Převážně neškodná
Douglas Adams
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/4000/stoparuv-pruvodce-galaxii-prevazne-neskodna-4000.jpg
4
1001
79
Stopařův průvodce Galaxií série
< 5. díl >
Pátá a závěrečná část slavné trilogie, v níž Arthur Dent hledá tichou, nenápadnou planetu, kde by mohl v klidu strávit zbytek života. Jeho přání se splní – dostane se na poklidnou, mírumilovnou planetu, kde život plyne bez větších vzruchů a problémů. Její sympatičtí obyvatelé žijí na technické úrovni odpovídající zhruba pozemskému osmnáctému století, a tak se Arthur horlivě snaží přijít na to, které výdobytky své rodné civilizace by mohl novým spoluobčanům zprostředkovat. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Idylický poklid však naruší mimořádná událost: ztroskotání kosmické lodi.... celý text
Literatura světová , Humor , Sci-fi
Vydáno: 2002 , Argo
Originální název:
Mostly Harmless , 1992
více info...
Přidat komentář
"Stopař" není jen pětidílná trilogie. Je to filozofický pohled na vesmír nebo snad dokonce náboženství?
Pátý díl jsem si dlouho schovával s hřejivým pocitem, že mě čeká ještě nepoznaný kus děje. Když ho ke mně tuhle ve 3 hodiny ráno přivedla neodmítnutelná vesmírná nepravděpodobnost, měl jsem obavy se do něj pustit, protože už jsem byl jaksi mimo děj.
Příklad: Kam se poděla Arthurovo milá? Pořád o ní v tomto díle není řeč... pak se dozvím, že prostě jen tak zmizela. Ano, to se ve vesmíru děje. A spoustu dalších záludností, že ani nedokážu popsat - kdo jste četl alespoň jeden díl, jistě chápete. Nic není nemožné a všechno je možné.
Prostě a jednoduše - do celého Adamsova vesmíru zabloudilo i multidimenzionální cestování a já pak tápu a nemohu přijít na to, jak ho to celé mohlo napadnout.
A jestli konec knihy znamená, opravdu co znamená.
Naštěstí žijeme, takže... NEPROPADEJTE PANICE!
Solídne zakončenie série s príjemným koncom. Možno by bolo lepšie, keby autor radšej z 5 kníh urobil 3.
Přiznám se, že první dva díly jsem zhltla jedním dechem a nasmála se, že mi tekly slzy. Brilantní humor, často opravdu dokonalé situace. A ačkoliv mi byla každá z hlavních postav vlastně neskutečně protivná, jakýmsi zvráceným způsobem si mě všichni získali.
Třetí díl už jsem, přiznám se, začínala číst několikrát, hodně jsem se ztrácela v ději a situace pro mě postrádaly lesk a šmrnc. Nakonec jsem dočetla trošku s vypětím sil.
Po překonání třetího dílu už jsem čtvrtý četla opět s lehkostí, ale spoustu dřívějších otazníků jaksi pořád viselo ve vzduchoprázdnu a chyběla mi nějaká (jakákoliv) pojítka s novými situacemi - těch odpovědí jsem se asi nakonec stejně nedočkala.
Poslední byl fajn, i když mám pocit, že byl děj od prvních dílů zase o notný kus vzdálenější a (i když - bez virblů a fanfár - některé věci z prvních dílů byly konečně vysvětleny) pro mě poslední působil lehce izolovaně od ostatních knih.
Jinak je tato sága klasika :-) těším se, až ji jednou sfouknu znova.
tento dil bohuzel obsahuje hodne nesmyslneho a zbytecneho textu, ale i ty zabavne se tam najdou
Obecný komentář k pentalogii: Je to super sága, přečetl jsem ji šmahem celou a jsem příjemně potěšen. Vedle knižního zpracování Červeného trpaslíka se jedná o jedno z mála knižních britských scifin, u kterých to hýří vtipem. Škoda, že každý díl je od toho prvního příběhově vzdálený a nemá takové provazby, jaké bych si představoval. Základní myšlenky bývají často nevysvětleny a tak mě čeká dost googlení, abychom si ostatními geeky řekli, co vlastně znamená 42 :-)
Komentář ke knize: Závěr celé pentalogie z nějakého důvodu vynechává dost událostí z předchozích knížek. Zafoda tu nehledejte, tu buchtu co ji Arthur sbalil v předchozí knize taky ne. Je to trošku rodinné drama, které vykrystalizuje v....nebudu spoilovat, přečtěte si. Mrzí mě, že jsem nenašel odpovědi na některé otázky. Přišlo mi, že to Adams psal jedním šmahem a moc se nezamýšlel nad tím, že ve svém todo listu má pořád některé neuzavřené kapitoly. No co naplat, sága je uzavřena a uložím ji do knihovnu ke spánku.
Ono to bude vekom. Ako mladšieho ma oslovili najmä prvé dva diely a posledné dva diely ma moc nebavili. Tentoraz je to iné. Prvý diel je fajn, druhý je úplne uletený, tretí je mišmaš, štvrtý najlepší. No a piaty? Odpovede na takmer všetky otázky z predchádzajúcich dielov sú zodpovedané, hoci niektoré postavy sa úplne stratili. Záver knihy je pomerne slušný opis zakončenie osudu ľudstva. Osud, ktorý si naozaj zaslúžime.
Nevím, jestli jsem si již zvykl na neobvyklý způsob, jakým je příběh Stopařova průvodce veden, ale přijde mi, že poslední dva díly jsou mnohem přehlednější, lineárnější a (relativně) pochopitelnější než Všeobjímající mišmaš druhého a třetího dílu trilogie. Ovšem pokud mě Stopařův průvodce za těch pět dílů něco naučil, pak to, že některé věci v tomto a většině okolních vesmírů smysl prostě nedávají, a s tímto faktem jsem se zcela smířil.
Jo, a v příběhu je dokonce i sám Král.
Už čtvrtá kniha za moc nestála, ale tuhle si měl autor prostě odpustit, všechno jí leda pokazil. Asi tak do dvou třetin jsem pořádně nevěděla, která bije, jen snůška slov. On tak v podstatě Adams psal i dřívější díly, není to ono klasické vyprávění, ale spíš pospojované vtípky, takže opravdu nelze říct (aspoň v mém případě), že by mě děj pohltil. Ale něco smysluplného se tam přece jen děje, má to posloupnost, vtipné odbočky o čemkoli jsou krátké a opravdu vtipné, takže to jde číst. Tady jsou zpočátku skoro jen ty výplně, bohužel mnohem delší a bez vtipu, děj se schovává za rohem. Takže se prokoušete do poslední třetiny, kde se konečně začne něco dít, ale za moc to nestojí. Navíc tyto dvě části spolu vůbec neladí - nejdřív jen snůška rádoby legrácek, pak poměrně vážné epično (existenciální problémy narušené puberťačky, která zoufale potřebuje vědět, kam patří, to vše postrádající sebemenší nadhled, to tam působilo jak pěst na oko). Jestli jsem se zasmála, tak všehovšudy snad jen jednou. Prostě jsem to dočetla, jen abych měla splněno.
Epické zakončení jedinečné ságy, které se z mého pohledu kvalitativně nejvíce blíží prvnímu dílu. Je fakt, že zápletka s rodičovskými lapáliemi je poněkud kostrbatá a rozpačitá, ovšem pasáže s Fordem Prefectem jsou fenomenálně dobrý. Lahůdečka jak z Arthurovy sendvičárny.
Ani som to nechcela dočítať! Tak šialené, vtipné, satyrické a zamotané príbehy v jednej knihe môže stvoriť jedine Adams. Aj keď uznávam, že prvé knihy a prvé strety s Fordom a Dentom boli strhujúcejšie, zakončenie bolo hodné sláve tejto päťdielnej trilógie.
Úžasně pratchettovská, přesto dle mě nejslabší článek. Objevuje se spousta nových skutečností, překvapivých zvratů a i pro pilného čtenáře je to obtížné všechno najednou vstřebat a neztratit se v přepínání mezi lidmi, časy, vesmíry a nekonečným mišmašem.
Chyběl mi tu Marvin a trochu více toho frúdu.
Myslím, že jsem tuhle knihu ani nedočetla... nicméně alespoň 2 hvězdy dostane protože už jsem četla i daleko horší a trocha humoru tam taky byla...
Nejspíš to bude tříletou prodlevou, kterou jsem měla mezi prvními čtyřmi díly a dílem posledním, nicméně tenhle Stopař mě ze všech Stopařů bavil nejméně, místy jsem se nudila
Důstojné zakončení celé série, autor zachovává stále svůj styl, bez napětí, bez akčních scén, a přitom je to stále příjemně čtivé a melancholicky úsměvné. Kniha, kterou jsem dokázal přečíst za jeden den, což se mi již téměř třicet let nestalo.
Pro mě měla tato série sestupnou tendenci, poslední díl mě už nebavil, nejlepší mi přišel první a druhý, ale pak to klesalo. Ale jsem ráda že jsem přečetla celou sérii.
(6/10) Mrzí mě to, ale už to prostě není ono i přesto, že jsem se několikrát zasmál.
Tenhle díl je jiný... Nesedl mi a ani autor s ním nebyl spokojen. No nic, čas na Losos pochyb. :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2003 |  Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
| 2002 | Život, vesmír a vůbec |
| 2002 | Převážně neškodná |
| 2002 | Sbohem, a díky za ryby |
| 1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
Kniha Převážně neškodná je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 1 713x |
| Čtenářské výzvě | 39x |
| Doporučených | 69x |
| Knihotéce | 627x |
| Chystám se číst | 242x |
| Chci si koupit | 65x |
| dalších seznamech | 6x |
Oproti prvním knihám, tato ztrácí lehkost a nadhled, ale humoru je stále naštěstí dost. Situace jsou zde stále ztřeštěné, nicméně mám pocit, že tady už Adams trochu tlačil na pilu. Jako by měl tu knihu povinnost napsat a ne ji ze sebe jen tak radostně vysypat.