Stínohra

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Před pětadvaceti lety Paulův kamarád Charlie zavraždil jejich spolužáka a pak zmizel beze stopy. Paul se z rodného města plného přízraků minulosti sice odstěhoval, ale teď se musí vrátit za svou umírající matkou. S jeho příjezdem se objeví nový případ – rituální vražda přesně kopírující události, které se odehrály během školních let. Může to vůbec být náhoda? Zdá se, že je na čase přestat utíkat a pohlédnout všem stínům zpříma do očí....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/469531/big_stinohra-a2k-469531.jpg 3.738
Žánr:
Literatura světová, Thrillery

Vydáno: , Motto
Originální název:

The Shadow Friend, 2020


více info...
Nahrávám...

Komentáře (7)

Kniha Stínohra

SilvieSisinka
27. listopadu

Nic moc tedy.Naseptavac byl úplně jiná Liga.

L.Helena
24. října

Nebavilo mě to.


kap66
03. října

Průměrně napsaný (i přeložený) thriller, což je v lepším případě dané autorovou malou zkušeností (?), v horším případě jeho přesvědčením „takhle jim to stačí“. S tím, na čem je založený, jsem se v literatuře ještě nikdy nesetkala a oceňuji to jako dobrý nápad, ale během čtení jsem se nemohla zbavit pocitu, že autor knížku nepsal, ale vyráběl (ne že by byl objevitel takového způsobu psaní). K určité neskutečnosti a zamlženosti všeho, i vyšetřování, přispívá kromě role lucidních snů i to, že všichni dají hodně na výraz tváře, často „mají pocit“, „věří“ a „myslí si“; vyšetřovatelka také nechává záměrně nezodpovězené otázky. Během pár týdnů mi knížka vyšuměla z hlavy a já si nejvíc pamatuji překvápko způsobené chybnou informací v anotaci.
Záměrně někdy zkouším knížky, které moji oblíbení nečetli, a doufám, že objevím Něco. Stínohra není totální průšvih, ale je jenom něco v hromadě dalších.

Hella
23. září

Bohužel nesrovnatelné s Našeptávačem.

Katania
14. září

První autorovu knihu jsem nečetla, ale tahle se mi moc líbila! Napínavé a povedené.

nela3812
16. srpna

autorovo první dílo (Našeptávač) považuji dodnes za jeden z nejlepších thrillerů, a když se v knihkupectví objevila jeho druhá kniha, byla jsem pravděpodobně první ve frontě. No ale teď? Asi jsem čekala něco jiného. Nebo stejného? Já vám popravdě ani nevím, doteď z toho mám rozporuplné pocity.

Celá kniha se točí kolem snů a lucidního snění. Tedy toho, že jistými kroky a rituály lze ovlivnit, abyste si své sny ráno pamatovali. Nebo abyste ve svých snech byli živí a mohli se chovat dle vlastních pohnutek. Tento námět mě tedy velmi bavil, protože mě toto téma zajímá a jeho zpracování mimo naučnou literaturu tak často nevidím. Už jen z toho důvodu bych po knížce sáhla.

Vyskytlo se několik scén, ze kterých mrazilo, a po jejich dočtení si raději všude v domě rozsvítíte a po tmě se hodně dlouhou dobu sami neprojdete. Zároveň se mi však tyto scény zdáli nedotažené a nevyvolali ve mě taký pocit napětí a strachu, jako v autorově první knize. Rozhodně nechci knihy porovnávat, každá je svým způsobem jedinečná a originální. Ale měla jsem velká očekávání a myslela, že mě napětí z příběhu, tajemné vzkazy a opakující se minulost opět dostane do kolen. Bohužel se tak tentokrát nestalo.

Příběh má zajímavý námět, ale jeho zpracování mě do čtení úplně nevtáhlo. I přesto jsem knihu přečetla za malou chvíli Stránky jsem otáčela rychle a doufala, že se na té další konečně objeví to, na co celou dobu napjatě čekám. Bohužel…

Ale! Konec? Opravdu překvapivý. Mohu říci, že rozuzlení zápletky bylo zajímavé a takový konec jsem určitě nepředpokládala a mile mě překvapil. Dám vám proto ze své strany jeden tip. Pokud jste ještě nečetli Našeptávače, začněte nejprve Stíhohrou. Nijak na sebe nenavazují a můžete tedy číst v jakémkoliv pořadí. Myslím, že díky tomu se vám podaří vyhnout situaci, do které jsem se při čtení dostala já.

Tohle vás překvapí a mě to mrzí, ale dnes to rozhodně nebude plný počet hvězdiček. Vidím to spíše na 3,5 -4/5. Ale i tak knihu doporučuji, autor píše čtivě a jeho náměty jsou zajímavé a nechybí jim hloubka.

čef
12. července

Motá se to pořád okolo lucidních snů a činů, které je přitom možné provést. Nebylo by to až tak špatné, kdyby se autor tak mnoho nezabýval pitváním banalit dne a možná přidal jinde, aby podtrhl nostalgii po letech dospívání. Takto jsem k obdivu moc důvodů neměl, uznávám sice, že zápletka je originální, patřičně komplikovaná, ale vzhledem k mému očekávání a potenciálu příběhu tak trochu pro mne nedotažená.