Šumavská trilogie
František Hobizal
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/110020/mid_sumavska-trilogie-65e217cc3af47.jpg
4
50
19
Podtitul: Schreinerské kořeny / Schöningerské pastviny / Údolí Vogelsang Skutečný příběh obce Cudrovice v česko-německém pohraničí. Poválečné události, odsun německého obyvatelstva spolu s morální devastací obyvatelstva českého vedly až k úplné likvidaci obce. Dnes zbyla z Cudrovic pouze jedna turistická cedule, otlučená kaplička zády k silnici a několik zakopřivených míst, prozrazujících někdejší stavení.... celý text
Přidat komentář
Odchod Němců a příchod nových osídlenců, často zlatokopů, v dalších dvou dílech pak život katolíků a údajných nepřátel lidu za komunistů. Autor cílí na čtenáře věřícího, jiným by se mohlo zdát, že až příliš “tlačí na pilu”. Katolickou.
Docela se mně to líbilo. První část čtyři *, druhá tři a půl, třetí část tři *.
Poetická kniha o poetickém místě, o mé Šumavě. A o hluboké víře. Autor prostřednictvím postav naťukává několik kontroverzních témat, poukazuje na problémy z různých úhlů, ale nevynáší soudy. První část, kde šlo o odsun Němců ze Sudet, se mi líbila nejvíc, je to moc poutavé čtení. Další dvě části mě zaujaly hlavně z profesního hlediska, třeba taková činnost okresního církevního tajemníka z pohledu faráře, činnost (soudružského) správního aparátu, likvidace kláštera, špiclování během kázání, vykonstruovaná obvinění. Autor sem tam připomíná i "velké dějiny," což je důležité pro kontext děje. V poslední části mi přišlo, že je tam "moc lásky" na úkor vytěžení vzpomínek (autora i pamětníků) z konce 50. let, ale je pravda, že se tím provazuje tématická linie s první částí a kruh trilogie se důstojně uzavírá.
Jediné, co mě potrápilo, bylo, že autor si v rámci uměleckého procesu upravil názvy míst, německé i české, takže bylo složitější identifikovat lokality na mapě.
Poválečné události v šumavských lesích zaobalené do romantického roucha. Stejně zůstalo smutno z toho, jak dokázali Češi zamést s Němci bez ohledu na to, jestli to byli nebo nebyli náckové. Poslouchal jsem audioknihu, co ještě umocnilo zážitek ohledně německé výslovnosti češtiny. Skvělá knížka na dlouhé zimní večery.
Milé, milé, milé - opravdu jsem nečekala tak pěkné vyprávění o Šumavě, moc jsem si to užila.
tři novely o krásné Šumavě, co víc si přát. velmi příjemné čtení o osudech šumaváků, nejvíce mě zaujala otázka ateizace, asi proto, že se moc ke knihám, které napsal kněz, nedostanu. samozřejmě mi zde nechyběl jakýsi sentiment a "šumavský životní styl" (možná je to ale můj osobní problém a každé knize z této oblasti si ho přimyslím). jsem ráda, že jsem na knihu natrefila.
"Nenajde se v Čechách nic krásnějšího nad jižní Čechy se Šumavou a Pošumavím. Je to kraj tak rozmanité krásy, že si těžko vybereš, ale můžeš vybírat dokonce i podle momentální nálady..."
"Jako vlny stále vyšší a vyšší se zvedají na obzor a lemují všechno a vyráží ti dech."
"Ale nejlépe si zatančili Johánek s Mariandl. Nežně vyšlapují, hledí si do očí a Johánek a ptá své ženušky: Vzpomínáš ještě na naši svatbu ? Krásné kývnutí je odpovědí lásky"
.... také jsem se nedokázala neuchechtnout nad touto pasáží a přišla mi lehce povědomá.
"Prezident republiky jezdí třemi automobily, úplně stejnými, se zakrytými záclonami, se starostlivou Martou, která ani není komunistkou. Jezdí, ale často "pod parou", že o sobě ani moc neví. Všechno mu to leze na mozek, řekl urážlivě dědek Šnirců"
Zdravim,knihu jsem precetl přes vikend a musim rict,ze me uplne vtáhla do deje.Je mi 53 let,Sumavu miluju,lidi,prirodu a pravdive pribehy,jako byla tato kniha.Uz mockrat jsem videl stare lidi s německými registračními značkami na autech,jak sedi na kamenych snosech,ktere oddelovali kdysi pozemky a zahrady,sady a mají oci plne slz,protoze jsou na mistech,odkud je vyhnali,kde bydleli jako deti .Nebudu psat kdo za to mohl,vsichni to vime.A ze to nebylo jen na Sumave,vime urcite také.
Kniha dobra,ze ji psal farar,kterym sli také po krku,tak o to je pravdivejsi.Za me dobry :-)
Renatecka píše, že čekala od knihy více a nedočetla. Já naopak. Myslela jsem, že to bude tak trochu suchopárné povídání, když je autorem farář. A tak jsem byla mile překvapená. Možná, že třetí část má opravdu sestupnou tendenci co se týká děje. Pro mne má však neobyčejné kouzlo kraje, kde se odehrává. P. František Hobizal miloval Šumavu a lidi. Na všem našel něco krásného a milého. Navíc nám to dokázal i slovy přiblížit.
Schreinerské kořeny - 1945-1946 - Šumava -drsný a krásný kraj kolem Bobíka - odsun / bebo spíš vyhnání/ německých obyvatel
Schöningerské pastviny -1950-1952 - Šumava, krajina pod Kletí - nástup vlády jedné strany
Údolí Vogelsang - 1957-1959 - Šumava, Sušice, Kašperské Hory, Rejnštejn - opět česko-německý problém - ateizace, pronásledování režimem
Všechny tři novely jsou z části založené na skutečných událostech, některé postavy a jejich příběh jsou fikce, ale jiné zase jsou skutečné. Děj všech tří je lehce propojen.
Knihu jsem přečetla za tři dny a bylo mě líto, že už jsem na konci. Místa děje Šumavské trilogie docela dobře znám, Šumavu mám moc ráda a prošla jsem ji jako tramp. Přesto jsem v této knize objevila místečka, kde jsem ještě nebyla. A tak už o víkendu to začínám napravovat.
Nezbývá mi nic jiného, než knihu doporučit ke čtení. Nedejte se odradit, že se zde objevuje i náboženství a Bůh. K té době to prostě patří. Pro mne tohle bude jedna z nejvíce ceněných knih v tomto roce. A také první kniha do letošní výzvy.
Výzva 2019 - 14. Kniha o vašem oblíbeném místě,zemi
Ano honajz to trefil dobře. Myslím tím sestupující tendenci novel. Ta první je čtivá a vypovídá:
1. Že fírer komunistů Kléma Gotwald řekl málokdy něco pravdivého, ale jeho "Není Němec jako Němec" má cosi do sebe, i když on to myslel kapánek jinak.
2. Komunistům nelze upřít zřejmě jeden rekord . Udělali svou ideologií (a nejenom jí) to, že Česká republika je v počtu ateistů ve vztahu k celkovému počtu obyvatel, pravděpodobně na 1.místě v Evropě.
Zejména u poslední novely mi vadilo rozdělení postav pouze na dvě skupiny: černé a bílé.
Ale kniha je hezká v tom, že přibližuje čtenáři i krásy Šumavy . Kdo z nás navštívil Bavorsko (tam za Strážným) musí uznat, že i česká část Šumavy má opravdu cosi do sebe.
Trilogie je psána nostalgickým, starým stylem a chvíli mi trvalo, než jsem se začetla - plno postav jen krajně představených, přeskakování obrazů. Ale to se zlepšilo a F. Hobizal mi příblížil krásnou přírodu a hory Šumavy takové, jaké byly před několika desítkami let. A výstižně zdůraznil, že lidi i nelidi jsou tady v každé době. Ideální pro čtenáře Klostermanna, Němcové apod.
Znala jsem autora minimálně z vyprávění známých a přátel. Vychází z vyprávění pamětníků i vlastní zkušenosti. Kniha má své kouzlo i hodnotu pro nás, co jsme odsun a následný život v pohraničí nezažili.
Upřímně, čekala jsem mnohem, ale opravdu mnohem víc. Toto téma mě zajímá, ale ke čtení knihy jsem se musela dokopávat a ani jsem ji nedočetla. Tak tak jsem zvládla 1. část Schreinerské kořeny. Nuda.
Smutné a krásné čtení zároveň. Smutné v popisu vyhnání původních obyvatel Šumavy a celkově až neuvěřitelně pomstychtivé a nenávistné atmosféře po konci druhé války ze strany Čechů a konče necitlivým dosídlením převážně nekulturního cizího obyvatelstva a celkovým úpadkem všech hodnot. Krásné čtení lze naopak najít v syrovém a poetickém vyobrazení nádherné a zároveň drsné přírody Šumavy.
Jde o soubor tří novel, volně na sebe navazujících, jež pojí jedno místo na Šumavě (a jeho okolí). Novely mají žel sestupnou tendenci - první je vynikající a popis míst, lidí, prostředí dokonalý, člověk jako by byl u toho. U zbývajících dvou novel trošičku upadá jak příběhovost, tak popis prostředí i postav, ale přece jen jde stále o mírný nadprůměr. Podobných příběhů z pohraničí oné určité doby přece jen není moc.
Autor v knize popisuje napjatou atmosféru konce čtyřicátých a počátku padesátých let a pohnuté osudy jednotlivců i celých rodin, a líčí nádheru šumavské přírody.
Štítky knihy
Šumava faráři 40.-50. léta 20. století autobiografické prvky sudetští Němci osidlování pohraničí římskokatolická církev poválečné odsuny Němců
Autorovy další knížky
| 2004 |  Šumavská trilogie |
| 2001 |  Cesta k nebi |
| 2004 | Annáš |
| 2007 | Budějovická trilogie |
| 2002 | Humor v církvi dovolen |
Kniha Šumavská trilogie je v
| Přečtených | 64x |
| Čtenářské výzvě | 13x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 9x |
| Chystám se číst | 23x |
| Chci si koupit | 4x |
| dalších seznamech | 1x |
Velmi citlivě zpracované téma odsunu.
Přitom mám pocit, že se autor nebojí prezentovat pravdu. Nic zbytečně nelakuje na černo nebo bílo. Objektivní a vyvážené, je to příběh o tom, že všude se našli lidé dobří i zlí, ta doba byla hrozná. Rozum a lidskost dost pokulhávaly. Občas se zapomíná i na to, že ti lidé, kteří se na tom tryznění podíleli za sebou mají útrapy války a taky si prožili své.