Století andělů a ďáblů
Zdeněk Kalista
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286853/bmid_stoleti-andelu-a-dablu-VpU-286853.jpg
4
4
1
Obsáhlé dílo Zdeňka Kalisty zasazuje barokní fenomén do jihočeské krajiny, aby ukázalo projevy stylu v jeho konkrétnosti, v sepětí s určitými lidmi a místy důvěrně známými. V první kapitole se zabývá doznívajícím humanismem, v poslední nástupem osvícenství: ty tvoří rámec pro líčení vlastního baroka. Kalista vypráví o válce třicetileté a o jejím dopadu na duchový život Čech, následně se v samostatných kapitolách zabývá barokem šlechtickým, církevním, měšťanským i lidovým a navazuje kapitolou o postupném odkvétání stylu. Dílo nemohlo v 60. letech, kdy je autor napsal, vyjít. Tímto vydáním se tak dostává do rukou čtenářů poprvé. (Anotace: JulianaH.)... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
umění baroko 16.-18. století raný novověk
Autorovy další knížky
| 2005 |  Tvář baroka |
| 2002 | Valdštejn: Historie odcizení a snu |
| 2003 | Cesta po českých hradech a zámcích |
| 1941 | České baroko - studie, texty, poznámky |
| 1941 | Cesty ve znamení kříže |
Kniha Století andělů a ďáblů je v
| Přečtených | 4x |
| Knihotéce | 3x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 2x |
Já nevím... Zdeňka Kalistu miluji, „Století andělů a ďáblů“ se mi ale nečetlo dobře. Je založené na rozličných enumeracích (například barokních radnic v jihočeských městech nebo opuštěných far), které zdaleka ne vždy doplňuje popis vypočítáváných entit. Je jasné, že mnohem hlouběji si dílo dokáže vychutnat znalec jižních Čech, kterým já bohužel nejsem.
Některé kapitoly se mi líbily, především ty, kde byl Kalista nejkalistovštější: duchovní nárys renesance, výklad baroka jako psychické reakce na „zádavy“ války třicetileté, „odkvétání“ baroku a přechod do intimity rokoka či do meritokratického, protiautoritářského osvícenství.
Naopak u kapitoly popisující peripetie třicetileté války jsem trpěla, ačkoli uznávám, že je k chápání baroka nezbytné znát reálie politických a vojenských dějin. A u kapitoly o měšťanstvu jsem pomyslela na to, že jsem se po dlouhé době spletla ve výběru četby.
Poslední tři kapitoly můj dojem zase spravily.
Mám ráda Kalistovu dikci a čtu tohoto historika nejen kvůli jeho originálnímu (výsostně nemarxistickému) způsobu nazírání na baroko, ale také kvůli ní. Ovšem styl „Století“ byl i na mě poněkud příliš. Kvůli ustavičným vsuvkám ve vsuvce vsuvky jsem musela číst každé souvětí několikrát.
Proto nevím, jak hodnotit. Zájemcům o téma (nikoli přímo o autora) bych doporučila raději „Od baroka k romantismu“ Jiřího Hanzala, což je knížka výrazně čitelnější. Na druhou stranu Zdeněk Kalista je Zdeněk Kalista a jeho nejkrásnějším pasážím se nic nevyrovná:
„Ale hlavní oporou kultu svatojánskému v jižních Čechách poskytoval kraj sám svým charakterem, nespočetnými vodními plochami, kterými je jeho temnobrvý lesní prostor prostupován, mokřady, které probleskují v jeho rovinách i v jeho oblastech horských, říčními toky, které tu sestupují z pohraničních hor. To vše vytvářelo tisíce příležitostí, jež lákaly k tomu, aby v blízkosti vodní hladiny byl umístěn pomník nového světce, jehož hvězdy jako by večer bloudily po lehce se čeřící vodě.“
Vynikající byl doslov profesora Vlnase, tomu pomyslně dávám všech pět hvězdiček.