Pokořená nevěsta

18.08.2013

To je šílené – mé první myšlenky vedly k tomuto názoru. Zpočátku se zdálo, že se jedná o zcela jednoduchý a běžný příběh bez pořádného návdavku akce či zajímavé zápletky, ale po otočení několika dalších stránek jsem svůj názor začala pozvolna měnit. Dle mého gusta se sice stále nejednalo o příběh, který bych si normálně s radostí přečetla, přesto se tu a tam objevilo něco, co stálo za zasmání nebo za kladné zhodnocení.
Tak nějak nevím, co si myslet o hlavních postavách. Byly chvíle, kdy se mi líbily a jindy se mi zase zdály nudné, že jsem měla takovou chuť knihu zaklapnout a zahodit jak nejdál to šlo.
Oba, ač docela normální se mi pořád nepozdávali. Asi to bylo tím chlapem. Jsem zvyklá, že jsou to vždycky takový tvrďáci nebo prostopášníci, proto jsem se divila, co se to tu vyrojilo za individuum. Na chlapa zachovával docela klidný přístup, když našel na zemi ve své knihovně docela cizí ženskou, která se tam válela a vykřikovala, že se tu válí v kaluži krve, a přitom se jen lehce škrábla. -_- A navíc, když ještě zjistil, že se tam vkradla oknem, které neváhala rozbít, aby dokonala svou dalekou pouť za záchranou. No, plus pro něj. :))
Já osobně, kdybych našla u sebe doma cizího člověka, buďto bych začala vřískat nebo se zatraceně rychle chtěla dobrat odpovědi, proč se tu vyvaluje na koberci a udržovala bych od něj patřičný odstup s nějakou zbraní v ruce, kdyby se náhodou dotyčný chystal něco podniknout ve svůj prospěch. Nikdy nevíte… :D
S tím dobráním k důvodu, proč má ve své knihovně dočista pološílenou ženskou (jak ho na chvíli napadne), se to nijak rychle nehne. Ona dotyčná totiž polovinu času stráví tím, že blábolí o úplných nesmyslech, co se týče její tety, něco kolem svateb a nějaké paní Vander...kdo-ví-jaké. Z toho by se asi jeden zcvokl,…. ale pan Justin si zase udržoval klidný postoj a trpělivě naslouchal. Takže nějaká ta kladná vlastnost by se připsat k dobru dala.
No a samotná Evelyn Whyteová? To je jednoduché: šílená ženská (jak už byla několikrát nazvaná), která stůj co stůj chce zachránit svatební agenturu své tety, která zdrhla do Paříže se svým manželem či kdo to vlastně byl. Avšak podstatné je to, že vzala vítr a agenturu nechala napospas svému osudu. A tak se na scéně objevila Evelyn a jala se zachraňovat krachující, ale u zákazníků vážený a hojně vyhledávaný podnik. Nedbala na to, že její poslední zorganizované svatby se staly fiaskem, ať to bylo ledovou labutí, která se stačila roztéct, než přišli první hosté nebo nevydařeným jídlem. Možná si udělala u společnosti velkou ostudu, ale nehodlala vzdát poslední šanci na záchranu podniku, při příležitosti uspořádání svatby pro dříve řečenou paní Vander.. a-tak-dále, která si vyžádadla, aby se oslava uskutečnila na panství Justina Powella.
A tak se vydá za Justinem, o kterém se díky malé příhodě před deseti lety mylně domnívá, že je to nenapravitelný svůdník… ale skutečnost je kapku jiná.
Nooo, dál už není co popisovat, každý si asi domyslí, co se mohlo a dít a jak to skončí… snad až na menší rozmíšku s dalším tajným agentem, kterého Evelyn nakonec honí s nožem v ruce – tady se naplno projeví její ujetost.:D
Každopádně, jestli si chcete užit trochu humoru, tak to stojí za přečtení… :))