Série rozhovorů se sedmi Severokorejci, kteří se dostali ze své země. Oceňuji různorodost respondentů. Co mi však chybělo, bylo třeba i krátké zakončení každého rozhovoru tím, jak se jednotliví lidé začlenili do společnosti, ve které žijí dnes.
Štítky knihy
totalitní stát rozhovory Severní Korea komunismus ideologie Magnesia Litera vládní sledování občanů (surveillance) severokorejští vůdci
Autorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Kniha Svědectví o životě v KLDR je v
| Právě čtených | 60x |
| Přečtených | 4 143x |
| Čtenářské výzvě | 1 582x |
| Doporučených | 419x |
| Knihotéce | 644x |
| Chystám se číst | 1 293x |
| Chci si koupit | 429x |
| dalších seznamech | 13x |
Kniha psána ve formátu rozhovorů s uprchlíky z KLDR, s pěknými ilustracemi. Zajímavý kontrast ve výpovědích byl, že každý zpovídaný pocházel z odlišné vrstvy, z tzv. songbunu, kastovního systému a měl tak velmi odlišné životní zázemí a privilegia. Člověk by si skoro až myslel, že čte úryvky z nějakého dystopické románu, z fikce, nikoli že drží v rukou knihu, která obsahuje reálné životní příběhy. Člověk si pak uvědomí, že se vlastně má dobře... Určitě se ještě mrknu i po dalších knihách autorky.