Pán věže
Anthony Ryan
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/316258/bmid_pan-veze-z4C-316258.jpg
4
1248
199
Stín Krkavce série
< 2. díl >
Tváří v tvář hrozbě musí i ta nejváhavější ruka nakonec pozvednout meč. Vélin Al Sorna je unavený z války. Ve službách Sjednoceného království a Víry prošel bezpočtem bitev. Jedinou odměnou mu však byla ztráta lásky, smrt přátel a zrada krále. Po pěti letech v alpírském žaláři touží po návratu domů a klidném životě bez válek a vražd. Revinou jedinou touhou je však vrazit Vélinovi na uvítanou v rodné zemi nůž do srdce. Zničil její rodinu i její život. Nic ji neodradí od krvavé pomsty – dokonce ani hrozba vpádu nejmocnějšího nepřítele, jakému kdy království čelilo. Jakmile však vzplanou válečné ohně, z protivníků se stávají spojenci, a co bylo dříve pravdou, mění se v lež. Pokud má být království zachráněno, musí Reva přijmout budoucnost, jakou si nepředstavovala, a Vélin se musí znovu ponořit do minulosti, kterou by nejraději pohřbil.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2016
,
Host
Originální název:
Tower Lord , 2014
více info...
Přidat komentář
Jsem tak nějak v polovině knihy, poslouchám to jako audioknihu a docela trpím. Střídá se asi 5 předčítajících. Z toho jsou dvě ženy a nevěřil bych, jak mně bude jedna z nich vytáčet.
Co mě vytáčí mnohem víc, je roztříštěný děj. Nedávno jsem dočetl Draconis Memoria, který byl celý psán tímto stylem a první díl byl pro mě osvěžující, protože děj měl spád. Teď to skáče jak splašená koza, některé dějové linie jsou tam víceméně navíc a kdyby tam nebyly, nic by se nestalo. Uvidíme, jak se bude vyvíjet děj, ale tento styl psaní mně nevyhovuje a pokud to autor ještě víc zamotá, asi si dám na relax Medvídka Pú.
Ach, to bolo zase raz skvelé. Narozdiel od niektorých čitateľov, mne striedanie postáv nevadilo. Je pravda, že niektoré som si užívala viac (Vélin!!!) a niektoré menej, ale aspoň som mala možnosť spoznať nové postavy, ako napríklad Dahrena, Davoka alebo Štít, ktoré ma nesmierne bavili. Veľmi som si však obľúbila Lyrnu a dúfam, že vývoj jej postavy bude mať vzostupnú tendenciu. Som taktiež rada, že oproti prvému dielu, v tomto nachádzame oveľa viac mágie a o to viac sa teším na záverečnú knihu.
Pokračování Písně krve, tedy série Stínu Krkavce.
Z prvního dílu jsem byla nadšená a tak jsem se trochu obávala, jak bude příběh dál pokračovat. Obava byla naprosto zbytečná. Tento díl je stejně výborný, jako předchozí.
Velina jsem si opravdu velmi oblíbila, takže mě zprvu trochu mrzelo, že mu není dán takový prostor jako v minulém díle, ale zase tu máme dějové linky Lyrny a Frentise. Tedy známých postav a Revy, tedy nové postavy. Tato linka je skvělá, stejně tak Velina a Lyrny. Frentisova linka mě bavila nejméně.
Vývoj a propracovanost postav je perfektní.
Nemám, co bych vytkla. :))
Tato série mě velmi baví a těším se, že se brzo ponořím do dalšího dílu a zjistím, jak to celé dopadne.
Sérii mohu doporučit všem, co mají rádi dobré fantasy, ale podle mě není úplně vhodná pro "fantasy začátečníky". :))
Tohohle jsem se trochu obávala (protože jsem viděla nějaké recenze, že je tenhle díl o dost slabší než ten první), ale zároveň jsem se neskutečně těšila. Protože Renfélin, protože Vélin, protože píseň, protože Nortah, protože… prostě všechno.
Vývoj postav byl u všech dost velkej, ale zároveň působil vždy uvěřitelně. Pravda Vélin se zrovna moc neměnil. Tedy po tom velkým obratu jeho myšlení, které muselo proběhnout někde mezi prvním a druhým dílem. Lyrna se změnila asi nejvíc. Nebo možná ne, možná se změnila jen trochu, ale mě to připadalo jako hodně, protože v prvním díle byla jen z pohledu Vélina, kdežto tady je vidět i z jejího vlastního pohledu. Frentis mě tu na začátku vůbec nebavil ani nezajímal. Na to, jak ráda jsem ho měla v prvním díle, tak tady si mě musel znovu, a tentokrát dlouze, získávat. Ale u konce už jsem jej měla zase ráda. Líbily se mi i nové silné ženské postavy. Tím myslím hlavně Revu a ty dvě borky se jmény na D, který si prostě nejsem schopná zapamatovat.
Vstahy… jako upřímně, tahle knížka fakt o vztazích není. Ani o přátelských, ani o sourozeneckých, natož o těch romantických. Přesto tu byla rádoby romantická linka mezi Revou a Vellisou. A ta se teda zrovna moc nepovedla. Jejich city přijdou zničeho nic, a jsou navíc naprosto neuvěřitelné. Věřila bych jim přátelství, i fyzickou přitažlivost, ale nevěřím jim lásku. Ta tam prostě nebyla.
Svět se mi líbil stejně jako v předchozím díle. Tohle je prostě úžasný. V prvním díle bylo o světu docela dost, a přesto se v tomhle díle dostáváme zase do jiných míst. Zase se tu objevují nové a nové věci, takže i když už mám za sebou nějakých 1200 stránek v tomhle světě, vím, že i tak má pořád co nabídnout.
Stejně dobrá byla i čtivost. Dočetla jsem dřív, než jsem si pořádně stihla uvědomit, že jsem začala. A to i přes poměrně velký počet stránek.
Jsem zvědavá na tu válku, která tu začala. Jsem zvědavá, kdo ji vlastně vede. A proč.
Jo, mám spoustu otázek a těším se na další díl a doufám, že tam bude odpověď aspoň na většinu z nich, když ne na všechny.
V porovnáním s Písní krve, Pán věže podstatně pokulává. Vélin Al Sorna je tu odsunut na vedlejí kolej a dělí se o pozornost s dalšími vypravěči. Dvě z těchto postav již známe - Lyrna a Frentis, ale je tu i jedna naprosto nová postava - Reva. A abych byla upřímná, tak k žádné z těchto poslav jsem si nevytvořila takový "vztah" jako k Vélinovi (což je logické protože první kniha je pouze z jeho pohledu). Navíc se tyto postavy v této knize téměr nesetkají. Chápu, že chtěl autor ukázat co se děje napříč tímto světem, ale rozhodně bych ocenila kdyby tam Vélin byl častěji a nebo kdyby Pán věže byl o něco kratší, protože jistá místa byla velice natáhnutá a nudná.
Nejvíce jsem si uživála pohled Vélina (očividně) a Lyrny. U Frentise jsem vyložně trpěla, protože mě čtení z jeho pohledu nebavilo a Reva byla tak 50/50.
Wow, tak toto byla pecka. Za mě lepší než první díl, nechyběla akce, střídání postav, grandiozni finále.. Proste všechno co má správná kniha mít.
Kniha opět velmi čtivá a příběh poutavý, některé části zajímavější než jiné. Neustálé detailní popisování všemožných velkých bitev už bylo ke konci zdlouhavé, ale to je asi jediná moje výtka.
Tak jako prvni dil i druhy mne vtahl do deje, i kdyz tentokrat je tam trochu moc detailne popisovano prubehy bitev ( kdo koho jak seknul, nebo bodnul, kudy uskocil atd). Take se znacne rozsiril okruh postav a nekdy jsem malinko tapala, kdo to je a co tam dela :-). Ale uz se tesim na zaver trilogie, jsem vazne zvedava, jak to cele dopadne
(SPOILER)
Zdravím všechny fantasy šílence,
máme zde druhý díl této nadupané série. K obálce jen stručně, drží si stejnou kvalitu zpracování, jako první díl. Palec nahoru pro nakladatelství.
Teď už k ději, takže pozor na spoilery!
Dějová linie se nám zde třepí do čtyřech linií a to na Vélina, Revu, Lyrnu a Frentise. Jelikož jsem touto knihou hned pokračoval po prvním díle, neměl jsem žádný problém se orientovat v ději.
Děje linií ve zkratce:
Vélin se vrací zpět do království, kde na něho čeká po krátkém skrýváním se a malém, ale důležitém střetu s Revou, titul pána Severní věže. Po odchodu do severní provincie, zde zjišťuje více o samotném severu a hlavně o tkz. Obdařených a jejich i vlastní moci. Později zde shromažďuje armádu na pomoc napadeného království.
Revu nám autor představí jako vražedkyni vyslanou proti Vélinovy, který ji však obrátí na svou stranu a po krátkém soužití a jejím výcviku, Reva odchází ke svému strýci do Alltoru. Ten ji přijme za svou dědičku, ale vzápětí je Alltor napaden Volarským Impériem a sním celé království. Reva zde sehraje veledůležitou roli jako velitelka obránců Alltoru.
Frentis je po ději prvního dílu, zajat Volary a držen v jejich bojových jamách. Odtud ho vyzvedne volarská vražednice, která ho spoutá krvavou magií. Frentis se s ní nedobrovolně vypraví na vražednou cestu, která má pomoci Volarskému Impériu dobít celý svět.
Lyrna zde vystupuje jako diplomatka poslaná na území Lonaků dohodnou mír s Mahalessou. Po určitých útrapách je mír sjednán a Lyrna se vrací do království s mocným darem od Mahalessy. Vzápětí je království napadeno, král zabit a Lyrna jako dědička je vážně zraněna a zotročena. Pomocí její výřečnosti, ale přinutí všechny vězně se vzbouřit, přemoci otrokáře a vrací se na pomoc království i s novými spojenci v podobě Meldenejských pirátů.
To byl děj tak ve zkratce. Kniha je skvělá a velmi propracovaná. Všem zarytým fantasy nadšencům z celého srdce doporučuji.
Dlouho jsem nic tak dobrého nečetl.
Ze začátku jsem se nemohla začíst a skoky mezi jednotlivými postavami mi vadily, než jsem si ucelila dějovou posloupnost. Hodně jmen, míst, kmenů je na jednu knihu na můj vkus moc a občas to bylo trochu zmatečné. Od jisté chvíle nabrala kniha jasný směr a nepustila mě, dokud jsem nepřečetla poslední větu. Konec mě zase nechal napnutou, takže hned sahám po dalším dílu.
Ve druhém dílu jsem měla trochu problém v identifikaci různých národů a přiřazení hrdinů a samozřejmě také padouchů k nim.
Navíc postava Revy mi přišla dost nedůvěryhodná, i když musím uznat, že měla nečekaný vývoj a svým způsobem byla nejlepší.
Ale když to berete jako jednu velkou, dobře popsanou, příběhově zajímavou bitku, je to dobrý -:))).
Nepřekvapí, ale zajímaví jsou "obdaření," kteří vládnou různými schopnostmi. Nechybí odpovědi na některé otázky a hlavní hrdina se ukáže být prostě takovým normálním týpkem.
Vzadu na obalu knihy je napsáno - Ve druhém díle Anthony Ryan září ještě jasněji ... Naprosto s tím souhlasím. Beru do ruky hned díl třetí
(SPOILER) První díl přinesl spousty otázek a místy mě nedokázal udržet zainteresovanou v ději, nejasností bylo příliš a občas jsem měla pocit, že autor čeká, že mu čtenář bude číst myšlenky. Pán věže měl oproti tomu pomalý rozjezd a díky změně způsobu vyprávění chvíli trvalo, než jsem se adaptovala, ale v pozdějších pasážích nabral tempo, děj byl řádně našlapaný, bojové scény jaksepatří akční, popisné, budící zdání realističnosti, a mnohé odpovědi byly poskytnuty (nicméně ne natolik, aby člověk ztratil zájem o poslední díl trilogie). Cliffhanger na konci mě donutil dát plný počet hvězd, dobrá práce s textem. Anthony Ryan je příjemným překvapením v bludišti průměrného fantasy současné doby.
Knihu jsem louskala velmi dlouho, vlastně se mi moc nedařilo začíst, vždy pár stránek a konec. Raději ji už nebudu hodnotit, jelikož to není první kvalitně napsaná fantasy kniha, která u mne neuspěla. Zřejmě už se budu muset posunout k jinému žánru. Škoda, tento mě držel velmi dlouho. :)
Lehce jsem se bála, že tento díl neudrží vysoko nasazenou laťku po díle prvním...ale naštěstí se mé obavy ukázaly jako plané.
Osobně mám v oblibě příběhy vyprávěné z více úhlů pohledu, takže tuto změnu jsem uvítala. Možná mě lehce zklamaly první kapitoly z Frentisovy perspektivy (jeho "výchozí situace" byla velmi náročná, to chápu, ale ty kapitoly v první půlce mi přišly dosti repetitivní a nudné. Naštěstí se to zlomilo), ale na ostatní si nelze stěžovat. Vélin je zpátky (ať chce či nechce), Reva mě velmi příjemně překvapila a u ní i Lyrny stále platí, že jsem na ně zvědavá do dalšího dílu. Zároveň mě velmi potěšil návrat jedné nejmenované postavy z jedničky, o které jsem myslela, že už neuslyšíme (a naopak doufám, že Kenis ještě dostane prostor).
Třetího dílu se tedy už opravdu bojím, protože si zatím upřímně nedokážu představit, co by tam autor musel vyvést, aby zkazil takhle luxusně rozjetou sérii. Uvidíme. Samozřejmě se na něj stejnou měrou i těším.
K pokračování příběhu bratra Vélina jsem byl na základě zdejších recenzí mírně skeptický. Nicméně první kniha byla taková, že mne to nenechalo nechat pokračování jen tak ležet na poličce. A jsem rád, že jsem to neudělal.
Trošku mne rozmrzelo rozdrobení na více příběhů, které mi ze začátku čtení vadilo. Nicméně pak se příběh rozjel a rozdělení příběhu začalo dávat více smysl.
Co se týče postav, tak samotný Vélin je pořád něco jako kříženec Mirka Dušína a El Cida. Frentis je skvělý, zatímco Kenis je ... Kenis. Lyrna je v konečné fázi celkem fajn. Ale Reva! Reva se mi líbila, jak byla napsána a jak se její postava dějem vyvíjí. Ačkoli jsem jí ze začátku nemohl přijít na jméno, tak na konci jsem na ni nedal dopustit. Jsem zvědavý, jak bude její (a nejen její) příběh pokračovat dále.
Štítky knihy
válečnictví otroctví víra bitvy námořní bitvy nadpřirozené schopnosti
Autorovy další knížky
| 2014 |  Píseň krve |
| 2018 |  Oheň probuzení |
| 2016 | Královna ohně |
| 2015 | Pán věže |
| 2020 | Volání vlka |
Kniha Pán věže je v
| Právě čtených | 45x |
| Přečtených | 1 793x |
| Čtenářské výzvě | 86x |
| Doporučených | 126x |
| Knihotéce | 709x |
| Chystám se číst | 383x |
| Chci si koupit | 97x |
| dalších seznamech | 16x |
Druhý díl už ztrácí věrohodnost; asi nejlépe to podle mě vystihla ve svém komentáři Metla: všichni hrdinové jednotlivých oddílů (nám) pomalu, ale jistě „vélinovatí“. Pochopím Frentise, možná i Revu, ale Lyrna, v první knize tak skvěle dvojsečná, se tady změnila k nepoznání, škoda.
Zajímavé jsou podrobnosti ze života a historie severního lidu i Sordajů, povedla se dvorní dáma Lonačka i strýček alkoholik, koneckonců lze přijmout i LGBT téma, ostře odsuzované v království vedeném spravedlivým Otcem. Ale kouzlo úvodní části trilogie už vyprchalo, škoda.