Stiller
Max Frisch
První ze tří románů švýcarského žurnalisty, dramatika a spisovatele spojených společnou problematikou ve volnou trilogii (Stiller, Homo Faber, Mé jméno budiž Gantenbein). Expozici tohoto románu o člověku moderní doby, marně hledajícím ve společnosti sebeuplatnění, tvoří příběh zadrženého muže na švýcarských hranicích, který je vyšetřován pro podezření, že není tím člověkem, za kterého se vydává. Soudně prováděné vyšetřování a nakonec obžaloba odhaluje člověka, jenž pochopil svou životní bezúspěšnost, odjel do ciziny, změnil jméno a v honbě za specifickým sebeuplatněním, v podstatě v honbě za svobodou pro svobodu, promarnil svůj život. Doslov napsal Jiří Stromšík.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha má pro mne zvláštní příběh. Vyndal jsem ji z police, otevřel a na třetí straně čtu:
Přeji Vám Leoši, a také sobě, aby Vám v životě bylo blízké prohlášení starého Solóna: "Stárnu a ještě se vždy mnohému přiučit chci". A blahopřeji k úspěšnému zakončení studia 1. ročníku CHTT.
Červen 1974. Pak následuje podpis třídního profesora, kterého nebudu jmenovat.
Bylo mi šestnáct let. Pana profesora jsem si velmi vážil a knihu jsem si tehdy přečetl. Byla zvláštní: Chlapík přijede do Švýcarska a při pasové kontrole se zjistí, že jde o několik let nezvěstného Stillera. Samozřejmě ho zavřou do fešáckého kriminálu, ale chlapík svou identitu statečně zapírá. Je postupně konfrontován se životem Stillera, ale stále trvá na tom, že je někdo jiný.
Kniha je velmi komplikovanou sondou do lidské individuality, obsahuje velmi dlouhá souvětí, text je často několik stran v jednotném bloku, aniž by byl oddělen do odstavců. Věty jsou složité, po přečtení celého souvětí se často musíte vrátit zpět a zkusit pochopit celou myšlenku. Dalo mi to zabrat i nyní po 48 letech a to hlavně proto, abych vzdal hold svému třídnímu profesorovi a naplnil slova starého Solóna.
Závěr mi přišel trochu nedotažený a některé pasáže byly trochu rozvláčné, ale celkově je to fenomenální román o hledání vlastní identity. Úžasný vypravěčský talent, umění zkratky, vtip. Vypsané nejlepší pasáže by vydaly na desítky stran.
Vynikající román Frische, jehož hrdina - neúspěšný švýcarský sochař - když má pocit, že i přes snahu není schopný být šťastný a dát štěstí v aktuálním manželství, a taky ne s milenkou, odejde do ciziny, aby začít druhý život jako úplně jiný člověk. Což samozřejmě nejde, i když se to muže člověku od nitra zdát. Proto, zadržený po sedmí letech na hranicí, dlouho popírá, že je totožný s hledaným Stillerem. Ale přijatý rodinou, přáteli a bývalou manželkou a vyšetřovaný soudem, musi se vzdát. Vzdává se ale neúplně: opět snaží se splnit sebou vymyšlený manželčiny sny, a to jen svým způsobem, což jí nejen neuspokojuje, ale i ničí, a celý vztah přivede k výchozímu bodu, jako před lety. Příběh o nepoznatelností lidí, dokonce i v blízkým vztahu, o nemožnosti útěku od sebe samého, a o plýtvaní časem, který je nám do života dán, taky ke poznání a sblížení se s druhými lidmi. Skvělé popsané společenské vztahy, které se uplatňuji v plným rozsahu až teď, tehdy 50 let po napsaní knihy. Důležité, někdy vtipné a symbolické historky o mužským přátelství (o Ripu van Vinkelovi a o objevování jeskyní) aneb o neporozumění mezi mužem a ženou (povídka o manželce, která se pořad ptá na to, kde manžel byl).
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1967 |  Homo Faber |
| 1964 | Andorra |
| 1970 | Stiller |
| 1969 | Pan Biedermann a žháři |
| 1967 |  Mé jméno budiž Gantenbein |
Kniha Stiller je v
| Přečtených | 18x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 12x |
| Chystám se číst | 24x |
| Chci si koupit | 2x |
| dalších seznamech | 3x |
(SPOILER) Lze od základu změnit svůj dosavadní život a minulost úplně odvrhnout? Jsme schopni aspoň trochu chápat chování a myšlení druhého člověka, i když s ním léta žijeme? A jsme schopni nesnažit se, byť jen podvědomě, takového člověka změnit k obrazu svému? To je jen několik, i když možná nejdůležitějších, otázek, které si autor v tomto románu klade. Je to kniha s mnoha vrstvami – poutavým příběhem dvou manželství a nevěry, plastickým popisem a hlavně vyjádřením vztahu autora ke třem pozoruhodným zemím (Švýcarsko, Mexiko, USA), i množstvím zajímavých teorií a myšlenek. Frisch je výborný psycholog i skvělý spisovatel, jeho písemný projev je inteligentní, kultivovaný a velmi čtivý. Spolu s Homo Faber patří kniha nejen k nejlepším autorovým knihám, ale i k nejlepším knihám ze švýcarského literárního prostření vůbec.