Strážci z hlubin času

05.04.2023

Derlethův příspěvek k mýtu HPL, volně vycházející z mistrových poznámek a zmínek. HPL jméno na knize je převážně čistě obchodní artikl (myslím, že by to reálně vyřešila poznámka v předmluvě či podtitul). Možná by se to dalo i odbýt tím, že se Derleth svezl Lovecraftovi na zádech. Ale kdo dneska už ví, jak hodně přesně to bylo. Každopádně, na jednu stranu pořád se opakující motivy a zápletky (až mi přišlo, že kdo nemá v knihovně určitý, v příbězích se neustále opakující, seznam knih, jako by ani nebyl člověkem (hodným mistrova díla)), až jsou ty příběhy pro znalé čitelné a předvídatelné. V tomhle ohledu hodně přepálená a repetitivní úvodní novela. Na stranu druhou, nejednou to prostě funguje a máte-li HPL styl rádi, tohle si užijete. Ať už to s Derlethem bylo jakkoliv, HPL tvorbu znal a dokázal s jejími prvky dále pracovat a (funkčně) obohacovat/rozvádět ji o prvky, které u HPL nenaleznete (ženy). V tomhle ohledu zajímavé poznámky na konci knihy. Rozhodně je tohle mnohem poutavější a zajímavější, než spousta současných HPL rádoby epigonů a inspirací, které mě fakt nudí. Přistoupí-li čtenář/ka na to, že je to vlastně jen hra, pobaví ho/ji to, tak jak patrně mělo. A já jsem se zase rád do té příjemné atmosféry ponořil. Zajímavé příběhy: OKNO V PODKROVÍ, ZABEDNĚNÝ POKOJ, RYBÁŘ Z FALCON POINT, TEMNÉ BRATRSTVO, HLÍNA Z INNSMOUTHU.

10.02.2023

Lovecraft bez Lovecrafta. Nebo snad jen s lehkým pošťouchnutím od samotného mistra a zbytek už je dílo Augusta Derletha. Oproti originálním povídkám ubylo snových vizí, ale tajemná atmosféra, prastaré spisy, Providence a skryté hrůzy zůstaly. Nakonec jsem se u čtení dobře bavil a bylo mi úplně jedno, že všechny povídky si byly podobné jako vejce vejci. Derleth je dobrým následovníkem - důležité je, že mýtus Cthulhu žije dál.

12.10.2022

Dočista jsem se ztratil v temných lesích, na starověkých stezkách, v rozpadlých zlověstných domech… Dávné kulty, ohavná božstva a démoni starých časů se pokoušeli dostat z jiných příšerných dimenzí zpět mezi nás…
Svět H.P. Lovecrafta je opravdu šílený!

17.09.2018

Kniha rozhodně není špatná a některé povídky jsou dokonce velmi zajímavé, ale byl jsem trochu překvapen až příliš podobnou strukturou většiny povídek. Zatímco povídky od Lovecrafta jsou velice různorodé a dotýkají se mnoha různých témat, povídky v tomto svazku sledovaly většinou zaběhlé schéma a až na pár výjimek tak vyzněly trochu do prázdna. Kdyby kniha obsahovala polovinu těch nejlepších povídek, byly by to silné 4*, takto pouze 3.

16.09.2018

Ako nadšenec odkazu Howarda Phillipsa Lovecrafta som musel siahnuť aj po tomto počine. Cesty Prastarých mi totiž nedovolili inak. Pozitívom knihy je, že čitateľ má možnosť rozšíriť svoj obzor, čo sa týka mýtu Veľkého Cthulhu o príbehy doteraz neznáme. Derleth občas dokáže naozaj zaujať a predstaviť mrazivú atmosféru. Otázne však je nakoľko je to samotnou Derlethovou invenciou a nakoľko Lovecraftovým počinom, keďže texty vo veľkej miere vychádzajú a rozpracúvajú tzv. Lovecraftove nedokončené a plánované poviedky. Otvára sa totiž pochybnosť, či takmer hmatateľná nevyváženosť celej knihy, ktorá osciluje medzi dokonalým mrazivým vytŕžením až po opakujúcu sa nudu, vznikla až Derlethovým autorstvom. V príbehoch sa totiž neustále dookola recykluje niekoľko motívov: starobylá knižnica, nevedomý potomok čarodejného rodu, tajuplný starý dom v lesoch či pustine, tajná miestnosť a podobne. Napriek tomu však odporúčam (miestami sa však už tešíte kedy túto knihu dočítate).

09.07.2018

Doporučení: pokud se do této knihy pustíte kvůli své náklonnosti k Lovecraftovi (což předpokládám), přeskočte první povídku (tu nejrozsáhlejší). Derleth se snaží působit jako Lovecraft, ale v tomto případě to udělal prostě špatně. Nechte si jí zkrátka nakonec.

17.05.2018

Již dlouho jsem si chtěl něco přečíst od zakladatele tiskáren Hewlett-Packard Lovecrafta a jak to dopadlo! A to Paliho ještě napálili, protože to ani není HPéčko, ale nějakej jeho kámoš. Jsem tedy naPálivo!

Ale abych se věnoval kvalitní kritice. Zdejší povídky jsou jako manželský sex - opravdu unavující a každá je stejná jako ta předchozí. Největší utrpení byla úvodní novela, kde se na dvouset stránkách řešilo co se děje, aby se to nakonec vyřešilo dvouma větama. Vlastně většina povídek vypadá asi takhle

Prokletá žehlička
HP Palivo

Zdědil jsem žehličku, ale je divná! Rozhodl jsem se, že to prozkoumám a začal jsem číst náhodný prastarý knihy, který jsem dostal s žehličkou. Rozumím naprosto všemu a čtu hebrejsky, latinsky. Po půl roce čtení jsem na to konečně přišel! Podíval jsem se na žehličku - ale spatřil jsem cosi naprosto hrůzostrašného. Bylo to tak - byl to odraz něčeho! Nelenil jsem, vzal jsem nohy na ramena a utekl a už se nikdy nevrátil.


A takto pořád dokola, asi dvacetkrát. Musím se přiznat, že jsem měl po dvou hodinách v autobuse velkou touhu rozbít hlavou okno, což asi není dobře.

3/10

22.04.2018

Väčšina poviedok z tejto zbierky bola dobrá, našli sa však aj slabšie kúsky. Prvá poviedka sa mi čítala ťažko (holt najdlhšia z celej knihy), po jej "zdolaní" sa to už rozbehlo, občas zadrhlo. Vadili mi až príliš často sa opakujúce prvky typu menovania "okultných kníh", narážok na degenerovaných Marshov a ich sexuálne eskapády kdesi v Polynézii a tak. Naopak, potešil edičné poznámky a esej na konci knihy.

24.09.2017

Na další porci lovecraftovského hororu jsem se velmi těšil a dostal jsem velice slušné povídky.
Výběr těch co mě nejvíc zaujaly:
Pozůstalý
Peabodyho dědictví
Zabedněný pokoj
Temné bratrstvo - pro mě nej povídka této knihy

Celkové hodnocení 75% a doporučuji všem milovníkům H.P.L.

17.08.2017

Spíš "Derlethova fanfikce, inspirovaná Lovecraftem", než regulérní kolaborace obou autorů. To však ani náhodou není nijak pejorativní popis, protože Derleth Lovecraftovo kouzlo velice dobře pochopil, vkusně na něj navazuje a velmi efektivně dovede navodit hrůzu z neznámého a nepochopitelného. Snad se čte i jednoduššeji, než Lovecraft samotný, není tak popisný a nepoužívá tak košaté vyjadřovací prostředky. Jedinou zásadní chybou téhle jinak velmi povedené sbírky je značná (ke konci někdy až úmorná) repetitivnost témat a dějových rekvizit (opuštěné domy po mrtvých podivínech, neustálé motání se v lokacích původních Lovecraftových povídek, opakované odkazy na lovecraftovská božstva), tomu se Lovecraft sám dokázal vždy velmi úspěšně vyhýbat.

Nejlepší povídky: Ten kdo číhá na prahu, Pozůstalý, Peabodyho dědictví, Předek, Zabedněný pokoj, Temné bratrstvo.

19.07.2017

Naprosto skvělé, akorát jsem si musela zvyknout na stejná jména měst a krajů a někdy i hrdinů. Lovecraftovský styl je síla...

30.05.2017

Důstojné pokračování původního kánonu, které bohužel trpí závěrečnou, kvůli smrti nedokončenou, povídkou. Pro fanoušky H. P. L. čtenářská povinnost.

09.03.2017

Nezklamalo. Většina povídek byla dobrých, některé vynikající. Myslím, že už dokonce života vždy, když uvidím mansardovou střechu, vzpomenu si na Dunwich (v tom místě bych nežil ani za nic) a Lovecrafta.

22.02.2017

Hodně,opravdu hodně jsem váhal mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Jsem velkým obdivovatelem tvorby H.P. Lovecrafta (četl jsem i věci,které u nás nevyšly) a to zdaleka nejen kvůli mýtu Cthulhu. To se asi hodně odrazilo v hodnocení,takže nakonec přece jen 3/5.
Protože:

Kniha se mi celkově velmi líbila, ale kvalita Derlethových povídek mi přišla nevyrovnaná. Od těch geniálních (Alhazredova lampa, Okno v podkroví, Ten,kdo číhá na prahu), přes zajímavé,ale hrozně předvídatelné (Innsmouthská hlína, Rybář z Falcon Point, Peabodyho dědictví),až po vyloženě vykrádačku Lovecrafta bez přidané hodnoty (Stín z vesmíru).

05.02.2017

Až na pár čarodějnickejch povídek se jedná o příspěvky k takzvanýmu mýtu Cthulhu. Derleth využíval všechno, co k Lovecraftovi patří, dokonce i s různým úspěchem napodoboval jeho sloh – mě osobně to ale nijak neuráželo, jelikož zjevně choval Lovecrafta v hluboké úctě a celý to působilo jako pocta jeho dílu. Co by ale mohlo některejm čtenářům vadit, občas přidal i něco vlastního, například postavil prastarý vesmírný božstva do souboje dobra a zla, zatímco u Lovecrafta byly tyhle entity k nějaké morálce zcela lhostejný.
Lovecraft to zkrátka není, ale když už máte Lovecrafta načtenýho, může se vám tahle kniha postarat o příjemnej návrat do jeho světa, dýchá z ní ta správná nostalgie.
Mimochodem, je to slušná bichle, a ještě bych zmínil, že v ní najdete i pár zdařilejch ilustrací od Johna Coultharta a poměrně rozsáhlý poznámky ohledně vzniku jednotlivejch příběhů a různý další zajímavosti.

07.01.2017

Knihu je asi opravdu možno brát jako fan-fiction. Já jsem s ní ovšem velmi spokojen. Stejně tak by se mohla líbit milovníkům lovecraftovského hororu. Menší slabinou tohoto dílka je časté opakování stejných motivů a trochu klišovité opakování názvů "pověstných" okultních knih. Tyto slabiny já ale autorovi rád prominu a věřím, že i většina fanoušků tohoto druhu literatury. Ještě je nutné zmínit, že všechny příběhy se odehrávají v první polovině dvacátého století. To zmiňuji proto, že naroubouvání Lovecraftova temného světa na modernější dobu se většině autorů moc nedaří.
Na závěr bych ještě zmínil velmi vkusné provedení knihy a i pár pěkných vložených ilustrací.

26.12.2016

Celá kniha je pre mňa lepšia fan fiction. Tú atmosféru neodvratne sa blížiacej straty zdravého rozumu, ktorá je taká zaujímavá v Lovecraftom písaných poviedkach, som zväčša necítila, s výnimkou Peabodyho dědictví. Všetko ostatné mi prišlo popisované príliš nezaujato, ako novinový článok. Inak som sa celkom bavila, kniha nie je zlá, ale ak by som mala poznať lovecraftovské poviedky len z tejto zbierky, nebudem vedieť, čo na tom ľudia vlastne vidia.