Sto roků samoty

od:


KoupitKoupit eknihu

Sto roků samoty popisuje historii šesti generací rodu Buendíů z fiktivního města Macondo, jehož předlohou se stalo spisovatelovo rodné kolumbijské město Aracataca. Celý příběh je plný autobiografických prvků, mísí se v něm řada historických událostí s autorovou fantazií a celek pak působí tak kompaktně, že je často problém je od sebe odlišit, také důležité postavy mají své předobrazy ve spisovatelově rodině....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/52_/522/sto-roku-samoty-lMg-522.jpg 4.31396
Orig. název:

Cien años de soledad (1967)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
Počet stran:320
Překlad:Vladimír Medek
Edice:MÁRQUEZ (2.)
Autor obálky:Juraj Horváth
Vazba knihy:pevná / vázaná s přebalem
ISBN:80-207-1215-1
Nahrávám...

Komentáře (185)

Přidat komentář
marhoul
dnes

U knihy se mi vařil mozek, ale stálo to za to. Emoce až na dřeň. Silné, těžké, složité. Není to kniha "odpočinková".

Yaromil
21. září

Na knihu jsem se dlouhou dobu chystal, dlouho mi trvalo než jsem jí zdolal a ještě déle mi pravděpodobně bude trvat než jí vstřebám. Uff, bylo to náročný, ale stálo to za to! Pokud by se ke knize dodával rodokmen rodiny Buendíů, bylo by o dost méně tápání o kom to vlastně nyní autor píše. Jednotlivých "účinkujících" je v knize nepřeberně a nějak tak nevěřím, že se mohli všichni vejít do zmíněných sta let a ještě ke všemu samoty. Musím pochválit překlad a bohatý jazyk.

veamertl
19. září

Tehdy jsem se do Marqueze zamilovala a ta Láska byla horečná, vášnivá, spalující..zkrátka taková, aby Jí ho bylo hodno..Taková, jako by byla vystřižená z jeho knih. Kde je nekonečné vedro, kapky potu z vás stékají, tu prací, tu neprací, tu láskou, tu neláskou..Přečetla jsem pak všechny jeho knihy a že je to autor celkem plodný a pak už se od něj vydávalo snad vše, včetně nákupního seznamu. Stihla jsem tuhle Lásku do svých 20-ti let a Marquezovi jsem byla věrnější než většině chlapců v okolí. Pak jsem pochopila, že se tahle Láska v našich zeměpisných šířkách příliš nevyskytuje, horko už tu teď máme, ale asi moc sucho na ni. A dnes ve 30-ti už takového citu asi ani nejsem schopna, ale 20-ti leté srdce ještě přetéká citem. Jo a je tam spousta postav a chutí a vůní a zážitků a pocitů a odboček a vboček, ale na postavy mě vycvičil Tolkien a zbytek..no vždyť říkám, bylo mi 20. To ještě člověk nemusí udržet v hlavě návštěvu tchýně, černý kašel ve školce a dokoupit toaletní papír!!!, jinak bude prů(o)ser a může v ní držet všechny obyvatele Maconda:)

flyingandie
16. září

Člověk, aby si už od první stránky kreslil strom. I přesto mě knížka dokázala chytnout. Byly chvíle (a nebylo jich zrovna málo), kdy jsem nevěděla kdo je Arcadio a kdo Jose Arcadio, a o které generaci je vlastně řeč. Kolikrát jsem byla překvapena, že je někdo naživu, i když na předchozí stránce se mluvilo o jeho smrti. I přes všechny ty zmatky, je to knížka magická a realistická a závěr ve mě ještě dlouho zanechal pocit samoty.

Malýmedvěd
09. září

Výborná kniha, která nutí přemýšlet hned od začátku, až do konce. Kniha která uvízne v mysli. Ani se tomu nechce věřit, že člověka zaujme takto kondenzovaný vypravěčský styl, kdy se toho na jedné stránce odehraje tolik, co jinde vydá na celou knihu. Jak může zaujmout vyprávění, kde se nedodržuje chronologie času, kde postavy mají neskutečně podobná jména, která se neustále opakují? Jak může zaujmout vyprávění o historii rodu, do kterého se neustále míchá "záhadno a mystično" a některé příběhy se vyprávějí znovu a znovu? Čtenáři rychle dojde, že jde o záměr a navíc mistrovsky uchopený. Téma opakujících se lásek, vášní, jmen, charakterů, lidských chyb i lidských úžasných činů, je společné nejenom všem členům rodiny Buendíů, ale vlastně nám všem lidem. Stejně tak, jako že naše životy provází samota a to i v lásce i v rodině i ve stáří. Nikdy bych nevěřil, že se dá takto vyprávět příběh. Klobouk dolů.

jfialova
02. září

Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla a vlastně ani nedokážu říct proč. Množství postav je enormní, přesto jsem celou dobu udržela v hlavě jakýs takýs přehled, což je zajímavé.

Ran
15. srpna

Knížka se mi četla dobře a v příběhu jsem se vyznala, což mě docela překvapilo.

bakunin
09. srpna

kniha co mi zamávala emocemi po všech stranách, hypnotické, magické spirituální dílo, nejúžasnější historie jedné dynastie. Pětkrát bravo!!

perfis1280
27. července

Uzasneeee

jant02
23. července

Přiznávám hned na začátku, že mi kniha dala docela zabrat a nebýt mého zvyku dělat si v průběhu čtení poznámky asi bych se brzy v postavách i v příběhu ztratil.
Snažím se při čtení představovat si, co se v knize odehrává, avšak tenhle Márquezův opus vyžaduje od čtenáře opravdu nemalou dávku představivosti. Děj je tak zahuštěný, tak barvitý a má tak fantaskní až blouznivou atmosféru, plnou téměř naprostých nepředstavitelností, že se mi z toho místy málem zavařily mozkové závity. Je až neuvěřitelné, co všechno se na 350 stran vešlo, já měl po dočtení pocit, že jich mám za sebou tak 1500. Celá kniha je jeden obrovský ohňostroj barev, pocitů, vášně, svérázného humoru a ironie. Navíc Odeonské vydání z roku 1986, které jsem si k přečtení vybral, je plné nádherných expresivních ilustrací od Borise Jirků, které atmosféru výborně dokreslují.
Nejsem si zcela jistý, jestli jedno přečtení stačí k tomu, abych tuhle knihu úplně docenil. Z toho vyplývá, že si ji v brzké době přečtu znovu. A Vám, kteří jste ji četli jednou a méněkrát, Vám ji taky vřele doporučuji :-)

Izi14
11. července

Při vzpomínce na tuto knihu v mé mysli vyplují na povrch dvě slova - smrt a kruh. Tento příběh, tolik odlišný od všeho, co jsem kdy přečetla, ve mne vzbudil silnou melancholii a pocity téměř nepopsatelné...
Nádherné a strašné!

velkyel
06. června

Od velkych k malym a od malych k velkym. Vynikajici saga sesti generaci. Zrady, radosti, zoufalstvi a tragedie v Macondu.

Hyaenodon
29. května

Tahle knížka mě pobavila. Stejnojmenné postavy jsem při četbě řešil tak, že jsem si představil typizovanou Úrsulu a typizovaného Buendíu s pleší a knírem a už jsem jel. Docela dobré psycho. Magické prvky jsem ve "vážné" literatuře v té době ještě neznal, takže mě velmi příjemně překvapily. A na Rebecu lízající omítku ze stěn si vzpomenu i poletech s úsměvem.

Yui-chan
19. dubna

Tato kniha ve mě zanechala velmi rozporuplné pocity a dojem, že magický realismus asi není úplně pro mě. S knihou to bylo trochu jako na houpačce. Každá popisovaná generace byla jiná, u některých jsem byla zvědavá, co se s nimi stane dál, u jiných jsem si přála přeskakovat stránky, jak moc divné to bylo. Také mi asi vadil, že kniha neustále jede. Ani na chvilinku se nezastaví. Pro někoho, kdo čte po pár stránkách, jako já, bylo velmi náročné udržet s ní krok. Asi hlavně proto mínus hvězdička. A také za tu větu, která měla celé dvě strany!!! Na druhou stranu jsem ke konci, kdy se uzel začal pomalu rozmotávat, přišla na to, že ač byl každý z Buendínů jiný, bylo v nich přece stále něco stejného. Myslím, že kdyby nebylo Úrsuly, tak bych si tohoto okamžiku, toho prozření jak se rodinná historie neustále opakuje dokola, ani nevšimla. Její pasáže jsem měla velmi ráda. Téměř každá z postav mi vlastně během svého příběhu nějak přirostla k srdci (kromě Fernandy, na tu jsem si prostě nezvykla). Když jsem ji dostala poprvé do ruky, bylo mi k ní řečeno, že se jedná o příběh rodiny, která byla zatěžkána prvotním hříchem a tento hřích že se odráží v každé generaci. Až téměř do posledních stran jsem tuto souvislost neviděla. Ale "aha efekt" se nakonec dostavil. První vražda započala cestu za založením Maconda a od té doby byl celý rod odsouzen ke sto rokům samoty. Finální pocit z knihy byl zmatený, vzdálený ale přece blízký, tak špatně popsatelný. Myslím, že tato kniha bude potřebovat čas, než ve mě úplně uzraje.

Hobo
18. dubna

Můj první Márqeuz a nebyl to špatný výběr. Moc jsem o Márqueze vzhledem k recenzím, které jsem četl, neměl zájem. Je vidět, že nesmím dávat na recenze.

kvnhvta
18. dubna

Na tuto knihu jsem mentálně nedozrál; zhulené vyprávění o lidech, kteří se chovají jako úplné gumy; samá Vlast a Hrdost a Tradice a přitom by jenom zabíjeli a trkali, trkali a zabíjeli :(

YDM
14. dubna

Snad nejlepší lék na touho po nesmrtelnosti, který se mi zatím dostal do ruky...

LišákPlyšák
25. března

Kniha ve mě zanechala negativní pocit. Je sice čtivě napsaná ,ale na můj vkus příliš kouzel a náhod.

jaro999
21. března

Knihu jsem četla před několika lety, takže si už nepamatuji jména postav a děj. To, co ve mně zůstalo, je pocit krásna, lahodného opojení z četby, chuť se od knihy nikdy neodtrhnout. Prostě magie nádhery, která mě úplně pohltila. Neutuchající tok myšlenek a obrazů, který vás uchvátí a nechce pustit.

francouz
02. března

No musím říci, že moje první setkání s magickým realizmem,bylo trošku rozporuplné. Co se týče autora a jeho práci s jazykem, tak tady není co vytknout, je to opravdu dokonalé. Ale co se týče příběhu, který běží napříč stovkou naprosto rozdílných Buendiů, pak je to jendou nahoru a dolů.
Takže promě je to trocšku těžké hodnotit. Na jedné straně je to opravdu pan spisovatel, který velmi výrazně pracuje s jazykem a příběhem, na druhé straně trošku bizardní příběh jednoho rodu. Takže tentokrát to bude horší známka než v pčípadě Lásky za časů cholery.

Mato14
19. února

Určite jedno z najneobviklejších diel magického realizmu. Som veľmi rád, že som si ho prečítal. Sledovať toľké generácie ľudí, ľudských životov a ich osudov, to dá zabrať nie len fantázii spisovateľa, no najmä čitateľa. Je ľahké stratiť sa v dianí a menách. Ale to knihe neuberá na kvalite, práve naopak. Je to veľmi prepracované dielo plné reálnych ľudských osudov. Určite vrele odporúčam. :-)

Inka063
03. ledna

To je něco tak ojedinělého, nevšedního, surrealistického, neuvěřitelně vtipného, neuchopitelného, že se to nedá popsat. Tisíce různých Buendiů, prolínání skutečnosti s představami a minulostí, iluzemi, sny, fantazií ...
Zpočátku jsem chtěla sledovat dějovou linku, hledat realitu, oddělovat ji od všeho ostatního, pamatovat si jména a příbuzenské vztahy všech Buendiů. Brzy se mi to vymklo. Vzdala jsem to. Nechala jsem se unášet něčím pro mě zcela novým, tak neobvyklým a zvláštně krásným.
Závěr na mě zapůsobil nečekaně smutně, kdy jsem si uvědomila, že jde vlastně o "sto roků samoty". Beze sporu dávám 5 a dalších minimálně 5 překladateli.

kap66
12.12.2017

Magický realismus... Moje první setkání s ním - a uchvátil mě. Čím jsem starší, tím méně žádám od četby "pravý" realismus - ten žiju; číst chci o něčem, nad čím budu kroutit hlavou, říkat "páni", vzdychat obdivem nad autorovou fantazií... A zároveň tomu trochu věřit. Tak zvláštní a nepravděpodobné, až uvěřitelné.
Žádná jiná Márquezova kniha už mě tak neoslovila; tahle je absolutní.

Peleus
05.12.2017

V autorově vyprávění o generacích rodiny Buendíů se organicky prolíná historie jihoamerického kontinentu s různými událostmi ze života četných hrdinů románů.

Namísto popisování jednotlivých aspektů lidského života, autor úspěšně pracuje s celým spektrem lidských pocitů v průběhu dlouhé životní cesty rodu Buendíů. Zároveň používá neutrální až neosobní přístup vyprávěče, aniž by knihu ochudil o svůj typický marquézovský humor. Samostatnou kapitolou je zajímavý jazyk (uznání si zasluhuje i překladatel – Vladimír Medek), který ze Sta roků samoty činí ještě větší požitek.

V románu se dá vycítit sotva postřehnutelná hranice mezi realitou a světem iluzí. Jsme účastníky filozofického rozjímání o těžko uchopitelném pojmu, kterým je „samota“. Co je to samota? Jde o izolaci? Jde o hledání vlastní individuálnosti? To si musí ujasnit každý jeden z nás.

Ke knize mám jen dvě výtky. Autorova záliba v opakovaném používání stejných jmen napříč generacemi a místy až neúnosné zpomalování tempa. Oboje má smysl v celkovém kontextu, avšak někdy dokážou lehce rozladit.

Chesterton
01.12.2017

Velice svérázná, pro mě přemíra sexu přehlušila originalitu. Jakýsi svým způsobem primitivismus. Asi ten kruhový čas? Trochu bezvýchodnost? Chybějící naděje? Takhle přirozené nadpřirozeno mě lehce odpuzuje. Leč chápu, že kniha je originální, provokující, propracovaná . . . .svébytná. Pod kůží zůstala, ale spíš negativně :)
Zvrácená vtipnost je asi přesné:(
Leč trochu chápu ty, kterým sedla a dali 5*:))

Aingeal
18.11.2017

Tak bohužel, tato kniha se mi do srdce nevepsala. Čas ubíhající v kruhu (stále stejná jména, osudy...) byl sice autorovým záměrem, ale pro mě vytvořil nekonečnou linii naprosto nepochopitelných a nesmyslných událostí. Dvěma hvězdičkami každopádně oceňuji propracované postavy a svéráznou originalitu celého románu ;).

vlkcz
11.11.2017

Největší nedostatek téhle knihy je skutečnost, že přes poměrně velké množství postav, si autor vystačil pouze s několika jmény. Chápu, že to zřejmě byl úmysl, který mu pomohl ilustrovat myšlenku, že se vše opakuje. Ale srozumitelnosti to nepřispívá.
Úplně mi navíc nesedl ani Marquézův styl, i když to je možná dáno tím, že nechápu jihoamerickou mentalitu. V tomto ohledu zlatý Robbins nebo Bulgakov.
Ale i přes uvedené výhrady jde o hodně nadprůměrnou knihu, která člověku zůstane pod kůží.

Lucia196
05.11.2017

Mam rada pribeh ako sa ku knihe dostanem.tuto do nebies ospevoval boris filan.ze by chcel zase tuto knihu dostat do ruk a nepoznat ju.poznate ten pocit?citat a objavovat...krasna kniha, pre mna uplne novy svet.

Dyaebl
13.10.2017

Po celou dobu mě neopouštěl ten krásný pocit nadpřirozena které je tak moc přirozené... Do toho neustálý koloběh rodu odsouzeného ke 100 rokům samoty, jež je předpověděn a nelze změnit, je zkrátka fascinující.

Nelasp
08.10.2017

Napřed jsem na knihu nadávala a připadala mi úplně mimo- vadila mi fantasknost příběhu, hromada postav a občas mi dělalo problém se v příběhu zorientovat. Při druhé četbě jsem jí ale přišla na chuť a jsem ráda, že ji četla.