Sto básní: stará japonská poezie

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Sbírka představuje 600 let vývoje formy japonské básně waka od 7. do 13. století a zahrnuje 100 básní od 100 různých básníků. Podle tradice ji vybral slavný básník a literární teoretik začátku 13. století Fudžiwara no Teika (1162-1241) v poustevně na hoře Ogura v Kjótu v roce 1236. V tradičním stylu jamato-e-Tosa sbírku ilustroval mistr ukijo-e-Keisai Eisen (1790-1848) v dřevořezovém vydání z roku 1836 pod titulem Šúgjoku hjakunin isšu Ogura-šú. Faksimile kombinované se stránkami českého překladu....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/348105/big_sto-basni-faksimile-klasicke-sbirky-Pmz-348105.jpg 4.924
Žánr:
Literatura světová, Poezie

Vydáno: , Národní galerie
Originální název:

Šúgjoku hjakunin isšu Ogura-šú, 1836


více info...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Sto básní: stará japonská poezie

hrusticka76
10. června

Tak toto je úplný a dokonalý literárny skvost :) Nečítam ho šmahom,hoci by som ho vedela "zhltnúť" za dva dni ale dávkujem si to postupne a vychutnávam ako zákusok po nedeľnom obede :)
Prečo takéto niečo nie je učebnicou dejepisu v školách???
Rozhodne by ma literatúra bavila omnoho viac :D
Plus obal knihy,grafické spracovanie.....čistá radosť keď knihu vezmem do rúk.
Keby sa dalo tak dám aj 100*,žiaľ môžem iba 5* :)

Dobraadresa
20. dubna

Krásně vypravená publikace s vynikající komentářovou částí a úžasným obrazovým doprovodem. Poetická kvalita převodů Hany Honcoopové se sice nemůže úplně rovnat převodům například Antonína Límana, ale v téhle knize nejde ani tolik o literární zážitek jako spíš o pochopení a vhled do japonské kultury a jejích pravidel.


HerrPilot
03. dubna

Naprostý bonbónek nejen pro milovníky poezie.
Sám básním moc neholduju, jedouc dle hesla: Když to nemá příběh, nemá smysl to číst. Přesto – tihle Japončíci (někteří, ne všichni) dokázali napráskat do malých/krátkých básní hned několik rovin, což je dost v kontrastu se spoustou básníků západní kultury. A to tahle knížka se skládá pouze z „tanky“, tedy z jakéhosi předstupně k veleminimalistickému haiku. Zkrátka tyhlety básně jsou tím, co si ráno na minutu dáte, a i v poexkrementovaným dni vám to projasní aspoň to dopoledne.

Samostatnou stránkou je pak vydání od DharmaGaia, které odpálilo má budoucí očekávání ohledně básnických sbírek tak vysoko, že to musí sestřelit i kdejakou kosmickou loď. Obsahuje kvalitní reprodukce japonských obrazů, které se vztahují přímo k jednotlivým básním. Každá báseň je uvedena krátkým životopisem daného básníka, následuje ona báseň v českém překladu, za níž je umístěno vysvětlení, „co tím básník chtěl říci“, po němž následuje původní zápis a fonetický přepis. Některé stránky jsou ještě zakončeny popisem ilustrace. To vše v provedení paní Honcoopové.
Celé je to uvedeno rozsáhlou předmluvou, popisující popularitu sbírky v Japonsku i japonskou dvorskou... básnivost. Konec je tvořen rovněž rozsáhlým doslovem, v němž jsou zmíněna právě i haiku.

Sečteno a podtrženo – tleskám, posílám 5 minimalistických *, a doufám, že i jiné básnické sbírky (klasiků) budou vydávány s takovou péčí a tak elegantně (nikoliv v nějakých zbytečně artových pseudokabátech).

haki34
24. března

nelze než podepsat komentáře přede mnou..ideální na momentální podivnou dobu..číst postupně, kochat se ilustracemi, vychutnávat si slová básní, někdy i vícero možných překladů. Úžasný je kompletní překlad sbírky Sto básní od sta básníků (Hjakunin iššu)..líbí se mi i jak v Japonsku tuhle sbírku znají, oceňují, nezapomínají na ni..(zaujaly soutěže a karetní hry, kdy účastnící již podle prvních slov poznávají a hádají, o kterou báseň se jedná)..možná by to chtělo více poezie u nás :)
a ještě jednou musím vyzdvihnout obrazovou přílohu (konec konců, i formát samotné knihy a grafická úprava, kdy listy jsou laděné do světlé béžovožluté, skvěle projasnil pochmurné jaro...), ty ilustrace jsou nesmírně krásné a ráda bych někdy nějakou viděla naživo v originálu...
Jak píše podemnou knih-o-mol : Pro milovníky Japonštiny a básní dar z nebes.
A pro nás, co se v problematice až tak hluboce nevyznáme, paní Honcoopová dokázala svým podrobným rozborem, slovníčkem a detaily vše potřebné doplnit...
Doporučuji !!!

knih-o-mol
21. března

po letech konečně něco na vysoké úrovni narušující Límanův monopol. Kniha mimo japonského originálu básní, jejich fonetického přepisu a překladu obsahuje informace o reáliích v básni, o použitých motivech a jazykovém pozadí překladu. Dále kniha obsahuje řadu studií o prostředí a jednotlivých rámcích ve kterém básně vznikají. Pro mne nikoliv navázání na (pro mne ne příliš oblíbeného) Mathesia, ale na Miroslava Nováka, který je v knize zmiňován jako: jejich Zenový mistr a člověk co je trpělivě zasvěcoval japonské poezie. Pro milovníky Japonštiny a básní dar z nebes.

petrarka72
21. února

Tahle kniha přináší zážitek velmi speciální (R.E.M. to napsala přesně); básně volají po tichu a soustředění, ilustrace vykreslují Japonsko 8.-13. století jako místo k životu klidné, přesto dramatické; eseje Svět staré japonské poezie a Z japonských poetik plus obsáhlý poznámkový aparát přibližují svět tehdejší a spojují ho se světem současným. Forma tanky (31 slabik, obvyklá struktura 7-5-7-7-5), její závaznost a tradice svědčí o tom, že skutečně v omezení poznáš mistra... Respektuhodná zjištění: pozornost věnovaná poezii a umění vůbec byla v Japonsku enormní; sbírka Sto básní od sta básníků z roku 1235 byla často součástí věna a na jejím základě vznikla karetní hra; přestože téma i motivy byly dány, variací vznikalo nespočet a ty nejlepší dokázaly nabídnout překvapivou pointu... A velký dík patří Heleně Honcoopové, jednak za úroveň překladů a zprostředkovanou hlubokou znalost předmětů zájmu, ale také za odvahu, s níž navázala na skvělého, ale dnes už přece jen akademicky a zastarale působícího Bohumila Mathesia...

Přísahal
a naše rukávy svazoval
slibem věrnosti.
Že prý spíš moře přes horu
přejde než jeho láska - lhal.

Kéž by svět trval
a my uměli nehynout!
Krajina moře -
Pohleď, jak rybář vleče
svou bárku mělčinou.

eiramka
05.08.2020

Tohle je malý poklad, kniha vydaná s láskou a pečlivostí, s nádhernými ilustracemi,. Kniha, ke které se člověk znovu a znovu vrací a pokaždé nachází něco nového. Dotek křehké krásy.

R.E.M.
17. ledna

Nádherně a současně kvalitně zpracované - od půvabných básní, doprovodných textů, krásných ilustrací po obálku knihy, která na první pohled probouzí touhu vzít ji do ruky a pak domů, do knihovny v obýváku.
Obdiv patří básníkům i výtvarným umělcům, poděkování pak japanistce, paní Honcoopové, která s erudicí a citem přeložila básně, vybrala ilustrace, přidala poutavé informace a připravila koncepci této pozoruhodné sbírky.


Sídlo mých předků!
Plevel teď dravě obrůstá
tvé staré krovy.
Tajně se k tobě vinu i já -
vzpomínám na dávné doby.


Hledal jsem krásu
kvetoucích třešní až do setmění.
A pak jsem žasl
nad lunou, jež náhle vyšla
mezi stromy na hraně hory.

Potřebují tyto básně více slov?

1