Pán věže
Anthony Ryan
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/248279/bmid_stin-krkavce-pan-veze-5xg-248279.jpg
4
1245
199
Stín Krkavce série
< 2. díl >
Tváří v tvář hrozbě musí i ta nejzdráhavější ruka nakonec pozvednout meč. Vélin Al Sorna je unavený z války. Ve službách Království a Víry bojoval v bezpočtu bitev. Odměnou mu byla ztráta lásky, smrt přátel a zrada krále. Po pěti letech v alpiranském žaláři touží jen po návratu domů, odhodlaný, že už nikdy nebude zabíjet. Reva plánuje, že Vélinovi na uvítanou vrazí kudlu do zad. Zničil její rodinu i její život. Nic ji neodradí od krvavé pomsty — dokonce ani hrozba vpádu největšího nepřítele, jakému kdy Království čelilo. Ale jakmile vzplanou válečné ohně, z protivníků se stávají spojenci a pravda se mění v lež. Pokud chce Reva zachránit Království, musí přijmout budoucnost, jakou si nepředstavovala — a Vélin se musí ponořit zpět do minulosti, kterou by nejradši pohřbil.... celý text
Literatura světová , Romány , Fantasy
Vydáno: 2015 , Host
Originální název:
Tower Lord , 2014
více info...
Přidat komentář
Po tom, co jsem slyšela, že série Stín Krkavce má sestupnou tendenci, měla jsem trochu obavy, co na mě čeká. Naštěstí se ale nenaplnily. I napodruhé jsem dostala, co jsem chtěla, i když tentokrát v trochu jiném podání než v Písni krve.
Zatímco v Písni Krve jsme veškeré události prožívali z pohledu Vélina, tady je sledujeme hned ve čtyřech příběhových liniích, které se odehrávají současně. Já osobně mám tohle na knihách moc ráda, protože mi to přijde zajímavější, a navíc to zvyšuje napětí. Jedna linka je věnována Vélinovi, další dvě jsou z pohledu nám již známých postav bratra Frentise a princezny Lyrny a v poslední se objevuje úplně nová postava Réva. Asi nedokážu říct, že by mě některá bavila více nebo méně. Autorovi se povedlo docílit toho, že jsem si je oblíbila všechny. Nebyla zde nouze o zvraty a každá postava si prošla i nějakým vývojem. V jedné z linek se řeší také homosexualita, jejíž zakomponování do příběhu se mi velice líbilo.
Oproti prvnímu dílu se zde daleko častěji objevuje magie, která často dokáže zvrátit průběh událostí. Její použití však nikdy není zadarmo a nesklouzlo to tedy k tomu, že by každá druhá postava v knize metala blesky. Ono si to totiž člověk dvakrát rozmyslí, jestli ji použije, když ho to může klidně i zabít.
Ti, kteří si libují v soubojích a válkách, si zde přijdou na své. Čtenář prožije boj na souši i na moři a je zde opravdu vidět, že autor má titul z oboru historie, protože popisy působí hodně věrohodně. Když jsem prožívala s obyvateli města obléhání, úplně jsem cítila tu zoufalost situace a zároveň obdivovala vynalézavost jeho obyvatel. Nechci zabíhat do detailů, ale tohle na mě udělalo velký dojem.
Maličkou výtku bych dala za hodně velmi podobných jmen u vedlejších postav. Občas jsem si musela trochu udělat pořádek v tom, kdo je kdo, abych se neztratila v ději.
Jinak ale zatím opravdu povedené čtení a těším se na třetí díl.
Áno, stále nadpriemerne dobré. Len jaksi také iné ako prvý diel, ktorý ma bavil omnoho viac. Už si nevybavím presne, čo sa mi nepáčilo. Asi som len nečakal, že k druhému dielu pristúpi autor inak a nebol som na to pripravený. Zrejme by chcelo aj toto si prečítať ešte raz...
Pam věže byl opět naprosto skvělý. Nemám co vytknout, hodně se mi líbil začátek Frentisovi linky. Princezna Lyrnu jsme poznali blíž a její linka je také úchvatná. Celé knize mohu vytknout jen jedinou věc. Málo Velina. Velin se stal moji asi nejoblíbenější postavou, jeho linka je skvělá a každou stránku s ním jsem si neskutečně užívala. Jen díky rozdělení do čtyř linií ho v knize bylo hrozně málo.
Tento díl se mi četl o něco hůře. Vyprávění rozdělené do 4 úhlů pohledů bylo poněkud zdlouhavější a náročné na pozornost a paměť. Jen zapamatovat si jména mi chvili dalo zabrat.
Nicméně už se těším na třetí díl a jsem vážně zvědavá, jak to všechno dopadne.
Stejně jako první díl, i tento jsem přečetla téměř jedním dechem. Téměř proto, že u některých překvapení a převratů jsem se musela trošku vzpamatovat :)
V tomto dílu se setkáváme s vyprávěním z pohledů více postav, což jsem velmi vítala. Konečně se tak ukázala jedinečnost a osobnosti i dalších figur a všechny "hlavní" postavy mne velice bavily a ohromovaly. I tentokrát jsem všechny děje prožívala s nimi a místy na knihu křičela: "nechoď tam!", "Vždyť je to past...". A knihy, které ve mě tuto interakci vyvolají, jsou dle mého prostě nejlepší.
Ač se postava Vélina zde zda spíš pasivní (a znám čtenáře, kterým zde přijde nudná až zbytečná), já naopak naprosto chápu jeho touhu po klidu a boj s tím, čím je a čím už býti nechce.... Ale abych neprozradila vše těm, kteří o knize uvažují, už raději mlčím a jen dodám: Neváhejte a čtěte! A konec vás určitě přiměje pustit se i do třetího dílu, který už leží předemnou a čeká, až jej otevřu.
Oproti prvnímu dílu mnohem víc fantasy prvků, z toho už by historický román udělat nešel.
Trochu pomalejší rozjezd, první bitva až tak ve dvou třetinách knihy, ale i ta první část byla celkem dobrá, ve druhé jak se začalo bojovat, tak to šlo od jedné bitvy ke druhé. Každopádně za mě celkově o něco horší než první díl, i když konec zase lepší.
Forma vyprávění po postavách mi sedla, vždycky jsem se těšil na Revu a na Frentise, kupodivu Vélin v tomto díle byl poměrně nejméně zajímavá pasáž. Jen ve vedlejších postavách jsem se po čase trochu ztrácel, bylo jich celkem dost a některé se i podobně jmenovaly, takže jsem musel občas chvíli přemýšlet, co že to je vlastně za člověka.
Snaha o maximální epickou rozmáchlost je u této knihy spíš ke škodě, ale pořád se jedná o velmi dobré fantasy čtivo, tentokrát už výrazně více "fantasy" a méně středověké, než první kniha trilogie. Vyprávění je rozklížené a skákání mezi dějovými linkami více postav zpočátku ubírá na čtivosti, Ryana však chválím za to, že se mu ta rozvětvenost podařila ukočírovat a ke konci všechny dílčí příběhy elegantně protne, čímž rovněz zvýší spád děje. Vytknout také musím jistou antiklimaktičnost vybraných dějových linií, vhodným příkladem je samotná finální bitva o Alltor, a moc mě nenadchlo ani vyřešení stavu "otroctví" u Frentise. Je znát, že přímočaré vyprávění skrze postavu Vélina v Písni krve bylo pro Ryana přirozenější a rozvíjet dostatečně interesantně větší množství charakterů mu jde hůře. Samotný Vélin a jeho zápletka je zde uklizen stranou, z mého pohledu byly nejvíce strhující příběhy právě Frentise a Lyrny. Dějová linie Revy byla na druhou stranu generická a jen smysl pro ucelenost mi zabránil ji přeskakovat. Ve výsledku je Pán věže pořád super fantasy čtení, ale začíná se nabízet otázka, jestli si Ryan svou monstrózní trilogií coby autorskou prvotinou přeci jen neukousl příliš velké sousto.
Spíše průměrné pokračování na fenomenální první díl. Začátek skvělý, konec spíše lehce nadprůměrný.
Budu plavat proti proudu. Druhý díl Stínu krkavce jsem si užil ještě více nežli Píseň krve. Neměl jsem nejmenší problém s jednotlivými dějovými linkami, příběh je přehledný a naopak se tím stal ještě více vtahujícím. Zejména Frentisova dějová linka stála za to. Odhalují se nám dosud neznámá místa na mapě a v jemných náznacích také mytologie světa a síly, které v pozadí tahají za nitky osudu. Samotný závěr je strhující a s Vélinem jsem to prožil společně s ním. Hurá na Královnu ohně.
Viac menej platí to isté, čo som napísal o prvom dieli. Ryan je veľmi schopný remeselník, bez problémov splieta a rozvíja niekoľko dejových línií a desiatky postáv, udalosti dávajú zmysel a napredujú k logickému konci. Avšak robí to bez akejkoľvek štipky prekvapenia, originálnosti, úplne zlyháva v úlohe emočne čitateľa angažovať.
Stále uznávam autorovu schopnosť tvoriť veľké príbehy, nebol to stratený čas, ale viac som sa bavil pri mnohých béčkových paperbackoch, ktoré som prelúskal za pár hodín.
První díl mě bavil víc. Přišlo mi, že celá kniha je jen o tom, jak se bojuje, jak armáda postupuje u místa na místo a tak. Navíc tam najednou bylo o X postav víc a žádná z nich mě nezaujala. Vzniklo tam spoustu otázek, takže to člověk nutí hodně přemýšlet. Jsem zvědavý, jestli se v dalším díle dozvíme odpovědi.
Na můj vkus moc bitev, ale právě u druhého dílu jsem pochopila srovnávání s Hrou o trůny. Tentokrát jde příběh opravdu vystihnout jediným slovem - epický!!!
Mě bohužel nadšení po přečtení předchozího dílu brzy uvadlo a následným rozšířením děje a s novými postavami v této knize jsem se už nedokázal nějak sžít. Knihu jsem dočetl, ale tolik jsem si to už neužíval a jen jsem doufal, že poslední díl trilogie mi všechny nevyřčené otazníky zodpoví. Důvodem je pro mě nejen těžko uchopitelný nepřítel, kterého jsem si prostě nedokázal představit, ale i další hlavní hrdinové, které mě oproti prvnímu dílu nijak neuchvátily. Obzvláště mě zklamal popis dobývání města Vélinem, který mi přišel vyloženě osekaný, vzhledem k tomu, co všechno mu předcházelo. Stále je to ale "dobrá" fantasy, o tom žádná...
Dalsi pecka. Nemohla jsem se odthrnout od cteni. Hodne postav, nektere se mi ztraceli. Zustava mnoho nevyresenych zahad, ale uz se tesim na dalsi dil. Jsem zvedava na Spojence a jestli se dozvime vic. Reva je podle mne skvela, tak jako Velin. Za mne teda zatim hodne povedeny, hodne akce a rychle na treti dil.
SPOILER - komentář obsahuje informace, které prozrazují část děje
Píseň Krve byla úžasná. Proto byla tato kniha obrovským zklamáním. Jsem opravdu velmi zklamán. Nesedl mi samozřejmě ten děj, byl opravdu jiný než v první knize. Děj je prostě příliš jednoduchý. Celá kniha se točí pouze okolo toho, že někdo jde s armádou tam, někdo další s armádou tam. Tajemno, a ta atmosféra z prvního dílu zmizela, je pryč. Z celého dílu mám plno otázek a místo aby jich ubylo, tak naopak nich přibylo. Například Kenis, očekával jsem, že již bude vysvětlen. Všechno, co jsem očekával, tu nebylo. Reva mě dost štvala. První půlka knihy se ale stále tak ještě nějak dala...ale v druhé půlce knihy se stalo jen to, že Reva je stále v jednom městě a nic nedělá, Vélin pochoduje s armádou přes celé Králoství, Lyrna odplouvá a zase hned připlouvá, a Frentis je v jednom lese a nedělá nic jiného než, že na jednom místě bojuje jenom s vojáky a osvobozuje otroky. Kromě malého odhalení u Harlicka a odhalení Principa Sedmého Řádu se v tomto díle nezjistilo vůbec nic. Vemte si, že v druhé půlce Písně Krve se toho stalo hodně; Martišský les, Hentes Mustor, Padlé Město, Alpírská Válka...a v tomto díle? Fakt slabota. A fakt mě nebaví číst si sto stránek, jak Reva připravuje město k boji a dalších sto stránek, jak probíhá ta bitva.
Abych ale nekritizoval, dočkali jsme se přidání poznání tohoto světa. Příběh je katastrofální v tomto díle, ale dozvěděli jsme se více o tomto fantasy světě a to je jediné plus. A vlastně se mi i líbilo, že jsme se dozvěděli tolik o Nebeském Otci a Víra trochu zapadla. Volary fakt nesnáším:)
Za mě obrovské zklamání, Písni Krve jsem dal 10/10, této knize dávám 3/10.
Modlím se, aby byla Královna Ohně alespoň o trochu lepší, i když vím, že děj bude zřejmě stejně jednoduchý jako Pán Věže.
Kéž by Volaři zaútočili až v poslední čtvrtině knihy, jako byla v Písni Krve až v poslední čtvrtině Alpírská Válka. Kéž by Anthony Ryan udělal více složitý a zajímavější děj....
Štítky knihy
válečnictví otroctví víra bitvy námořní bitvy nadpřirozené schopnosti
Autorovy další knížky
| 2014 |  Píseň krve |
| 2018 |  Oheň probuzení |
| 2016 | Královna ohně |
| 2015 | Pán věže |
| 2020 | Volání vlka |
Kniha Pán věže je v
| Právě čtených | 45x |
| Přečtených | 1 789x |
| Čtenářské výzvě | 86x |
| Doporučených | 125x |
| Knihotéce | 709x |
| Chystám se číst | 382x |
| Chci si koupit | 97x |
| dalších seznamech | 16x |
Autor to vzal trochu z jiné strany, a nemůžu říct, že by to bylo na škodu, dříve bych byl na děj z pohledu X osob trochu skeptický ale po sérii Tetovaný vím, že to muže přinést spoustu komplexnějších informací o daném světě. Navíc dostal hodně prostoru "Rudý bratr", kterého jsem měl rád už v prvním díle.
Na můj vkus je zde pohybuje až moc postav, co pamatují stovky let a mění těla atd...tak jen doufám že vše bude v posledním díle dobře vysvětleno a ukončeno, jinak bych byl asi zklamaný.