Pád titánů

17.01.2017

Romány Kena Folletta nejsou nejhorší, ale mně přijde jako spisovatel s neomarxistickým myšlením.

10.11.2016

Knihy pana spisovatele Kena Folletta se nečtou - ty se žijí. Parádní čtení.

Čtivá a zajímavá kniha, ale ta pro-socialistická nálada většiny hlavních postav se dá jen těžko překousnout.

04.11.2016

Nádherná kniha, doporučuji všem, kdo rádi čtou... Pan Follett umí zkrátka psát. Není to historický román, je to KNIHA. Totéž platí i o Zimě světa a Hranici věčnosti. Zatím jsem se s ničím podobným nesetkala.

16.10.2016

Nádherný díl trilogie - nutno přečíst, nebudete se moci odtrhnout od hrdinů - super čtení na zimní večery - neváhejte

12.10.2016

Po dlouhé době autor, který mne dokáže vtáhnout do historie podobně, jako to dokázal Waltari či Sienkiewicz (samozřejmě nelze srovnávat styl psaní, v tom se těm dvěma, alespoň dle mého názoru, nemůže rovnat nikdo). A další jeho romány už se chladí v knihovně :)

vzkaz pro spes. "Češi ale znají ruské reálie, takže tomuto schématu těžko uvěří." člověče ,co tím myslíte ?! Snad byste nechtěl opěvovat ruský charakter...všichni češi znají rusáky , vy budete určitě rus...

11.09.2016

Teda tolik historických událostí a souvislostí by do mé paměti nedostal ani ten nejlepší učitel dějepisu. Čtivé a zároveň nepochopitelné. Proč po 1. světové válce a 10 milionu obětí se lidstvo a hlavně ti nejvyšší nepoučili a zopakovali hrůznosti další války. Pořád mám v hlavě otázky a odpovědi budu asi hledat v 2. díle. A velké sympatie pro Maud, ta si mě získala nejenom chytrostí, ale i lidskostí a statečností. Zase a opět píši a hluboce prožívám, že se máme v naší době neskutečně dobře.

09.09.2016

Přiznám se, že jsem preskakovala politicke debaty, divila se spokojene lady maude, které ke štěstí stačilo moci kdykoli Walterovi vjet jazykem do ust a odepnout mu poklopec, ale nakonec jsem knihu dočetla, protože jsem byla zvědavá jak dopadne osud jednotlivých postav. Co je nesrovnatelně jiné dnes a tehdy je vnímání svobodných matek.. .. Tehdy to měly ženské opravdu hustý

03.08.2016

Velmi čtivé. Kniha ve mě vzbudila zájem o události okolo 1. světové války. A to jsem ji původně nechtěla číst, protože bych válečný román rozhodně nikdy nečetla (ale nějak mi došla jiná četba). Ze školy si toho moc nepamatuji a musím říct, že mě velice překvapily důvody a samotný průběh války. Jen mě příliš nezajímaly značky zbraní a přesné fungování uhelných dolů, ale chápu, že mužskou část čtenářů, zase nezajímaly popisky outfitů dam :-)

20.07.2016

Kniha je úžasná,a skvěle a věrně popisuje svět té doby. Hlavně ruské reálie jsou úžasné. Ten Follett se tam snad narodil :-).

11.06.2016

Kniha je výborně napsaná, ale bohužel stvořená podle jasných ideologických not. Vše co se odehrává v Rusku, je podle autora hulvátské, neomalené a stupidní. Od cara počínaje po dělníky konče. Češi ale znají ruské reálie, takže tomuto schématu těžko uvěří. Faráři všech církví nejsou u Folletta duchovní nositelé kultury a vzdělanosti, ale úchylní primitivové. Prototypem ctnosti a bojovníkem za mír je naopak Rotschild. Dělníci a volnomyšlenkáři jsou většinou slušní a poctiví, zatímco aristokraté a podnikatelé jsou lumpové. Pokud jsou v Americe mafiáni, jsou to jistě Rusové. Autor připouští, že Lenina a bolševiky podpořili finančně Němci, nezmiňuje se už o jeho podpoře Izraelem Lazarevičem Helphandem, stranickým jménem Parvem (viz http://blisty.cz/art/12015.html), ačkoliv tyto skutečnosti zjistil právě oxfordský vědec s českými kořeny Zbyněk A. Zeman.
Take jeho představeni Trockého jako umírněného stoupence revoluce je směšné. Ačkoliv připouští, že první světovou válku zavinili všechny mocnosti svým dílem, nakonec mu Němci vycházejí stejně jako bojechtiví a válkou neukojitelní a po právu potrestaní.
Autor je nadaný, produkuje knihy v milionových nákladech, ale bohužel s cílem prosazovat myšlenky známé od Velké francouzské revoluce: volnost, rovnost, majetek. Dnes už vidíme, kam vedou: k rozkladu evropské kultury i společnosti.

05.04.2016

Ano, chápu, konzervativci jsou všechno lotři, otrokáři a bůhvíco ještě, jen socialisté a komunisté jsou vzory cti (i když jeden z nich spáchal zločin, který byl prakticky vlastizradou a pomohl vzestupu komunismu v Rusku). A další věci, tohle prostě celý dojem z knihy dost zkazí.

11.03.2016

Jedním slovem krása. Vše, co kniha má mít - úžasné postavy, spád, různorodost. A to propojení s historickými událostmi. Plastický obraz 20. století.

01.03.2016

Je čtivá, to je asi tak všechno co se dá o té knize říci pozitivního.
Proč u žánru není také uvedeno "erotická literatura".

28.02.2016

Oddechová knížka s velkým nádechem červené knihovny - ovšem plná historických faktů a zajímavostí. Hezky se četla, jediné co mi vadilo, že chování fiktivních postav bylo často dost předvídatelné..

28.02.2016

Skvělá kniha, opravdu skvělá, ale těch pět hvězd zatím nedávám.

Problém je, že autor sleduje příliš mnoho linií a tak musí být co nejvíce stručný. I tak kniha má přes 700 stránek. Bohužel ale postavy mají málo místa pro vývoj a mnohdy jsem v jejich chování nebo činech postrádal motivaci nebo vysvětlení, které se kvůli obrovskému záběru do knihy prostě nevešlo.
Autor taky dost pracuje s náhodou, což je samozřejmě důležitý prvek. Hlavní postavy se potkávají na tisíc kilometrů dlouhé frontě a mezi miliony muži se na frontě samozřejmě hlavní hrdinové vždy střetnou. Dejme tomu no...
Skvělými momenty v knize jsou skutečné historické události. Pokud nemáte moc přehled jak probíhala třeba revoluce v Rusku, tak to máte hezky popsané.
Bylo zajímavé sledovat, jak si hlavní hrdinové představují růžovou budoucnost, bez dalších válek, bez vykořisťování a nespravedlnosti. Ke konci knihy se to hemží jmény dětí hlavních hrdinů a vy víte, že za 20 let proti sobě stanou v nejstrašnější válce dějin.

25.02.2016

Pád titánů zahajuje trilogii Století ve velkolepém stylu. Ken Follett umí čtenáře chytit a nepustit, i když vypráví o smutných až tragických událostech první světové války, dokonce i když píše o politice. Je to strhující čtení a to dokonce i přes to (možná naopak právě proto), že de facto nejsme v centru světového dění, ať zeměpisně, tak společensky. "Přímé" zprávy máme vlastně jen v americké linii, zbytek událostí filtrují události konkrétních životů vzdálených centrům moci. Autor pokrývá různé společenské vrstvy, pro které mají světové události různou váhu, a tím dosahuje velké plastičnosti a členitosti děje. Tím vším ovšem události nabírají obrovské šíře, se kterou si autor s lehkostí (jistě jen zdánlivou) poradí. Nikde neskřípe, neodporuje si, nezaplétá se.
Jako vedlejší efekt se dozvídáme řadu podrobností o dějinách světa - taková nenápadná učebnice dějin skrytá ve fascinujícím románu.
Prvkem, který obdivuji, je to, jak autor pracuje s náhodou. V románu tohoto rozsahu jsou nezbytné, aby vůbec držel pohromadě, a ty použité se mi zdají uvěřitelné.
Pro mě nejvíce fascinující, ale současně nejhůře stravitelnou linií, byla ta ruská. Grigorije jsem vnímala jako veskrze pozitivní, obdivuhodnou postavu, která ve vleku událostí koná skutky, jež nemohou vést k ničemu dobrému. Tragický rozpor, který se zhmotní i ve Fitzově misi do Ruska (co je dobré pro lidstvo, nemusí být dobré pro člověka se zde obnažuje přímo v palčivé podobě), mě přivedl i k úvaze (platné i v jiných liniích), jak moc jsme ovlivňováni ve svém rozhodování svojí předurčeností životními okolnostmi, dokonce v těch nejhlubších, nevědomých vrstvách. Nepodlehnout vyžaduje i od hrdinů knihy hodně mravní síly a uvědomění.
Po řadě superlativů si neodpustím jeden zcela subjektivní povzdech. přestože miluji dlouhé romány (600 stránek žádná délka), tak román tohoto rozsahu mě ke konci začal unavovat. Ne nudit, strhující je do samého konce. Ale prostě jsem cítila silnou potřebu již od tématu i žánru utéct. Ale to nic nemění na mém úžasném zážitku a potěšení, s jakým budu brát do ruky druhý díl.

01.02.2016

Celú trilógiu som dostala ešte minulé Vianoce a akosi som sa nevedela odhodlať začať ju čítať pre hrúbky jednotlivých dielov. Navyše napriek toľkým priaznivým hodnoteniam som nie až taký veľký fanúšik historických románov a tak som sa toho dosť obávala. nakoniec som sa predsa len odhodlala a pustila sa do toho a... predčilo to všetky moje očakávania. Fakt super. Vďaka tejto knihe som si rozšírila vedomosti o prvej svetovej vojne v celosvetovom kontexte a čuduj sa svete - bavilo ma to - a veľmi. Follett to dokázal napísať všetko tak pravdivo a pritom neskutočne pútavo, vsadiť to do príbehu fiktívnych postáv tak vierohodne, že niekedy som skoro uverila, že tie postavy naozaj žili. A ako tu už niekto predo mnou napísal, takto nejako by mali vyzerať učebnice dejepisu. Inak sa ani nedá, ako ohodnotiť túto knihu na 5 * a rýchlo sa pustiť do druhého dielu.