Středověký turista: Poutníci, učenci a špioni na cestách

Podobně jako u knihy Norberta Ohlera Cesování ve středověku jsem nedostal zásadní odpověď na otázku čím se poutníci, obchodníci, studenti... řídili, když chtěli dojít třeba z Prahy do Paříže. Poznatky z cest, popisy měst, způsoby stravování i ubytování jsou zajímavé, ale jak věděli, že na prvním rozcestí mají jít vlevo, jsem se nedočetl. Snad takovou knihu najdu.

Škoda, že se nedochovalo víc skutečných popisů cest.

Tahle kniha ale i tak velmi dobře funguje, jako popis obrazu doby. Jak se dozvědět, jak vypadala středověká města.

Souhlasím s komentářem uživatele Krabat13. Bylo to vyčerpávající a velmi hutné, ke konci už jsem trochu přeskakovala, těch informací bylo mnoho a někdy mírně zmatečné, někdy zajímavé informace prostě zapadly v přemíře textu okolo.
Zajímavé téma a na knihu jsem se těšila. V závěru z toho mám takové rozporuplné pocity. Možná je někdy méně vážně více.

Vyčerpávající, pečlivé, hutné... A současně velká škoda té chaotičnosti. O co působivější by bylo, kdyby si autor vybral nějaké "protagonisty" jednotlivých cest a sledoval je, nevadilo by mi ani, kdyby na nějakých místech přiznaně fabuloval nebo vynechal, jako třeba Čornyj s Žižkou, historickým faktům by to nic neubralo.

V současné formě je pro mě bohužel kniha, na kterou jsem se moc těšil, spíš ekvivalentem vyprávění vašeho extrémně sečtělého a inteligentního strýce na rodinné oslavě, který skáče od jednoho k druhému (tady budeme vyprávět báji o Krkavčím hradu, tady si odskočíme ke slovníčku, tady popíšeme, jak přesně vypadá odlitek nohy Krista, na který se poutníci dívali), ale neumí své znalosti prodat ani historky pořádně pointovat.

EDIT: Jo, a velká poklona překladateli!

Tuhle knihu nepřečtete na jeden zátah, ale přesto je čtivá. Poskytuje totiž vhled do myšlení středověkých cestovatelů a následně jejich čtenářů či posluchačů. Motivy k cestování byly různé - poutě do svatých míst nebo za svatými artefakty, obchodní expanze, jakož i válečná tažení, ale i samotné poznávání cizích zemí, ba i těch tajemných a neprobádaných. Svět jak ho známe, nebyl úplně zmapován, a tak se holá místa postupně zaplňovala. Autor uvádí na příkladech podniknutých cest, s jakými trampotami se takový poutník či cestovatel setkával, jaká příkoří musel často překonávat a rovněž nezamlčuje, že mnoho z nich na takové cestě zemřelo. Cestovali muži i ženy a svět se tomu přizpůsoboval i tím, že vytvářel zázemí v podobě ubytování, stravování a poskytování různých dopravních prostředků (od koní, kočárů, lodí až po velbloudy a muly). Nutno podotknout, že to nebyla levná záležitost, což autor vtipně glosuje na příkladech, kde a kolik poplatků, mýt a cel byl takový cestovatel nucen zaplatit.

Kniha je zpracována s velkou pečlivostí, neboť autor vychází přímo z pramenů, kterými jsou různé zápisy a zprávy z cest, a jejich seznam je úctyhodný. Kniha je rovněž opatřena poznámkami a rejstříkem. Zde se projevuje i poctivá překladatelská práce Marka Sečkaře, jenž do detailu pracuje i s poznámkami ohledně českých překladů středověké literatury.

Autor rovněž zmiňuje vnímání literatury, v níž pracuje lidská fantazie a nechává čtenáře uvěřit v podivuhodné jevy, různé fámy, které jsou pak tradovány dál a dál. V této souvislosti bych zmínila populárně naučné knihy českého medievalisty profesora Eduarda Petrů, který se snažil přiblížit zákonitosti v nazírání starší literatury tehdejšími příjemci (např. Vzrušující skutečnost, Zašifrovaná skutečnost).

Jak se ve středověku cestovalo po Evropě a nejen po ní, to je přesně to, co Vám tato kniha podrobně popíše. Autor musel důkladně nastudovat všemožné středověké cestopisy, aby z toho dokázal vytvořit takové ucelené dílo, jako je tato kniha. Nedovedu si popravdě ani představit, kolik práce za tím muselo stát, ale je to úctyhodné. Každá kapitola, která pojednává o určitém prostředí je ale perfektně zpracována a pracuje umě s fakty a zapracovává je do poutavých myšlenek a vysvětlování proč někdo ve středověku měl vůbec tendenci cestovat, objevovat a poznávat. Četlo se to skvěle, jen bych měl jednu jedinou výtku a to je ta, že tu je až hmatatelně hanebná absence českých zemí. Nebo alespoň Prahy.

Úchvatné putování až na samý konec světa a zpět s prvotřídním průvodcem Anthony Balem a jeho spolupracujícími ambasadory z převážně 14. a 15. století. Unikátní kousek, v němž si doslova projdeme trasy, jimiž procházeli tehdejší poutníci. Autorův způsob vyprávění je strhující, zábavný, čtenářsky vstřícný, dobře přehledný a skvěle lineární, čímž si čtenáře opravdu skvěle povodí. Navíc často prosvítá autorova náklonnost i zkušenost cestovatelská, a tak i pro současnost nabídne nejednu moudrost. Poetický styl psaní pak dostal šperk v podobě poznámkového aparátu, kde se autor přiznává k citacím, které si vypůjčil od "cestovatelů skutečných i smyšlených, středověkých i pozdějších". K poznámkám a citacím ještě jedna chvála, tentokrát směrem k redakci českého překladu, která si dala práci a k citacím literatury přidala dostupné české překlady.

Lidský pohyb středověku měl především tři základní popudy - válku, obchod a víru. Bale se drží především té třetí a na jejím základě čtenářům předešle nespočet zajímavostí. Ta zásadní tkví v tom, že tahle forma středověkého "turismu" je přímým předchůdcem toho moderního. V mnoha směrech. A tak se podíváme třeba na to, jak se řád františkánů stal něčím jako první cestovní agenturou, jak vznikaly itineráře a průvodce nebo síť hostinců. Mimochodem některé existují dodnes (Rye, Ulm), což je velká pecka. Těch ambasadorů, jejichž příběhy Bale vypravuje, je slušná řádka. Pro mě byl zajímavý známý Mandeville a hlavně méně známý Odorik z Pordenone, který se hrdě hlásil k českému původu a došel doslova až na samý konec (tehdejšího) světa. Jednotlivé kapitoly jsou uzavírány úryvky autentických rad a průvodců, což už tak skvělé knize dodává ještě punc navíc. Některé lze dodnes dobře aplikovat. Jiné hůře - kdo by se nadál, že v Číně hrozí zabití tomu, kdo se při jídle zakucká.

Samé plusy tahle kniha má. Na originálním tématu ještě originálnějším způsobem vypráví o středověku, který má daleko do zkreslených temných představ. Byl to svět živý, zvědavý, barevný, moudrý, v pohybu. A díky Anthony Balovi se čtenář může do toho světa nakrásně podívat. Na středověká tržiště, bující přístavy, životem naplněné hostince i cesty, střety kultur a jejich míšení, hrady legendární i skutečné, budované i bourané. Cestovatelský zážitek, který vám těžko nějaká agentura nabídne.

Anthony Bale vás vezme na nezapomenutelnou jízdu středověkým světem. Sleduje skutečné příběhy tehdejších poutníků a cestovatelů, kteří se v jeho vyprávění objevují opakovaně na různých místech Evropy i Blízkého východu. Díky živým detailům a smyslu pro atmosféru vás Bale vtáhne do každodenních radostí i strastí středověkého putování. Skvělým zpestřením jsou vizuální vsuvky, které mezi kapitolami i přímo v textu nabízejí zábavné a praktické "středověké cestovatelské rady": třeba jak si správně vybrat poutnickou hůl, jak předejít zažívacím potížím, jak sehnat odpustky nebo kde složit hlavu. Nechybí ani směnné kurzy, tipy na úplatky pro úředníky, modlitby pro šťastnou cestu nebo informace o místní zvěři.