Strakatý pes na břehu moře

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Novela z prostředí Ochotského moře rozvíjí dramatický příběh chlapce, který v průvodu tří lovců vyplouvá poprvé v kajaku na moře a po tragické cestě se vrací sám. Kniha vychází k padesátým narozeninám významného kirgizského spisovatele.

https://www.databazeknih.cz/images_books/96_/96985/strakaty-pes-na-breh-96985.jpg 4.239
Žánr
Literatura světová, Novely
Vydáno, Lidové nakladatelství
Orig. název

Pegij pes beguščij krajem morja

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (9)

Kniha Strakatý pes na břehu moře

Přidat komentář
zazvorek
26.03.2018

Tak krátký a tak silný příběh.
Nic jsem od toho nečekala, ale nakonec jsem v malém balení dostala tolik věcí, které mám ráda: mýty, ledové moře, Sibiř a její pozapomenutá etnika, lásku, moudrost, touhu po životě, hvězdy, smutek. A taky jsem při čtení vypila několik konvic čaje (Modrá myško, dej nám vody!).

helmiczka
10.01.2018

Mám aj s podpisom... za 5 Kč z antikvariátu. Ale to rozhodne není to najlepšie na tejto knihe. Trošku mi zvlhli oči.

pajaroh
13.11.2017

Krátká kniha pro delší zapřemýšlení. Na první pohled se jedná o příběh čtyř lidí uvězněných na malé lodi a vydaných napospas přírodním živlům Ochotského moře, ale vliv mýtů a snů, rozdílnost povah, volba či jen následování vlastního osudu, přijmutí celoživotního strachu - někdy je v krátké novele (často zařazené do literatury pro mládež) hloubky skoro jako v Ochotském moři.

000nugatovej
05.11.2017

Ajtmatov tady opouští svou Kirgízii. Prostředí severu u Ochotského moře je pro něj příležitostí využít mýty trochu jiného charakteru. Ale to hlavní, co si odnáším, je myšlenka kontinuity lidského žití, potřeby zachování lidského rodu: kvůli tomu jsou starší hrdinové novely ochotni přinést i oběť nejvyšší.

MOu598
13.09.2017

Četla jsem již několikrát a vždy se mi moc líbilo. Přečetla jsem vždy najednou, jedním dechem. Strhující.

KLADIK
28.08.2017

Lidské moudro a zkušenosti v milé knize.

kacaabba
30.04.2016

Dojemný svou obyčejností a opravdovostí.

Pink Martini
04.08.2013

(Uwaga spoilery!) Razím nepříliš složitou teorii, že spisovatel píše nejlépe o své rodné zemi, kterou zná ze všech nejvíc. Že se Ajtmatov umí skvěle vypořádat s prostředím Kyrgyzstánu dokázal mistrně v Džamile nebo Labutích nad Issyk Kulem. Strakatý pes na břehu moře je situován tisíce kilometrů daleko od domoviny, ale Ajtmatov si s ním poradil znamenitě.

Na břehu Ochotského moře, tam, kde končí Rusko a začíná království oceánu, žijí Nivchové. Jejich jazyk je snem pro jazykovědce, nepodobá se žádnému jinému a sami lingvisti jsou při jeho klasifikaci naprosto bezradní. Při slavnostní příležitosti od nich dostanete například mos: směs lesních bobulí s odškrabky z rybích kůží zalitou v tulením tuku. Žijí život chudý na peníze a majetky, ale bohatý na legendy a lidový folklór. Kde jinde by děti mohly věřit této pověsti o vzniku světa: kdysi dávno nebyla souš, všude jen nekonečné moře. Kachna Luvr zoufale létala nad vlnami a nevěděla, kam snést vajíčko. Nakonec si vytrhla několik pírek a z nich postavila hnízdo. A tak vznikla pevnina.

Jednoho dne vyráží poprvé na moře lovit jedenáctiletý chlapec Kirisk s třemi muži. Otcem Emrajinem, strýcem Mylgunem a dědečkem Organem. Uloví tuleně a zbývá jim se vrátit domů k útesu, kterému se říká Strakatý pes. Nebe nad kajakem však ovládne mlha, která přijde po bouři. Skrze ni nejsou vidět hvězdy sloužící jako opěrný orientační bod a v naprostém bezvětří se vesluje jen těžko. Pitné vody pro čtyři je příliš málo. Aby zvýšili šanci na přežití aspoň jednoho z nich, končí muži postupně svůj život skokem do ledového moře. Do vesnice se po dnech utrpení a žízně vrací Kirisk sám.

Jestli je Strakatý pes klasifikován jako četba pro mládež, pak je plnohodnotná i pro dospělé. Obsahuje několik příběhů z neznámé nivšské mytologie, sleduje marný boj lidí s přírodou, řeší konflikt v boji o přežití - uspěje právo silnějšího nebo moudrost předků, láska a lidskost? a konečně nadhazuje otázku, jak přistupovat ke smrti. Starý Organ před smrtí dlouze přemýšlí o světě a nakonec se klidně a důstojně vrhá vstříc své mořské panně. Mylgun se nedokáže smířit s bezvýchodnou situací, ze zoufalství se napije slané vody, spílá všem kolem sebe, než vzteky skočí do vln. Emrajin váhá. Smrtí by mohl syna zachránit, ale bojí se ho opustit a nechat samotného. Myslí na to, co všechno znamená být otcem.

Citlivější jedinci nachystat kapesník a připravit se na depresivní čtení, filosofové vytáhnout poznámkový blok na vlastní názory. Kromě Námluv v Ke-vo je to jedno z mála dostupných děl o národu Nivchů v češtině. Nečekaně silné a působivé. Ajtmatov prostě uměl. 5/5

1