Súmrak dňa
Kazuo Ishiguro
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309974/bmid_sumrak-dna-yZ9-309974.jpg
4
670
171
Pán Stevens niekoľko desaťročí pracoval ako komorník v Darlington Halle, najprv u lorda Darlingtona, neskôr u bohatého Američana Farradaya, ktorý si sídlo kúpil. Príbeh komorníka Stevensa sa odohráva v dvoch časových líniách: v súčasnosti – Stevens dostane list od bývalej gazdinej sídla slečny Kentonovej, a v minulosti, v návrate do čias, keď spolu v sídle slúžili. Súčasný majiteľ navrhne Stevensovi, aby si vzal pár dní voľna. Stevens ponuku využije na cestu po Británii s cieľom stretnúť sa so slečnou Kentonovou a zistiť, či je v manželstve naozaj taká nešťastná, ako naznačila v liste. Na ceste po Anglicku rozjíma nad hodnotami a tradíciami v povojnovom Anglicku, keď sa starý svet so svojimi istotami rúca, nad vzťahom k otcovi, ktorý tiež bol v Darlington Halle komorníkom, no najmä nad podstatou pojmu dôstojnosť, ktorá podľa Stevensa odlišuje mimoriadne kompetentných komorníkov od tých „veľkých“ a je to dar od prírody tak ako ženská krása. Stevens sa napokon naozaj so slečnou Kentonovou stretne. Toto stretnutie odhalí príbeh nešťastnej lásky dvoch ľudí, ktorí sa celý život milovali, napriek tomu sa medzi nimi nevyvinul iný než profesionálny vzťah, a to pre Stevensovo úsilie byť lojálnym, „dôstojným“ komorníkom bez štipky emócií či nároku na vlastné úvahy o povahe sveta a osobný život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
The Remains of the Day , 1989
více info...
Přidat komentář
Ako prvý som videl skvelý film s Anthonym Hopkinsom a Emmou Thompson a až po rokoch sa ku mne dostala knižná predloha. Filmu dávam 4*, ale knihe nemôžem, hoc sa priznám, že som sa jej bál zbytočne. Bál som sa totiž, že ma čaká neskutočná politická nuda. Našťastie, okolo politiky sa autor motá skutočne len symbolicky. Áno, v dome, v ktorom Stevens slúži, sa možno dejú historicky dôležité udalosti, ale prechádzajú okolo neho ako rieka v koryte: ani on, ani ona si nič nevšíma, roky okolo nej plynú a ona je stále rovnaká. Stevens je natoľko „dôstojný“, až občas pripomína autistu. Chápem, že ak je človek zvyknutý na primitívne romance, tak ho Súmrak dňa neosloví, ale mne sa práveže páčilo, ako nenápadne na pozadí bublali city. „Len“ s tým „drobným“ rozdielom, že o nich nikto nahlas nehovorí. A tak roky utekajú a menia sa na desaťročia a zrazu je na všetko neskoro, čas sa nedá vrátiť. Kniha mi ušla rýchlo, bavila ma, ale nemôžem úprimne povedať, že by ma nejak zvlášť strhla. Ak by som si mal vybrať, či si ešte raz pozriem film alebo prečítam knihu, vybral by som si film.
(SPOILER)
Velmi silný prožitek autor přichystal pro svého čtenáře.
Klademe si otázky a hledáme vlastní odpovědi, ať patříme to té či oné společenské třídy.
Každý ví, že nemůže tvrdit, že se ho netýká, co se právě děje ...
Nezáleží, jak dlouho spokojeně či nespokojeně žijeme, ale jak se projeví laskavost v našem rozhodnutí.
Jak projevit svou lidskou podstatu , tedy žít a nechat druhého taky žít, aby i on si mohl svobodně utvořit vlastní názor a vnímal odpovědnost za svůj život i svojich potomků.
Autor odhaluje rozmařilost elit, naprostou vyprázdněnost a odtženost od
reality, kde pro soucit s druhým, místa není. Fašismus je slepý.
/PS:Opět "elitářům" hákové kříže nevadí...? opět nevadí ani bezpočet zbytečně mrtvých... pro elitářský život ?
Umí elita rozeznat humanitní pomoc od útočných zbraní? Pro mnohé tragická ztráta a pro několik vyvolených zisky?
Promění elita jedním klikem občany ve vojáky? Dopis odeslaný do datové schránky je považován za doručený...?!/
Kniha splňuje mrazivé téma čtenářské výzvy.
Přečteno: 871, hodnoceno: 82% - 669krát, komentováno: 169, nejvíce palců: 119 alef.
Doporučuji.
Doporučení výstižně vyjádřila v závěru svého komentíře: cérka 30.3.2024.
Audiokniha
Čte Jan Vlasák a čte opravdu bravurně.
Hodnotím 5*
Kniha je bravurně zpracována. Celý příběh je vystavěn pouze na vyprávění, vzpomínkách a popisech pana Stevense, majordoma, který celý svůj život věnoval službě. Oddaně slouží svému pánovi, je vždy stoprocentně loajální, profesionální a nikdy, nikdy neprojevuje své city. Ve skutečnosti je to, ale velmi citlivý člověk.
Vyprávění je opravdu "hutné", první čtyři kapitoly jsem si musela pustit několikrát a poslouchat opravdu pozorně, jinak jsem se okamžitě ztratila. A to by byla opravdu škoda, protože pak jsem konečně pochopila autorovu genialitu. On se totiž dokonale a skvěle vcítil do světa "pod schodištěm" a včlenil do něj podstatnou část historický události od 20 let do 50 let minulého století.
Až při psaní tohoto komentáře si naplno uvědomuji, jak velká škoda by to byla si tuto knihu nepřečíst.
Kazuo Ishiguro se obecně řadí mezi mé oblíbence, ale musím se přiznat, že tato kniha mi úplně nesedla a dočíst ji byl pro mne jeden velký boj. Po Neopouštěj mě a Klára a Slaunce jsem čekala něco úplně jiného, což zahrnovalo rozhodně i více akce, jíž je zde opravdu poskrovnu. Veškeré dění se v podstatě odehrává ve vzpomínkách majordoma, který se svému pánovi a tedy i své práci oddal natolik, že mu jeho vlastní život zcela protéká mezi prsty. Musím ovšem vyzdvhnout vynikající psychologické vykreslení a vývoj hlavní postavy, což zcela jistě pohání příběh dopředu. Příběh, do jehož hloubi se však čtenář musí pracně propracovat tak trochu oklikou a číst mezi řádky; a především překonat to dlouhosáhlé, někdy téměř nekonečné vzpomínání na dění v panství. To zahrnovalo nejen povídání o důležitých hostech a politickém dění, ale i každodenních okolnostech v životě majordoma, jako např. záležitost leštění stříbra, a tak dále - což není zrovna něco, o čem by mě bavilo číst.
Naprosto rozumím tomu, proč má román tak vysoké hodnocení; rozhodně se jedná o kvalitní četbu, která je ve své podstatě geniální (svým jednoduchým námětem, rozvíjejícím se na základě dokonale zpracované psychologie hlavní postavy), pro níž jsem prostě jen nebyla to správné cílové publikum.
Nedočteno. Dvakrát jsem se ke knize vrátila. Jak naivní jsme byli před Mnichovem. Připadala jsem si jak zavřená v některém sídle z detektivek Agáty Christie. Příliš depresivní. Rekapitulace dosavadního života Majordoma věrně sloužícího svému pánu.
Jedna z takových těch knih, kdy od prvních pár vět víte, že čtěte jednu z Těch Knih. Mistrovsky napsáno. Vrstva na vrstvě na vrstvě.
Pan Stevens se nejspíš už narodil v livreji, s mateřským mlékem sál i důstojnost majordoma panského sídla a výchovou pozbyl veškeré emoce a schopnost elementárních projevů citu ve chvílích, kdy je potřeba vystoupit z role a jednat empaticky.
Nádherný ,vytříbený text, skvěle hlavně působí to nevyřčené. Moje první setkání s autorem a určitě ne poslední.
Chce to nejen umění takový příběh napsat, ale i ho přečíst.
Ačkoli chápu sdělení, jeho vzpomínky mě nebavily.
Jenomže jinak to napsat nešlo, takže je to spíš moje chyba.
Kniha je výborná byť není úplně pro čtenáře, kteří si u knih potrpí na takové zhýralosti jako je akce a dějovost. Odehrává se v podstatě během několika dní, během nichž se hlavní hrdina majordomus Stevens každou chvíli zamyslí, zahledí kamsi do prázdna a zavzpomíná na událost před dvaceti lety a dá nám nahlédnout do svých pocitú? No..., spíš je to tak, že i ty pocity musíte luštit trochu mezi řádky, jelikož Stevens je takový ten anglický majordomus ze staré školy, oddaný, s kameným ksichtem, dokonale zpúsobilým podávat čaj o páté a znalým toho, kde přesně má ležet lžička na dezert. Vyrústal ve světě, kde jeho otec byl majordomus, otec jeho otce byl majordomus i otec otce jeho otce byl majordomus. Dává nám čtenářúm nahlédnou do světa, kde největší pocity štěstí a uznání zpúsobí profesionálně zvládnutá situace a drobný kompliment lordstva na vyleštěnou sadu stříbrných příború. Což většina z nás odsoudí jako promarněný život z nevědomosti. Problém je, že Stevens není tak úplně nevědomý a mezi řádky, teď myslím ještě víc mezi řádky než co jsem psal předtím, jsou cítit pochybnosti o smyslu toho všeho. Nebyl by Stevens šťastnější, kdyby zbouchnul tu žábu co se tam kolem něho motala? Všichni přece víme, že rodina a hypotéka jsou univerzálním receptem na štěstí nebo ne? Na tomto příběhu se mi líbí právě ta balance na pomezí dvou světú aniž by autor nějak tlačil na jednu nebo druhou stranu a je na čtenáři aby hodnotil, posuzoval, ...a myslel.
Čistá melancholie. Majordomus, který vzpomíná na staré dobré časy a jakoby mimochodem tak odhaluje bezútěšnost osudu sluhy, který dbá hlavně na "důstojnost". Ponuré. Výborně vykreslené.
Audiokniha
Knížka se mi moc líbila. Celá kniha je vyprávění majordoma Stevense, dovedu si představit jak se svými zásadami a stylem jednání, dokáže tato postava jít na nervy. Ale já jsem pro něj měla pochopení a snad mi ho bylo i líto. Jaký by prožil život, kdyby dokázal pustit své pocity ven? V knize se nic "velkého" neděje a přesto se tam děje všechno.
Krásně se to poslouchalo, hlas pana Vlasáka se skvěle hodil.
(SPOILER) Krasosmutnění ruměnců pod prachovkou salonní oddanosti. Livrej = roucho, všechno. Komorní bytí. V klopě šero. Tam není žádné místo pro vonný šeřík.
Já jsem stejnej trotl jako Stevens, tak jsem pro něj měla pochopení. Navíc, výchova dělá ranec, takže když jste vychován jako sluha, tak jako sluha taky myslíte. Dneska samozřejmě všichni hrozně víme, že osobní zodpovědnost bejt musí, přes to vlak nejede, ale šáhněme si na nos - kolik z nás dělá ve firmě, kde nám nejde úplně všechno pod nos, a přece neodejdeme... Každopádně ale úžasný psychologický náhled.
(taky si myslíte, že byl do slečny Kentonové přece jen trochu zabouchnutej??
Bála jsem se, že to nedám. Zbytečně. Dokonalý jazyk a vyjadřovací styl autora (a překladatelky) mě vtáhly na první dobrou.
Jemné popisy krajiny, vnitřní svět osamělého majordoma z něhož postupně plasticky vystoupí souzvuk japonského a britského ostrovního pokrytectví a strachu o "ztrátu tváře".
Bublá to ve vás nesympatií, ale i díky mnohým životním zkušenostem s rudým pokrytectvím a pokřivenostmi různymi lidskými 'systémy' naleznete snad i soucit s mužem, co se tolik snaží ze svojí škrobenosti a až falešné poslušnosti nevystoupit?
Ale, kde je hranice mezi loajalitou a přisluhování zlu?
Skvěle vystavěný děj. Nastavené zrcadlo.
6/6
Byl to zapas. Zapas s formou. Forma vs. Ja 10:0 ;)
Zpocatku to bylo fajn, zacetla jsem se a asi byla chyba, ze to casove neslo na jeden zatah a pak uz to neslo. Bylo utrtenim to docist. Oddany sluha pysny na svou dustojnost, kterou ovsem nemel, stejne jako poztracel i duvtip a krhticke mysleni. Tento styl psani mi nesedi, neznam film a budu rada, pokud bude lepsi nez kniha.
Myslím, že pán Stevens sa stal mojím obľúbeným nespoľahlivým rozprávačom – a bolo pre mňa veľmi príjemné (ako čitateľku) i bolestivé (ako človeka) čítať jeho príbeh medzi riadkami; príbeh človeka, ktorý svoj život zasvätil chimére, no prišiel na to príliš neskoro. Alebo vlastne ani neprišiel. Bojí sa prísť. A preto sa bojí odísť – odísť zo sveta svojich zvykov, svojej roly, svojej „dôstojnosti“. A čitateľ (netrpezlivo) čaká, či napokon naberie odvahu...
Oprávnená Bookerova cena.
Výborné čtení, pokud umíte číst mezi řádky a pochopit nevyřčené. Majordomus nám celým příběhem vysvětluje, co je to důstojnost. A přitom mám dojem, že pláče nad svým zmařeným životem, nevyužitými možnostmi být něčím víc než "majordomem na prvotřídní úrovni".
Hlavní postava, majordomus Stevens, mi celou svou osobností mnohem víc než Angličana připomíná typického Japonce. Zvláštní. Zjevně není jednoduché překročit vlastní stín.
Štítky knihy
Anglie zfilmováno anglická literatura společenské romány komorníci Bookerova cena služebnictvo sluhové, lokajové
Autorovy další knížky
| 2017 |  Pohřbený obr |
| 2018 | Neopouštěj mě |
| 2010 | Soumrak dne |
| 2022 | Klára a Slunce |
| 2019 | Vybledlá krajina s kopci |
Kniha Súmrak dňa je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 875x |
| Čtenářské výzvě | 285x |
| Doporučených | 54x |
| Knihotéce | 192x |
| Chystám se číst | 413x |
| Chci si koupit | 76x |
| dalších seznamech | 11x |
Nezapomenutelná kniha. Loajalita a oddanost ve službě na úkor vlastního štěstí. Krásný i film.