Strašidla
Chuck Palahniuk
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2001/bmid_strasidla-pIW-2001.jpg
4
464
60
Svatý Nestřeva, Miss Amerika, Kníže Vandalů, Dohazovač, Chybějící článek, Hajzldáma, agent Donáška, Matka příroda… Pitomá jména pro skutečné lidi. Každý z nich našel stejný inzerát. Dům spisovatelů. Spisovatelská kolonie. Kde by mohli v klidu psát. Napsat svá mistrovská díla. Měl to být jenom dům spisovatelů, dokud nebylo pozdě… Ve zchátralém bývalém divadle kdesi na okraji města je namísto tvůrčího zápalu čeká boj o prežití. Třiadvacet zajatců musí najít nejen cestu z tvůrčí krize, ale především způsob jak přežít. A nekonečné čekání na záchranu si krátí vyprávěním příběhů. Hned první z nich, svatý Nestřeva, připomene makabrózní deviace z Programu pro přeživší: přišel o své tlusté střevo při podivné sexuální praktice, při níž využíval odsávací ventil v zahradním bazénu. Další postava jako by vypadla ze stránek Ukolébavky: Matka příroda líčí, jak zabít lidi pomocí masáže nohou. V povídce Mezi lůzou vypráví Hajzldáma o multimilionářích, kteří si hrají na lidi bez domova; žijí na ulici a užívají si tolik ceněné anonymity. Jednotlivá vyprávění se střídají v rychlém tempu a přerušují je jen intermezza, v nichž se dovídáme o dění v divadle. Palahniukův román (z) povídek odkazuje na Chaucerovy Canterburské povídky a kritika se shoduje v tom, že jde o autorovo nejlepší dílo od legendárního Klubu rváčů.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2007 , OdeonOriginální název:
Haunted , 2005
více info...
Přidat komentář
Moje první rande s Chuckem. Na první pohled se mi ten kluk zdál až moc divnej a měla jsem chuť to brzo zabalit. Ale čím víc povídal, tím víc zaujal a přišlo mi, že i když se hned nezamiluju, tak že by jsme snad mohli být dobří kámoši. A taky že jo... Hlavní příběh mě vyloženě nebavil, až za polovinou se to zlepšilo, básničky taky šly mimo mně trochu, ale ty povídky, ty jsou geniální! Jízda šíleného mozku. Ano, je to nechutné, místy příšerně nechutné, jenže ja nevím jak to Chuck dělá, ale pak už vám to prostě přijde normální, asi otupíte a dokonce i zábavné, což je úplnej vrchol! A ty nápady, myšlenkové pochody, lahoda. Věřím, že na tuto krásně hnusnou knihu nikdy nezapomenu. A obávám se, že ani u jeho dalších knih tomu nebude jinak, protože druhý rande už se blíží. Asi zajdu pro jistotu k holiči, co kdyby náhodou z toho nakonec bylo něco víc.......
Místy geniální povídky. Jako celek se mi ale kniha zas tolik nelíbila. Některé pasáže jsou jen vykradené náměty z jeho vlastní tvorby (což má Chuck Palahniuk ve zvyku stále častěji). Taková pasáže jsem měl opravdu chuť přeskočit (včetně nudných a často zcela zbytečných "básní").
Stále se však jedná o jednu z nejlepších knih od tohoto autora.
Strašidla se mi zatím od té doby co jsem s Pahniukem začal četla kapánek tužšeji než ostatní zatím přelouskaná. A proslulá povídka o střevech,když se to tak vezme nebyla zas až tak nechutná. Jsou tam jiné co svým významem dají více pomyslné porce hnusu o chování jednotlivce aniž dojde k slovním nechutnostem ve své největší skutečné povaze příšernosti.
O věcech co máte v povědomí a co si s největší pravděpodobností vezmete do hrobu a je jedno pokud budete hnít a nebo se obrátíte v prach. Kdo to neudrží za svého života budto se pujde svěřit do svatostánku a nebo svému tzv. bližnímu,páč se prostě mušíme jednoduše vykecat a jelikož jsme tvoři společenští potřebujeme publikum. Takže klapka,kamera za kamerou v kameře ... Budte v klidu spása je prý udajně nadosah.
Máme tolik volnosti až z toho blbneme,někdo víc,někdo mín. A protože už jsem napindal takovejch hovadin bude lepší se pomalu začíst. Pokud budete chtít zkusit právě strašidla,záleží opravdu jen na vás,poněvadž Chuck to umí podat jednoduše svým nezaměnitelným stylem vskutku moc zajímavě.
Brilantně napsaná kniha, která pobaví svým výjimečným humorem. Snesou ji jen velmi otrlí čtenáři.
Chuck Palahniuk je můj nejoblíbenější autor. Absolutně zbožňuji jeho styl psaní, témata a považuji ho za neuvěřitelně inteligentního člověka.
Tato kniha se řadí mezi jeho nejlepší knihy (hned po Prokletí a Programu pro přeživší). Povídky jsou zajímavé, dekadentní, zábavné. Hlavní dějová linie sice chvílemi nuda, nicméně to čtenář překlene těšením se na další povídku.
Tohle je něco tak zvláštního, že se to ani nedá popsat. Do čtení jsem se musela nutit, ale nebylo to obsahem. Spíš zvláštní formou psaní, na kterou jsem si musela dlouho zvykat.
Někdy mám dojem,že Palahniuk chce hlavně šokovat a to tím způsobem,že když si to po sobě čte je sám šokován ;-) neuvěřitelná smršť všech nechutností,které si dokážete představit
S rozpaky jsem knihu odložila po povídce Střeva. Možná se ke knize v budoucnosti vrátím, ale momentálně je uložena na hlubokém dně mé knihovny.
Můj historicky první přečtený Palahniuk. Samozřejmě jsem viděl Klub rváčů a po čase i zjistil, že je to adaptace románu jistého autora, který se mezi některými mými známými stal takřka ikonou (a možná právě proto jsem se do něj nijak nehrnul), ale prostě jsem nějak neměl potřebu křížit s ním svou cestu. Pak jsem si ale přečetl anotaci Strašidel, dost mě to zaujalo a knihu si koupil. Pak se do ní začetl a zkoprněl. Strašidla jsou neuvěřitelná kniha - jak formou tak i obsahem. Opravdu povídkový román, kdy je řada samostatných a na sobě naprosto nezávislých povídek a básní propojena krátkou souvislou dějovou linií. A jak mě ta dějová linie skoro vůbec nebavila, jednotlivé povídky to nahrazovaly neskutečně obrovskou měrou. Protože jsou parádní, neskutečné, šílené. Palahniuk je mistr nápaditosti a představivosti. Pokud někdy na něco vymyšleného sedí heslo: "To nevymyslíš" tak právě na tyhle povídky. protože to opravdu nevymyslíš. Šílenost. Bizarnost. NEchutnost. Ale krása. Palahniuk odkrývá veškerá možná zákoutí lidské psychiky, chování a čehokoliv, co je spojeno s člověkem a lidstvím jako takovým, odhaluje veškeré možné jeji/jejich meze a nejednou je dokonce překračuje.
No, podle mě to byla naprosto geniální knížka. Když si člověk zvyk na nechutnosti a odpornosti, tak si parádně početl mezi řádky, jak se tak říká. Geniální myšlenky, geniální kritika dnešní společnosti. Měla jsem celkem problém knížku dočíst, na druhou stranu jsem byla hrozně zvědavá, co ještě dokáže Chuck vymyslet. A dokázal toho spousty. Sedl mi jeho jazyk, sedla mi jeho kniha. Chápu, že to nebude zrovna pro každého. Dle mého názoru kniha šíleně dokonalá.
Pro mě zatím asi nejslabší Palahniuk, přesto pořád výborné a poutavé čtení. Druhá půlka se mi zdála skoro surrealistická, často jsem se ztrácela. A pak jsem docela nečekaně narážela na fantastické pasáže, který mi doslova braly dech - kam on na to chodí!?
Skvělý doslov Richarda Podaného, z doslovu si dovoluji citovat (a plně souhlasím):
"Myslím, že Chuck Palahniuk, když jde parkem a všimne si, že po cestičce leze hlemýžď, nejen že ho poponese do trávy, aby ho někdo nerozšlápl, ale poponese ho tím směrem, kterým lezl."
Ked sa povznesiete nad vsetky nechutnosti a prestanete riesit preco si napriklad niekto len tak povytrhaval nechty alebo poodrezaval prsty, ruky, penisy... ste pripraveni zacat nachadzat Palahniukovo posolstvo, ktore spociva v niecom uplne inom, ako v kritike spolocnosti. A pamatajte, ked raz niekto Palahniukovi nadaval do nihilistov, on prehlasil, ze je romantik a ja mu to celkom verim :)
Knizka sa cita sama, su tam klasicke Palahniukoviny a podla mna je aj ustredny pribeh spajajuci poviedky celkom zaujimavy a silny, takze ma bavilo si to prestriedavat s poviedkami.
Moje naj poviedky: Exodus a Schranka besu a celkovo Cassandrin pribeh.
Docela jsem si čtení užila, ale marně přemýšlím, komu bych knihu doporučila. To fakt není kniha pro každého. Na konci je moc pěkný doslov od pana překladatele Podaného. Ve všem s ním souhlasím.
Čtu... už zase... protože když jsem si po dlouhé době přečetla úryvek z povídky o Svatém Nestřevovi na zadní straně obálky (karotka jede!), rozhodla jsem se, že tu nechutnost chci absolvovat znovu. Zdá se, že mi za těch 7 let trochu zcitlivěl žaludek, protože to nesu hůř, než poprvé. Ale bavím se pořád výborně!
Povídky moc nemusím, ale Chuck mi je naservíroval tak, že jsem si zákonitě musel pochutnat!
Co k tomu dodat. Palahniuk zůstal Palahniukem a díky bohu za to. Tato kniha mě v jistých ohledech neskutečně nadchla, v jiných neskutečně zklamala. Vše záleželo na dané povídce. Byly zde takové, které mě k smrti nudily, a i když čítaly jen pár stran, byla jsem ráda, že jsem je přečetla. Zároveň zde však byly i takové, u kterých jsem málem zapomněla dýchat. Houpačka. Nicméně možná právě i díky tomuto jevu na mě kniha tak silně působila. Celou dobu nechávala člověka na vážkách, jestli už to celé půjde do kytek a bude se číst jen z nutnosti, a pak, zase mi vytřel zrak. :)
Boží, Boží, Boží. Palahniuk to prostě umí. Nevím (a v některých případech ani nechci vědět) kam na ty nápady chodí, ale je to prostě strašně fajn čtení. On píše s úplnou lehkostí. Jak kdyby psal o tom jak pejsek s kočičkou vařili dort. Ale přitom píše o husťárnách, divnostech, úchylárnách a to velmi naturalisticky. Ovšem zábavným a čtivým stylem, že mne to prostě baví. Na ostatní "normální" autory se Palahniuk dívá z velké výšky.. A nejspíš má u toho rozepnuté kalhoty :)
Štítky knihy
americká literatura povídkové romány
Část díla
Autorovy další knížky
| 2005 |  Klub rváčů |
| 2009 |  Snuff |
| 2007 | Strašidla |
| 2010 | Neviditelné nestvůry |
| 2012 | Prokletí |
Kniha Strašidla je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 616x |
| Čtenářské výzvě | 18x |
| Doporučených | 38x |
| Knihotéce | 274x |
| Chystám se číst | 223x |
| Chci si koupit | 42x |
| dalších seznamech | 3x |
Samotný príbeh medzi poviedkami mi bol úplne ukradnutý.. Záležalo vždy od konkrétnej poviedky nakoľko ma kniha bavila a tým pádom dosť nevyrovnaný zážitok.