Trápení
Richelle Mead
Sukuba je nadpřirozená bytost, která smí po libosti měnit podobu a jediným jejím úkolem je svádět. Zní to tak lákavě! Dívka může být, kým chce, její šatník je nevyčerpatelný a smrtelní muži by udělali cokoli pro její pouhý dotek. No, vlastně za to platí svou duší, ale proč zacházet do přílišných podrobností? Avšak život Georginy Kincaidové, sukuby ze Seattlu, není ani zdaleka tak exotický. Pracuje v knihkupectví a její šéf je poměrně nesnesitelný uťáplý chlap. Nesmrtelní přátelé si z ní nepřestávají dělat legraci kvůli jedné její dávné proměně. A nejhorší ze všeho je to, že si nemůže vyjít na rande, aniž by z dotyčného muže nevysála život. Ona by přitom dala všechno na světě za to, kdyby se směla dotknout slavného a neodolatelně krásného spisovatele Setha Mortensena! Snění o Sethovi však bude muset počkat, protože ve světě nadpřirozených bytostí se začíná dít cosi podivného... a velmi nebezpečného. Georgina se proti vlastní vůli stává aktérkou souboje mezi dobrem a zlem...... celý text
Přidat komentář
Na rovinu: spíš se nejedná o (urban) fantasy jako takovou, ale o lehkou až střední erotiku smíšenou s červenou knihovnou. Fantasy to má leda tak omítku, navíc díl od dílu slabší.
Knihu jsem četla kdysi jako náctiletá a kniha mi přišla úžasná. Teď po nějaké době jsem se ke knize vrátila, kvůli čtenářské výzvě. A musím říct, že mi kniha je sice dobře napsaná, ale nějak se mi do ní nepovedlo začíst, pravděpodobně je to tím, že jsem jí kdysi už četla nebo změnou preferencích.
V nácti mi kniha přišla kniha přímo překypující sexem, ale teď už mám nejspíš díky čtení erotických knih měřítko posunuté jinam
Hlavní postava sukuba Georgina je mi strašně sympatická a sledovat, jak se snaží nezaplést s introvertním spisovatelem aby mu neublížila, mě strašně baví.
Četla jsem několik záporných recenzí, že tato série se autorce nepovedla a že právě Georgina někoho štve, ale na to si každý musí přijít sám. Hlavně, kdo by se nechtěl cpát jak chce a vypadat pořád dobře? ️
Pravda je, že i když jsem si děj už vůbec nepamatovala, tak hlavního “záporáka” jsem objevila vlastně skoro ihned a tím i celou zápletku, ale vlastně mi to tolik nevadilo a těším se, až si pořídím chybějící druhý díl, abych mohla pokračovat.
Docela hezký rozjezd nové série, rozhodně zajímavý nápad. A i výsledné provedení je dostatečně poutavé, aby si ho cílová skupina jako já dokázala jak se patří užít.
(SPOILER)
Mám ráda Jill Myles a její Deníky sukuby. Onehdá jsem zabrousila na komentáře knihy a našla tam srovnání s příběhy Richelle Mead. A tak jsem si řekla: Richelle je prý lepší, tož si půjčím první díl a uvidíme! Nebudu to protahovat: Mně se pořád víc líbí Jill. Možná, že Deníky Sukuby jsou větší P, takže mohou působit laciněji. Možná, že mají zmršený překlad a možná že Jackie JE naivní a občas se chová nelogicky, na druhou stranu je to "ošklivka", která si polepšila a snaží se popasovat s novou rolí, kterou Georgina (dle svých vlastních slov) ovládá dokonale. (Mimochodem: Už jen jméno Georgina mě iritovalo, ale to je jen můj problém.)
Pokud jsem to z kontextu pochopila dobře, slečna Kincaidová zahájila svoji pouť světem někdy v době starověkého Řecka. To zní velice tajemně a romanticky, ovšem od takové postavy bych čekala, že do 21. století nasbírá pěknou řádku životní zkušenosti, nadhledu a rozumu. Nepřišlo mi. Ba naopak, chovala se - ani ne jako 20+ letá, ale místy spíše jako puberťačka. Údajně jí to pálí (a kupa věcí došla dříve jí než jejím mnohem starším a mocnějším kolegům), ale mě nikterak třeskutě inteligentní a důvtipná nepřipadala. Její slovní výlevy mi nepřišly roztomilé, jen otravné. Ať šlo o monolog v knihkupectví (opravdu ještě někdo kromě hrdinky netušil, že mluví se svým idolem?) nebo naprosto zbytečné urážení konkurenční prodavačky v ezoterickém knihkupectví.
Zápletka s vraždami nadpřirozených bytostí by byla bývala zajímavá, kdyby od počátku nebylo jasné, kdo za tím vším stojí. (Vycházejíc z premisy, že žádná postava v knize není zbytečně, jsem chvíli sázela i na spisovatele, ale to by v příběhu nemohl být nezbytný konflikt, takže jednoduchými počty byl padouch jasný.) Postavy se v situaci ohrožení chovaly silně nelogicky (například si všichni radí, že se musí sdružovat, aby je vrah nepřekvapil, ale zásadně vždy někdo někam odejde sám, včetně hlavní hrdinky) a nikdo mi nijak extrémně nepřirostl k srdci, rozhodně ne Sukuba. (Byť to z pohledu hrdinky i autory byl blbec, pokud bych si s nožem na krku měla vybrat, tak by to byl Carter. Za mě to byla jediná aspoň trochu normální figura ve hře, na rozdíl od Jeromeho, který byl krutě lehkovážný.) Dočetla jsem to celé jen proto, že mě zajímal vrahův motiv. (A opět jsem zklamaná.) Jinak jsem zvažovala, že knihu odložím po první kapitole, což běžně nedělám.
Richelle Meadovou jsem nikdy předtím nečetla, jako teenager bych asi z knihy byla odvařená víc a koupila bych si celou sérii, takto si ovšem nejsem jistá, zda si kdy přečtu slavnou Vampýrskou akademii, která - jak jsem zpětně zjistila - je také z pera autorky.
Ale dobře, abych jen nehaněla, odhalení s dvojčaty bylo nečekané, únik pachatele taky (ale autorka si ho asi šetří do pokračování), konflikt hlavní hrdinky a vztah k Sethovi slibují, že by z toho i něco mohlo být, ale nic z toho by nevytáhlo hodnocení na výš než dvě hvězdičky. Tu třetí dávám za poslední větu knihy: Andělé nikdy nelžou.
Příběh o sukubě, která se zuby nehty brání lásce jen proto, aby někomu neublížila a přesto netouží po ničem jiném, než po někom blízkém je nevšedním námětem. Jenže tahle kniha mě nezastihla v tom správném rozpoložení. I když mě příběh bavil, tak jsem se chvílemi musela do čtení nutit, ale to dávám za vinu spíše své únavě než příběhu jako takovému a proto se k této sérii vrátím až budu na tento příběh lépe naladěna.
Po čtení Vampýrské akademie a Pokrevních pout jsem se rozhodla vrhnout i na tuto sérii a musím říct, že nelituji. Celkový námět se mi líbí a postavy mi přijdou sympatické. Roman i Seth mě zaujali a už se na ně těším v dalších dílech. Kniha nemá moc stránek, tak se čte velmi lehce a rychle.
Na pět to asi není, ale mám ráda tohle téma. Ty upíři, andělé, sukuby a tak dále. Myslím, že to bylo pěkně sepsané a mělo to nějakou dějovou linii. Když to tak vezmete, vlastně byla hlavní hrdinka docela obyčejná. Ne, špatně řečeno. Když se podíváte na hrdinky jinde. Jsou vyvolené, všemocné a objeví se u nich nějaká extra schopnost. U Georgie je jasné, že je silná, ale ne tak silná. Nebyla to ona, kdo porazil Helenu s Romanem, byla tam hlavní hrdinkou, a byla dobrou hlavní hrdinkou, ale nebyla to taková ta typická Mary Sue, co nakonec zachrání situaci. Nebo aspoň ne úplně sama.
Četla jsme od této autorky série Pokrevní pouta a Vampýrskou akademii a milovala je. Hlavní hrdinové byli úžasní. Děj byl úžasný.
Tohle byl ale takový průměr. Děj mi opravdu dost předvídatelný. Georgina mi jako hlavní hrdinka moc nesedla. A Seth byl tak nevýrazný, že jsem si ho nedokázala oblíbit.
Jediná zajímavá postava byl překvapivě Carter :)
Druhý díl si přečtu, ale jen proto, že už ho mám doma. Kdybych si teď měla knížku koupit, nedělala bych to.
(SPOILER)
Jsem jediná kdo fandil Romanovi? :D
Myslím ohledně toho aby byl s Georginou obzvlášť po tom co řekl ze toho nechá a odejde s ni.
Jinak kniha je lepší průměr. Nemusím se k ní v budoucnu znovu vracet ale nemám problém ji někomu doporučit jako oddechové čtení.
Tohle jsem začala číst na základě komentu pod jinou sérií o sukubách. Prý tohle je o moc lepší. Tak po prvním díle musím říci, že ne. Čekala jsem něco akčnějšího a zkušenější sukubu, no tohle se táhne. Kdybych nebyla zvědavà jak to všechno dopadne, tak další díly nečtu.
Taková oddechovka, ale nějak mě to úplně nepohltilo a do dalších dílů se mi nechce.
Richelle Mead je zárukou návykového čtení a lék na těžkou čtecí krizi. Její Sukuba je oproti Vampýrské akademii a Pokrevním poutům čtení úplně jiné čtení, ale vlastně stále stejné - skvělé, oddechové a opět zdůrazňuji návykové. Jen tentokrát pro dospělejší čtenářky. ;)
"Dívka může být, kým chce, její šatník je nevyčerpatelný a smrtelní muži by udělali cokoli pro její pouhý dotek." No řeknětě, holky, nezná to lákavě? Jenže ono to má samozřejmě háček... :-D Po "dětské" Vampýrské akademii jsem se obávala, jak se mi bude tahle série číst, ale strachovala jsem se zbytečně. Hned mě to vtáhlo do děje, Georginu jsem si okamžitě oblíbila, a to, že pracuje v knihkupectví spojeném s kavárnou, je velký bonus. Popis erotických scén je v pohodě, není to přehnané ani směšné, jak tomu často v některých knihách bývá.
Kniha je naprosto skvělá. Čtu ji už po několikáté a pokaždé jsem z ní stejně nadšená. Mám ráda erotiku v knihách a tady je je tak akorát. Líbí se, že má kniha i vtipné scény. Za mě jedna z nejlepších knih, ale na pokrevní pouta to nemá.
Štítky knihy
americká literatura andělé démoni sukuby pro dospívající mládež (young adult) nefilim
Autorovy další knížky
| 2009 |  Vampýrská akademie |
| 2011 | Poslední oběť |
| 2011 | Pokrevní pouta |
| 2011 | Trápení |
| 2010 | Stínem políbená |
Kniha Trápení je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 1 656x |
| Čtenářské výzvě | 32x |
| Doporučených | 123x |
| Knihotéce | 529x |
| Chystám se číst | 364x |
| Chci si koupit | 47x |
| dalších seznamech | 12x |
(SPOILER) Zábavné čtení, příběh mě dokázal udržet zaujatou a napjatou. Bohužel, zvrat šel vidět na kilometry daleko, hlavní hrdinka byla dost nesympatická a často jsem její chování a myšlenky nechápala. Přesto mě kniha překvapila i rozesmála. Ještě musím zkritizovat překladatele, protože se v knize často vyskytují krkolomné věty nebo vyloženě špatné překlady. Takový průměr, k dalším dílům naláká.
SPOILER: Kdo by čekal, že ten největší kretén, bude hlavní padouch? Však byl podezřelý od začátku a zvedal se mi z něj žaludek. Absolutně nechápu co na něm Georgina viděla. Pořád jsem doufala, že mě konec nějakým způsobem překvapí a ono bohužel nic. KONEC SPOILERU